M≤dnφ p°ehlφdka turist∙, dobrodruh∙ a cestovatel∙

OblΘkßnφ na dlouhΘ cesty do p°φrody je vlastn∞ samostatnß v∞dnφ disciplina. OblΘkacφ v∞da bude p°ipadat sm∞Ünß t∞m, kte°φ podnikajφ jen kra¥ouΦkΘ p°esuny od restaurace k hosp∙dce, z hotelu do muzea, busφkem na plß₧ a zp∞t. VeΦer se h°ejφ u kamen, bedliv∞ sledujφ p°edpov∞∩ poΦasφ a pro ka₧d² p°φpad nikdy neodklßdajφ deÜtnφk. Jsou vÜak i jinφ poutnφci, nap°φklad tzv. äAdventurßciô, kter²m hrozφ, ₧e dφky ÜpatnΘmu obleΦenφ se jim krßsn² v²let zm∞nφ na cestu do pekel horoucφch (mrznoucφch a moknoucφch).

Pokusil jsem se shrnout poznatky o oblΘkßnφ a ve vymezenΘm prostoru vßm je p°edklßdßm. Mohou doplnit vaÜe zkuÜenosti a usnadnit orientaci p°i v²b∞ru. Nemßm patent na rozum, pouze jsem si d∞lßval poznßmky, kdy₧ jsem do on∞ch pekel horoucφch sßm obΦas doputoval.

TlustΘ zimnφ bundy a p°φpadn∞ i kalhoty se hodφ tam, kde panuje v∞Φn² mrßz a kde p°edpoklßdßme, ₧e budeme v mrazu trßvit dlouhΘ hodiny na jednom mφst∞. Pro rychlejÜφ pohyb se vÜak nehodφ, p°eh°φvajφcφ se organismus reaguje zv²Üen²m pocenφm. M∞li bychom se tedy v₧dy udr₧ovat na dolnφ hranici tepelnΘho komfortu a k tomu nßm pom∙₧e oblΘkßnφ do vφce äslupekô (tzv. cibulov² princip) a jejich kombinace. Ka₧dß vrstva navφc plnφ urΦitou funkci:

1. vrstva - spodnφ prßdlo: transport vlhkosti od t∞la, pocitov² komfort
2. vrstva - äparßdiΦkyô: r∙zn∞ silnΘ materißly pro r∙znΘ klimatickΘ podmφnky
3. vrstva - ädrtiΦ mrazuô: tepelnß izolace
4. vrstva - v∞trovka a v∞trovΘ kalhoty (äÜus¥ßkyô): ochrana p°ed v∞trem a ·nikem tepla od t∞la, dobrß propustnost vodnφch par, odolnost proti od∞ru a Üpφn∞, kapsy, kapuce
5. vrstva - bunda a kalhoty z äneproproô materißlu: zneÜkodn∞nφ v∞tru a deÜt∞, dostateΦnß propustnost vodnφch par pro b∞₧nou pohybovou aktivitu (äneproproô = zkratka pro nepromokav² a p°itom vodnφ pßry propustn² textilnφ materißl)
6. vrstva - plßÜt∞nky: dokonalß ochrana p°ed deÜt∞m a v∞trem za cenu absolutnφ nepropustnosti vodnφch par, plßÜt∞nka nenφ pot°ebnß, pokud mßme kvalitnφ pßtou vrstvu

D∙le₧itost spodnφho prßdla skokem vzrostla ve chvφli, kdy se zaΦaly vyrßb∞t obleky z äneproproô materißl∙. Aby tento zßzraΦn² obleΦek plnil svoji äneproproô funkci, nesmφ se stßt, ₧e vlhkost, kterou produkuje naÜe t∞lo, z∙stane nacucßna do bavln∞nΘho triΦka nebo koÜile flanelky. Naopak. DobrΘ spodnφ prßdlo (ale i dalÜφ vrstvy na n∞m) musφ vlhkost rychle transportovat pryΦ od t∞la a umo₧nit jφ ve form∞ vodnφ pßry prostoupit äneproproô bundou Φi kalhotami ven. Kvalitnφ äspo∩ßryô by si m∞li lidΘ povinn∞ kupovat jako nezbytnou souΦßst k äneproproô oblek∙m!

M∙₧eme se setkat se sφ¥ovan²m spodnφm prßdlem. äSφ¥kaô, p°ekrytß dalÜφ vrstvou obleΦenφ, vytvo°φ na povrchu t∞la jakoby malinkΘ ostr∙vky vzduchu, kter², jak vφme, je nejlepÜφm izolantem. Dejme si vÜak pozor, p°i dlouhΘm pochodu s t∞₧k²m batohem m∙₧e zp∙sobit od°eniny ramen.

Spodnφ prßdlo by m∞lo b²t p°ilΘhavΘ, ani p°φliÜ t∞snΘ, ani äplandavΘô.

Bavln∞nΘ spodnφ prßdlo tyto po₧adavky nem∙₧e splnit. Je sice p°φjemnΘ na noÜenφ (a pro äcivilnφ provozô i do budoucna bezvadnΘ), ale po zvlhnutφ je t∞₧k²m studen²m obkladem, saje vlhkost do vlßken a dlouho schne. Nejznßm∞jÜφ modernφ materißly nalezneme pod nßzvy Moira, Meraklon, Litex, Craft, Rhovyl, Capilene, Odlo, Trevira...

R∙znß triΦka, koÜile, rolßky, halenky a dalÜφ parßdiΦky. OblΘkßme je proto, abychom v samotnΘm spodnφm prßdle nebudili rozruch, a takΘ proto, abychom mohli demonstrovat sv∙j vkus a poplatnost m≤d∞. Jsou navφc dalÜφ izolaΦnφ vrstvou, dφky kterΘ m∙₧eme plynule reagovat na mφrnΘ zm∞ny v teplot∞ okolnφho prost°edφ. Materißly druhΘ vrstvy jsou lehounkΘ, änecucajφcφô vodu, dokonale prodyÜnΘ, fantasticky rychle schnoucφ, a tedy pochopiteln∞ ze syntetick²ch mikrovlßkenn²ch tkanin. Jednß se Φasto o stejnΘ materißly, kterΘ nalezneme ve vrstv∞ t°etφ, jsou vÜak tenΦφ.

V cibulovΘm principu oblΘkßnφ nahrazuje t°etφ vrstva nßpl≥ zimnφ bundy. Jsou to tzv. äflφsovΘô (fleece) materißly, vyrobenΘ z polyesterov²ch vlßken, kter²ch je obrovskΘ mno₧stvφ druh∙, znaΦek i kvalit. NejΦast∞ji se setkßme s nßzvy Polarfleece, Polarplus, Polarlite, Polartec, BiPolar, Trevira, Thermovelours, Capilene, Synchilla... Kvalitnφ fleece je lehk², neabsorbuje vlhkost, tepeln∞ izoluje, je p∞kn² i vzhledov∞ a p°φjemn² na omak. Pokud promokneme, staΦφ ho trochu prov∞trat a je zase such². Tento ädrtiΦ mrazuô vÜak nenφ souΦasn∞ ädrtiΦem v∞truô. Je ideßlnφm obleΦenφm pro turistiku za mrazivΘho, avÜak bezv∞trnΘho poΦasφ. Jakmile vÜak foukne, musφme p°ioblΘci v∞trovku. M∙₧eme vÜak objevit äflφskuô s v∞truvzdornou membrßnou (äWindStopperô), vlo₧enou mezi dv∞ vrstvy flφsu. Vysokß propustnost vodnφch par z∙stßvß zachovßna (za 24 hodin propustφ ploÜn² metr 30 kg vodnφ pßry).

Ne₧ se pustφm do ΦtvrtΘ vrstvy, musφm °φci, ₧e na trhu je n∞kolik habad∞jφ oblek∙, kterΘ nepat°φ ani do ΦtvrtΘ, ani do pßtΘ vrstvy (pro Φtvrtou jsou mßlo äprodyÜnΘô, pro pßtou jim chybφ skuteΦnß nepromokavost). Dajφ se pom∞rn∞ spolehliv∞ poznat podle zßt∞ru na vnit°nφ stran∞ tkaniny a nep°elepen²ch Üv∙, v cenßch p°ibli₧n∞ od 1500 do 4000 KΦ. Jsou uÜity z materißl∙, kterΘ slibujφ r∙znΘ ävodoodpudivostiô, ävodoodolnostiô Φi ävodot∞snostiô za souΦasnΘ vysokΘ prodyÜnosti, ale v praxi to vypadß tak, ₧e p°i pohybu v nich zbyteΦn∞ vlhneme zevnit° a za deÜt∞ promokneme skrz naskrz. V²robce je v klidu: °φkß, ₧e nepromokavost nesliboval, proto₧e vodoodpudivost nerovnß se nepromokavost. PropagaΦnφ letßΦky jsou sice plnΘ Üipek, kterΘ ukazujφ, jak se kapiΦky vody odrß₧ejφ od tkaniny, zatφmco pßra prostupuje skrz a t∞lφΦko z∙stßvß p∞kn∞ v suchu, ale chybφ dodatek, ₧e tak to bude fungovat jen v prvnφch minutßch deÜt∞. Tyto materißly jsou jak²msi kompromisem: ätrochu d²chajφô a ätrochu neproprÜφô. Dosp∞l jsem k nßzoru, se kter²m nemusφ ka₧d² souhlasit, ₧e tyto poloviΦatΘ obleky nepot°ebuji. Vychßzφm z poznatku, ₧e p°φroda kompromis neznß: bu∩ prÜφ nebo nikoliv. Pokud neprÜφ, nepot°ebuji ₧ßdn² zßt∞r (4. vrstva), pokud prÜφ, vy₧aduji opravdovou nepromokavost (5. nebo 6. vrstva).

╚tvrtß slupka musφ jφt nasadit na p°edchozφ t°i, proto a¥ je dostateΦn∞ velkß, volnß. V²born∞ se sem hodφ äobyΦejnß Üus¥ßkovkaô (polyamid=PAD). V∙bec nevadφ, ₧e je promokavß! Mß nßs ochrßnit p°ed v∞trem a p°itom propouÜt∞t co nejvφce vodnφch par, odpa°en²ch z povrchu t∞la p°i aktivnφm pohybu. Jak²koli zßt∞r Φi membrßna zde budou spφÜe jen na p°ekß₧ku!

V∞trovka, pokud bude vyrobena z nejnov∞jÜφch tkanin (nap°. Pertex), m∙₧e b²t sbalitelnß do miniaturnφho balφΦku o hmotnosti kolem 120 gram∙, kalhoty jen 100 gram∙! (ceny v∞trovek 700 a₧ 1000 KΦ a kalhot 400 a₧ 700 KΦ)

Jak vypl²vß z p°edchozφho povφdßnφ, musφ pßtß vrstva b²t opravdu nepromokavß. Pochopiteln∞ bychom byli rßdi, kdyby bunda odolßvala deÜti jako igelitovß plßÜt∞nka a d²chala jako rybß°skß sφ¥. Zatφm se musφme spokojit s tφm, ₧e nepromokavΘ tkaniny existujφ, ale propustnost vodnφch par postaΦuje pouze pro klidov² re₧im Φi mφrn² pohyb. Bundy z nejlepÜφch äneproproô materißl∙ nßs skuteΦn∞ ochrßnφ i p°ed pr∙tr₧φ mraΦen, ale p°i svi₧n∞jÜφ ch∙zi s batohem zvlhneme zevnit°. Tkanina je opat°ena bu∩ tzv. klimatickou membrßnou (zßt∞rem), nebo membrßnou skuteΦnou. Snahou je vytvo°it takovou p°ekß₧ku, kterß by propouÜt∞la molekuly vodnφ pßry, ale zadr₧ela i nejmenÜφ kapiΦky vody. Propustnost vodnφch par (b∞₧n∞ nep°esn∞ oznaΦovanß jako äprodyÜnostô) je problematika slo₧it∞jÜφ a v praxi v²sledek zßvisφ mimo jinΘ na venkovnφ vlhkosti a teplot∞ vzduchu (rozdφlu teplot uvnit° a vn∞ bundy), na mno₧stvφ obleΦenφ pod bundou a jeho schopnosti transportovat vlhkost od t∞la. Co to pro nßs znamenß:

• obleky z äneproproô materißl∙ jsou vynikajφcφ vÜude tam, kde na nßs opravdu padß voda (dΘÜ¥, mrholenφ, mokr² snφh) a p°i mφrnΘ pohybovΘ aktivit∞ - dokud neprÜφ, staΦφ promokavß v∞trovka, stejn∞ tak i p°i namßhavΘm pohybu ve velkΘm mrazu a suchΘm sn∞hu
• pod äneproproô bundou je dobrΘ b²t obleΦeni na dolnφ hranici tepelnΘho komfortu
• opravdu nepromokavß bunda musφ mφt p°elepeny Üvy specißlnφ pßskou
• nepropadejte klamn²m p°edstavßm, äneproproô bunda nem∙₧e äud²chatô vφc, ne₧ sta°iΦkß Üus¥ßkovka, pod kterou jste p°i b∞hu, jφzd∞ na kole Φi v²stupu s t∞₧k²m batohem takΘ vlhli, jen si vzpome≥te!
• p°i nßkupu pozor na mo₧nost zßm∞ny, zalepenΘ Üvy mφvajφ i skuteΦnΘ plßÜt∞nky ze ÜestΘ vrstvy

P°i nßkupu pen∞₧enka trochu vykrvßcφ, ceny kvalitnφch bund pßtΘ vrstvy neklesajφ pod 4000 a Üplhajφ a₧ k 7000 - 9000 KΦ.

6. vrstva

Po₧adavky ÜestΘ vrstvy spl≥ujφ jen velmi drahΘ obleky z äneproproô materißl∙, a proto mnoha cestovatel∙m nadßle v∞rn∞ slou₧φ plßÜt∞nka. Nem∞la by to b²t znßmß, rozevlßtß a potrhanß äigeli¥aΦkaô, ale po°ßdnß odolnß plßÜt∞nka s dobrou kapucφ, nejlΘpe takovß, aby schovala i batoh na zßdech. Batoh je v suchu a my lΘpe v∞trßme. Myslφm, ₧e dobrodruh s plßÜt∞nkou je na tom v²razn∞ lΘpe ne₧ ten, kter² se spolehl na ÜipiΦky kompromisnφch oblek∙ a plßÜt∞nkß°∙m se vysmφval.

Taktika plßÜt∞nkß°∙ klade jeÜt∞ v∞tÜφ d∙raz na to, abychom chodili obleΦeni na dolnφ hranici tepelnΘho komfortu a tφm se mΘn∞ potili, nehled∞ na to, ₧e suchΘ obleΦenφ budeme jist∞ pot°ebovat, a₧ dorazφme n∞kam pod p°evis a plßÜt∞nku shodφme.

Pro äneproproô bundy i plßÜt∞nky platφ d∙le₧it² Üvejkovsk² dodatek, ₧e to chce klid a nohy v teple. Tedy: pohybovat se mΘn∞ intenzivn∞ a nenechat si natΘct do bot! O slovo se hlßsφ nepromokavΘ, nezkuÜen²mi dobrodruhy tolik podce≥ovanΘ nßvleky p°es boty.

Prvnφ skupinku po₧adavk∙ m∙₧e ovlivnit kupujφcφ v²b∞rem sprßvnΘ velikosti bundy:

• dolnφ okraj bundy by m∞l dosahovat a₧ do p∙li stehen (pokud se nejednß o bundu, kterß tvo°φ komplet s kalhotami se zv²Üen²m pasem a kÜandami, ta pak m∙₧e b²t kratÜφ)
• rukßvy p°i spuÜt∞nΘ ruce sahajφ a₧ ke koneΦk∙m prst∙
• bunda by m∞la b²t p°im∞°en∞ volnß, dßle bychom m∞li po₧adovat peΦlivΘ a d∙kladnΘ Üitφ
• praktick² st°ih (bez zbyteΦn²ch okras, pohodlnΘ vzpa₧enφ a p°edklon, minimalizovan² poΦet Üv∙)
• lφmec spolu s kapucφ musφ dokonale ochrßnit krk, hlavu a obliΦej, kapuce jde upravit tak, aby ji neshodil vφtr a aby nebrßnila ve v²hledu (p°edozadnφ stahovaΦka), v kapuci by nemusela b²t sφ¥ovanß podÜφvka (zachytßvß o sponky ve vlasech a nßuÜnice, nalΘtß za ni snφh)
• ruce majφ dobr² p°φstup do kapes a ty jsou uzavφratelnΘ a p°ekryty tak, aby do nich nenaprÜelo
• bundu je mo₧nΘ stßhnout na dolnφm okraji, u krku a p°φpadn∞ i v pase (stahovaΦku v pase m∙₧e nahradit bedernφ pßs batohu)
• stahovacφ Ü≥∙rky jdou dob°e protahovat v tun²lcφch, pou₧itΘ svorky dob°e dr₧φ a jsou zajiÜt∞ny proti ztrßt∞
• svorky a Ü≥∙rky jsou upraveny tak, aby v silnΘm v∞tru neÜvihaly do obliΦeje
• jsou pou₧ity kvalitnφ zipy, hlavnφ zip by m∞l b²t oboustrann², jezdce zip∙ uzp∙sobenΘ pro uchopenφ i v rukavicφch (velkΘ placky nebo Ü≥∙rky s uzlφkem)
• p°i zapφnßnφ a rozepφnßnφ se nezachytßvß lßtka z okolφ zipu
• dlouh² zip je p°ekryt tak, aby k n∞mu nepronikal vφtr, dΘÜ¥ a snφh, pou₧φvß se jak²si odvod≥ovacφ ₧lßbek, vytvo°en² p°ehybem tkaniny na zipu
• zapφnßnφ bundy je zdvojeno prßv∞ p°ekrytem zipu a p°i selhßnφ zipu by ho m∞lo dostateΦn∞ nahradit
• konce rukßv∙ lze stßhnout na obvod zßp∞stφ, mohou zde b²t oΦka pro p°ichycenφ rukavic
• tkanina nep°ijφmß vodu do vlßken a rychle schne
• odv∞trßvßnφ bundy je zajiÜt∞no oboustrann²m zipem v kombinaci se stahovaΦkou v pase a v∞trßΦky v podpa₧φ
• pokud mß bunda podÜφvku, mohlo by b²t zajiÜt∞no, aby Üly vysypat zmrazky, tvo°φcφ se na vnit°nφ stran∞ zßt∞r∙ a membrßn p°i extrΘmn∞ nφzk²ch teplotßch z äneud²chanΘô vodnφ pßry. Pou₧itφ 5. vrstvy v t∞chto klimatick²ch podmφnkßch p°i intenzivnφm pohybu je t°eba posuzovat jako takticko-oblΘkacφ chybu!
• bunda nesmφ zm∞nit svou odolnost proti deÜti po prvnφch vyprßnφch
• tkanina musφ odolßvat p°im∞°enΘmu od∞ru
• vpφnacφ äflφsovßô bunda nenφ v²hodou, znamenß zip navφc, komplikovan∞jÜφ Üitφ a vepnutß bunda odporuje logice cibulovΘho principu oblΘkßnφ (je lΘpe mφt mo₧nost oblΘkat ob∞ bundy zvlßÜ¥ a nosit je nezßvisle na sob∞, vepnutφ je tedy zbyteΦnΘ)
• nepromokavost a propustnost vodnφch par byla popisovßna v²Üe, zde jen opßΦko: skuteΦn∞ nepromokavΘ bundy poznßme podle p°elepen²ch Üv∙, ale pozor, p°elepenΘ Üvy majφ i neprodyÜnΘ plßÜt∞nky! Na druhΘ stran∞ pak pozor na bundy, kterΘ p°elepenΘ Üvy nemajφ a vydßvajφ se za nepromokavΘ. To b²vß ta nejhorÜφ varianta: Üpatn∞ prodyÜnß promokavß bunda.
• k v²robku musφ b²t p°ipojen nßvod na oÜet°ovßnφ

JakΘ jsou dobrΘ turistickΘ kalhoty:

• musφ umo₧nit voln², dlouh² a vysok² krok (!)
• musφ se pod n∞ vejφt spodky, p°φpadn∞ dalÜφ drtiΦe mrazu
• ÜikovnΘ jsou kÜandy, nejlΘpe stabilnφ - p°iÜitΘ, proto₧e vÜechny patenty a knoflφky tlaΦφ do zad p°i nesenφ batohu, musφ b²t pru₧nΘ a regulovatelnΘ - kalhoty se zipy po celΘ dΘlce nohavic umo₧nφ jejich oblΘkßnφ a svlΘkßnφ i p°es boty, t°eba i s maΦkami nebo na ly₧φch
• nohavice kalhot mohou b²t upraveny dole jako sn∞hovΘ kamaÜe s upevn∞nφm k bot∞ nebo pod botu
• majφ zv²Üen² pas
• majφ ÜikovnΘ zapφnacφ kapsy
• mohou mφt vyztu₧enß kolena a zadek
• mohou mφt vyteplenß kolena
• otßzka materißl∙ je shodnß s bundami

Petr ╧oubalφk