O Maroku se °φkß, ₧e je to studenß zem∞ s hork²m sluncem. Je to rozhodn∞ pravda. Kdy₧ k tomu navφc p°iΦteme, ₧e jsme b∞hem naÜφ cesty m∞li projet snad vÜechna klimatickß pßsma - od ₧hav²ch saharsk²ch plßnφ a₧ k pr∙smyk∙m mezi zasn∞₧en²mi Ütφty Atlasu, bylo t∞₧kΘ vybavit se sprßvn∞, a p°itom ·sporn∞. Nakonec jsem si °ekl: äa¥ si vezmu cokoliv, v₧dycky mi bude n∞co chyb∞t a n∞co p°eb²vatô a nahßzel do bßglu, co mi p°iÜlo pod ruku. Kupodivu jsem si zabalil tΘm∞° optimßln∞.

Cesta do Maroka je dlouhß 3000 km a a¥ se nßm to lφbφ, nebo ne, absolvovat ji musφme. Doba, kdy budeme do Marrakeche cestovat letecky a dßl do hor v najmut²ch d₧φpech, je mo₧nß blφzko, ale t∞₧ko to naÜφ pen∞₧ence dneska vysv∞tlovat. Tak₧e p∞kn∞ se nasklßdat do autobusu, za Rozvadovem najet na dßlnici a opustit ji v Granad∞. Tedy vlastn∞ s malou pauziΦkou ve Francii, kde m∙₧eme rozh²bat po zim∞ zleniv∞lß t∞la v podh∙°φ Cevenn.

V Granad∞ si prohlΘdneme Alhambru, co₧ je nejkrßsn∞jÜφ islßmskß pamßtka v Evrop∞, a zatφmco duÜe tiÜe inhaluje jemnΘ Üum∞nφ fontßn a palmov²ch list∙, nohy u₧ se t∞Üφ na Sierru Nevadu. Pro sb∞ratele r∙zn²ch NEJ tudy vede nejv²Üe polo₧enß silnice v Evrop∞, kterß se vine ·boΦφm hor a₧ na Pico Veleta, 3392 m. Po Φty°iceti hodinßch sezenφ v autobusu to zpoΦßtku jde trochu ztuha, ale kdovφ co nßs Φekß v Maroku, a tak p°ekonßme lenost a hele, ono to jde. Po tomhle bonbonku u₧ je trialovΘ hopsßnφ po asfaltov²ch cestiΦkßch GibraltarskΘ skßly jako nic, i kdy₧ blφzkost Afriky se tady projevuje zejmΘna teplotou, vlastn∞ spφÜ ähorkotouô. NaÜt∞stφ za chvφli je tady trajekt, mo°e st°φkß studen∞ a slan∞, delfφn∙m kolem to v∙bec nevadφ a proti nßm se zvedajφ zelenΘ pahorky Ceuty.

Jbel Tazeka je nßrodnφ park s krajinou jeÜt∞ trochu podobnou evropskΘ - to aby ten p°echod nebyl tak nßhl². Mezi korkov²mi duby se pasou oveΦky a bosΘ d∞ti si pochutnßvajφ na naÜich bonbonech. Ale u₧ m∞ svrbφ nohy. Tak₧e rychle vybalit dvoukolΘ milßΦky, do braÜen pßr nejnutn∞jÜφch v∞cφ a nasedat. RozlouΦit se s autobusem a sraz za dva dny ve Fezu.

Plnφme lahve vodou a vyrß₧φme krßsnou polnφ cestou, kterß je dokonce i na map∞. Lidi nßm mßvajφ, d∞ti za nßmi b∞hajφ a vÜichni se tvß°φ, jako bychom byli prvnφ cizinci, kterΘ tady potkali. SpoleΦn∞ s °φΦkou se probφjφme hlubok²m ka≥onem skrz hory, ale pak se od nφ odd∞lujeme a zaΦφnßme stoupat na nßhornφ planinu. Pol≥aΦka je Φφm dßl u₧Üφ a zanedban∞jÜφ, Φφm dßl mΘn∞ stop pneumatik a vφc stop mul, a pak najednou hic sun leones, na map∞ cesta je, ale in natura nikoliv. Jen domeΦky a polφΦka, obΦas pßr koz nebo ovcφ, pozd∞ji ani to ne, jenom bφlΘ skßly, roÜtφ a p°eschlß trßva. TßhlΘ v²jezdy a sjezdy, p∞Üina tak akorßt, nikde ani ₧ivßΦka a auto tady jeÜt∞ nikdo nevid∞l. ╪veme blahem a nemyslφme na to, ₧e poslednφ vodu jsme vypili u₧ v poledne a te∩ je veΦer na krku. V∞°te a B∙h se o vßs postarß, tady to mß na starosti Allßh a starß se dob°e. Za chvφli potkßvßme studnu s vahadlem, mφsto v∞dra kus p°ehnutΘ pneumatiky, civilizace se blφ₧φ. Usφnßme na strßni porostlΘ mate°φdouÜkou s v∞domφm, ₧e jsme teprve v p∙lce naÜeho prvnφho marockΘho v²letu a rßno si rozbalφme dalÜφ dßrek.

Marockß m∞sta jsou zß₧itek a hospody taky. Alkohol se tady nep∞stuje, ale m∙₧ete si dßt perfektnφ Φaj z pravΘ africkΘ mßty. Je tak hust², ₧e v n∞m stojφ l₧iΦka, a tak siln², ₧e mu °φkajφ berberskß whisky. Drogy jsou sice islßmem zakßzanΘ stejn∞ jako alkohol, ale haÜiÜ se tady kou°φ ·pln∞ vÜude. Mφstnφ produkce, vysoce kvalitnφ. Ceny mφrnΘ, dv∞ poctiv∞ napln∞nΘ cigarety za jedno ΦeskΘ plechovkovΘ pivo. Tak to nevym∞≥! ZvlßÜ¥ kdy₧ k tomu Berbe°i tak skv∞le bubnujou a zpφvajφ a na pitφ mßÜ jeÜt∞ v²bornΘ Üpan∞lskΘ vφno nakoupenΘ v Ceut∞ - dva litry za dolar! Koneckonc∙, Φlov∞k mß vyzkouÜet vÜechno a nakonec stejn∞ zjistφ, ₧e nejlepÜφ droga mß dv∞ kola a deset mal²ch zubat²ch koleΦek na bytelnΘm rßmu a kdy₧ s nφ vyrazφm na trip, tak mi to vydr₧φ d²l ne₧ ty dv∞ hodiny. A ani ta hlava potom tak nebolφ.

Pokud si n∞kdo myslφ, ₧e severnφ Afrika je jen pouÜ¥, tak se m²lφ. P∞kn² kus Maroka pokr²vajφ cedrovΘ lesy se stromy tak vysok²mi, ₧e kdy₧ se jim chcete podφvat na vrchol, tak vßm p∞kn∞ ch°upne za krkem. Po lesφch b∞hajφ hejna opic - bezocas²ch makak∙. Musφ b²t docela otu₧ilΘ, proto₧e v zim∞ tady le₧φ spousta sn∞hu a i koncem dubna nßm v noci zmrzla voda v eÜusu.

Cesty jsou st°φdav∞ asfaltovΘ a praÜnΘ a plnΘ prachov²ch lou₧φ. Co to je? Vyjetß kolej od nßkla∩ßk∙, kterΘ svß₧ejφ do ·dolφ d°evo, napln∞nß a₧ po okraj prachem tak jemn²m, ₧e teΦe jako voda. Prachovß lou₧e nenφ mezi prachem, kter² pokr²vß celou cestu, v∙bec vid∞t. Kdy₧ do nφ vjedete, zmizφte ostatnφm v oran₧ovΘm oblaku, a kdy₧ se prach usadφ, z∙stane na zemi le₧et propletenec cyklisty a kola s nßdhern∞ oran₧ov²m nßdechem jako na laserovΘ show. Um²t se nenφ kde, a tak se na prach sna₧φme nemyslet podobn∞ jako na to, co te∩ asi mßme v lo₧iskßch. Rad∞ji obdivujeme neskuteΦnou kulisu zasn∞₧en²ch vrcholk∙ VysokΘho Atlasu, kterΘ se tyΦφ nad okrovou krajinou se st°φbrn∞ zelen²mi konturami cedr∙.

Povφdßme si s Berbery, kte°φ tady se sv²mi stßdy kempujφ ve stanech z velbloudφ srsti. My francouzsky neumφme, oni taky ne, ale pßr slov prohodφme s ka₧d²m. Zatφmco my spφme ve stanu jenom o dovolenΘ, oni cel² rok a v∙bec nevypadajφ mφ≥ spokojenφ, dokonce mo₧nß naopak.

StraÜn∞ rßd se v televizi dφvßm na Üoty z africk²ch rallye. Auta se °φtφ pouÜtφ, za nimi oblak prachu a krom∞ dvou vyjet²ch kolejφ od obzoru k obzoru u₧ nic jinΘho. Velice impozantnφ a pro nßs, kte°φ jsme spφÜ p°φznivci energie vlastnφho t∞la ne₧ nadupan²ch motor∙, taky v²zva: èlo by to jet na kole?

èlo by to, jde to! Neuv∞°iteln² zß₧itek! Uhßnφme na kolech pravou saharskou pistou, je krßsn∞ tvrdß a p∞kn∞ nese. Kdybych zastavil, tak je mi asi vedro, ale jedeme, a tak to jde. Od plßÜ¥∙ odletujφ kamφnky, a kdy₧ neΦekan∞ vjedu do jemnΘho pφsku, kolo m∞ chce p°ehodit p°es °φdφtka a poslat do pouÜt∞ hlavou nap°ed. Jß nechci, proto₧e tady se musφme vß₧n∞ spolΘhat jen sami na sebe a na mφsto srazu s autobusem je to jeÜt∞ p∞knej flßk cesty. Hlavn∞ nepφchnout a Üet°it s vodou, proto₧e tady by se studßnka opravdu t∞₧ko hledala. MalΘmu princi pomohla liÜka, ale nevφm, kdo by tady pomohl nßm.

Je to skuteΦnß Sahara, i ty velbloudi, co jsme potkali, jsou pravφ, i pφseΦnΘ duny. NefalÜovanß je i fata morgßna v horkΘm vzduchu, a i kdy₧ se tomu divφme, ten hot²lek vedle nφ je skuteΦnej. U hot²lku Φekß nßÜ autobus, uvnit° hlin∞nΘho domku je chlßdek, TuaregovΘ, bubφnky, haÜiÜ... ale to u₧ znßme.

Kousek od hot²lku roste strom, jedin² v rozsahu mnoha kilometr∙ na vÜechny strany. B∙hvφ z Φeho tady bere vlßhu, mo₧nß u₧ si ·pln∞ odvykl a ₧ßdnou vodu nepot°ebuje. Zvyknout se dß na vÜechno.

Dneska je prvnφ mßj, a tak bychom m∞li naÜe holky polφbit pod kvetoucφ jablonφ, aby do p°φÜtφho jara neuschly. Jablon∞ tady nejsou, a tak jdeme k tomu stromu v pouÜti rozjet lφbacφ orgie a mezitφm slunce zapadlo za duny a na nebi je hv∞zd vφc, ne₧ jsem kdy vid∞l. Ani se nechce jφt spßt. Usφnßme a₧ k rßnu a t∞Üφme se na dalÜφ erotogennφ z≤ny ₧ivota, kterΘ zφtra objevφme.

Ka≥ony VysokΘho Atlasu

äA₧ p°ejedete p°es Atlas na jih, budeÜ si p°ipadat jako v Arizon∞,ô °φkal mi kamarßd, kter² m∞l mo₧nost srovnßvat. Jß znßm Arizonu jenom z fotek, ale p°ipadßm si tak takΘ. Bizarnφ ΦervenΘ skßly, vyprahlΘ hory a mezi tφm hlubokΘ ka≥ony. Sraz s autobusem pozφt°φ, to znamenß nabrat jφdlo a vodu na t°i dny. Kolo pod nßkladem trochu zavzdychß, naÜt∞stφ - co p°idßvßm na bagß₧i, to jsem u₧ staΦil shodit ze sv²ch tukov²ch zßsob, a tak se to vyrovnß.

Vyrß₧φme vzh∙ru ka≥onem Todra. StrmΘ skalnφ st∞ny vykrajujφ z obzoru nad hlavou jen ·zk² prou₧ek ÜmolkovΘho nebe, a sv∞te div se, hned na ·vod brodφme potok. P°edstava koupacφ idylky mφsto v∞ΦnΘho prachu a potu se ale brzy m∞nφ v pouhou fantazii. Po pßr metrech potok mizφ, vlastn∞ zaΦφnß, mezi kameny a my Ülapeme vzh∙ru podle vyschlΘho vßdφ. NavalenΘ balvany, velkΘ jak autobusy, naznaΦujφ, ₧e v dob∞ tßnφ se tudy pßr kubφk∙ vody asi valφ, ale te∩ nenφ v koryt∞ ani lou₧iΦka.

Itinerß° cesty je celkem jasn²: dva dny do kopce, p°ehoupnout se p°es t°φtisφcovΘ sedlo a den z kopce. Hezky se to plßnuje, ale h∙° realizuje. V jedinΘ vsi, kterou naÜt∞stφ potkßvßme, dopl≥ujeme vodu a po°ßdn∞ se napßjφme ädo hrbuô. Podle mapy je nejbli₧Üφ dalÜφ voda zφtra dopoledne, ve skuteΦnosti daleko pozd∞ji.

Nocleh pod Üirßkem mezi skalami. Vybφrßme mezi Üikm²mi plotnami a rovinkou plnou kozφch bobk∙, volφme rovinu. A zase ty hv∞zdy a v eÜusu rßno ledovß t°φÜ¥, ke snφdani hlt rumu (vodou Üet°it!) a vzh∙ru do sedel. Serpentiny malebn∞ rozhozenΘ krajinou vßdφ a stolov²ch hor, jako kdy₧ se napne guma a pak na jednom konci pustφ. Vinou se stßle vzh∙ru, obleΦenφ se zaΦφnß st∞hovat z braÜen na t∞lo, a pak najednou sedlo a dr₧te si klobouky, jedeme z kopce. Ale nejd°φv pauza, uva°it si v zßv∞t°φ Φaj a pak si na slunφΦku v rokli schovanφ p°ed ledov²m v∞trem trochu zd°φmnout. Je p°ece odpoledne a Φas siesty a Φlov∞k mß ctφt zvyky zem∞, ve kterΘ zrovna je.

Jbel Toubkal se sv²mi 4167 m je nejvyÜÜφ horou severnφ Afriky, a proto₧e je relativn∞ snadno p°φstupn², tΘm∞° ka₧d² si tu äodfajfkovßvßô svou prvnφ Φty°tisφcovku. I z naÜφ bika°skΘ party jsme z∙stali jen Φty°i, a zatφmco se ostatnφ s maΦkama na nohou drßpou nahoru po sn∞hov²ch polφch Toubkalu, my s v∞trem v zßdech uhßnφme vzh∙ru po asfaltce na Tizi-n-Test, jeden z nejvyÜÜφch atlask²ch pr∙smyk∙. Ale silnice je pro pravov∞rnΘho bikera spφÜ za trest, a tak jakmile je to mo₧nΘ, odboΦujeme na krßsnou horskou cestu, i kdy₧ nßs skv∞lß mapa od Michelina varuje, ₧e tam ₧ßdnß cesta nenφ. Nic nenφ dokonalΘ, ani ta mapa, a cesta tam tentokrßt je, a dokonce takovß, ₧e nßm a₧ vyrß₧φ dech. NaÜt∞stφ jsme se v poslednφm m∞steΦku dostateΦn∞ nadopovali mßtov²m Φajem a na ten se jede lφp ne₧ na Isostar. Cesta zav∞Üenß a₧ kdesi naho°e pod nebem je jen nahrubo vyÜkrßbnutß buldozerem v ·boΦφ hor. Ten Michelin mß pravdu, p°ed rokem tu urΦit∞ jeÜt∞ nebyla a mo₧nß d∞lßme bikov² prvopr∙jezd. Stoupßnφ tak strmΘ, ₧e po°ßd marn∞ tlaΦφm palcem do pßΦky p°ehazovaΦky a nev∞°φm, ₧e dalÜφ koleΦko u₧ tam nenφ. Äe jsem radÜi neÜel na Toubkal! SlΘzßm z kola a ostudn∞ tlaΦφm, ale nohy mi ujφ₧d∞jφ po Üt∞rku a hlφn∞, a tak radÜi znovu do sedla.

Za ka₧dou zatßΦkou Φekßm, ₧e u₧ uvidφm druhou p∙lku obzoru, ale trvß to daleko dΘle, ne₧ jsme mysleli. KoneΦn∞ jsme na h°ebeni. Petr maΦkß knoflφky na sv²ch superhodinkßch, kterΘ jsou chyt°ejÜφ ne₧ my vÜichni dohromady, a tvrdφ, ₧e to bylo skoro tisφc v²Ükov²ch metr∙ za dv∞ hodiny, a mn∞ to je celkem jedno, proto₧e bych mu te∩ uv∞°il cokoliv. Na v²chod od nßs se klube z mrak∙ Jbel Toubkal, tam je te∩ n∞kde zbytek v²pravy. P°ed nßmi strßn∞ porostlΘ roÜtφm, mezi tφm stßda oveΦek, baΦa v d₧alab∞ a se Üßtkem na hlav∞ mluvφ berbersky a dole hluboko pod nßmi se a₧ n∞kam k Mauretßnii tßhnou ₧lutohn∞dΘ plßn∞ Sahary. Je to radost pou₧φt zase jednou jin² p°evod ne₧ nejmenÜφ-nejv∞tÜφ, u₧ m∞ ten palec od v∞ΦnΘho maΦkßnφ bolel. ╪φtφme se dol∙ v prudk²ch zatßΦkßch, brzdovΘ ÜpalφΦky jsou nejcenn∞jÜφ artikl.

äTo jsem zv∞davej, kdo to prvnφ polo₧φ,ô hulßkß Petr za mnou.

äJß u₧ jsem to hodn∞ dlouho nepolo₧il,ô chlubφm se a za chvφli na to se vßlφm v hromad∞ Üutr∙ a oslφch lejn. Padlo na m∞ p∙l krabiΦky leukoplasti a zbytek zßsob vody a te∩ p°em²Ülφm, kdy jsem byl naposledy oΦkovan² proti tetanu.

ZaΦφnß se Üe°it, a proto₧e podle mΘho komputeru a Petrova v²Ükom∞ru mßme dneska v nohßch p°es sto kilometr∙ a dva tisφce v²Ükov²ch metr∙, je nejvyÜÜφ Φas to n∞kde zalomit. Chce to se po°ßdn∞ vyspat. Sraz s autobusem mßme zφtra veΦer, Φekat na nßs nem∙₧e a my jeÜt∞ nejsme ani v p∙lce naÜeho dvoudennφho v²letu. To zase bude den!

Rßno si p°ipadßme, jako kdyby se tu Φas na sto let zastavil. B²t mezi nßmi etnograf, tak se asi zblßznφ radostφ. Po silnici, kterß nenφ na map∞, nikdo nejezdφ, a tak mφstnφ jeÜt∞ nejsou zka₧enφ turistikou. Zase to skv∞lΘ mßvßnφ a zdravenφ, u₧ jsme se taky nauΦili Salßm alajkum, mφr s tebou. Ale brzo konec idyly, houf d∞tφ se k nßm °φtφ a jeΦφ ädirham, dirhamô, neklamnß znßmka, ₧e se blφ₧φ civilizace. Odstrkujeme je od sebe d°φv, ne₧ nßm strΦφ nohu do drßt∙, a za chvφli jsme na asfaltu. NßÜ autobus u₧ je jen sto kilometr∙ odtud, ale za h°ebenem Atlasu. V prvnφ hospod∞ po°ßdnou dßvku mßtovΘho Φaje, pak zvolit nßÜ oblφben² p°evod a zase vzh∙ru k oblak∙m. P°ehoupneme se p°es Tizi-n-Test, 2094 m, a ·dolφm °eky Nfiss zpßtky do Asni. Na mφsto srazu s autobusem p°ijφ₧dφme p∞t minut po termφnu a potkßvßme jej prßv∞ v okam₧iku, kdy vyjφ₧dφ sm∞r Casablanca, Gibraltar, Praha. Tak ahoj Maroko a zase n∞kdy...

(VyÜlo takΘ v Φasopise Peleton)
Text a foto: Jarda Lhota