Minule jsme si °ekli pßr zßkladnφch
rad, jak se pokouÜet usm∞rnit svoje fotografickΘ v²sledky k lepÜφmu.
Hlavnφ cestovnφ sezona prßv∞ zaΦφnß, a vy budete vyrß₧et
objevovat novß mφsta a novß dobrodru₧stvφ. Tφm nastßvajφ k²₧enΘ okam₧iky,
kdy vybaveni fotoaparßtem i teoretick²mi znalostmi jste na₧havenφ zaΦφt
älovitô jedineΦnΘ zßb∞ry. Zb²vß jen zalo₧it vhodn² film. Pomoci vßm se
zorientovat, jak² to m∙₧e b²t, se chci dnes pokusit.
Zßkladnφ rozd∞lenφ znφ:
- negativnφ film barevn²
- Φernobφl²
- inverznφ film barevn²
- Φernobφl²
Posledn∞ jmenovan² se u₧ ani v profesionßlnφ praxi tΘm∞°
nepou₧φvß. äKomfortô barevnosti p°evßlcoval ╚B fotografii, nicmΘn∞
v poslednφch letech se dß pozorovat jejφ recese a u äum∞leΦt∞jiô
zalo₧en²ch fotograf∙-amatΘr∙ se zaΦφnß t∞Üit stßle v∞tÜφ p°φzni. Je vÜak
pot°eba °φci, ₧e p°i fotografovßnφ na barvu a ╚B je pot°eba mφt znaΦn∞
odliÜnΘ fotografickΘ vid∞nφ, a je t°eba velmi obtφ₧nΘ fotografovat
souΦasn∞ dv∞ma fotoaparßty - jednφm na barvu a jednφm na ╚B materißl.
NejΦast∞jÜφm dilematem pak v∞tÜinou z∙stane:
- negativnφ barevn² film (v∞tÜinou u oznaΦenφ koncovka äcolorô) -
v²sledkem jsou fotografie na fotografickΘm papφru
- inverznφ barevn² film (v∞tÜinou u oznaΦenφ koncovka ächromeô) -
v²sledkem jsou pr∙hlednΘ diapozitivy
Obojφ mß svoje pro i proti:
Negativ
- vysokß expoziΦnφ pru₧nost (nevy₧aduje zcela p°esnou expozici a p°esto m∙₧e
b²t v²sledek uspokojiv²)
- m∙₧ete p°id∞lßvat dalÜφ a dalÜφ kopie, t°eba pro svΘ spoleΦnφky na
cestßch
- m∙₧ete volit tΘm∞° libovoln² formßt fotografie
- snadn∞ji m∙₧ete odstranit ze snφmku to, co tam kompoziΦn∞ nepat°φ (staΦφ
n∙₧ky nebo °ezaΦka)
- jednoduÜÜφ je takΘ zhotovenφ v²°ezu p°φmo v minilabu
- album s fotografiemi snadno odnesete t°eba v kabelce na nßvÜt∞vu
u p°ßtel a snadno jim je m∙₧ete ukßzat
- dostupnΘ jsou i velkΘ zv∞tÜeniny, kterΘ si m∙₧ete zapaspartovat nebo
zarßmovat
- je technicky velmi obtφ₧nΘ prezentovat snφmky najednou v∞tÜφmu poΦtu lidφ
Inverze
- pomocφ velkoploÜnΘ projekce m∙₧ete ukßzat snφmky t°eba i n∞kolika
tisφc∙m divßk∙
- velmi snadno lze snφmky äp°epsatô na video
- ni₧Üφ expoziΦnφ pru₧nost (vy₧aduje p°esnou expozici)
- je t°eba pou₧φvat p°φsluÜnΘ filmy pro dennφ (daylight - v oznaΦenφ filmu
D) a um∞lΘ sv∞tlo (tungsten - T) nebo je pot°eba pou₧φt p°evodnφ filtry
- nßkladnΘ po°izovßnφ kopiφ - 100 KΦ *
- obtφ₧n∞ se ärychleô ukazujφ
- jsou h∙°e ämobilnφô
- nßklady navφc na promφtaΦku
Modernφ fotografickΘ postupy umo₧≥ujφ sice konverze vÜemi sm∞ry,
ale je to zatφm v∞tÜinou znaΦn∞ nßkladnΘ.
| Diapozitiv z negativu |
110 KΦ* |
cena za 1 polφΦko kinofilmu v laborato°i Thalia Picta |
| Internegativ z diapozitivu |
70 KΦ* |
| Okam₧itß fotografie z diapozitivu (Pictrostat) |
A5 |
70 KΦ* |
|
| A4 |
140 KΦ* |
|
| Fotografie z diapozitivu (klasickou cestou - doba zakßzky 14 dnφ) |
13x18 |
asi 21,40 KΦ |
|
* ceny v r∙zn²ch laborato°φch se mohou
mφrn∞ liÜit
|
|
ZnaΦka
JednoznaΦn∞ lze doporuΦit pou₧φvat pouze filmy znßm²ch znaΦek
renomovan²ch v²robc∙ a pokud mo₧no se vyhnout änonameô materißl∙m.
Osv∞dΦenΘ znaΦky spoΦteme na prstech. Abecedn∞: AGFA, FUJI, ILFORD, KODAK, KONICA,
POLAROID, SCOTCH.
Kinofilmy se vyrßb∞jφ ve verzφch s 36, 24 nebo 12 polφΦky.
NejekonomiΦt∞jÜφ jsou pochopiteln∞ ty prvnφ, ale v p°φpad∞ rychle se
m∞nφcφch sv∞teln²ch podmφnek nebo snφmanΘho motivu, kdy je pot°eba zm∞nit druh
filmu Φi jeho citlivost, najdou uplatn∞nφ i ty äkratÜφô.
Citlivost
Citlivost filmu vymezuje sv∞telnΘ podmφnky, za kter²ch lze
s dan²m p°φstrojem, resp. objektivem, po°φdit sprßvn∞ exponovan² snφmek.
Citlivost se udßvß ve dvou r∙zn²ch stupnicφch, americkΘ ASA a evropskΘ DIN,
spojovanΘ do spoleΦnΘ normy ISO (nap°. ISO 100/21 - 100 ASA a DIN 21).
Jako univerzßlnφ lze u barevnΘho negativu doporuΦit ISO
200/24o, u inverze ISO 100/21o, ale na b∞₧nΘ fotky z dovolenΘ u mo°e
postaΦφ bohat∞ i u negativu ISO 100/21o. Pokud vÜak budete fotografovat
v horÜφch sv∞teln²ch podmφnkßch (za Üera, soumraku, v lese) nebo rychl²
pohyb Φi sport, kde je nezbytnΘ pou₧φt kratÜφ Φas, pou₧ijete mΘn∞ sv∞teln²
teleobjektiv nebo po₧adujete v∞tÜφ hloubku ostrosti (v∞tÜφ zaclon∞nφ), sßhneme
po citlivosti ISO 400/27o, ISO 800/30o, p°φpadn∞ jeÜt∞ vyÜÜφ, ale ty jsou u₧
spφÜe urΦeny profesionßl∙m. StarΘ pravidlo °φkß, ₧e Φφm ni₧Üφ citlivost,
tφm mß v²sledn² snφmek jemn∞jÜφ zrno a je tedy ost°ejÜφ a naopak.
Dnes jsou u₧ fotografickΘ materißly na takovΘ ·rovni, ₧e i z film∙ ISO
800/30o dostaneme kvalitnφ ostrΘ zv∞tÜeniny. P°esto bychom se m∞li °φdit
pravidlem, ₧e je zbyteΦnΘ pou₧φvat p°φliÜ citliv² film, pokud to nenφ pot°eba.
Jß osobn∞ s sebou na cesty vozφm zßsobu inverznφch 100 ASA a 400 ASA,
negativnφch 100 a 200 ASA s jednφm nebo dv∞ma 800 ASA pro vyjφmeΦnΘ
p°φle₧itosti.
Pozor! Pokud nemßte fotoaparßt, kter² pomocφ tzv. DX k≤du sßm
rozpoznß a nastavφ p°φsluÜnou citlivost filmu, nezapome≥te ji p°i ka₧dΘm
zaklßdßnφ novΘho filmu zkontrolovat.
Skladovßnφ
Filmy novΘ i naexponovanΘ je nejvhodn∞jÜφ dlouhodob∞
skladovat v lednici. Tu samoz°ejm∞ v₧dy po ruce nemßme, ale m∞li bychom se
sna₧it najφt v zavazadlech pro naÜe filmy mφsto suchΘ a relativn∞
chladnΘ. Teplo a sluneΦnφ svit nenφ to pravΘ o°echovΘ, stejn∞ jako opakovanΘ
letiÜtnφ kontroly proza°ovßnφm (i kdy₧ tam b²vß cedulka o jeho
neÜkodnosti). Pokud je to mo₧nΘ, je lepÜφ nechat zkontrolovat filmy jin²m zp∙sobem
nebo si po°φdit specißlnφ schrßnku, odolnou proti prozß°enφ.
Zpracovßnφ
Na celΘm sv∞t∞ se dnes pou₧φvajφ stejnΘ postupy na vyvolßnφ
a zpracovßnφ film∙. Pro barevn² negativ je to proces C 41 a pro inverzi E 6.
Vyplatφ se nechat si zpracovat naexponovan² materißl ve svΘ osv∞dΦenΘ laborato°i
nebo minilabu po nßvratu dom∙. Pokud vÜak cestujete delÜφ dobu, bude asi lepÜφ
nechat si filmy zpracovat na mφst∞ ne₧ s nimi cestovat v horku n∞kolik
dalÜφch t²dn∙.
Ov∞°te si v minilabu, jak² pou₧φvajφ fotografick² papφr.
Nenφ pot°eba lp∞t na stejnΘm v²robci filmu i papφru, kombinace b²vajφ n∞kdy
kupodivu lepÜφ. Zßle₧φ jen na vaÜφ osobnφ zkuÜenosti a vkusu. Ka₧dß
kombinace mß trochu jinΘ barevnΘ t≤novßnφ.
P°eji vßm, a¥ mßte o dovolenΘ dostatek zajφmav²ch motiv∙,
dostatek sv∞tla i dostatek nßpad∙, jak to äzav°φtô do rozm∞ru
24 x 36 mm.
P°φÜt∞ si povφme n∞co o fotoaparßtech, jejich rozd∞lenφ,
formßtech a druzφch, jak² na co a pro koho se hodφ vφce Φi mΘn∞.
Jakub Havel |