Skialpinismus

Co to slovo vlastn∞ znamenß? V∞tÜina z vßs asi cosi tuÜφ, v₧dy¥' to konec konc∙ vypl²vß ze slova samotnΘho: horolezectvφ a k tomu n∞jak p°ipasovanΘ ly₧e. Kdo vÜak mß opravdu zcela p°esnou p°edstavu o tom, co se za tφm skr²vß?

NEN═ SKIALP JAKO SKIALP
Stejn∞ jako je Üirok² prostor mezi p∞Üφ horskou turistikou a horolezectvφm, mß i skialpinismus mnoho podob, kterΘ se vÜak Φasto hßzφ do jednoho pytle. Snad jen francouzÜtina mß, pokud vφm, pro r∙znß pojetφ tΘto disciplφny dv∞ odliÜnß oznaΦenφ: ski-alpinisto a ski-randonnΘ. ZjednoduÜenΘ by se to dalo rozd∞lit na skialpinismus, kter² mß blφ₧e k horolezectvφ, a takov², kter² mß blφ₧e k ly₧ovßnφ.
Skialpinismus je v podstat∞ voln² pohyb zimnφm horsk²m terΘnem mimo znaΦenΘ cesty a upravenΘ svahy. P°i sjφ₧d∞nφ je proto pot°eba si hledat cestu a b²t p°ipraven na hlubok² praÜan stejnΘ jako na umrzl² firn. Namφsto vlek∙ a lanovek se vzh∙ru stoupß vlastnφmi silami, a¥' u₧ na ly₧φch - s pomocφ tzv. tulenφch pßs∙, nebo s ly₧emi na batohu a stoupacφmi ₧elezy na nohou. Obtφ₧nost skialpinistickΘ t·ry pak zßvisφ pouze na tom, jak strm²mi a exponovan²mi svahy se stoupß vzh∙ru a jak strmΘ a nßroΦnΘ svahy se sjφ₧d∞jφ.
ExtrΘmnφ podoba skialpinismu obnßÜφ v²stup regulΘrnφm lezeck²m terΘnem s vyu₧itφm lana a b∞₧nΘho horolezeckΘho zajiÜ¥ovacφho materißlu a sjφ₧d∞nφ velmi strm²ch svah∙ a ·zk²ch ₧leb∙, kde je Φasto mo₧nost otoΦit se jen pomocφ p°eskok∙. B∞₧n∞ se i p°i sjezdu pou₧φvß k jiÜt∞nφ lano a h∙lku v jednΘ ruce nahrazuje cepφn. Podoba z druhΘho p≤lu je vlastn∞ zimnφ trekking, kdy vzhledem ke sn∞hu je ·ΦelnΘ pou₧itφ ly₧φ a b∞₧ky by v horskΘm terΘnu, prudÜφch svazφch, hlubokΘm sn∞hu a p°edevÜφm pro sjezd nevyhovovaly (s takovou podobou skialpinismu se m∙₧ete setkat nap°. na naÜich zßjezdech do Rumunska nebo Chibinsk²ch hor na poloostrov∞ Kola v Rusku).
V Alpßch se obvykle podnikajφ jednodennφ t·ry hv∞zdicov∞, kdy v²chodiskem a "zßkladnφm tßborem" je horskß chata (takto jsou koncipovßny t°eba naÜe zßjezdy na rakousk² Sonnblick). ╚astΘ jsou takΘ p°echody "od chaty k chat∞", s noclehem v₧dy na jinΘ chat∞. Noclehy pod st°echou p°edstavujφ urΦit² komfort a takΘ lehΦφ batoh. Sportovn∞jÜφ podobou a jedinou mo₧nostφ p°i vφcedennφch p°echodech v oblastech, kde ₧ßdnΘ chaty nejsou, je tßbo°enφ ve stanech, sn∞hovΘm zßhrabu, ledovΘ jeskyni, igl· apod.

JAK╔ N┴DOB═╚KO ?
Specißlnφ vybavenφ spoΦφvß p°edevÜφm v ly₧φch, vßzßnφ a botßch. Ly₧e se pou₧φvajφ kratÜφ ne₧ pro sjezdovΘ ly₧ovßnφ, vyrßb∞jφ se v∞tÜinou v dΘlkßch 170 - 190 cm. Lze pou₧φt i kratÜφ ly₧e urΦenΘ pro sjezdovΘ ly₧ovßnφ, ale ty vzhledem ke svΘ dΘlce pak v∞tÜinou odpovφdajφ ni₧Üφ vßze ly₧a°e a akce ly₧e nenφ nejvhodn∞jÜφ. Skialpinistickß ly₧e sv²m profilem a pru₧nostφ odpovφdß p°edpoklßdanΘ hmotnosti ly₧a°e a trochu odliÜn²m podmφnkßm skialpinistickΘho ly₧ovßnφ. Na ÜpiΦce a pat∞ b²vß uzp∙sobena pro uchycenφ tulenφch pßs∙.
Specißlnφ je takΘ vßzßnφ, kterΘ variantn∞ umo₧≥uje n∞kolik zp∙sob∙ spojenφ s botou. Pro sjezd je pata i ÜpiΦka boty pevnΘ upnuta, pro pochod na rovin∞ a stoupßnφ pak mßme patu volnou a ÜpiΦka mß volnost pohybu stejnΘ jako na b∞₧eck²ch ly₧φch. Pro stoupßnφ do strm²ch svah∙ se pou₧φvß podlo₧ka Φi doraz, na kter² pata boty dostoupne, mφsto aby doÜlßpla a₧ na ly₧i, co₧ by nßm naÜe klouby p°i v∞tÜφm ·hlu svahu u₧ nedovolily.
SkialpinistickΘ boty jsou n∞kde nap∙l cesty mezi horolezeck²mi skeletov²mi botami, pro kterΘ se v₧ilo oznaΦenφ duplexy, a klasick²mi ly₧a°sk²mi p°eskßΦi. Nejsou vÜak tak vysokΘ a p°edevÜφm majφ pry₧ovou vibramovou podrß₧ku jako pohorky, proto₧e musφ bezpeΦn∞ umo₧nit i ch∙zi. V∞tÜinou jsou konstruovanΘ takΘ jako duplexy to je s vyjφmatelnou vnit°nφ vlo₧kou. U n∞kter²ch typ∙ lze nastavit dv∞ tuhosti kloubu. Pevn² pro ly₧ovßnφ, voln² pro ch∙zi. Boty by m∞ly umo₧nit bezpeΦnΘ upevn∞nφ maΦek pomocφ dnes stßle Φast∞ji pou₧φvanΘho rychloupφnßku.
Pro stoupßnφ se pou₧φvajφ tzv. tulenφ pßsy, kterΘ zamezujφ podklouznutφ ly₧e dozadu. Dnes u₧ vÜak nejsou z tulenφch k∙₧φ, ale v²hradn∞ ze syntetick²ch materißl∙, Φasto z mohΘru, a lepφ se na skluznici ly₧e specißlnφm lepidlem. Na tvrd²ch a zmrzl²ch firnov²ch svazφch, kde by nßm i pßsy mohly uklouznout, se k vßzßnφ p°iÜroubuje pom∙cka ponejvφce p°ipomφnajφcφ ostrΘ zuby. Ty se p°i doÜlapu zabodnou do sn∞hu a zabrßnφ podklouznutφ dozadu.

H∙lky jsou asi nejmΘn∞ d∙le₧itou souΦßstφ v²zbroje. Dob°e poslou₧φ i klasickΘ sjezda°skΘ, ale v∞tÜinou se pou₧φvajφ 2 Φi 3dφlnΘ teleskopickΘ, kterΘ se snadn∞ji upevnφ na batoh a umo₧nφ nastavit optimßlnφ dΘlku pro stoupßnφ i sjezd.
U₧ jenom na nßroΦnosti plßnovanΘ t·ry zßvisφ, zda budeme pot°ebovat i lano, ledovcovΘ skoby a v²vrtky, maΦky, cepφn, ·vazky a dalÜφ horolezeck² materißl.

BEZPE╚NOST
NebezpeΦφ p°i "turistickΘ" podob∞ skialpinismu je t°eba oΦekßvat podobnΘ jako p°i klasickΘm trekkingu, tj. nßhlß zm∞na poΦasφ, ztrßta orientace, podcen∞nφ terΘnu a podmφnek. SpecifickΘ nebezpeΦφ p°i skialpinismu p°edstavujφ p°edevÜφm laviny a na ledovci pßd do trhlin. Zde je t°eba p°edchßzet riziku hlavn∞ zkuÜenostφ a obez°etnostφ, zjistit si p°edpov∞∩ poΦasφ, od chata°∙ Φi horskΘ slu₧by aktußlnφ sn∞hovΘ podmφnky a stupe≥ lavinovΘho nebezpeΦφ. Nelze podce≥ovat jiÜt∞nφ ani na zdßnliv∞ rovnΘm povrchu ledovce, kde mohou b²t trhliny p°ekryty sn∞hov²mi mosty. Pro p°echod nebezpeΦn²ch mφst je t°eba zvolit vhodnou dennφ dobu. U₧ i °ad∞ zkuÜen²ch "horal∙" se poda°ilo od°φznout lavinu nebo desky mokrΘho sn∞hu vlastnφmi ly₧emi. NebezpeΦnΘ jsou takΘ p°ev∞je na h°ebenech.
Samoz°ejmΘ obecn∞ platφ vÜechny zßsady pro pohyb v horskΘm terΘnu, co₧ by bylo nad rßmec tohoto Φlßnku. Nem∞lo se opomφjet ani pou₧φvßnφ tzv. bieperu, bateriovΘho p°φstroje upevn∞nΘho b∞hem t·ry na t∞le, kter² v p°φpad∞ zavalenφ lavinou velmi urychlφ nebo v∙bec umo₧nφ zachrßnc∙m posti₧enΘho najφt. U₧iteΦnß je i klasickß pom∙cka- lavinovß Ü≥∙ra pestrΘ barvy s uzlφky po 1 metru.
Skialpinistick²ch akcφ, kterΘ po°ßdß naÜe cestovnφ kancelß°, se m∙₧ete z·Φastnit i vy. StaΦφ, pokud jste alespo≥ st°edn∞ pokroΦil² ly₧a°, kterΘho nezaskoΦφ hlubok² snφh a mßte zßkladnφ p°edstavu o pohybu v horskΘm terΘnu. Zap∙jΦenφ veÜkerΘho pot°ebnΘho vybavenφ je v cen∞ zßjezdu a t·ry povedou zkuÜenφ instrukto°i.

TELEMARKING
Nedß mi, abych se nezmφnil o dalÜφm novΘm nebo staronovΘm trendu, a sice telemarkskΘm ly₧ovßnφ. Tento zp∙sob ly₧ovßnφ, kter² vlastn∞ vychßzφ z poΦßtk∙ ly₧ovßnφ v∙bec, pro₧φvß v poslednφch dvou t°ech letech znaΦn² boom. Stylem telemark se dß ly₧ovat stejn∞ dob°e po upraven²ch sjezdovkßch, jako mimo n∞. Pro "lehkou" podobu skialpinismu bude telemarkskΘ vybavenφ mo₧nß dokonce vhodn∞jÜφ. P°edstavuje univerzßlnφ vybavenφ pro voln² pohyb zimnφ krajinou, na rozdφl od pon∞kud t∞₧kopßdnΘ skialpinistickΘ v²zbroje vhodnΘ v²hradnΘ do horskΘho terΘnu. Na telemarksk²ch ly₧φch lze sjφ₧d∞t v hlubokΘm sn∞hu i velmi strmΘ svahy, a tudφ₧ se neztratφ ani na horßch. Je zajφmavΘ, ₧e dokud nebylo vybavenφ na skialpinistick²ch zßvodech EvropskΘho pohßru p°esn∞ji specifikovßno, zaΦali se v²razn∞ prosazovat zßvodnφci, kte°φ pou₧φvali lehkΘ telemarkskΘ vybavenφ.
Ly₧e pro telemarkskΘ ly₧ovßnφ je n∞co jako robustnφ Üirokß turistickß b∞₧ka, kterß mß ocelovΘ hrany. Vßzßnφ je podobnΘ b∞₧eckΘmu nebo mß modernφ podobu u nßs dob°e znßmΘho kandahßra. Boty p°ipomφnajφ ni₧Üφ Φi vyÜÜφ pohorky, Φasto jsou ko₧enΘ, p°φpadnΘ dopln∞nΘ plastem.
Jezdφ a p°edevÜφm zatßΦφ se vÜak zcela odliÜn²m zp∙sobem. Neustßle, tedy i p°i sjezdu, mßme volnΘ paty. ZatßΦφ se v hlubokΘm pokleku s vysunutou vn∞jÜφ ly₧φ, na kterou se p°enese t∞₧iÜt∞. Na pohled p∙sobφ tento styl velmi uvoln∞n²m a elegantnφm dojmem, je t°eba vÜak mφt dobr² smysl pro rovnovßhu. VyznavaΦ∙ telemarku je zatφm u nßs mßlo, ale ti, kte°φ vyzkouÜeli, mluvφ cosi o novΘ dimenzi ly₧ovßnφ. Mohu potvrdit, ₧e je to pravda.

Jakub Havel