P°i vyslovenφ jmΘna
n∞kter²ch oblastφ sv∞ta, jako jsou nap°. KamΦatka, Japonsko Φi Island, se nßm
automaticky vybavujφ krßtery, lßva a kou°φcφ hory V p°φpad∞ Mexika si Φlov∞k
spφÜe p°edstavφ aztΘckΘ pyramidy, maysk² kalendß° a kaktusy. Sopky vÜak pat°φ
k tΘto zemi stejn∞ neodmyslitelnΘ jako ostatnφ jejφ symboly
Cel²m Mexikem se od severozßpadu k jihov²chodu tßhnou dva horskΘ masivy, dlouhΘ
n∞kolik tisφc kilometr∙: na zßpad∞ Sierra Madre Occidental a na v²chod∞ Sierra
Madre Oriental. Na 19. st. severnφ Üφ°ky, tj. zhruba v ·rovni hl. m∞sta Ciudad
MΘxico, je v rovnob∞₧nΘm sm∞ru protφnß vulkanickß osa Eje Volcanico se vÜemi
znßm²mi sopkami. Na Φty°i nejvyÜÜφ z nich vystoupili v ·noru a b°eznu 1990
ΦlenovΘ 1. ΦeskoslovenskΘ. horolezecko-vodßckΘ expedice Mexiko 90.
Hv∞zdnß hora
NejvyÜÜφ horou Mexika a t°etφ nejvyÜÜφ v Severnφ Americe je sopka V. Pico de
Orizaba, pojmenovanß podle blφzkΘho m∞steΦka Orizaby. Daleko romantiΦt∞ji znφ
jejφ p∙vodnφ, i kdy₧ mΘn∞ pou₧φvan² nßzev CitlaltΘpetl, Hv∞zdnß hora.
Pravideln² ku₧el se zvedß z okolnφ vyprahlΘ krajiny do v²Üky 5747 m. (Vzhledem k
tomu, ₧e ·daje o v²Ükßch mexick²ch sopek se podstatn∞ liÜφ, jsou v tomto Φlßnku
pou₧ity nejnov∞jÜφ zφskanΘ ·daje z Autoatlasu Mexika vydanΘho v roce 1986.)
Obrovskß nßhornφ ploÜina s pr∙m∞rnou nadmo°skou v²Ükou 2500 m, kterß zabφrß
celΘ centrßlnφ Mexiko, se zde prudce lßme a₧ na ·rove≥ mo°e, a tak zatφmco ze
zßpadu Φnφ CitlaltΘpetl nad okolφm.,jen" t°i tisφce metr∙, jejφ v²chodnφ
svahy s relativnφm p°ev²Üenφm p∞t kilometr∙ pat°φ k nejvyÜÜφm na sv∞t∞.
Na ·patφ sopky se zachovaly poslednφ zbytky p∙vodnφch borov²ch les∙ v tΘto
oblasti, kterΘ ale ka₧d²m rokem dßle ub²vajφ. D°evo se pßlφ v milφ°φch na
d°ev∞nΘ uhlφ, dob°e zpen∞₧itelnΘ v hlavnφm m∞st∞, a na vym²cen²ch svazφch se
p∞stujφ brambory. ┌rodnß p∙da a dost vysokΘ srß₧ky umo₧≥ujφ sklφzet
n∞kolikrßt do roka a asi nejv∞tÜφm p°ekvapenφm pro st°edoevropana je sledovat, jak
na jednom poli ve t°iap∙ltisφcovΘ v²Üce probφhß sklize≥, zatφmco na sousednφm
vrcholφ sadba.
PraÜnß sopeΦnß p∙da zbavenß p°irozenΘ ochrany lesa snadno podlΘhß
eroznφ Φinnosti deÜt∞ a v∞tru a je odnßÜena do ·dolφ. Uva₧ovßnφ vesniΦan∙
ale tak daleko nejde. Zvuk pil a seker vybφzφ ekologicky p°em²Ülejφcφho
nßvÜt∞vnφka k ·vahßm, jak dlouho dokß₧e Üt∞drΘ podh∙°φ takovΘmu
drancovßnφ odolßvat, kdy₧ mu nezabrßnφ ani statut nßrodnφho parku Pico de Orizaba
vyhlßÜenΘho u₧ v roce 1972.
Pßsmo lesa sahß a₧ p°es 4000 m n. m., kde zaΦφnajφ su¥oviska, skßly a sopeΦn²
popel. Vyv∞rß zde nepatrn² pramφnek honosn∞ naz²van² Ojo del Agua, jedinß voda v
okruhu mnoha kilometr∙. Prolßklina v kameni je plnß koupajφcφch se jeÜt∞rek;
napln∞nφ p∞tilitrovΘho kanystru trvß hodinu.
V²stup od hranice lesa na vrchol sopky vy₧aduje mnohahodinovou nßmahu. Nohy se bo°φ
do suti, Üt∞rk neustßle ujφ₧dφ a ne ka₧d² krok znamenß postup vzh∙ru. Z oblohy
₧hne slunce v nadhlavnφku a z ledovce pokr²vajφcφho okolφ krßteru uvol≥uje kameny
°φtφcφ se proti nßm. P°ed n∞kter²mi uskakujeme, jinΘ nßm zasviÜtφ nad hlavou.
Plφce se sna₧φ vy₧dφmat z °φdkΘho vzduchu n∞jak² kyslφk a zb²vß jen obdivovat
A. von Humboldta, kter² dokßzal u₧ v roce 1805 vystoupit a₧ ke krßteru a vynΘst tam
k°φ₧.
Odm∞nou za namßhav², i kdy₧ technicky nikterak slo₧it² v²stup, je fantastick²
pohled do krßteru. Jeho rozeklanΘ st∞ny spadajφ do hloubky p°es 200 m, dno pokr²vß
led. Obvod tvo°φ asi 1400 m dlouh² h°ebφnek z ledu, sn∞hu a rozpadajφcφch se skal.
Ze st∞n se do krßteru neustßle sype Üt∞rk, balvany a kusy ledu.
NeskuteΦn² v²hled je i na okolnφ krajinu. Sm∞rem k mo°i se pod polÜtß°em mrak∙
skr²vajφ tropickΘ lesy a p°φstav Veracruz, kde se p°ed p∞ti sty lety vylodil
KryÜtof Kolumbus. Na opaΦnΘ stran∞ je ₧lutß nßhornφ planina p°eruÜovanß jen
barevn²m skvrnami vesnic a v dßlce ku₧ely sopek s bφl²mi ΦepiΦkami Φnφcφmi a₧
nad rozmazanou Φßru ml₧nΘho oparu.
PopocatΘpetl a Iztaccihuatl
Starß aztΘckß pov∞st vyprßvφ o neÜ¥astnΘ lßsce krßsnΘ nßΦelnickΘ dcery a
udatnΘho indißnskΘho bojovnφka, kterß skonΦila smrtφ dφvky. Jejφ mil² jφ dal
postavit vysokou pyramidu, na kterou ji polo₧il, a sßm se postavil blφzko nφ. Tak se
vedle sebe tyΦφ Iztaccihuatl (iztak-sφhuatl), Le₧φcφ ₧ena, skuteΦnΘ
p°ipomφnajφcφ le₧φcφ dφvku s dlouh²mi rozpuÜt∞n²mi vlasy, a jejφ ochrßnce
PopocatΘpetl, Kou°φcφ hora. |
Iztaccihuatl je krßtk²,
dosti Φlenit² a rozlßman² h°eben s n∞kolika vrcholy, pojmenovan²mi podle Φßstφ
t∞la dφvky: kolena, b°icho, hlava a nejvyÜÜφ pak hrud' (5230 m). V masivu
Iztaccihuatl se nachßzφ n∞kolik ledovc∙, po kter²ch lze s pomocφ maΦek a cepφnu
snadno vystoupit na vrchol. Nejv∞tÜφ je ledovec Ayoloco. Tßbo°enφ na jeho ·patφ
nabφzφ neopakovateln² pohled na zßpad slunce za masiv sopky Nevado de Toluca a
zß°φcφ sv∞tla n∞kolik desφtek kilometr∙ vzdßlenΘho nejv∞tÜφho m∞sta sv∞ta
Ciudad de MΘxico.
PopocatΘpetl se sv²mi 5465 m sice nenφ nejvyÜÜφ, ale
rozhodn∞ je nejznßm∞jÜφ mexickou sopkou. S Iztaccihuatlou ho krom∞ pov∞sti spojuje
Üirok² dvacetikilometrov² h°eben o nadmo°skΘ v²Üce 3800 m. Silnice vede k malΘmu
pamßtnφku do CortΘzova pr∙smyku; odtud dobyvatelΘ ·dajnΘ spat°ili nßdhernΘ
m∞sto Tenochtitlan, le₧φcφ na ostrov∞ uprost°ed jezera na mφst∞ dneÜnφho Ciudad
de MΘxico. Autem lze dojet jeÜt∞ o n∞co v²Ü, k chat∞ Tlamacas ve v²Üce 3900 m.
Snadnß dostupnost ·patφ PopocatΘpetlu lßkß mnoho turist∙, v∞tÜina z nich vÜak
nedojde dßl ne₧ na vyhlφdku za chatou. Namßhavß ch∙ze po kotnφky v sopeΦnΘm
popelu nenφ pro ka₧dΘho.
Na vrchol PopocatΘpetlu vedou dv∞ cesty: mΘn∞ namßhavß, ale technicky
nßroΦn∞jÜφ -po strmΘm ledovci na severnφm ·boΦφ, nebo bezpeΦn∞jÜφ, i kdy₧ s
nep°φjemn²m v²stupem popelem a lßvovou sutφ na protilehlou stranu a dßle po hran∞
krßteru k nejvyÜÜφmu bodu Üikmo se°φznutΘho vrcholu.
Krßter p∙sobφ jeÜt∞ impozantn∞ji ne₧ u CitlaltΘpetlu. Mß tvar elipsy s obvodem
2700 m a jeho hloubka dosahuje a₧ 400 m. St∞ny jsou strmΘ a n∞kolik pomnφΦk∙ na
jejich okrajφch sv∞dΦφ o tom, ₧e nenφ radno se p°φliÜ p°ibli₧ovat. Na dn∞ lze
pozorovat jeÜt∞ jednu menÜφ sopku, vypln∞nou sirn²m kv∞tem, a z nφ stoupajφ
jedovat∞ vyhlφ₧ejφcφ ₧lutobφlΘ oblßΦky. Vzduch je prosycen sirovodφkem, co₧
dost znep°φjem≥uje v tΘto v²Üce i tak obtφ₧nΘ d²chßnφ.
Zatφmco v²stup Φern²m pφskem a sutφ byl vyΦerpßvajφcφ a ·morn², sestupujeme
rychle a pohodlnΘ: na chat∞ Tlamacas nßs Φekß teplß sprcha a nocleh za lidovou cenu
dvou dolar∙.
Nevado de Toluca
Vyhaslß sopka, jejφ₧ nßzev by se dal do ΦeÜtiny p°elo₧it asi jako Toluck²
Sn∞₧nφk, je v²jimeΦnß zejmΘna tφm, ₧e a₧ dovnit° krßteru je p°φstup
automobilem. Kamenitß cesta vinoucφ se po ·boΦφ se ve Φty°tisφcovΘ v²Üce
p°ehoupne p°es hranu obrovskΘho kotle a spu5tφ ke dv∞ma jezer∙m na jeho dn∞.
PφseΦnß plß₧ je oblφben²m v²letnφm mφstem obyvatel nedalekΘho m∞sta Toluca.
H°eben skal, lemujφcφ krßter a₧ do v²Üky 4690 m, je snadno dostupn² od jezer, ale
v n∞kter²ch mφstech p°echßzφ spφÜe v horolezeck² terΘn, co₧ obΦas zaskoΦφ
sportovn∞ji lad∞nΘ v²letnφky. Ti zde potom bojujφ se strachem, zatφmco
pohodln∞jÜφ ΦlenovΘ jejich rodin na plß₧i grilujφ maso na d°ev∞nΘm uhlφ ze
zniΦen²ch borov²ch les∙ a zapφjejφ je sv∞tl²m mexick²m pivem ochlazen²m v
jeze°e. K tomu jedinΘmu se jezero hodφ. Pokud se chce n∞kdo vykoupat v tΘm∞°
Φty°tisφcovΘ v²Üce, brzo pochopφ, ₧e to lze jen symbolicky.
V ╚eskoslovensku pat°ilo Mexiko dlouho k zemφm, kterΘ byly finanΦn∞ i organizaΦn∞
dostupnΘ jen velice omezenΘmu mno₧stvφ turist∙. Zßsadnφ zlom nastal v dubnu 1990,
kdy zaΦala lΘtat p°φmß linka ╚SA do Ciudad de MΘxico a tato zem∞ se tak otev°ela
i pro dalÜφ nßvÜt∞vnφky. Pokud se n∞kte°φ z nich nebudou chtφt jen omezit na
pam∞tihodnosti, ale vezmou si sebou i pohorky, lze jim mexickΘ sopky jen doporuΦit.
Jaroslav Lhota
(╚lßnek vyÜel v LidΘ a zem∞ 9/92, otiskujeme jej se souhlasem redakce) |