PoprvΘ jsem se do Peru dostal vlastn∞
nßhodou. Na sklonku roku 1989 jsem vyslechl vyprßv∞nφ svΘho kamarßda cestovatele
a obdivovatele amazonsk²ch prales∙ o jeho cest∞ po Ji₧nφ Americe a byl
jsem nadÜen. V₧dy jsem snil o dobrodru₧stvφch v horßch a d₧unglφch
vzdßlen²ch zemφ, ale a₧ te∩ se otev°ely hranice a naskytla se prvnφ
p°φle₧itost. A tak slovo dalo slovo, p°eruÜuji studia a za n∞jak² Φas
u₧ spolu sedφme v oblφbenΘ hosp∙dce Ernesta Hemingwaye v kolonißlnφ
Φßsti Havany a plßnujeme dalÜφ cestu do vysn∞nΘ Amazonie. Na Kub∞ se vÜak
dostßvßme do problΘm∙, a tak narychlo odlΘtßme prvnφm mo₧n²m letadlem
sm∞°ujφcφm na americk² kontinent.
Ocitßme se tak zcela neplßnovan∞ v Panam∞, a dßle
v hlavnφm m∞st∞ Peru Lim∞. U₧ po n∞kolika dnech nßs andskß zem∞ natolik
okouzlila, ₧e jsme se rozhodli ji blφ₧e poznat. Nikdy jsem netuÜil, jak bohatß
a r∙znorodß zem∞ Peru je a co vÜechno si Φlov∞k nedokß₧e p°edstavit
p°i pohledu na fßdnφ odstφny zelenΘ a hn∞dΘ, kterΘ pokr²vajφ zemi na
strßnkßch atlas∙. Surfa°skΘ plß₧e TichΘho oceßnu, kolonie tule≥∙
a mo°sk²ch ptßk∙, zelenΘ oßzy mezi obrovsk²mi pφseΦn²mi dunami
pob°e₧nφch pouÜtφ, hlubokΘ ka≥ony drav²ch horsk²ch °ek, b∞lostnΘ ledovce na
andsk²ch Ütφtech, d²majφcφ sopky a termßlnφ prameny, temn∞ modrß jezera na
nßhornφch planinßch... a koneΦn∞ d₧ungle. Neuv∞°iteln∞ krßsnΘ pralesy na
v²chodnφm ·boΦφ And a nekoneΦnß d₧ungle pokr²vajφcφ nφ₧iny, protkanß
spletφ meandrujφcφch amazonsk²ch p°φtok∙. A mezi tφm vÜφm dosud ΦitelnΘ
stopy indißnsk²ch civilizacφ, dßvn²ch i dosud ₧iv²ch, v²znamn²ch
i zcela zapomenut²ch. A my je sledujeme, obdivujeme obrazce na planin∞ Nazca,
svΘrßznΘ lidovΘ kultury p°e₧φvajφcφ izolovanΘ v ka≥onu °eky Colca
a na ostrovech jezera Titicaca, velkolepß stavitelskß dφla ink∙ v Cuzcu
a v ·dolφ °eky Urubamba, skalnφ m∞sto Machu Picchu i zbytky
monumentßlnφho hlin∞nΘho m∞sta Chan Chßn, hlavnφho m∞sta °φÜe tajemn²ch Moche.
V Peru si takΘ z velkΘ Φßsti pro₧φvßme sv∙j sen
o amazonsk²ch pralesφch. S indißnsk²m pr∙vodcem, maΦetou, stanem
a prastarou puÜkou zap∙jΦenou v indißnskΘ vesnici se potloukßme d₧unglφ
na hornφm toku °eky Tahuayo, asi sto kilometr∙ od jejφho soutoku s Amazonkou.
Tenkrßt jsem poprvΘ poznal d₧ungli, poprvΘ jsem ochutnal masato - nßpoj
z p°e₧v²kanΘho manioku, peΦenou pira≥u, uzenΘho krokod²la, mravence
a suri - Φervy z palem. PoprvΘ m∞ poÜtφpali pravφ moskyti, pokousali
mravenci a dostal jsem prvnφ zimnici. Na takovΘ zß₧itky se p°ece nezapomφnß.
Cestujeme v Ekvßdoru, v Bolφvii a z Peru
doplouvßme po Amazonce a₧ do naÜeho p∙vodnφho cφle - brazilskΘho m∞sta Manaus.
Ne₧ se dostanu zpßtky dom∙, p°ibude v m²ch vzpomφnkßch jeÜt∞ n∞kolik mφst,
kam se budu rßd vracet: stolovΘ hory tepuφ ve Venezuele, korßlovΘ souostrovφ Los
Roques a krßsnΘ m∞sto Cartagena na karibskΘm pob°e₧φ Kolumbie. Ale
nejtrvalejÜφ postavenφ v m²ch myÜlenkßch zaujalo Peru, a u₧ cestou vφm,
₧e hlavn∞ tam bude sm∞°ovat moje dalÜφ v²prava.
Trvß mi dlouhΘ dva roky, ne₧ se op∞t vydßvßm na cestu. Po
krßtkΘm cestovßnφ po Spojen²ch Stßtech a idylickΘm m∞sφci ve Venezuele,
strßvenΘm potßp∞nφm na korßlov²ch ·tesech, plavbami deltou Orinoka
a v²stupem na tepuφ Kukenßn, projφ₧dφm Kolumbiφ a Ekvßdorem do Peru.
Svßtky a Nov² rok trßvφm v Arequip∞ a na ji₧nφch
plß₧φch a p°em²Ülφm o dobrodru₧stvφch, kterß bych cht∞l v Peru
za₧φt. Pro prvnφ z nich zφskßvßm jistΘho n∞meckΘho horolezce
a odjφ₧dφme spolu do ka≥onu °eky Colca. N∞kolik dnφ se toulßme
ôkamziΦφmiö stezkami po vesniΦkßch ztracen²ch na ·boΦφch nejhlubÜφho ka≥onu
sv∞ta. V₧dy rßno a v podveΦer nßm nad hlavami krou₧φ majestßtnφ
kondo°i a my mßme radost, ₧e jsme na tak krßsnΘm mφst∞ nezka₧enΘm
civilizacφ. Kdy₧ cφtφme, ₧e naÜe svaly jsou dostateΦn∞ zah°ßtΘ a ₧e jsme
ji₧ p°ivykli nadmo°skΘ v²Üce, zaΦφnßme stoupat ke t°em zasn∞₧en²m vrchol∙m
vypφnajφcφm se nad ·dolφ, z nich₧ jeden nßm v minul²ch dnech dop°ßl
vzruÜujφcφ podφvanou na svΘ sopeΦnΘ kousky. Jsou to Üestitisφcovφ velikßni
Ampato, Hualca Hualca a Sabancaya, toho Φasu nejaktivn∞jÜφ perußnskß sopka.
Je deÜtivΘ obdobφ, ve vyÜÜφ nadmo°skΘ v²Üce st°φdajφ
modrou oblohu okolo t°etφ hodiny odpolednφ s naprostou pravidelnostφ deÜ¥ovΘ
mraky. Ve 4000 metrech dostßvßme bolestivou sprÜku velk²ch krup a celΘ odpoledne
trßvφme zav°eni ve stanu. VÜechno mßme vlhkΘ. V takovΘm poΦasφ je
minimßlnφ Üance na v²stup, ale chceme se aspo≥ p°iblφ₧it, kam a₧ to nejvφc
p∙jde.
Nßsledujφcφ den se dostßvßme k lagun∞ Macurca na planinu ve
v²Üce 4500 m. Odpolednφ lijßk nßs zcela promoΦil a noc v mokrΘm spacßku
se zdß nekoneΦnß. Ale probouzφme se do krßsnΘho sluneΦnΘho rßna s nadφlkou
ΦerstvΘho sn∞hu na okolnφch svazφch. Z n∞kolika metr∙ si nßÜ stan zv∞dav∞
prohlφ₧φ stßdo lam. Jsme sv∞dky dalÜφ erupce. Z krßteru Sabancayy se vyvalil
sloupec hustΘho d²mu a popela a pokr²vß b∞lostnou Φepici nedalekΘho
Ampato.
Vyrß₧φme na cestu. Na Üt∞rkov²ch morΘnßch se zelenajφ
polÜtß°e llarety. Podobß se mechu, ale je tvrdß jako kßmen, plnß prysky°ice,
domorodci ji pou₧φvajφ jako palivo. Stoupßme. VÜude vlßdne naprostΘ, nep°irozenΘ
ticho. Podle vojenskΘ mapy porovnßvßm naÜφ polohu, poΦφtßm vrstevnice. N∞co p°es
5000 m. Rychle se zatahuje a sn∞hovß vßnice nßs nutφ postavit stan. V noci
teplota klesß hluboko pod nulu. Je nßm hrozn∞, nedß se zamhou°it oka, vlhkΘ v∞ci
znßsobujφ zimu. P°idßvß se chv∞nφ zem∞ a zlov∞stn² hukot hory. Se
svφtßnφm vylΘzßme ze stanu zasypanΘho vrstvou sn∞hu a popela. PokraΦovat za
takov²ch podmφnek je nemo₧nΘ. Rozhodujeme se k nßvratu do nejbli₧Üφ vesnice,
kter² nßm v nep°φznivΘm poΦasφ potrvß dva dny.
Doprovßzφm kamarßdku na jejφ pozemky do velmi odlehlΘ Φßsti hor.
Pat°φ jφ celΘ ·dolφ se zbytky inckΘho m∞sta na skalnφm ostrohu. Dv∞ indißnskΘ
rodiny obhospoda°ujφ jen malou Φßst prastar²ch teras vybudovan²ch na svazφch
·dolφ. |
|
Fascinuje m∞ ta kontinuita. Nedaleko od
stalet²ch hrob∙ sv²ch p°edk∙ obd∞lßvajφ stejnou p∙du, hovo°φ mezi sebou
stejn²m jazykem a s pokorou ob∞tujφ Zemi stejnΘ dary - listy koky. èplhßm
na skalnφ ostroh ke kamennΘ mohyle dßvno zem°elΘho nßΦelnφka a pozoruji
zßpadem slunce zabarven² ledovec na vrcholu vyhaslΘho vulkßnu Coropuna.
O n∞kolik dnφ pozd∞ji se p°ipojujeme ke karavan∞ mezk∙,
kterß nese sm∞nit zdejÜφ produkty - brambory, kuku°ici, obilφ, s²r a maso - do
·dolφ °eky Oco≥a. Sestupujeme na dno hlubokΘho ·dolφ, kterΘ m∞ napl≥uje
·₧asem. H°φΦkou p°φrody tu v dosud znaΦnΘ nadmo°skΘ v²Üce vzniklo
mikroklima, kterΘ mezi kamenit²mi svahy pln²mi vyschl²ch kaktus∙ vytvo°ilo
nßdhernou oßzu. Jsme p°ivφtßni mil²mi lidmi, platφ tu zßsada: m∙₧eÜ snφst co
chceÜ, za to, co odnßÜφÜ, je t°eba dßt nßhradu. PouÜtφme se do ovocn²ch orgiφ:
hrozny vφna, fφky, pomeranΦe, banßny, mango, broskve, guayaba, granßtovß jablka
a moje nejoblφben∞jÜφ plody kaktusu zvanΘ tuna. Kdy₧ u₧ nem∙₧eme, koupeme se
v chladivΘ vod∞ prudkΘ °eky a chytßme obrovskΘ raky. Dßvßme si je
k veΦe°i se sladk²mi brambory camote a salßtem z avokßda. Druh² den
pomßhßm za vφno a pßlenku pisco Ülapat hrozny. Vracφme se po zbytcφch starΘ
inckΘ silnice, mφjφme ruiny m∞steΦka, kde ₧ili proslulφ b∞₧ci - poslovΘ chasqui
- a nocujeme u₧ vysoko v horßch ve zbytcφch dalÜφ inckΘ vesnice.
Proto₧e si po t°ech m∞sφcφch pot°ebuji obnovit vφzum,
odjφ₧dφm do Chile a chci vyu₧φt p°φle₧itosti k nßvÜt∞v∞ pouÜt∞
Atacama. Do dneÜka to nemohu pochopit a nikdo mi to jeÜt∞ rozumn∞ nevysv∞tlil,
ale na nejsuÜÜφm mφst∞ na sv∞t∞ jsem ve dvou dnech t°ikrßt za sebou na kost
promokl. Spadlo na m∞ tolik vody, kolik statistiky nep°iznßvajφ ani za poslednφch
deset let dohromady. Sv∞dky jsou mi dva Argentinci, kte°φ se mnou tßbo°ili
a spoleΦn∞ se mnou se t°ßsli zimou, promoΦenφ v chladnΘ pouÜtnφ noci.
Mφstnφ obyvatelΘ se duÜovali, ₧e patnßct let nic podobnΘho nepamatujφ, ale
v m²ch oΦφch pov∞st nejsuÜÜφ pouÜt∞ znaΦn∞ utrp∞la.
Po nßvratu z Chile jsem zatou₧il po klidu ostrov∙ na jeze°e
Titicaca. Z pob°e₧φ jsem odjel sta°iΦk²m autobusem, kter² b∞hem jedinΘ noci
p°ekonal v²Ükov² rozdφl vφce ne₧ 4000 m. Neuvß₧liv∞ jsem poslal batoh
s tepl²m obleΦenφm na st°echu, a p°i pr∙jezdu pr∙smyky, kdy do autobusu
rozbit²mi okΘnky fiΦel ledov² vφtr, jsem mßlem doslova umrzl. Strßvil jsem n∞kolik
krßsn²ch dnφ na ostrovech Amantanφ a Taquile. Koupal jsem se v chladnΘ
jezernφ vod∞, toulal po kamenn²ch chodnφcφch mezi eukalypty a z prastar²ch
svatynφ na posvßtn²ch vrcholech ostrov∙ pozoroval v²chody a zßpady Slunce -
bo₧skΘho Inti.
Od Titicaca jsem zamφ°il do Cuzca. Nemohl jsem si odpustit dokonal²
zß₧itek z jφzdy t°etφ t°φdou vlaku. Vagony jsou p°epln∞nΘ Indißny
v pestrobarevn²ch krojφch s velk²mi balφky a d∞tmi na zßdech,
paÜerßky s haldami zbo₧φ a drobn²m hospodß°sk²m zvφ°ectvem. P°es
zavazadla a lidi napl≥ujφcφ uliΦku p°elΘzß celou cestu za neustßlΘho
vyk°ikovßnφ zßstup prodavaΦ∙ jφdla a pitφ, muzikant∙ vyhrßvajφcφch
andskΘ lidovΘ pφsn∞. Probφhajφ tu takΘ neustßlΘ honiΦky. V n∞kter²ch se
policejnφ kontroly sna₧φ zabavit zbo₧φ paÜerßk∙m, a pak jim ho za mφrn²
·platek vracejφ, aby daly vyd∞lat i koleg∙m ve vzdßlen∞jÜφch stanicφch,
v jin²ch se pr∙vodΦφ sna₧φ lapit ΦernΘ pasa₧Θry. Proto₧e dostßvßm cizφ
dφt∞ na klφn, rad∞ji se vzdßvßm svΘho mφsta a bavφm se tφm, ₧e pomßhßm
paÜerßk∙m a Φern²m pasa₧Θr∙m. Potom si nachßzφm klidnΘ mφsto na
sch∙dcφch vagonu, kde chybφ dve°e, pojφdßm peΦenΘ jehn∞Φφ stehno
s kuku°icφ a kochßm se pohledem na ubφhajφcφ krajinu.
Nßsledujφcφ dva m∞sφce jsem se potuloval v horßch
st°ednφho Peru, ale zastesklo se mi po teple a v∙ni zelen²ch prales∙
a odjel jsem do m∞sta Pucallpa na st°ednφm toku Ucayali. U₧ d°φve jsem si
uv∞domil, jakΘ v²hody mß cestovßnφ ôv jednomö, moje Üpan∞lÜtina se
rychle zdokonalila, um∞l jsem n∞co keΦußnsky, snadno jsem zφskßval p°ßtele
a poznßval skuteΦn² ₧ivot lidφ. V Pucallp∞ jsem se sp°ßtelil se skupinou
komik∙ ₧ivφcφch se na ulici. ZaΦal jsem se s nimi toulat
a p°φle₧itostn∞ jsem i ·Φinkoval. Za₧ili jsme spoleΦn∞ spoustu legrace,
a tak jsem se jen nerad louΦil. Plavil jsem se pak po Ucayali do Amazonky, proti
proudu Mara≥≤nu a po pob°e₧φ jsem se vrßtil do Limy.
Proto₧e se blφ₧φ slavnost Inti Raymi, odlΘtßm do Cuzca. Nabφzφm
se jako pr∙vodce a dßvßm dohromady skupinu turist∙ pro trekking inckou stezkou na
Machu Picchu. Znovu m∞ okouzlujφ horskΘ pevnosti a ztracenΘ m∞sto ink∙, ale
musφm zaΦφt pom²Ület na nßvrat. Koncem zß°φ zaΦφnß semestr a nemohu si
dovolit ztratit dalÜφ rok. Poslednφm m²m spln∞n²m p°ßnφm se pro tentokrßt
stßvß v²stup na Φinnou sopku El Misti, jejφ₧ pravideln² ku₧el se tyΦφ nad
m∞stem Arequipa do v²Üky 5822 metr∙.
V²sledkem mΘho cestovßnφ po Peru je expediΦnφ zßjezd, kter²
vßm letos poprvΘ nabφzφme. P°ijede-li Φlov∞k poprvΘ do cizφ zem∞, dopouÜtφ se
z neznalosti mφstnφch pom∞r∙ Φetn²ch omyl∙, kterΘ mu p°inßÜφ mnohß
strßdßnφ a stojφ ho mnoho drahocenΘho Φasu. ZkuÜenosti, kterΘ jsem takov²m
zp∙sobem zφskal za m∞sφce strßvenΘ v LatinskΘ Americe, chci nynφ pou₧φt
k vytvo°enφ takovΘho programu a takov²ch podmφnek zßjezdu, je₧ umo₧nφ
v omezenΘm Φase pro₧φt a poznat co nejvφce v krßsnΘ a pestrΘ
zemi, jakou Peru bezesporu je. Tyto zkuÜenosti mi umo₧≥ujφ zprost°edkovat vßm
opravdovß dobrodru₧stvφ a nezkreslenΘ poznßnφ p°i souΦasnΘm zajiÜt∞nφ
maximßlnφ bezpeΦnosti a se snahou uÜet°it vaÜφ kapse. Chci vßm ukßzat
takovΘ Peru, jakΘ jsem ho poznal, plnΘ laskav²ch a pohostinn²ch lidφ, Peru,
kterΘ vßs m∙₧e v mnohΘm obohatit a mile p°ekvapit.
Text: Libor Zeman |