KDE SLUNCE NEZAPAD┴

Vezm∞te mapu Evropy a zapφchn∞te kru₧φtko do nejji₧n∞jÜφho cφpu Norska. OpiÜte kru₧nici kolem jeho nejsevern∞jÜφ v²spy, tam kde krßtkou hranicφ sousedφ s Ruskem. S p°ekvapenφm mo₧nß zjistφte, ₧e tato kru₧nice daleko na jihu protne st°edomo°sk² ostrov Korsiku. Je to stejnß vzdßlenost jako z Prahy na KrΘtu Φi do Madridu. A vφte, kolik m∞°φ mo°skΘ pob°e₧φ Norska vΦetn∞ ostrov∙? Udßvß se, ₧e je to vφce ne₧ 50 000 km, co₧ je o 10 000 km vφce, ne₧ m∞°φ obvod rovnφku.

NahlΘdn∞m∞ spolu do dvou mimo°ßdn∞ zajφmav²ch oblastφ, pat°φcφch k nejkrßsn∞jÜφm kout∙m Norska. Nalezneme je asi 150 km za polßrnφm kruhem, nedaleko od mφsta, kde je protßhlΘ a hubenΘ Norsko p°eÜtφpnuto tφm nej·tlejÜφm vosφm pasem. Fjord NorskΘho mo°e se zde p°ibli₧uje norsko-ÜvΘdskΘ hranici na pouh²ch 6 km.

Nejbli₧Üφm trajektem ze Skutviku je to 40 km na nejv²chodn∞jÜφ ze Φty° hlavnφch ostrov∙ Lofotenu. Jmenujφ se Austvσg°y, Vestvσg°y, Flakstad a Moskenes°ya a odd∞lujφ je jenom ·zkΘ pr∙livy. Ostrovy se z dßlky neztratφ. PyÜnφ se mnoha skalnφmi Ütφty, v∞tÜinou ost°e zaÜpiΦat∞l²mi a se strm²mi st∞nami, kterΘ se postupn∞ vzpφnajφ z mφrn∞jÜφch ·patφ. ZejmΘna p°i pohledu z volnΘho mo°e od zßpadu tvo°φ hory na ostrov∞ Moskenes°ya mohutnou hradbu, kterß budφ dojem, ₧e se mo°e v dobßch dßvn²ch vzedmulo v straÜlivΘm tisφcimetrovΘm vlnobitφ a zkamen∞lo a₧ do dneÜnφch dn∙. Nevzdalo se vÜak a ohlodalo pob°e₧φ tolika pr∙livy, zßlivy, ·₧inami a fjordy, ₧e ostrovy vypadajφ na map∞ jak rozst°φknutΘ ka≥ky. Dojem dopl≥uje jeÜt∞ mnoho jezer ledovcovΘho p∙vodu, kterß Φasto odd∞luje od mo°e jen ·zk² pruh pob°e₧φ a pßr metr∙ v²ÜkovΘho rozdφlu.

Jedinß hlavnφ silnice se klikatφ podΘl skalnφch st∞n, mo°sk²ch zßtok a rybß°sk²ch vesniΦek a propojuje s pomocφ most∙ a jednoho podmo°skΘho tunelu v∞tÜinu souostrovφ. Kdo projel cel² Lofoten, jist∞ vßm poradφ, ₧e musφte dojet a₧ na nejodlehlejÜφ ostrovy Flakstad a Moskenes°ya, do Reine a vesniΦky s nejkratÜφm mo₧n²m nßzvem ┼ (Φti ≤), kterß je docela na konci silnice, a dßl u₧ jsou jen hory, skßly a mo°e. Pokud se sem blφ₧φte autem Φi autobusem z pevniny od znßmΘho severskΘho p°φstavu Narvik, jede se p°es sousednφ souostrovφ Vesterσlen, kterΘ tΘm∞° spojuje Lofoten s pevninou. I Vesterσlen je velice hornatΘ a atraktivnφ a napoprvΘ trochu pochybujete, zda je nutnΘ vß₧it dlouhou cestu a₧ na sam² konec Lofotenu. Ale ud∞lejte to, zejmΘna m∞steΦko Reine s okolφm vßs p°esv∞dΦφ, ₧e p°edtφm to byla jenom p°edehra. V∙bec nejkrßsn∞jÜφ je projet Lofoten na kole. Silnice tu mß toti₧ jen malß p°ev²Üenφ, vlhk² oceßnsk² vzduch vßs bßjeΦn∞ polochtß v plicφch a tempo cyklisty je pro vychutnßnφ zdejÜφ atmosfΘry ideßlnφ.

Drsnß p°φroda a vÜudyp°φtomnΘ mo°e dßvß rßz i zdejÜφmu ₧ivotu. Lofo¥any v₧dy ₧ivilo a ₧ivφ zdejÜφ bohatstvφ ryb. Je jich tady tolik, ₧e kdy₧ v ·noru vypukne zhruba t°φm∞sφΦnφ sezona lovu tresek, sjφ₧d∞jφ se do zdejÜφch vod rybß°i z blφzka i daleka, proto₧e prßv∞ tady jsou ta nejlepÜφ loviÜt∞ v celΘm Norsku. Kdy₧ sezona vrcholφ, pohybujφ se kolem Lofotenu tisφce rybß°sk²ch lodφ. Tresky se tu pak vÜude na slunci suÜφ na d°ev∞n²ch rßmech ôhjellechö.

Dφky obecn∞ citlivΘmu p°φstupu Nor∙ i tradiΦnφ rozvß₧nΘ a neusp∞chanΘ nßtu°e Lofo¥an∙ poznamenßvß sφlφcφ turistick² ruch p∙vodnφ rybß°skou atmosfΘru ostrov∙ jen pom∞rn∞ mßlo. V₧dy¥ sφt∞ je pot°eba opravovat po°ßd a typick² pach rybiny se nevyhßnφ snadno.

P∙vabn² kolorit dodßvajφ rybß°sk²m osadßm Φervenohn∞d∞ Φi okrov∞ zbarvenΘ d°ev∞nΘ domky, kterΘ jsou v∞tÜinou p°ilepeny k pob°e₧φ tak, ₧e se zadnφ Φßstφ dot²kajφ b°ehu, p°ednφ Φßst s verandou je vysunuta nad mo°e a podep°ena piloty. Naz²vajφ se ôrorbuö a °ada z nich se nabφzφ turist∙m k pronßjmu na kratÜφ i delÜφ letnφ pobyty. Pod verandou se pohupujφcφ lo∩ka s rybß°sk²m nßΦinφm je samoz°ejm∞ v cen∞. Ani rybß°sk² lφstek na mo°i nepot°ebujete. Kolem pok°ikujφ racci a posedßvajφ vÜude, kde jim to ·zkΘ °φmsy dovolφ. A atmosfΘra p∙lnoΦnφho slunce poΦßtkem lΘta je opravdu nezapomenutelnß. Nenapln∞nΘ oran₧ovΘ zßpady slunce trvajφ za jasnΘho poΦasφ celΘ hodiny, kdy se sluneΦnφ kotouΦ koulφ nad obzorem, ne₧ se vydß vzh∙ru do novΘho dne. Ale nezapome≥te i dobr² kabßt do deÜt∞. Zm∞ny poΦasφ jsou nßhlΘ a ΦastΘ, proto₧e Atlantik vysφlß svß mraΦna v∞tÜinou bez ohlßÜenφ.

OdliÜn² rßz oproti Lofotenu mß horskß oblast na protilehlΘ pevnin∞, kterΘ vΘvodφ nßrodnφ park Rago. Je pojmenovßn po hraniΦnφ ho°e vysokΘ 1312 m. ZdejÜφ hory jsou tvarovßny zcela odliÜn∞. Kdyby n∞kdo sklapl Lofoten a Rago jako otev°enou knihu, zapadly by tΘm∞° do sebe jako negativnφ forma a pozitivnφ reliΘf. MohutnΘ oblΘ Φi ploÜinatΘ hory v Rago se jak zkamen∞lφ brontosau°i zaoblujφ do strm²ch, stovky metr∙ vysok²ch ₧ulov²ch st∞n a v²Ükov² rozdφl k hladin∞ mo°e rozd∞lujφ do n∞kolika pater. VrcholovΘ hladkΘ skalnφ plotny jsou por∙znu oblo₧eny jednotliv²mi v∞tÜφmi i menÜφmi balvany a valouny, kterΘ zde ponechal ledovec, kdy₧ zde vlßdl. Dnes dosahuje jen do nejv²Üe polo₧en²ch kotlin.

Stup≥ovitΘ skalnφ h°bety zadr₧ujφ vody dvou velk²ch a mnoha menÜφch jezer a jezφrek, mezi nimi₧ voda Φasto p°epadß vodopßdy. ObzvlßÜ¥ p∙sobivΘ jsou za jarnφho tßnφ, kterΘ zde trvß a₧ do Φervence. Nejkrßsn∞jÜφm mφstem je vodopßd Litlverivassforsen, vytΘkajφcφ z nejv∞tÜφho jezera Litlverivatnet. Uzounk² skalnφ h°bet zadr₧uje vody 5 km dlouhΘho jezera, do n∞ho₧ od jihu stΘkajφ sedmisetmetrovou strmou st∞nou potoky, napßjenΘ z ledovc∙ hory s laponsk²m jmΘnem RaireΦohkka. Po odpoΦinku v jeze°e se vÜechny spojφ do jedinΘho mohutnΘho v²tokovΘho vodopßdu, kter² p°ekonßvß 240 m v²ÜkovΘho rozdφlu tΘm∞° kolmΘ hladkΘ skalnφ st∞ny tΘto p°φrodnφ p°ehradnφ hrßze s mimo°ßdnou elegancφ. Hluboko dole vybφjφ energii mezi balvany a po n∞kolika metrech posiluje °eku Laksσga, kterß odvod≥uje v∞tÜinu ·zemφ nßrodnφho parku. Ta v t∞chto mφstech intenzivn∞ meandruje ve vlastnφch nßplavech v panenskΘm severskΘm jehliΦnatΘm pralese, a u₧ jen poslednφch osm kilometr∙ a dva vodopßdy jφ zb²vajφ k nedalekΘmu fjordu.

Norsko je z hlediska p°φrodnφch krßs klenotnicφ Evropy. A Lofoten i Rago jsou dΘmanty v zlatΘ Φelence zdejÜφch p∙vab∙.

Text a foto: TomᚠHyka