BYLI JSME V IZRAELI...

ôKdo mß dostatek prost°edk∙ a zdravφ k tomu, aby cestoval, a¥ nevßhß a d∞lß to, nebo¥ tφm hodn∞ pochopφ.ö

Naprosto souhlasφm s tφmto v²rokem Francise Bacona, a tak jsem si ho podv∞dom∞ urΦila za motto svΘho sna₧enφ v nejbli₧Üφch padesßti letech. ZaΦala jsem Evropou, blφzkou i vzdßlen∞jÜφ, potom ôpadlaö severnφ Afrika. Teprve pak jsem do svΘho plßnu za°adila cestu do Izraele, do zem∞ tolik rozporuplnΘ a p°ita₧livΘ. Shodou okolnostφ jsem tam poprvΘ cestovala jako anonymnφ poutnφk, kter² mß vÜechen Φas pro sebe a svΘ dojmy. Bylo to jako pr∙nik do jinΘho sv∞ta, kdy₧ jsem po chladnΘ listopadovΘ noci v Praze vystupovala do teplΘho rßna na tel-avivskΘm letiÜti, doprost°ed energickΘho pobφhßnφ zam∞stnanc∙ spoleΦnosti EL AL v neodmysliteln²ch jarmulkßch...

Kdy₧ se na ja°e p°φÜtφho roku shromß₧dila ve stφnu v²ÜkovΘ budovy Motokovu skupina lidφ u bφlΘ karosy, pova₧ovali to kolemjdoucφ nejspφÜe za podnikov² v²let do Jizerek. Ty pozorn∞jÜφ ale zarazil dvojjazyΦn² nßpis na p°ednφm skle - èalom Izrael. Tenkrßt jsme byli s kolegou MiloÜem hodn∞ napjatφ. Kdy₧ to vÜechno dob°e dopadne, ôucφtφö tato karosa svatou p∙du. VyÜlo to. OvÜem p°edtφm musela projet p∙l Evropy do italskΘho Brindisi, pak lodφ do °eckΘ Igoumenitsy, projet jφ d∙v∞rn∞ znßmΘ ╪ecko a z Pirea lodφ na Rhodos a Kypr. Tam vÜak na souÜ vystoupili pouze pasa₧Θ°i, proto₧e o dopravu po pamßtkßch se postarala mφstnφ konkurence mikrobus∙. B∞hem t°φdennφ plavby se zadnφ paluba stßvala hlavn∞ veΦer miniaturnφm Hyde Parkem, kde se diskutovalo, p°ednßÜelo, ale i jedlo a pilo. Pak p°iÜel ten dlouho oΦekßvan² okam₧ik: naÜe oΦi rozeznßvaly prvnφ kousky pevniny. Izrael - Svatß zem∞.

Haifa je stejn∞ hluΦnß a rozlehlß jako p°φstavy v Evrop∞, a chrßmy, meÜity a synagogy tu zaΦφnajφ tΘm∞° od p°φstavnφho mola. Svatyn∞ vφry Bahßjφ s p°ekrßsn²mi persk²mi zahradami vßs p°ivede na myÜlenku obdivuhodnΘ nßbo₧enskΘ tolerance, kterß tu navzdory tak rozdφln²m vφrßm existuje. Historie vyslovila pouΦenφ, ₧e jen smφr je °eÜenφm pro vÜechny, a tak se vφra Bahßjφ stala Φtvrtou, oficißln∞ uznanou vφrou v Izraeli. Po prohlφdce hory Karmel a ElijßÜovy jeskyn∞ odjφ₧dφme sm∞rem na sever.

Cestou zastavujeme v ΦeskΘm kibucu Masaryk, kde nßs provßdφ pan Muller a vysv∞tluje rovnostß°skΘ principy, ΦeskΘmu turistovi ne tak ·pln∞ neznßmΘ. AΦkoli po vzniku Izraele v roce 1948 byly efektivn∞ °φzenΘ kibucy velk²m p°φnosem, dnes tφmto zp∙sobem ₧ijφ pouze 3 % lidφ.

Odpoledne nßs vφtß Akko. Prochßzφme StarΘ m∞sto plnΘ pamßtek z dob k°i₧ßk∙ a Turk∙. Z jeho masivnφch hradeb lemujφcφch mo°e znovu vidφme Haifu. A pak zhruba za dv∞ hodiny shlφ₧φme na hladinu GalilejskΘho jezera - zatφm jeÜt∞ p°es okennφ sklo. O pßr minut pozd∞ji ji₧ vybalujeme stany a vÜichni svorn∞ budujeme svΘ p°φbytky. Dlouho do noci si vÜichni sd∞lujφ svΘ dojmy z prvnφho dne ve SvatΘ zemi.

Kemp se stal naÜφm domovem pro Φty°i dny a noci. Odtud jsme vyjφ₧d∞li navÜtφvit jednotlivß mφsta v Galileji: Nazaret a horu Tßbor, horu Blahoslavenstvφ, Tabghu a Kafarnaum, kam denn∞ proudφ stovky turist∙ a poutnφk∙, aby na vlastnφ oΦi spat°ili mφsta, kde ₧il a p∙sobil Je₧φÜ.

Abychom vid∞li Banyas, jeden z pramen∙ Jordßnu, p°ejeli jsme celΘ GolanskΘ v²Üiny. P°esto₧e jsme se po celou dobu cφtili v Izraeli bezpeΦn∞, p°ece jen na Golanßch n∞kte°φ ΦlenovΘ naÜφ skupiny poci¥ovali p°i pohledu na vojenskΘ zßkladny lehkΘ rozruÜenφ. Asi p∞t minut jsme se dφvali i do S²rie, na jejφ zbo°enou Kuneitru a na tßbor OSN. PotΘ, co jsme nabrali vodu z Jordßnu do lahviΦek, vydali jsme se na delÜφ p°φjemnou prochßzku rezervacφ. Cestou jsme ochutnali velkΘ arabskΘ pity pokapanΘ olivov²m olejem a posypanΘ zatarem.

Jeden den jsme v∞novali i Safedu - naÜinci snad mΘn∞ znßmΘmu mystickΘmu m∞stu, rozlo₧enΘmu na ho°e vysokΘ 900 m. NicmΘn∞ Safed je jednφm ze Φty° posvßtn²ch izraelsk²ch m∞st, tajemnΘ m∞sto kabalist∙ s jejich Φty°mi star²mi synagogami. Pom∞rn∞ dost Φasu si vyhrazujeme na toulßnφ v tzv. Φtvrti um∞lc∙, plnΘ r∙zn²ch dφlen, galΘriφ a tajemn²ch zßkoutφ. S poΦφnajφcφm soumrakem potkßvßme na ka₧dΘm rohu ortodoxnφ Äidy v Φern²ch kabßtech a kloboucφch, Φasto s dlouh²mi pejzy, sp∞chajφcφ do synagog.

Samoz°ejm∞ jsme nevynechali prohlφdku m∞sta Tiberias na b°ehu GalilejskΘho jezera, a takΘ koupßnφ v jeze°e samotnΘm.

P°i p°ejezdu do JeruzalΘma se zastavujeme na rozlehlΘ k°i₧ßckΘ pevnosti Belvoir, odkud je nßdhern² v²hled do ·dolφ Jordßnu i Jordßnska. Star² antick² Bet Shean nßs na chvφli p°enßÜφ do ╪ecka, a pak velk² skok do minulosti, Jericho. ┌dajn∞ 10 000 let starΘ, se sv²mi mohutn²mi zbo°en²mi hradbami.

Z Jericha projφ₧dφme roz₧havenou Judskou pouÜtφ, resp. jejφm vyschl²m °eΦiÜt∞m Wadi Qelt. Citliv∞jÜφ jedinci asi nikdy nezapomenou, jak naÜe karosa obratn∞ vybφrala zatßΦky a serpentiny po ·zkΘ praÜnΘ cest∞ nad hlubok²m ka≥onem. Ulevilo se jim, a₧ kdy₧ jsme zastavili u izraelskΘ hlφdky a skupinky obchodnφk∙ s pomeranΦovou Ü¥ßvou. Odtud se za necelou p∙lhodinku ch∙ze dostßvßme ke kouzelnΘmu °eckΘmu klßÜteru sv. Ji°φ s modr²mi st°echami a p°ilepenΘmu na kolmΘ skßle ka≥onu. Uvnit° ticho a mφr, temnß kaple pro chvφli meditace, n∞kolik usmφvajφcφch se mnich∙ a spousta koΦek. Na p°evislΘm balkonku konvice s vychlazenou Ü¥ßvou a pßr skleniΦek pro poutnφky.

A pak p°iÜel JeruzalΘm. Triumfßlnφ vjezd do svatΘho m∞sta, nikoli na oslßtku, ale zato za t≤n∙ pφsn∞ Hosanna z muzikßlu Jesus Christ. AtmosfΘra m∞sta je skuteΦn∞ nepopsatelnß a nep°enosnß, jedinou mo₧nostφ je se ho osobn∞ dotknout. Ze st°echy naÜeho hostelu p°φmo ve StarΘ Φtvrti hledφme na pozlacenou kupoli Omarovy meÜity - orientaΦnφ bod pro Ze∩ nß°k∙, vzduÜnou Φarou - toti₧ ΦßsteΦn∞ po st°echßch - vzdßlenou pouh²ch p∞t minut. Ka₧d² veΦer chodφme aspo≥ na chvφli ke Zdi nß°k∙, poslednφho zbytku druhΘho ₧idovskΘho Chrßmu. Nezbytnß kontrola od p°ßtelsky vyhlφ₧ejφcφch hlφdkujφcφch vojßk∙, lφsteΦky s p°ßnφmi do zdi a telefonßty dom∙. ╚ekßm na MiloÜe a potajφ pozoruji Äida s modlitebnφmi t°ßsn∞mi, jak zv∞dav∞ natahuje uÜi, aby identifikoval tu pro n∞j podivn∞ zn∞jφcφ °eΦ.

Z JeruzalΘma mφ°φme k MrtvΘmu mo°i. AvÜak nejprve trochu kultury a historie: Qumrßn, naleziÜt∞ biblick²ch svitk∙, kterΘ jsme ji₧ vid∞li v IzraelskΘm muzeu, a pak ₧havß Massada. PotΘ opravdu s vd∞Φnostφ p°ijφmßme oΦekßvanou koupel v p°eslanΘ lßzni. Koupat se je vÜak nutno velmi opatrn∞, abychom nezp∙sobili ·jmu naÜim ostatnφm ôspolusedφcφmö ve vod∞. Nebo¥ poloha vsed∞ je skuteΦn∞ asi tou nejΦast∞jÜφ a nejpohodln∞jÜφ, kterß se tady praktikuje. A aby byl lΘΦebn² efekt co nejdelÜφ a naÜe ₧eny jeÜt∞ krßsn∞jÜφ, houfn∞ se nakupuje takΘ vyhlßÜenß kosmetika a ΦernΘ blßto.

Mφ°φme do Elatu. Izrael nßm dop°ßvß i jeden zßzrak a v NegevskΘ pouÜti nßhle zaΦφnß prÜet. A ne mßlo. B∞hem p∙l hodiny je silnice naprosto nepr∙jezdnß. KonΦφme v kolon∞ aut u izraelsk²ch hlφdek v landroverech. Vojßci nevzruÜen∞ pozorujφ mohutnou °eku valφcφ se p°es silnici a na ·zkostlivΘ dotazy zablßcen²ch turist∙ odpovφdajφ jen pokrΦenφm ramen. Po dvou hodinßch Φekßnφ, kdy voda klesß z p∙vodnφch 130 cm na 50, volφme jinou trasu a i tu musφme po pßr desφtkßch kilometr∙ vzdßt. S trochou vody v podpalubφ p°ijφmßme nouzov² nocleh v hostelu Motzpeh Ramon. Kdy₧ pak hlßsφme zm∞nu programu do Prahy a telefon chrastφ, majφ na druhΘm konci drßtu pocit, ₧e Üpatn∞ rozum∞li: zßplavy v pouÜti?

Rßno cht∞ necht∞ v∞nujeme dv∞ hodiny meteorologii, informujeme se i u mφstnφ policie. Zdß se, ₧e voda opadßvß, a tak odklφzφme ze silnice cedule ôpouÜ¥ zaplavena - pr∙jezd na vlastnφ rizikoö. V∙bec netuÜφme, ₧e nßs Φekß obtφ₧n² pr∙jezd n∞kolika °ekami a provizorn∞ opraven²mi v²moly.

KoneΦn∞ proslun∞n² Elat. NßdhernΘ t°i dny trßvφme na plß₧i, v podmo°skΘ observato°i, delfinßriu, v²letem do rezervace Timna, kterß si nezadß s mnoh²mi americk²mi nßrodnφmi parky, a nßvÜt∞vou beduφnskΘho stanu. P°ekvapenφm mimo program m∞la b²t cesta na Sinai. Pr∙vodce plßnuje, Egypt m∞nφ. Nezabralo ani t°φhodinovΘ vyjednßvßnφ na izraelsko-egyptsk²ch hranicφch. Karosu, stejn∞ jako ₧ßdn² jin² autobus, Egyp¥anΘ p°es p°echod Tabu nepustφ. Druh² den p°echßzφm s malou skupinkou hranici p∞Üky, najφmßme si egyptsk² taxφk a vyrß₧φme na Sinai, zatφmco MiloÜ s ostatnφmi absolvujφ jφzdu ponorkou a lodφ s pr∙hledn²m dnem v RudΘm mo°i. Na zpßteΦnφ cest∞ ji₧ p°es suchou pouÜ¥ ke St°edozemnφmu mo°i si vzßjemn∞ sd∞lujeme zß₧itky.

Zastavujeme i v jednom z p∞ti pouÜtnφch nabatejsk²ch m∞st, Avdatu. Mφjφme hranice Gazy, nocujeme v AÜkelonu.

Poslednφ den v Izraeli. Tel Aviv a jeho starobyl² p°φstav Jaffa, antickß Caesarea a znovu Haifa. Karosa mizφ v ·trobßch lodi, my posmutn∞le postßvßme na zadnφ palub∞ a sledujeme nßmo°nφky, jak odvazujφ lano.

ôKdy₧ jsem se p°el se sv²m tatφnkem na nßbo₧enskΘ tΘma, poka₧dΘ diskusi ukonΦil prohlßÜenφm: Byl jsi n∞kdy v Izraeli? Jß ano. Jß to musφm v∞d∞t lφp!ö, vytrhl nßs ze zasmuÜilosti sv²m vyprßv∞nφm jeden z naÜich turist∙. VÜichni se zasmßli. Ano, byli jsme v Izraeli...

Text: Helena Rakytkovß