┌vodnφ strßnka Φasopisu Φ.2

DELF═N JE SYMBOL SVOBODY

rozhovor s majitelem CK Delfin MiloÜem Podp∞rou

MiloÜ Podp∞ra, RNDr. (1960). Vystudoval matematicko-fyzikßlnφ fakultu UK. Pracoval v ┌JV ╪e₧, pak jej zlßkaly poΦφtaΦe a v∞noval se programovßnφ, pozd∞ji se stal spolumajitelem poΦφtaΦovΘ firmy. Od roku 1993 je majitelem CK DELFIN ve spoleΦenstvφ CK ADVENTURA. ╪φkß o sob∞, ₧e je p°edevÜφm ostrovnφm cestovatelem (a svoji cestovatelskou penzi si plßnuje na KrΘt∞, kde je pr² stßle co objevovat). P°ipravuje zßjezdy zejmΘna do oblasti St°edomo°φ (╪ecko vΦetn∞ KrΘty a egejsk²ch ostrov∙, Turecko, Kypr, Korsika, Sardinie, Sicφlie), vΦetn∞ Izraele, a expedice do USA a Chile. ╪adu zßjezd∙ do vyjmenovan²ch oblastφ takΘ sßm vede. Je ₧enat², mß jedno dφt∞.

JakΘ jsou tvΘ cestovatelskΘ zaΦßtky?
Na st°ednφ Ükole a pozd∞ji i na Vè jsem p°ipravoval cesty pro skupiny kamarßd∙, pochopiteln∞ do zemφ, kam se mohlo - NDR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, pozd∞ji i Jugoslßvie. V₧dy jsem se sna₧il, abychom v rßmci danΘ cesty poznali zemi pokud mo₧no celou, abychom si nejen odpoΦinuli, ale i poznßvali lidi, p°φrodu a historickΘ zajφmavosti. V roce 1989 jsem dostal sv∙j prvnφ a naÜt∞stφ i poslednφ devizßk, a tak jsem si mohl splnit sv∙j velk² sen - ╪ecko a Turecko. P°iznßm se, ₧e tehdy jsem ani zdaleka netuÜil, jak osudovß cesta to pro mne bude. Hned na ja°e 1990 se objevila spousta cestovek a napadlo mne, ₧e by se n∞kterΘ mohla hodit moje praxe. Dva roky jsem potom plßnoval a provßd∞l ╪ecko, KrΘtu a Turecko, a₧ mne moje touha po nezßvislosti a starΘ kamarßdstvφ z fakulty s Jardou Lhotou p°ivedly na poΦßtku roku 1992 do Heart Adventures (dnes ADVENTURA, pozn. red.). Nakonec jsem opustil svoji poΦφtaΦovou firmu a p°i transformaci HA zalo₧il CK Delfin.

Tvoje cestovnφ kancelß° mß ve znaku delfφna. ProΦ prßv∞ jeho?
Delfφn je krßsn² a inteligentnφ tvor. Pro antickΘ ╪eky byl symbolem svobody, volnosti a Üt∞stφ - proto jej Φasto zobrazovali ve sv²ch um∞leck²ch dφlech. Moje cesty mφ°φ do celΘho St°edozemφ a na vÜech z nich je mo₧no, kdy₧ mßme jen troÜku Üt∞stφ, se s delfφny setkat. ôDelfφnφho duchaö se takΘ sna₧φm vtisknout sv²m zßjezd∙m, co₧ znamenß p°ipravovat je tak, aby se ·Φastnφci v rßmci nezbytn∞ nutnΘ organizace trasy cφtili maximßln∞ svobodn∞.

VÜechny cesty do ╪ecka jezdφÜ p°es Itßlii. Co t∞ k tomu vedlo?
O öitalskΘö cest∞ do ╪ecka jsem uva₧oval od sam²ch poΦßtk∙ cestovky. Dokud byla Jugoslßvie klidnß a pr∙jezdnß, nemohl jsem z cenov²ch d∙vod∙ o nφ ani p°em²Ület, p°esto₧e podmφnky tranzitu (hygiena p°i p°estßvkßch, potφ₧e na mno₧φcφch se hranicφch) se neustßle zhorÜovaly. Po neÜ¥astn²ch vßleΦn²ch udßlostech a zavedenφ vφzovΘ povinnosti jsem pak byl postaven p°ed volbu - mezi levnou variantou p°es Rumunsko a Bulharsko s ne·m∞rn∞ dlouh²m tranzitem, nebo o n∞co dra₧Üφ (asi 500 KΦ), ale nesrovnateln∞ pohodln∞jÜφ cestou p°es Itßlii a trajektem do ╪ecka. Nap°φklad p°i cest∞ na KrΘtu bychom strßvili na rumunsko-bulharskΘ trase do AthΘn asi 50 hodin nonstop jφzdy po nepohodln²ch silnicφch, zatφmco italskß cesta tamtΘ₧ trvß asi 48 hodin, z Φeho₧ v autobuse strßvφme pouze 32 hodin, a to jeÜt∞ p°eruÜen²ch noclehem na palub∞ trajektu, p°evß₧n∞ na dßlnicφch. Nemluv∞ o podmφnkßch hygieny i obΦerstvenφ po cest∞, p°ece jen projφ₧dφme civilizovanou Evropou. Zv²Üen² zßjem o zßjezdy s takto pojat²m tranzitem sv∞dΦφ o tom, ₧e naÜi klienti p°ijali tuto filosofii za svou, co₧ mne velmi t∞Üφ.

M∙₧eÜ prozradit, jakΘ mßÜ plßny do budoucna?
Jß bych to rozd∞lil na plßny a sny. N∞jak cφtφm, ₧e ômojeö oblast se trochu vyΦerpßvß z hlediska ôklasick²chö sportovn∞-poznßvacφch zßjezd∙ a po₧adavky klient∙ se budou zvyÜovat sm∞rem k intenzivn∞jÜφmu pro₧itφ cest. Jednou z mo₧nostφ je cyklistika.

Po letoÜnφm vele·sp∞ÜnΘm pokusnΘm balonku na °eckΘm ostrov∞ Korfu (dalÜφ, ji₧ t°etφ turnus neplßnovan∞ p°idßvßme na konci srpna) p°ibudou p°φÜtφ rok dalÜφ ostrovnφ cyklotoulky, n∞kterΘ mo₧nß dokonce s leteckou p°epravou. Dßle bych rßd otev°el serißl zßjezd∙ ôpro pokroΦilΘö - cesty na neznßmß mφsta do znßm²ch zemφ, Φili cesty pro ôfajnÜmekryö, kte°φ u₧ majφ leccos projetΘ a cht∞jφ se vracet. A z t∞ch sn∙ je prvnφ na °ad∞ Chile a VelikonoΦnφ ostrov, kam bych cht∞l se skupinkou nadÜenc∙ vyrazit na poΦßtku p°φÜtφho roku, dßle ╚φna a n∞kde na vzdßlenΘm obzoru se r²suje Madagaskar a Kongo.

Kter² tv∙j zßjezd t∞ dosud nejvφce pot∞Üil?
Nebyla to akce, kterou jsem p°ipravoval jß, ale moje nejlepÜφ spolupracovnice Helena Rakytkovß. Byly to ob∞ lo≥skΘ cesty do Izraele, tehdy nßÜ nov² zßjezd. Ka₧d² zßjezd si vy₧aduje °ßdnou p°φpravu a u akce tohoto rozsahu to platφ mnohonßsobn∞, a proto jsme ôlehceö tonuli v obavßch. P°esto₧e jsme nejeli do neznßma (Helena tam byla p°edtφm na podzim na p°φpravnΘ cest∞), p°ece jen to bylo velkΘ novum. Navφc jsme u prvnφho termφnu na ja°e ke svΘmu zd∞Üenφ zjistili p°i p°φprav∞ odjezdov²ch seznam∙, ₧e aΦ vedoucφ zßjezdu, budeme v kolektivu oba bezkonkurenΦn∞ nejmladÜφ. Proto jsme byli p°i nßvratu obzvlßÜ¥ Ü¥astni, ₧e se naÜi klienti vracejφ velmi spokojeni. Zßjezd se nakonec stal podle v²sledk∙ ankety ·Φastnφk∙ naÜφ nej·sp∞Ün∞jÜφ akcφ sezony.

D∞kuji za rozhovor.

Eva HlubuΦkovß

  ┌vodnφ strßnka Φasopisu Φ.2

 
Seznam Φφsel Souhrnn² obsah vÜech Φφsel Seznam Φlßnk∙ podle tΘmat ┌vodnφ strßnka Adventury