Interoperabilita poŸ¡taŸovìch syst‚m…
Dneçn¡ vyu§it¡ vìpoŸetn¡ techniky je pýev §nØ z visl‚ na poŸ¡taŸov‚ s¡ti - aœ u§ vnitropodnikov‚, nebo extern¡. ZýejmØ nen¡ nutno rozv dØt d…le§itost komunikace mezi poŸ¡taŸi navz jem a dnes u§ se m lokde najde firma, kter  nem  sv‚ poŸ¡taŸe propojen‚. 

Rozum¡me si?

PoŸ¡taŸov‚ s¡tØ lze realizovat mnoha r…znìmi zp…soby. Z hlediska typ… operaŸn¡ch syst‚m… se s¡tØ daj¡ rozdØlit na dva druhy:
Vçechny poŸ¡taŸe v s¡ti pracuj¡ pod stejnìm operaŸn¡m syst‚mem (homogenn¡ s¡œ).
Alespoå jeden poŸ¡taŸ se svìm operaŸn¡m syst‚mem liç¡ od ostatn¡ch (heterogenn¡ s¡œ).
Pr ce se s¡t¡, v n¡§ maj¡ vçechny poŸ¡taŸe stejnì operaŸn¡ syst‚m, je snadn . Aplikace, ve kter‚ se informace vytv ý¡, pracuje pod stejnìm syst‚mem, a tak s n¡ lze jednoduçe nakl dat a pýetv ýet ji. Pýi zobrazen¡ ji vid¡me z kter‚hokoliv m¡sta nezkreslenØ, stejnØ jako na p…vodn¡m syst‚mu. Takov to homogenn¡ prostýed¡ jsou §el ý¡dkìm jevem. Ve vØtçinØ organizac¡ se pracuje s nØkolika operaŸn¡mi syst‚my a data se Ÿerpaj¡ z r…znìch zdroj…. Mnoho aplikac¡ mus¡ pracovat s daty, kter  byla specifikov na jeçtØ pýed vytvoýen¡m aplikace, nebo dokonce pýed naps n¡m vlastn¡ho operaŸn¡ho syst‚mu. Z tØchto d…vod… je mo§n‚ ihned odvodit smysl existence interoperability: umo§nit u§ivatel…m, aplikac¡m a vìpoŸetn¡m syst‚m…m, aby sd¡leli informace a komunikovali spolu nez visle na tom, kterì operaŸn¡ syst‚m je kde nainstalov n, kter‚ komunikaŸn¡ protokoly, hardware Ÿi programy se pou§¡vaj¡.
Zde by chtØl autor podØkovat firmØ Silicon Graphics, jej¡§ bohat‚ zkuçenosti a materi ly jsou v tomto Ÿl nku zahrnuty. Proto i vØtçina softwaru pro ýeçen¡ interoperability vych z¡ z praxe propojen¡ operaŸn¡ho syst‚mu IRIX (na b zi Unixu) s jinìmi syst‚my.

Klasifikace probl‚mu
Interoperabilita nen¡ probl‚m s jedn¡m jednoduchìm ýeçen¡m. R…zn  prostýed¡ a r…zn‚ £lohy maj¡ obvykle r…zn‚ po§adavky. CelkovØ lze interoperabilitu rozdØlit do Ÿtyý kategori¡:
Konektivita s¡t¡ - zahrnuje vìmØnu soubor…, sd¡len¡ tisk ren a jinìch vstupn¡ch nebo vìstupn¡ch zaý¡zen¡. Mus¡ bìt tak‚ umo§nØno, aby vìvojov¡ pracovn¡ci mohli definovat speci ln¡ po§adavky na s¡œ pro zajiçtØn¡ specifickìch po§adavk… aplikac¡ klient/server.
Datov  interoperabilita - tato kategorie se tìk  jednotek pro ukl d n¡ centr ln¡ch dat. Zat¡mco pý¡stup k souboru znamen  libovolnou interpretaci ýady bit…, pý¡stup k dat…m znamen  pýiýadit tØmto bit…m strukturu a zajistit, aby r…zn‚ aplikace zobrazovaly spoleŸn  data stejnìm zp…sobem.
Pý¡stup k aplikac¡m - do t‚to kategorie patý¡ pýenositelnost (portabilita) aplikac¡ samotnìch. VØtçinu dat nelze pýeŸ¡st bez patýiŸn‚ aplikace, kterou se obvykle mysl¡ i program, pomoc¡ nØho§ byla data poý¡zena. Aspekt portability aplikac¡ je vìznamnì pro r…st produktivity pr ce.
Spr va syst‚mu a s¡tØ - zahrnuje veçker‚ z le§itosti kolem provozu firemn¡ho informaŸn¡ho syst‚mu: Jak bez velkìch n klad… a rozvØtven‚ struktury zamØstnanc… zabezpeŸit, aby choulostiv  firemn¡ data dostali jen ti, kterìch se to tìk , a nemØly k nim pý¡stup nepovolan‚ osoby? I kdy§ vØtçina u§ivatel… vid¡ s¡œ jako rozç¡ýen¡ mo§nost¡ jejich poŸ¡taŸe, z pohledu organizace je poŸ¡taŸov  s¡œ zdrojem, kterì je nutno nØjakìm zp…sobem pokud mo§no efektivnØ a ekonomicky spravovat.

Konektivita s¡t¡
Prvn¡ osobn¡ poŸ¡taŸe nemØly probl‚my s konektivitou prostØ proto, §e ji nepotýebovaly a vØtçina dat v nepýipojenìch osobn¡ch poŸ¡taŸ¡ch se dovnitý dost vala jen pomoc¡ kl vesnice. Pro pýenos dat mezi poŸ¡taŸi se pou§¡val tzv. "kabelovì pýenos"- disketa v taçce (kabele). Tento zp…sob je st le jeçtØ hodnØ rozç¡ýen - aœ u§ se k nØmu pou§¡vaj¡ diskety, nebo jin  pýenosn  m‚dia o vyçç¡ kapacitØ. 
Motivace k propojen¡ PC pomoc¡ s¡tØ vych zela z nØkolika c¡l… - snah sd¡let data efektivnØji a interaktivnØji ne§ pomoc¡ pýenositelnìch m‚di¡, spoleŸnØ vyu§¡vat drah‚ periferie (tisk rny, plotry apod.), sd¡let server a s vyu§it¡m redundanc¡ v hardwaru aplikovat software pro vysokou dostupnost (high availability). Z kladn¡m protokolem pro spojen¡ je TCP/IP (stejnØ jako pro internet), nad n¡m§ jsou definov ny protokoly vyçç¡ £rovnØ pro pýenos soubor…, tisk na s¡œov‚ tisk rnØ a e-mail.
InteraktivnØjç¡ pý¡stup k s¡ti vy§aduje modernØjç¡ protokoly. K t‚to problematice pýistoupila firma Sun se svìm syst‚mem NFS (Network File System), kterì se pýi agresivn¡ licenŸn¡ politice rychle stal standardem v unixovìch syst‚mech. NFS pou§¡v  jak‚si naroubov n¡ syst‚mu soubor… do adres ýov‚ struktury hostitelsk‚ho syst‚mu, co§ pro program tora pýedstavuje transparentn¡ a jednoduchì pý¡stup k s¡ti. OddØlen¡m starost¡ o s¡œ od vlastn¡ch aplikac¡ (neboli svØýte odborn‚ vØci specialist…m) se tyto aplikace paradoxnØ st vaj¡ jakoby v¡ce "s¡œovìmi" a jsou schopny pracovat se s¡œovìmi daty jako s lok ln¡mi.
V ‚ýe nepropojenìch PC vznikly Microsoft Windows, kter‚ spol‚haly v propojen¡ na produkty od jinìch dodavatel… (third party). Nejzn mØjç¡m se stal zýejmØ Novell se svìm NetWarem - s¡œovìm operaŸn¡m syst‚mem, kterì z jednoho PC udØlal server pro ostatn¡ (nebo s¡œ existovala bez serveru, pouze navz jem vyu§¡vala sv‚ zdroje - viz Personal NetWare a propojen¡ peer to peer). OdpovØd¡ od Microsoftu byly Windows for Workgroups, kde Microsoft definoval sv‚ vlastn¡ s¡œov‚ protokoly NetBEUI a Server Message Block (SMB) pro sd¡len¡ soubor…, tisk ren a jinìch zdroj…. Tento protokol je z kladem s¡tØ pro Windows 95, 98 a NT.
Protokoly SMB a NFS byly naps ny pro lok ln¡ s¡tØ s velkou rychlost¡ (term¡n velk  je ovçem relativn¡, proto§e 10megabitovì Ethernet je oproti modem…m a ISDN rychlì, ale vzhledem ke 100megabitov‚ Ÿi gigabitov‚ s¡ti a sbØrnic¡m uvnitý poŸ¡taŸe je pomalì), co§ nebylo pý¡liç vhodn‚ pro distribuovan‚ s¡tØ s omezenou propustnost¡ a spolehlivost¡. Microsoft tedy vytvoýil novì protokol, zalo§enì na SMB a nazvanì Common Internet File Syst‚m (CIFS), kterì naplåuje po§adavky rozs hl‚ internetov‚ s¡tØ. Sun odpovØdØl svìm WebNFS, ten vçak doposud nevzbudil velkì z jem ani podporu.

Pýeklenut¡ mezer mezi s¡tØmi
Co dØlat, kdy§ potýebujeme m¡t pý¡stup k serveru s jinìm protokolem, ne§ m  syst‚m na naçem stole? Logicky vzato, existuj¡ dvØ ýeçen¡: buÔ nauŸit klient pou§¡vat protokoly serveru, nebo nauŸit server odpov¡dat na protokoly klientu. Kter‚ z nich je vhodnØjç¡, z vis¡ na poŸtu klient… a server…, cenØ pý¡davn‚ho softwaru a jinìch okolnostech. ObecnØ vzato je levnØjç¡ a snazç¡ vybavit softwarem pro rozpozn v n¡ r…znìch protokol… sp¡çe servery - bìv  jich m‚nØ, l‚pe se centr lnØ ovl daj¡ a vØtçinou maj¡ pro software i v¡ce voln‚ kapacity.
Pro ýeçen¡ s¡œov‚ konektivity byly vyvinuty n sleduj¡c¡ produkty:
TotalNET Advanced Server od firmy Syntax (IRIX -> Windows, IRIX -> Apple);
Maestro od Hummingbird Communications - software pro NFS klient pod Windows;
Samba (volnØ çiýitelnì software) - rozç¡ýenì SMB server s velkìm z bØrem operaŸn¡ch syst‚m…. Od 8. prosince 1998 se Silicon Graphics stal prvn¡m z komerŸn¡ch dodavatel… Unixu, kterì ofici lnØ podporuje software Samba na platformØ sv‚ho OS IRIX. D…vod je nasnadØ - nov‚ grafick‚ stanice pro Windows NT - Silicon Graphics 320 a Silicon Graphics 540;
Sharity-Light (volnØ çiýitelnì software) a Sharity (komerŸn¡ software) od firmy Objective Development jsou produkty pro klient SMB/CIFS pod Unixem.

Datov  interoperabilita aneb UdØlejme poý dek v chaosu
Protokoly pro pý¡stup k soubor…m umo§åuj¡ Ÿ¡st ze serveru data. Nemaj¡ vçak zabudov n § dnì mechanismus pro interpretaci dat. Program prostØ pýijme ýadu bit…, o kterìch se m…§eme jen dohadovat, zda pýedstavuj¡ text, Ÿ¡sla, z znamy o zamØstnanc¡ch, nebo finanŸn¡ transakce.
Datov  interoperabilita aplikuje na data strukturu a jistì stupeå konzistence. Tato data jsou pak sd¡lena uvnitý organizace a mohou obsahovat celkem çirok‚ spektrum datovìch typ… - text, Ÿ¡sla, obr zky, audio, video nebo ý¡dic¡ informace. 
Nejobvyklejç¡m prostýedkem pro dosa§en¡ datov‚ interoperability je pou§it¡ relaŸn¡ datab ze, kter  d v  dat…m strukturu, vztah mezi jednotlivìmi druhy dat a stanovuje zp…sob, j¡m§ r…zn‚ skupiny u§ivatel… mohou vyu§¡vat a mØnit data. RelaŸn¡ datab ze mohou i mØnit poýad¡ bajt… ve slovØ, a tak eliminovat nekompatibilitu serveru a klientu. 
RelaŸn¡ datab ze jsou programov ny ve dvou £rovn¡ch: jednak na £rovni aplikaŸn¡ho programov‚ho rozhran¡ (API), kter‚ se zabìv  z le§itostmi specifickìch programovac¡ch jazyk…, a d le na £rovni dotaz…, je§ pou§¡vaj¡ SQL (Structured Query Language) jako n stroj modifikace textovìch ýetØzc… pro tvorbu argument… pro vol n¡ API. I kdy§ je SQL obecnìm jazykem, API m  ka§dì vìrobce (Oracle, Informix, Sybase,.) jin‚. Proto byl skupinou SQL Access Group stanoven standard nazvanì Open Database Connectivity (ODBC). Pýid n¡m ovladaŸe ODBC (Ÿ st pýemosœovac¡ho softwaru, kterì pýekl d  vol n¡ ODBC do API dan‚ pou§¡van‚ datab ze) m…§e aplikace komunikovat s datab z¡, ani§ by obsahovala k¢d pro dorozum¡v n¡ s danou datab z¡. To je Ÿ steŸn  vìhoda pro ka§dou aplikaci, kter  potýebuje m¡t ulo§ena data v nØkolika datab z¡ch na nØkolika serverech. ODBC ovladaŸe pro Windows, IRIX a vØtçinu ostatn¡ch unixovìch syst‚m… ýeç¡ napý. OpenLink Software a dod v  je pro sv‚ produkty i vØtçina dodavatel… datab z¡.

OODB, CORBA a DCOM
RelaŸn¡ datab ze prezentuj¡ data uspoý danìm a konzistentn¡m mechanismem pro aktualizaci dat. NezaruŸuj¡ vçak konzistentnost dat pýi zpracov n¡ uvnitý aplikace. A§ doposud se ýeç¡ probl‚m (rok 2000), zda aplikace, kter‚ pracuj¡ se zkr cenìm datem, jej vçechny interpretuj¡ stejnìm zp…sobem. Je toti§ jedno, zda se napý¡klad stav zamØstnance ukl d  ve formØ cel‚ho Ÿ¡sla (1 = svobodnì, 2 = §enatì, 3 = rozvedenì), nebo ve formØ znaku (S, ¦, R). Z le§¡ ale na tom, jestli ka§dì program rozum¡ reprezentaci dat a pou§¡v  stejnou logiku pro pochopen¡ stavu zamØstnance.
üeçen¡ tohoto probl‚mu konzistence pýin ç¡ objektovØ orientovan‚ programov n¡ (C++, Java, Smalltalk,.) pýipojen¡m lok ln¡ch dat aplikace k procedur m, kter‚ s tØmito daty pracuj¡. Konzistenci udr§uj¡ vyçç¡ objektov‚ struktury (u§ bez z sahu program tora) pýipojen¡m dat k asociovanìm proces…m nebo metod m. Konzistentn¡ chov n¡ vych z¡ z principu jedin‚ho zdroje metod opr vnØn‚ho k manipulaci s danìm objektem. Za pýedpokladu, §e vçechny metody spojen‚ s objektem jsou naps ny spr vnØ, lze ý¡ci, §e vçechny aplikace pou§¡vaj¡c¡ danì objekt s n¡m budou pracovat spr vnØ.
V souŸasnosti existuj¡ dva typy distribuovanìch objektovìch syst‚m…;
ObjektovØ orientovan‚ datab ze (Object-oriented databases, OODB), kter‚ jsou podobn‚ relaŸn¡m datab z¡m. Z kladn¡ rozd¡l je v tom, §e objektovØ orientovan‚ datab ze ukl daj¡ data i metody, a aplikace pracuj¡c¡ s daty pouze pou§¡vaj¡ pý¡sluçn‚ metody. ObjektovØ orientovan‚ datab ze se v obsluze liç¡ v¡ce ne§ relaŸn¡ datab ze. NØkter‚ pro prov dØn¡ metod vyu§¡vaj¡ prostýedk… serveru, jin‚ tot‚§ Ÿin¡ na £rovni klientu. VìbØr objektovØ orientovan‚ datab ze je v¡ce z vislì na aplikaci, ne§ je tomu u relaŸn¡ch datab z¡.
Common Object Request Broker Architecture neboli CORBA (vytvoýeno konsorciem 800 spoleŸnost¡, univerzit a vl dn¡ch organizac¡ nazvanìm Object Management Group) a Distributed Component Object Model (DCOM - vyvinuto Microsoftem). CORBA i DCOM umo§åuj¡ aplikaci rozç¡ýit se jako nØkolik velkìch objekt… na v¡ce syst‚m… pracuj¡c¡ch v s¡ti. Objekty spolu komunikuj¡ vz jemnìm zas¡l n¡m zpr v ý¡zenìm agenty zpr v (message broker nebo v terminologii CORBA - Object Request Broker) na stran ch vys¡laŸe i pý¡jemce. Pýij¡mac¡ agent pýed  zpr vu patýiŸn‚mu objektu a pý¡padnou odpovØÔ zaçle zpØt odes¡lateli. Mezi odes¡latele a pý¡jemce jsou kladeny jist‚ pýek §ky - syst‚m je naprogramov n pro vytvoýen¡ urŸitìch z bran pro aplikace, aby nebylo mo§n‚ snadno zjistit, kde jsou pýesnØ rozdistribuov ny objekty. To je d…le§itì rozd¡l mezi distribuovanìmi objektovìmi syst‚my a jednoduçç¡m ýeçen¡m, jako jsou objektovØ orientovan‚ datab ze nebo javovsk‚ Remote Method Invocation. Mezi ýeçen¡mi CORBA a DCOM je nØkolik rozd¡l…, kter‚ vçak pýesahuj¡ r mec Ÿl nku. V pý¡padØ z jmu o vysvØtlen¡ pros¡m kontaktujte autora.

Pý¡stup k aplikac¡m
U§ivatele poŸ¡taŸ… m…§eme rozdØlit na dvØ kategorie - u§ivatele, kteý¡ spouçtØj¡ jednu nebo nØkolik m lo £zce zamØýenìch aplikac¡ (u§ivatel‚ CAD, anim toýi, chemici,.), a u§ivatele, kteý¡ vyu§¡vaj¡ v¡ce obecnØjç¡ch aplikac¡ (pracovn¡ci v kancel ý¡ch, tv…rci webovìch str nek,.). Pokud srovn me Unix a Windows, tradiŸnØ se profesion lnØjç¡ aplikace objevuj¡ sp¡çe na platformØ Unixu, a pokud se takov  specializovan  aplikace objev¡ ve Windows, m  tendenci k jednoduçç¡ a m‚nØ rozçiýiteln‚ variantØ.
U§ivatel‚ profesion ln¡ch aplikac¡ Ÿas od Ÿasu kromØ svìch specializovanìch program… potýebuj¡ pýeŸ¡st poçtu, napsat nØjakou zpr vu, pou§¡t tabulkovì procesor nebo pod¡vat se na internet. A navzdory nejvØtç¡mu £sil¡ producent… softwaru pro Unix vytvoýit aplikace podobn‚ çiroce rozç¡ýenìm program…m pro Windows se vyskytuj¡ pý¡pady, kdy je nutno pracovat s p…vodn¡m produktem. Napý¡klad v ka§d‚ nov‚ verzi Microsoft Office jsou obsa§eny nov‚ form ty soubor… nekompatibiln¡ s pýedchoz¡ verz¡ Office, nato§pak se softwarem jinìch producent…. Pokud mi nØkdo poçle dokument form tu Microsoft Word 97, nepýeŸtu jej v pýedchoz¡ verzi. M m jen dvØ mo§nosti: buÔ po§ dat autora o pýevod do pýedchoz¡ verze, nebo prov‚st upgrade na Office 97.
Co ale dØlat v pý¡padØ, kdy§ nen¡ koho po§ dat a z r…znìch d…vod… (vysok  cena, nedostateŸnì vìkon syst‚mu,.) upgrade nen¡ mo§nì? To je £kol pro pý¡stup k aplikac¡m: bìt schopen spustit software na tom hardwaru, kterì m m. üeçen¡ spad  do kategorie emulace, portace a obsluhy serverem.

Obsluha serverem: oddØlen¡ enginu od rozhran¡
Pro mnoho aplikac¡ existuje ýeçen¡ typu vzd len‚ho spouçtØn¡. Unix m  toto ýeçen¡ zabudov no t‚mØý od poŸ tku - nejprve pomoc¡ remote shell okna a pozdØji pýes grafick‚ u§ivatelsk‚ rozhran¡ syst‚mu X Window. X Window pova§uje ka§dou aplikaci za potenci lnØ vzd lenØ spustitelnou. OddØluje rozhran¡ u§ivatele (kl vesnici, myç, okna) od k¢du, kterì prov d¡ vlastn¡ Ÿinnost. Program m…§e bاet na vzd len‚m syst‚mu a pos¡lat vçechny interakce s u§ivatelem na druhì syst‚m nebo 
X termin l. Lze ý¡ci, §e toto je klasickì model klient/server.
X Window je na r…znìch platform ch Unixu standardem. Je mo§no spustit program jednoho dodavatele s jeho GUI na syst‚mu od jin‚ho dodavatele, bا¡c¡m pod odliçnou verz¡ Unixu. Vçe ale nen¡ optim ln¡ - aplikace m…§e vyu§¡vat fonty nebo rozç¡ýen¡, kter  na jinìch syst‚mech nejsou k dispozici. 
X Window ýeç¡ probl‚m spouçtØn¡ unixovìch aplikac¡ na jin‚m ne§ p…vodn¡m Unixu. Co kdy§ ale m me na sv‚m poŸ¡taŸi nainstalov ny Windows? üeçen¡ lze nal‚zt v softwaru jinìch dodavatel… (third party) - Exceed 5 od Hummingbird Communications, UnixLink 97 od NetManage, Reflection Suite for X od WRQ nebo volnØ çiýitelnì MI/X od MicroImages.

Obsluha serverem na Windows NT
X termin l vyu§¡v  unixov‚ syst‚my jako aplikaŸn¡ servery pro vçechny klienty, kter‚ komunikuj¡ s jeho protokoly. Jak koliv aplikace, kter  pou§¡v  X Window, automaticky podporuje vzd len‚ spouçtØn¡. Obraœme situaci a zkusme pou§¡t Windows syst‚m jako aplikaŸn¡ server stejnìm zp…sobem, jakìm funguje Unix.
Windows NT obsahuj¡ nØkter‚ rysy podporuj¡c¡ tuto myçlenku, ale pro £plnost tam jeçtØ nØco chyb¡. Do verze 3.51 doplnila po zakoupen¡ zdrojov‚ho k¢du zbìvaj¡c¡ komponenty pod n zvem Intelligent Console Architecture (ICA) firma Citrix. Vzniklo tak ýeçen¡, kter‚ dobýe funguje na pomalejç¡ch s¡t¡ch (je zalo§eno na kompresn¡m mechanismu) v kontrastu s X Window konstruovan‚m pro rychlejç¡ s¡tØ. Klienty mohou bìt syst‚my Unix, Macintosh a vçe, na Ÿem funguje Java. 
Technologie firmy Citrix pou§¡vaj¡ i dalç¡ dodavatel‚, napý¡klad Tektronix (produkt WinDD), Network Computing Devices (WinCenter) a Insignia Solutions (NTrigue).
üeçen¡ Citrixu existuje pouze pro NT 3.51. Pro NT 4.0 ohl sil Microsoft vlastn¡ ýeçen¡ nazvan‚ Hydra Terminal Server s protokolem T.share. D¡ky architektuýe plug-in Hydry pýidala firma Citrix podporu sv‚ architektury ICA, kter  klient…m ICA umo§nila pý¡stup k aplikaŸn¡m server…m Windows NT.
AplikaŸn¡ servery jsou vìborn‚ pro bØh aplikac¡, jako je Microsoft Office - jeden server s dostateŸnìm mno§stv¡m pamØti zvl dne kolem deseti u§ivatel…. Pýi dobr‚ propustnosti s¡tØ je odezva lepç¡ ne§ s pou§it¡m SoftWindows od Insignia Solutions. Dalç¡ vìhodou je snazç¡ centralizovan  spr va syst‚mu a celkovØ se pro bاn‚ aplikace takov‚to ýeçen¡ jev¡ jako levn‚, spolehliv‚ a snadn‚.

Portace aplikac¡
I kdy§ je spouçtØn¡ aplikac¡ na serveru efektivn¡, nØkdy nen¡ optim ln¡. Plat¡ to zejm‚na pro interaktivn¡ £lohy na s¡ti s velkìm mno§stv¡m pýipojenìch klient… a pro £lohy n roŸn‚ na zobrazov n¡ (animace ve vyçç¡ kvalitØ, vizualizace a CAD). Nav¡c design ka§d‚ aplikace spuçtØn‚ na serveru je poplatnì syst‚mu, pod kterìm bا¡, a mnoho u§ivatel… m  r do sv…j vzhled obrazovky, kl vesov‚ zkratky a jin‚ rozhoduj¡c¡ drobnosti.
Pro tyto pý¡pady nezbìv  ne§ portovat, co§ znamen  vz¡t aplikaci napsanou s ohledem na vyu§it¡ mo§nost¡ a schopnost¡ jednoho syst‚mu a pýepsat ji do syst‚mu druh‚ho. Jinìmi slovy - noŸn¡ m…ra pro vìvojov‚ pracovn¡ky.
Pro portaci existuj¡ týi metody, ka§d  se svìmi pýednostmi a chybami:
Pýepis do "rodnìch" API. Zahrnuje identifikaci syst‚movìch slu§eb nov‚ platformy, kter‚ odpov¡daj¡ slu§b m p…vodn¡ platformy. V pý¡padØ nekoresponduj¡c¡ch slu§eb se pýep¡çe k¢d tak, aby zvl dl odliçnosti. Kde ekvivalenty neexistuj¡, vlastnosti aplikace se buÔ vynechaj¡, nebo je nutno napsat zvl çtn¡ podprogram. D le je nutno respektovat z vislost k¢du na d‚lce datovìch typ…, poýad¡ bajt… a struktur p…vodn¡ platformy a odstranit je. Tento £kol je n roŸnì a zabere hodnØ Ÿasu - vìsledkem je ale obvykle rychlejç¡, pýenositelnØjç¡ a kompatibilnØjç¡ k¢d.
Pou§it¡ portovac¡ knihovny. V tomto pý¡padØ se nepýepisuje k¢d z vislì na syst‚movìch slu§b ch. M¡sto toho se vyu§ije knihovny, kter  implementuje st vaj¡c¡ slu§by na novou platformu. Vìsledek stoj¡ m‚nØ £sil¡ a Ÿasu a m  zpravidla tyt‚§ charakteristiky (pýednosti a neduhy) jako origin l.
SpuçtØn¡ st vaj¡c¡ho k¢du pomoc¡ emulace nebo bin rn¡ho pýekladu. Pou§¡v  se v pý¡padØ, §e zdrojovì k¢d nen¡ dostupnì nebo by vynalo§en‚ £sil¡ v jin‚ metodØ nebylo efektivn¡. Emul tory maj¡ dlouhou tradici, nØkde jsou jedinìm, byœ pomalejç¡m ýeçen¡m. Rychlejç¡ alternativou je bin rn¡ pýeklad - konverze ka§d‚ instrukce do p…vodn¡ho ekvivalentu. Bin rn¡ pýeklad funguje nejl‚pe tam, kde p…vodn¡ syst‚m vykazuje m lo zvl çtnost¡ a odliçnost¡.
Pro vìvoj novìch aplikac¡ lze pýidat dalç¡ dvØ alternativy:
Vìvoj s pou§it¡m pýenositelnìch API je zp…sobem, jak uçetýit portaci mezi nekompatibiln¡mi knihovnami pou§it¡m rozhran¡ podporovan‚ho vçemi uva§ovanìmi platformami. O takov‚to rozhran¡ se pokouçelo v minulosti nØkolik firem, v souŸasnosti se hovoý¡ o JavØ (pou§¡v  se zkratka WORA - Write Once, Run Anywhere).
N vrat ke koýen…m. Kdysi se aplikace psaly pro velk‚ mno§stv¡ typ… levnìch znakovìch termin l…. D¡ky internetovìm prohl¡§eŸ…m pro§¡v  tento pý¡stup v dneçn¡ dobØ svou renesanci. Aplikace psan‚ pro prohl¡§eŸe jsou extr‚mnØ pýenositeln‚, snadno udr§ovateln‚, nen roŸn‚ na vìvoj a konzistentn¡. Ztr c¡ se pouze vysok  pru§nost a rychl  interaktivnost u§ivatelsk‚ho rozhran¡.

Spr va syst‚mu a s¡tØ
Jak roste poŸet poŸ¡taŸ… v organizaci, rostou i n klady na jejich servis a £dr§bu. Ztr ta pý¡stupu k dat…m vede ke ztr tØ na produktivitØ a organizace bez dat je pýirovn v na k vìrobn¡mu podniku bez surovin. ¦ dn  operace nen¡ 100% spolehliv  a je nutno m¡t vypracov n mechanismus lokalizace, odstranØn¡ chyb a uveden¡ syst‚mu do p…vodn¡ho stavu. Heterogenita v podnikovìch s¡t¡ch je realitou. Dostupnost dat v jednotlivìch Ÿ stech podnikov‚ s¡tØ z vis¡ na agentech a na £stýed¡ pro jednotliv‚ typy s¡t¡. U§ivatelsk‚ rozhran¡ a ý¡dic¡ funkce jsou souŸ st¡ serveru.
Produkty spr vy s¡tØ pro heterogenn¡ prostýed¡ z visej¡ na protokolu SNMP pro komunikaci mezi agenty a £stýed¡m. Pravideln‚ zpr vy od agent… d vaj¡ pýehled o konfiguraci, zat¡§en¡ s¡tØ, poruch ch zaý¡zen¡ a jednotlivìch uzlech. Pro syst‚my Windows NT a Unix zajiçœuje tyto £koly napý¡klad OpenView Network Node Manager od spoleŸnosti HP.
Produkty spr vy s¡tØ se zamØýuj¡ pýedevç¡m na poŸ¡taŸe jako komponenty s¡tØ; produkty syst‚mov‚ spr vy kladou vØtç¡ d…raz na administraci a monitoring poŸ¡taŸ… samotnìch. Obsahuj¡ zpravidla n stroje pro spr vu u§ivatelskìch pý¡stup…, konfigurac¡, tisk ren, disk… a jinìch syst‚movìch zdroj…. Z stupci produkt… t‚to kategorie jsou OpenView IT/O (HP), Unicenter TNG (Computer Associates), TME 10 (Tivoli Systems) a EnlightenDSM (Enlighten Software).

Z vØr
Komunikace a vìmØna dat mezi zcela odliçnìmi typy operaŸn¡ch syst‚m… jsou tradiŸnØ tاkou a frustruj¡c¡ z le§itost¡ (to v lepç¡m pý¡padØ, v horç¡m nemo§nou). Postupem Ÿasu se spolupr ce v heterogenn¡m prostýed¡ stala nutnost¡ a objevila se nov  ýeçen¡.
V souŸasnosti existuj¡ produkty pro automatickì pýeklad s¡œovìch protokol… i pro komunikaci s datab z¡ urŸenou p…vodnØ pro £plnØ jin‚ prostýed¡. Existuje software, kterì umo§n¡ unixov‚mu syst‚mu fungovat jako server pro Windows klienty a opaŸnØ. Jsou k dispozici produkty pro pýenos aplikac¡ z Unixu do Windows a z Windows do Unixu. Byla vyvinuta technologie spr vy s¡tØ a syst‚mu heterogenn¡ch s¡t¡. Vçechny tyto produkty usnadåuj¡ ýeçen¡ probl‚mu funkŸn¡ existence a efektivn¡ spr vy heterogenn¡ch s¡t¡ i vìbØru aplikac¡ pro nØ.
Lubor M ra