Spektrum

Nov‚ procesory Intel pro mobiln¡ poŸ¡taŸe
Celeron - tentokr t pro notebooky
Podle spoleŸnosti Dataquest roste ka§doroŸnØ poŸet prodanìch mobiln¡ch poŸ¡taŸ… pýibli§nØ o 18 %, a tak nen¡ divu, §e spoleŸnost Intel vØnuje vìvoji procesor… pro mobiln¡ poŸ¡taŸe znaŸnou pozornost. Nab¡dka "mobiln¡ch" procesor… firmy Intel se nyn¡ zaj¡mavØ rozrostla o nØkolik novìch produkt… - o rychlejç¡ procesory Pentium II a o procesor Celeron.
Co se tìk  osobn¡ch poŸ¡taŸ…, pýech z¡ Intel na procesory Pentium II a na procesory Celeron (urŸen‚ pro levn‚ osobn¡ poŸ¡taŸe). Prvn¡ procesory Celeron neobsahovaly pamØœ cache L2, a nebyly tedy nijak vìkonn‚. Po pýid n¡ 128KB vyrovn vac¡ pamØti se jejich vìkon vìraznØ zlepçil a bylo jen ot zkou Ÿasu, kdy Intel uvede tak‚ levnì a pýitom vìkonnostnØ zaj¡mavì procesor pro mobiln¡ poŸ¡taŸe. 25. ledna se tak stalo, a tak tu nyn¡ m me Celeron pro mobiln¡ poŸ¡taŸe.
Procesor Celeron pro mobiln¡ poŸ¡taŸe je k dispozici zat¡m v 266MHz a 300MHz verzi a obsahuje 128KB pamØœ cache L2. Celerony pracuj¡ s napØt¡m 1,6 V a maj¡ spotýebu 7,7 W (300MHz verze) a 7 W (266MHz verze). Tyto procesory se stanou z kladem levnìch pýenosnìch poŸ¡taŸ… s cenou pod 2000 dolar…. Cena 266MHz procesoru Celeron pro mobiln¡ poŸ¡taŸe je 172 dolar… (verze Mobile Module) a 106 dolar… (verze BGA); cena 300MHz procesoru Celeron pro mobiln¡ poŸ¡taŸe pak Ÿin¡ 253 dolar… (verze Mobile Module) a 187 dolar… (verze BGA).
Vìkon procesoru Celeron s pamØt¡ cache L2 (um¡stØnou pý¡mo u procesoru) je natolik zaj¡mavì, §e stejnou technologii, jak  je u nØj pou§ita, firma Intel pou§ila i u novìch procesor… Pentium II. I ty nyn¡ maj¡ pamØœ cache L2 pý¡mo u procesoru, tedy na stejn‚m kýem¡ku (tzv. on-die cache). Jedinì rozd¡l mezi novìmi procesory Pentium II pro mobiln¡ poŸ¡taŸe a procesory Celeron pro mobiln¡ poŸ¡taŸe je pouze ve velikosti pamØti cache L2 - nov‚ procesory Pentium II pro mobiln¡ poŸ¡taŸe maj¡ 256KB pamØœ cache L2, tedy dvojn sobnou oproti Celeron…m a poloviŸn¡ oproti starç¡m verz¡m procesoru Pentium II. Pýesto je vìkon novìch procesor… Pentium II vyçç¡, proto§e pý¡stup k vyrovn vac¡ pamØti je u nich mnohem rychlejç¡.
Nov‚ procesory Pentium II pracuj¡ s frekvencemi 266 MHz, 300 MHz, 333 MHz a 366 MHz. Aby se novì typ procesor… Pentium II pro mobiln¡ poŸ¡taŸe odliçil od starç¡ch procesor…, jsou oznaŸov ny Pentium II 266PE a Pentium II 300PE. Mezi procesory Pentium II a Pentium II PE jsou kromØ technologickìch a vìkonnostn¡ch rozd¡l… tak‚ mnoh‚ dalç¡ rozd¡ly. Procesory PE jsou n roŸnØjç¡ na vìrobu, proto§e procesor s integrovanou 256KB pamØt¡ cache L2 se ji§ skl d  z 20,6 milionu tranzistor…, a jsou tedy i dra§ç¡. Rozd¡ly jsou tak‚ ve velikosti - procesor Pentium II PE je mnohem menç¡ a m  tak‚ ni§ç¡ spotýebu energie (procesor Pentium II 333PE m  stejnou spotýebu jako 300MHz procesor Pentium II) - snad kromØ ceny m  tedy sam‚ klady. Oproti procesoru Pentium II pro osobn¡ poŸ¡taŸe (balen¡ SECC) jsou tyto procesory nesrovnatelnØ menç¡ a lehŸ¡ ne§ procesory Pentium II pro mobiln¡ poŸ¡taŸe v balen¡ Mini Cartridge a Mobile Module (starç¡ procesory Pentium II pro mobiln¡ poŸ¡taŸe se ve verzi BGA nevyr bØj¡).
-ptr

Noviny na d lku
Zpr vy z evropskìch mØst
Firma Xerox se spojila s firmou PressPoint, aby vytvoýila syst‚m pro elektronick‚ doruŸov n¡ a pý¡p. vytiçtØn¡ nØkter‚ho z nejvìznamnØjç¡ch svØtovìch novinovìch titul… (napý. Times, Bloomberg News, Der Standard, El Mundo Ÿi Gazeta Wyborcza).
Na z kladØ t‚to dohody bude Xerox dod vat kompletn¡ noviny prostýednictv¡m produkŸn¡ s¡tØ Document DirectR a tisknout je ve stýedisc¡ch Xerox Document Technology. Ka§dì titul bude zpracov n a zredigov n pý¡sluçnou redakc¡ a doruŸen v elektronick‚ formØ spoleŸnosti PressPoint. Jakmile spoleŸnost PressPoint dokonŸ¡ jeho £pravy, bude prostýednictv¡m s¡tØ Document Direct pýepraven do stýedisek Xerox Document Technology k vytiçtØn¡ (ve form tu A3). PressPoint vyroben‚ tituly n slednØ doruŸ¡ na ýadu m¡st, napý¡klad do hotel…, st tn¡ch £ýad…, na n dra§¡ nebo vybranìm maloobchodn¡m prodejc…m.
-pal

Investice do obchodu
Qwest s podporou Microsoftu
SpoleŸnost Microsoft investuje 200 milion… dolar… do firmy Qwest, kter  vlastn¡ mimo jin‚ naçeho internetov‚ho poskytovatele Eunet Czechia. SpoleŸnosti Microsoft a Qwest v budoucnosti hodlaj¡ spolupracovat na vìvoji novìch slu§eb, zejm‚na elektronick‚ho obchodu.
Firma Microsoft poskytne Qwestu nØkter‚ sv‚ kl¡Ÿov‚ technologie a Qwest j¡ naopak poskytne pý¡sluçnou infrastrukturu pro uveden  ýeçen¡ - tedy s¡œov‚ a komunikaŸn¡ prostýedky (tzv. s¡œ Qwest Macro Capacity) a aplikace elektronick‚ho obchodu, kter‚ jsou zalo§eny na operaŸn¡m syst‚mu Winows NT. Kapit lov‚ vìdaje se za prvn¡ dva roky odhaduj¡ na celkem 150 milion… dolar…. SpoleŸnost Qwest pýedpokl d , §e jej¡ nov‚ slu§by umo§n¡ bØhem prvn¡ch dvou let vytvoýit zisk ve vìçi a§ 150 milion… dolar… - oŸek v  tedy 200% n vratnost investic.
-pal

SPIS novØ
Probouzen¡ æ¡pkov‚ R…§enky
Prvn¡ vìroŸ¡ SPIS se bl¡§¡ a Ÿinnost tohoto sdru§en¡ by se dala zat¡m nazvat "ticho po pØçinØ". Ve vzduchu toti§ dost dlouho visela nevyýŸen  ot zka, kdy "Sdru§en¡ pro informaŸn¡ spoleŸnost" koneŸnØ tak‚ zaŸne nØco dØlat.
Zd  se, §e se na sklonku minul‚ho roku v zaklet‚m z mku pýece jen cosi pohnulo a valn  hromada vçech Ÿlen… dok zala koneŸnØ pýesnØji definovat sv‚ m¡sto i £koly. Nejsou mezi nimi jen zisky Ÿlenskìch firem, ale Ÿinnost skuteŸnØ osvØtov  a rozvoji informaŸn¡ spoleŸnosti nepochybnØ prospØçn .
InformaŸn¡ spoleŸnost pýitom SPIS ch pe jako symbi¢zu tý¡ z kladn¡ch slo§ek: st tu, podnik n¡ a veýejnosti; m -li pýitom j¡t o spoleŸnost skuteŸnØ informaŸn¡, mus¡ ka§d  z tØchto slo§ek vykazovat jist‚ parametry. Hlavn¡ £koly st tu jako "servisu pro obŸany" vid¡ SPIS v souvislosti s informacemi v zabezpeŸen¡ pr v na pý¡stup k dat…m, na ochranu soukrom¡ dat a na delegov n¡ pravomoci ke sdØlov n¡ urŸitìch informac¡ (na z kon "o pr vu na informace" se st le v¡cem‚nØ Ÿek ).
Hlavn¡ aktivitou SPIS bude zýejmØ konference s mezin rodn¡ £Ÿast¡ na t‚ma "st tn¡ a veýejn  spr va v informaŸn¡ spoleŸnosti", poý dan  pod z çtitou komisaýe EU Martina Bangemanna a st tn¡ exekutivy ¬R ve dnech 24. a 25. kvØtna. Pýijedou na ni tak‚ host‚ ze zahraniŸ¡. Na konferenci bude navazovat pravidelnì vzdØl vac¡ program pro dvØ a§ týi pracovn¡ skupiny s vìsti§nìm n mØtem "Co a jak funguje nebo by mohlo fungovat".
K novoroŸn¡m pýedsevzet¡m si SPIS d le pýipsal rozç¡ýen¡ Ÿlensk‚ z kladny. Opustil elit ýskì model a zavedl nov  pravidla Ÿlenstv¡ - ka§dì stejn‚ poplatky (150 000 KŸ), ka§dì jeden hlas - a dokonce i Ÿestn‚ Ÿlenstv¡ pro vìznamn‚ osobnosti z oboru. IntenzivnØjç¡ bude spolupr ce s dalç¡mi profesn¡mi sdru§en¡mi (CACIO, Hospod ýsk  komora, Svaz pr…myslu), s m‚dii a s Eurobitem, jeho§ Ÿlenem se SPIS stal u§ v z ý¡ loåsk‚ho roku. (Eurobit sdru§uje n rodn¡ asociace pr…myslu IT. Byl zalo§en v roce 1974 a v souŸasn‚ dobØ reprezentuje na 2000 firem ze 14 zem¡ svØta. Asociace je ofici lnØ uzn v na jako mluvŸ¡ IT pr…myslu na n rodn¡ i mezin rodn¡ £rovni, je partnerem pro Evropskou unii, GATT, World Trade Organization, OECD, WIPO a dalç¡ instituce.) ¬lensk‚ firmy SPIS tak mohou nejen vyu§¡vat expertiz Eurobitu, ale budou se na jeho aktivit ch tak‚ intenzivnØ pod¡let.
Zat¡m sp¡çe ve stadiu £vah se zdaj¡ bìt metody, jakìmi by mØl SPIS oslovit "obyŸejn‚ho ŸlovØka". PatrnØ se toho ujme denn¡ tisk (SPIS vçe hodl  podpoýit novin ýskou soutا¡), hovoý¡ se tak‚ o televizn¡ch kurzech, ale jedn¡m dechem i o pý¡liçn‚ n kladnosti takov‚ho projektu. Pýesto u§ se na ¬T2 (i kdy§ v dost nevhodn‚m Ÿase nedØln¡ho veŸera) objevil internetovì "Z@vin Ÿ" a na obzoru je prì i nØjakì poýad pro ml de§.
Co ý¡ci z vØrem? Jakkoli jsme se zat¡m nedoŸkali konkr‚tn¡ch prohl çen¡ typu "zalo§¡me pýedv dØc¡ a konzultaŸn¡ stýedisko informaŸn¡ch syst‚m… pro st tn¡ £ýedn¡ky" nebo "vyçkol¡me tolik a tolik uŸitel… vìpoŸetn¡ techniky", je zýejm‚, §e "æ¡pkov  R…§enka" pýece jen procit  z dlouh‚ho sp nku. V poh dce k tomu pýispØl kr snì princ; SPIS je ovçem rodu mu§sk‚ho - §e by tentokr t kr sn  princezna?
-he

Novì unixovì syst‚m
Projekt Monterey
C¡lem nov‚ho projektu Monterey by mØl bìt mj. unixovì operaŸn¡ syst‚m pro procesor Merced (IA-64) firmy Intel. Pýi vìvoji bude pou§it operaŸn¡ syst‚m AIX pro procesory Power, kterì bude doplnØn o technologie partnerskìch firem. Partnery v tomto projektu jsou firmy IBM, SCO a Sequent; nepý¡mo tak‚ Intel.
Vìsledkem cel‚ho projektu by se tak postupnØ mØla st t jednotn  unixov  platforma pro procesorov‚ architektury Intel IA-32 a IA-64 a IBM Power. Jedna aplikace (tedy jej¡ zdrojovì k¢d) by pak bez vØtç¡ch zmØn mØla po kompilaci pracovat na týech r…znìch platform ch. Prvn¡ vìsledky spoleŸn‚ho projektu by mØly bìt vidØt u§ v druh‚ polovinØ tohoto roku. D¡ky technologi¡m z¡skanìm od partner… se napý¡klad firmØ IBM podaý¡ zvìçit poŸet procesor… syst‚m… RS/6000 z 12 na 24 a pozdØji i na v¡c. Syst‚m UnixWare by mØl v roce 2000 obdr§et zn mku Unix 98 a mØl by podporovat a§ 32 procesor… a 16 GB pamØti.
-ptr

Vìsledky Ÿten ýsk‚ soutاe a pr…zkumu s firmou Exac
Vyplnili a vyhr li
V Chipu 11/98 jsme spoleŸnØ s firmou Exac vyhl sili soutا, jej¡m§ c¡lem bylo prov‚st pr…zkum z jmu a vybavenosti Ÿten ý… v oblasti digit ln¡ho zpracov n¡ videa. K naçemu pýekvapen¡ byl o ni pomØrnØ velkì z jem, v redakci se seçlo celkem 2138 odpovØdn¡ch l¡stk…. Z nich jsme vylosovali týi vìherce, kteý¡ se tak stali majiteli syst‚mu pro poŸ¡taŸov‚ zpracov n¡ videa - Miro Video Studio 400. Jsou jimi Miroslav Peçan ze Sokolova, Jiý¡ Kub nek z Brna a Josef Jirs k z Vysok‚ho Mìta.
Dalç¡ch pades t vylosovanìch Ÿten ý… by mØlo obdr§et sportovn¡ triŸka. Vçechny ceny u§ byly odesl ny.
ChtØli bychom jeçtØ jednou podØkovat vçem z£ŸastnØnìm o z jem a spolupr ci, vçem vìherc…m gratulujeme a týem çœastlivc…m - novìm majitel…m Studia 400 - pýejeme hodnØ z bavy a £spØch… pýi tvorbØ i £pravØ jejich videoz znam…!
Exac, -yz

Losovanie s£œa§e o tlaŸiareå HP DeskJet 720C
V poslednì pracovnì deå pred Mikul çom sa v spoloŸnosti PosAm Bratislava, s. r. o., konalo s–£ben‚ losovanie v¡œaza naçej s£œa§e. S£œa§ilo sa o tlaŸiareå DeskJet 720C od firmy Hewlett-Packard. Podmienkou zaradenia do s£œa§e bolo spr vne odpovedaœ na dve z troch ot zok uverejnenìch v Chipe plus Ÿ. 9/98 a§ 11/98. Spr vnymi odpoveÔami boli:
1. Hmotnosœ prenosn‚ho poŸ¡taŸa HP OmniBook Sojourn je 1,4 kg a jeho hr£bka je len 1,8 cm (Chip plus 9/98).
2. HP OmniBook 4100 m“§e po inçtalovan¡ druhej l¡tiovej bat‚rie pracovaœ bez vonkajçieho nap jania a§ 6 hod¡n (Chip plus 10/98).
3. HP OmniBook 2100 obsahuje dve £rovne bezpeŸnosti zad vania hesla (Chip plus 11/98).
Na s£œa§n‚ ot zky priçlo spolu 434 koreçpondenŸnìch l¡stkov, z toho 405 splnilo podmienky zaradenia do losovania. Losovaciu komisiu tvorili Mari n Marek (riadite– firmy PosAm Bratislava), Ondrej Macko (redaktor Chip plus) a Jana Bend§ lov  (riadite– pre marketing PosAm Bratislava). Regul rnosœ losovania kontroloval not r JUDr. Dezider Ravluk. P n Marek ako predseda komisie vylosoval meno v¡œaza, ktorìm sa stal J n PlaŸko, µtriov  Ÿ. 13, 080 01 Preçov. Blaho§el me!
Ondrej Macko

Spolupr ce firem Aktis a MIS AG 
Pan ABRA
Koncem loåsk‚ho roku se na Vìstaviçti Praha uskuteŸnil slavnostn¡ podpis partnersk‚ smlouvy mezi firmami Aktis a MIS AG. PýedmØtem smlouvy je dod n¡ technologie datov‚ho skladu (MIS AG) jako z kladn¡ho j dra controllingov‚ho syst‚mu ve formØ OEM partnerstv¡ s vytvoýen¡m vazby na prvotn¡ informaŸn¡ syst‚m ABRA Gold a dod vka pýednastavenìch controllingovìch aplikac¡.
Vìsledkem je produkt s obchodn¡ znaŸkou Mr. ABRA - Mana§ersk‚ rozhran¡ ABRA; bude dod v n jako nadstavba modul rn¡ho ekonomick‚ho syst‚mu ABRA Gold. PrezentaŸn¡ vrstva mana§ersk‚ho rozhran¡ je implementov na do prostýed¡ Microsoft Excel. Datovì sklad vyu§¡v  technologii OLAP, d¡ky kter‚ je pr ce s daty velmi rychl  a celkovì objem dat ulo§enìch v datov‚m skladu nen¡ v porovn n¡ s jinìmi technologiemi velkì. Pro firmu MIS AG znamen  tento krok osloven¡ trhu menç¡ch firem a spoleŸnost Aktis partnerstv¡m d le rozç¡ý¡ komplexn¡ ekonomickì syst‚m.
Mana§ersk‚ rozhran¡ je na trhu od prosince 1998 a v prvn¡ f zi jsou nab¡zeny týi z kladn¡ aplikace: éŸetn¡ reporting, Ÿerpaj¡c¡ z den¡ku podvojn‚ho £Ÿetnictv¡, Pohled vky a platebn¡ k zeå, vych zej¡c¡ z fakturace, a Vyhodnocen¡ prodeje, pracuj¡c¡ se skladovìmi a prodejn¡mi doklady. Koncov  cena produktu zaŸ¡n  na hodnotØ 25 000 KŸ vŸetnØ z kladn¡ho bal¡ku slu§eb spojenìch s uveden¡m syst‚mu do provozu.
Michal Pý dka

Nov‚ rozhran¡ pevnìch disk…
i.LINK
SpoleŸnost Quantum ozn mila, §e m  k dispozici technologii pevnìch disk… s rozhran¡m i.LINK (IEEE-1394), kter  umo§n¡ ukl dat data ve vìrobc¡ch audiovizu ln¡ spotýebn¡ elektroniky. Tuto technologii Quantum pýipravuje se spoleŸnost¡ Sony.
Tato technologie pýin ç¡ ýadu novinek, zejm‚na syst‚m pý¡m‚ho izochronn¡ho z znamu, kterì umo§åuje pevnìm disk…m zaznamen vat a pýehr vat digit ln¡ video a zvuk stejnØ jako na videorekord‚rech. Propojen¡ pomoc¡ rozhran¡ i.LINK umo§n¡ okam§it‚ pýehr n¡ sn¡mku, pozastaven¡ vys¡lan‚ho programu, okam§itì pýechod na jinì program nebo sn¡mek, pýehr v n¡ programu pýi souŸasn‚m nahr v n¡ jin‚ho, i pýehr v n¡ zaŸ tku programu, jeho§ nahr v n¡ jeçtØ neskonŸilo.
-kst

ZabezpeŸen¡ podnikovìch s¡t¡
Dynamick  bezpeŸnost
SpoleŸnost Datrontech CZ uspoý dala semin ý na t‚ma bezpeŸnosti v podnikovìch s¡t¡ch a v prostýed¡ WWW. Hybridn¡ kombinace prezentace a semin ýe je v tomto pý¡padØ docela vìsti§n  - z stupci spoleŸnosti Security Dynamics, jej¡§ produkty u n s Datrontech distribuuje, toti§ zŸ sti hovoýili o obecn‚ bezpeŸnostn¡ problematice, ale nezanedbatelnou Ÿ st vØnovali prezentaci vlastn¡ch produkt….
Produkty spoleŸnosti Security Dynamics lze rozdØlit do dvou kategori¡ - na produkty autentizaŸn¡ (kdy u§ivatel syst‚mu prokazuje svou toto§nost) a produkty çifrovac¡ (kdy chce u§ivatel zak¢dovat data na sv‚m disku nebo v pýenosov‚m kan le tak, aby je nepýeŸetl nikdo nepovolanì). V prvn¡m pý¡padØ nab¡z¡ Security Dynamics produkt nazvanì SecureID; s implementac¡ t‚to technologie u n s se mohou koneckonc… u§ dnes setkat klienti Expandia Banky. æifrov n¡ dat je pak zajiçtØno produktem SecurePC, kterì je zalo§en na technologii RSA. SpoleŸnost Security Dynamics kromØ toho nab¡z¡ jeçtØ zvl çtn¡ n stroj pro monitorov n¡ podnikovìch s¡t¡ a pro detekci mo§nìch probl‚m… - tento n stroj se prod v  pod n zvem Kane Security Analyst (KSA).
-kst

ARCDATA s Lizardem
SpoleŸnost ARCDATA Praha se stala distributorem produktu MrSID americk‚ firmy LizardTech. Tento program um¡ velmi efektivnØ a t‚mØý bez ztr ty kvality komprimovat bاn‚ bitmapy (£dajnØ asi v pomØru a§ 20:1 pro Ÿernob¡l‚, 50:1 barevn‚) a spojit nØkolik vstupn¡ch soubor… do jedin‚ho vìstupn¡ho. Pýitom pou§¡v  patentovanì zp…sob ukl d n¡ a vìbØru z datab ze, umo§åuj¡c¡ velmi rychlou dekompresi a zobrazen¡ vybran‚ Ÿ sti rastru. Prohl¡§eŸ (dekompresor) pro MrSID je volnØ na firemn¡m webu a je pou§itelnì nejen pro vlastn¡ GIS ArcView 3.1, ale i pro konkurenŸn¡ GIS a tak‚ pro Photoshop i prohl¡§eŸe Netscape a MS Explorer. V¡ce se mo§n  dozv¡te v n mi pýipravovan‚ recenzi produktu.

Vìstava a konference WSCG '99
U§ posedm‚ se bude na Z padoŸesk‚ univerzitØ v Plzni konat mezin rodn¡ konference o poŸ¡taŸov‚ grafice (8. a§ 12. 2.) a pýidru§en  volnØ pý¡stupn  vìstava (10. 2.). Na konferenci vystoup¡ pýedn¡ odborn¡ci z cel‚ho svØta s pý¡spØvky k teoretickìm i aplikaŸn¡m probl‚m…m prakticky vçech obor… poŸ¡taŸov‚ grafiky. Bli§ç¡ informace na http://wscg.zcu.cz.

Komplexn¡ AEC ýeçen¡
Pra§sk  spoleŸnost AB Studio se dohodla s brnØnskou firmou IDA & spol a belgickou SCIA Group na spoleŸn‚m vìvoji syst‚mu pro ýeçen¡ a vìpoŸty betonovìch vìztu§¡. C¡lem je dodat z kazn¡k…m komplexn¡ ýeçen¡. AB Studio m  pro sv…j vlastn¡ AEC produkt CADKON jen v ¬R a SR pýes 3000 z kazn¡k…, ve spojen¡ s uvedenìmi firmami by se jej¡ vliv mohl rozç¡ýit i na dalç¡ z celkovØ v¡ce ne§ 10 000 z kazn¡k… tý¡ spolupracuj¡c¡ch firem.

CAD/CAM/CAE multispolupr ce
SpoleŸnosti Dassault Systemes, Matra Datavision a IBM se dohodly na spoleŸn‚m postupu pýi nab¡dce pr…myslovìch ýeçen¡ a slu§eb. Dassault zakoupil poboŸku Matry, vlastn¡c¡ pr va a know-how k produkt…m EUCLID STYLER, EUCLID MACHINIST, STRIM a STRIMFLOW. Tyto produkty a licence na objektovou vìvojovou technologii Matry CAS.CADE rozç¡ý¡ nab¡dku Dassaultu ve specializovanìch oblastech voln‚ho modelov n¡, NC a simulace vstýikov n¡ plast…. Matra ke svìm produkt…m ýady EUCLID bude nab¡zet a podporovat produkty Dassaultu, zejm‚na syst‚my CATIA, CATweb a ENOVIA, produkt na simulaci vìrobn¡ho procesu Digital Manufacturing, vyvinutì firmou Deneb Robotic (dnes souŸ st Dassaultu), a tak‚ technologie IBM vŸetnØ ýeçen¡ pro elektronickì obchod.
Tito partneýi tak‚ uzavýeli smlouvu s podnikem Renault, kterì bude u§¡vat ýeçen¡ CATIA Solutions vŸetnØ syst‚m… EUCLID STYLER a EUCLID MACHINIST jako hlavn¡ strategickì syst‚m pro CAD/CAM/CAE.

VRML/Web3D Consortium
Bìval‚ VRML Consortium zmØnou n zvu na Web3D Consortium zd…raznilo, §e se do budoucna otev¡r  jakìmkoliv 3D technologi¡m pro web, kter‚ chtØj¡ dos hnout standardizace. C¡lem je z¡skat sadu vz jemnØ spolupracuj¡c¡ch standard… pro tuto slibnØ se rozv¡jej¡c¡ specializovanou oblast IT.

Hermes Plus na Ÿesk‚m trhu
Novou firmou na trhu je HERMES Plus, dceýin  spoleŸnost firmy HERMES Plus d. d.,  Slovinsko. ¬esk  poboŸka firmy HERMES Plus se zabìv  mj. distribuc¡ mobiln¡ vìpoŸetn¡ techniky. V roce 1998 firma uvedla na n ç trh novou znaŸku notebook… HPC Note. 

Corel se pýipojuje k BSA
SpoleŸnost Corel Corporation se pýipojila ke Sdru§en¡ dodavatel… softwaru (BSA - Business Software Alliance) a bude se pod¡let na jej¡ch protipir tskìch a osvØtovìch kampan¡ch v EvropØ, Asii, Severn¡ i Ji§n¡ Americe a Ji§n¡ Africe. 

INEC nab¡z¡ zaruŸenì pý¡stup 
SpoleŸnost INEC, pýedn¡ Ÿeskì poskytovatel pýipojen¡ k internetu, nab¡z¡ od 6. 1. 1999 ve spolupr ci se spoleŸnost¡ Aliatel garantovan‚ slu§by pro trval‚ pýipojen¡ k internetu. Firma INEC z kazn¡kovi umo§åuje vybrat si mezi trvalìm pýipojen¡m okruhem Frame Relay a pýipojen¡m "Ÿistou" digit ln¡ linkou. V tomto pý¡padØ z kazn¡k plat¡ pouze 38 % ceny ekvivalentn¡ho pýipojen¡ slu§bou LLnet spoleŸnosti SPT Telecom (pýi rychlosti 64 kb/s). Pýi pýipojen¡ okruhem Frame Relay je pomØr patrnØ jeçtØ vìhodnØjç¡.

Nab¡dka od firmy Software602
Pades t milion… korun je obnos, za kterì nab¡dla tuzemsk  spoleŸnost Software602 veden¡ st tu neomezenou multilicenci kancel ýsk‚ho softwaru 602proPC pro veýejnou a st tn¡ spr vu ¬R. Tato Ÿ stka je ý dovØ jen desetinou sumy za podobnì zahraniŸn¡ software, a t¡mto zp…sobem je tedy mo§n‚ za n kup softwarov‚ho vybaven¡ uçetýit v nejbli§ç¡ dobØ zhruba p…l miliardy korun. Tato nejnovØjç¡, velmi vìhodn  nab¡dka navazuje na neomezenou multilicenci pro resort MV ¬R, uzavýenou v Ÿervnu 1998.

üeçen¡ pro çkoly
Dell nab¡z¡ Ÿeskìm çkol m kompletn¡ ýeçen¡ çkoln¡ch poŸ¡taŸovìch uŸeben, software, çkolen¡ i slu§by za bezkonkurenŸn¡ ceny, umo§åuj¡c¡ i dalç¡ rozvoj vŸetnØ pýipojen¡ na internet. Nab¡dka spoleŸnosti DELL zahrnuje potýebnì hardware pro zý¡zen¡ poŸ¡taŸov‚ s¡tØ (server PowerEdge, deset pracovn¡ch stanic, potýebn‚ s¡œov‚ prvky i kabel § a Windows NT Server). Vìhodnost spoŸ¡v  v tom, §e pýi zakoupen¡ tohoto serveru dostane z kazn¡k (çkola) 10 s¡œovìch stanic PC DELL zdarma a d le je v cenØ dod vky kompletn¡ s¡œov  instalace u z kazn¡ka vŸetnØ instalaŸn¡ho materi lu a spojovac¡ch prvk….

Compaq ENSA
SpoleŸnost Compaq Computer pýedstavila svou architekturu pro ukl d n¡ dat na podnikovìch s¡t¡ch (Enterprise Network Storage Architecture - ENSA). ENSA poskytuje distribuovan‚ oblasti vysoce dostupn‚ pamØti, je§ mohou bìt çiroce rozptìlen‚ a pýitom centr lnØ ý¡zen‚ nez visle na poŸ¡taŸovìch syst‚mech a aplikac¡ch. Ukl d n¡ dat se tak st v  pru§nìm prostýedkem, sd¡lenìm v r mci cel‚ho podniku, kterì se podob  obvyklìm instalac¡m, jako jsou napý¡klad telefony nebo elektrick‚ rozvody. Architektura ENSA zahrnuje diskov  pole, servery, s¡œov‚ prvky, aktivn¡ s¡œov‚ prvky, software pro spr vu diskovìch pol¡ a prvky pro spr vu a ý¡zen¡ cel‚ho prostýed¡. 

Software602 mØn¡ distributora
SpoleŸnost SWS se stala distributorem produkt… firmy Software602. Z roveå bude bØhem ledna ukonŸena spolupr ce firmy Software602 s distributorem Expert&Partner, s. r. o.
Jednou z hlavn¡ch vìhod spolupr ce se sluçovickou spoleŸnost¡ je, §e produkty obchodn¡ch partner… Software602 (napý. Novell, Olympus) jsou distribuov ny prostýednictv¡m SWS, a. s., co§ m…§e v budoucnu pýispØt k ýeçen¡ logistickìch probl‚m… pýi spoleŸnìch obchodn¡ch aktivit ch.
Pýipravila redakce

Lucent kupuje Ascend
PovØsti o pohlcen¡ firmy Ascend firmou Lucent Technologies se nakonec potvrdily - Lucent zýejmØ zaplat¡ kolem 20 miliard dolar…, co§ bude dosud nejvØtç¡ transakce v oblasti s¡t¡. Konsolidace s¡œov‚ho svØta bude pokraŸovat - v kulo rech u§ se mluv¡ o prodeji firem Newbridge a Cabletron. O Newbridge by £dajnØ mohl m¡t z jem Siemens; jin‚ spekulace hovoý¡ o spojen¡ s Cabletronem, Cabletron je £dajnØ v centru z jmu Compaqu a Ericssonu.

F£ze softwarovìch spoleŸnost¡
SpoleŸnost Sterling Software ozn mila pýevzet¡ firmy Cayenne Software, glob ln¡ho dodavatele ýeçen¡ analìzy a n vrhu pro potýeby vìvoje aplikac¡ a datab z¡. SpoleŸnost Sterling Software zakoupila Cayenne Software za pýibli§nØ 11,4 milionu americkìch dolar…. ¬innosti spoleŸnosti Cayenne byly zaŸlenØny do celosvØtovìch aktivit spoleŸnosti Sterling Software v oblasti vìvoje aplikac¡.

Iomega a Syquest
SyQuest 12. ledna po delç¡m tr pen¡ koneŸnØ vyhl sil bankrot a dal se do konkurzu. Toho vyu§ila spoleŸnosti Iomega, kter  za 9,5 milionu USD koupila intelektu ln¡ vlastnictv¡ a veçkerì movitì majetek SyQuestu. T¡m tak‚ elegantnØ vyýeçila starç¡ soudn¡ spor, kterì spolu obØ firmy vedly.

FCC Folprecht prod n
Britsk  spoleŸnost Logica ozn mila, §e koupila IT-divizi firmy FCC Folprecht, a to za zhruba 300 milion… korun. Firma FCC Folprecht si vçak ponechala sv  oddØlen¡ vØnuj¡c¡ se napý¡klad vydavatelsk‚ Ÿinnosti nebo pr…myslov‚ automatizaci. Nov  poboŸka spoleŸnosti Logica chce sv  ýeçen¡ z oblasti podnikovìch syst‚m… nab¡dnout pýedevç¡m bankovn¡mu, telekomunikaŸn¡mu a energetick‚mu odvØtv¡ v ¬esk‚ republice (podobnØ je tomu i ve svØtØ).

Telecomy se spojuj¡
Velk  f£ze byla realizov na ve Spojenìch st tech. Britskì oper tor s¡tØ mobiln¡ch telefon… Vodafone pýevzal spoleŸnost AirTouch pot‚, co dalç¡ z jemce o koupi, spoleŸnost Bell Atlantic, odstoupil od jedn n¡. AirTouch vyv¡j¡ vìznamn‚ aktivity i v EvropØ, napý¡klad v Polsku nebo v NØmecku. Spojen¡m obou firem tak vznik  pravdØpodobnØ nejvØtç¡ provozovatel bezdr tovìch slu§eb na svØtØ.

SluŸov n¡ spoleŸnost¡
Od 1.1. 1999 doçlo ke slouŸen¡ aktivit pra§skìch spoleŸnost¡ DATASYS, SYSCAE a WIDE ACCESS do jedin‚ spoleŸnosti, kterou je DATASYS, s. r. o. SpoleŸnost DATASYS postupnØ pýevezme veçker‚ aktivity tØchto spoleŸnost¡ vŸetnØ smluvn¡ch z vazk… a pohled vek.
Pýedpokl danì roŸn¡ obrat spoleŸnosti vznikl‚ t¡mto slouŸen¡m pro rok 1999 je 180 milion… KŸ, pýev §nØ v oblasti slu§eb. 

Servery Compaq s Linuxem
SpoleŸnost Compaq ve spolupr ci s firmou Red Hat Software zah j¡ v bl¡zk‚ dobØ prodej svìch server…, kter‚ budou m¡t pýedinstalovanì operaŸn¡ syst‚m Linux (uva§uje se o serverech ProLiant, i kdy§ to Compaq zat¡m ofici lnØ nepotvrdil). Firma Compaq poskytne tomuto ýeçen¡ i maxim ln¡ mo§nou technickou podporu. Spolu se servery Compaq bude dod v n syst‚m Red Hat Linux 5.2. Dosud firma Compaq nab¡zela Linux pouze s nejni§ç¡mi ýadami svìch server…, a to pouze na speci ln¡ pý n¡. V pý¡padØ, §e u§ivatel‚ pou§ili Linux dle vlastn¡ v…le, Compaq se urŸitìm zp…sobem zýekl pln‚ technick‚ podpory. Prodej server… se syst‚mem Linux zah jily nebo v bl¡zk‚ dobØ zah j¡ i firmy DELL, Gateway a IBM. 

Twist um¡ SMS
SpoleŸnost RadioMobil umo§nila u§ivatel…m svìch pýedplatn¡ch karet odes¡lat SMS-zpr vy. U§ivatel‚ Twist… tak mohou nejen pos¡lat SMS svìm protØjçk…m, ale i pýistupovat k informaŸn¡ b zi RadioMobilu, pos¡lat e-mailov‚ zpr vy, zpr vy na pagery apod. Cena za odesl n¡ je 3 KŸ. Z roveå tato firma ozn mila, §e poŸet jej¡ch klient… se pýibl¡§il hranici 400 tis¡c.

EFR v s¡ti EuroTelu
SpoleŸnost EuroTel ve sv‚ s¡ti GSM zprovoznila novou technologii EFR (Enhanced Full Rate). Ta vìraznìm zp…sobem zvyçuje kvalitu hovoru pýen çen‚ho pýes s¡œ. NejviditelnØjç¡ zmØna je pýi vol n¡ mezi telefony podporuj¡c¡mi EFR, pý¡padnØ pýi vol n¡ na pevnou s¡œ. EFR podporuj¡ napý. nejnovØjç¡ modely Nokia, Ericsson Ÿi Bosch. Slu§ba je dostupn  i pro u§ivatele karet GO.

Nokia nab¡z¡ kapacitu
SpoleŸnost Nokia pýedstavila v ¬R sv…j nejnovØjç¡ vysokokapacitn¡ syst‚m GSM. Ten oproti existuj¡c¡m s¡t¡m dok §e obslou§it a§ desetin sobek u§ivatel…. Jeden z prvk… nov‚ho syst‚mu - £stýedna - m…§e obsluhovat a§ 400 000 u§ivatel…. V nejbli§ç¡ch letech se oŸek v  obrovskì n r…st poŸtu u§ivatel… mobiln¡ch telefon…. Podle firmy Nokia bude mobiln¡ telefon v roce 2005 vyu§¡vat miliarda lid¡ a poŸet u§ivatel… mobiln¡ch telefon… poprv‚ pýekon  poŸet pevnìch linek. MØnit se budou i jejich potýeby smØrem k n rok…m na kapacitu syst‚mu (napý. datov‚ pýenosy).

Fincom s novìm ýeditelem
üeditelem spoleŸnosti Fincom se ned vno stal Frantiçek M tl, dosud p…sobivç¡ v obchodn¡m oddØlen¡ firmy. Nahradil tak Pavla Hlouçka, kterì vedl spoleŸnost çest let a kterì z…st v  ve veden¡ Fincomu jako pýedseda pýedstavenstva firmy Microcom CE, kapit lovØ s Fincomem spojen‚.

Prague Internet World 99
Veletrh PIW 99 se pýesunuje z Obecn¡ho domu do Veletr§n¡ho pal ce, kde bude v¡ce m¡sta a pý¡jemnØjç¡ prostýed¡. Technickì ýeditel MIA Daniel DoŸekal mimo jin‚ ýekl, §e program konference je u§ hotov z 90 %. Konference bude m¡t Ÿtyýi tematick‚ bloky, kter‚ pokryj¡ nejd…le§itØjç¡ aspekty internetu a podnik n¡ - "internet pro podnikovou strategii", "internet pro slu§by a obchod", "praktick‚ vyu§it¡ internetu a intranetu" a "reklamu na internetu". 

Mobily z MaÔarska
Novou tov rnu na vìrobu mobiln¡ch telefon… vybuduje spoleŸnost Nokia v MaÔarsku, a to pobl¡§ mØsta Kom rom. OŸek vaj¡ se investice ve vìçi asi jedn‚ miliardy FIM (asi 6 mld. KŸ). Tov rna m  zaŸ¡t produkovat nov‚ telefony poŸ tkem pý¡çt¡ho roku a m  zamØstnat a§ 800 pracovn¡k….

Nov  st l  expozice
V N rodn¡m technick‚m muzeu byla zprovoznØna nov  st l  expozice vØnovan  vìvoji telekomunikaŸn¡ techniky. Expon ty zahrnuj¡ telefony, telegrafy, rozhlasov‚ a televizn¡ vys¡laŸe a pýij¡maŸe nebo zaý¡zen¡ pro pýenos dat. FinanŸnØ se na vzniku expozice pod¡lely napý. firmy EuroTel, SPT Telecom, Philips a Siemens.

eCity se pomalu rozj¡§d¡
Zaj¡mavou internetovou aplikaci pro hrav‚ u§ivatele pýedstavila spoleŸnost Expandia Banka (mj. ve spolupr ci s RadioMobilem a SPT Telecomem). Projekt m  n zev eCity a je vytvoýen jako virtu ln¡ mØsteŸko umo§åuj¡c¡ svìm obyvatel…m pozn vat mo§nosti internetu a elektronick‚ho obchodov n¡. Firmy, kter‚ se projektu z£Ÿastn¡, se naopak mohou sezn mit s chov n¡m klient… a jejich potýebami. SkuteŸnì zrod mØsta je pl nov n na 1. býezen 1999.