Narodni park a CHKO Sumava

Narodni park Sumava byl vyhlasen vladnim narizenim c. 163/1991 Sb. v roce 1991. Jeho rozloha cini 69 030 ha a je nejvetsim narodnim parkem nejen v Ceske republice, ale i v cele stredni Evrope.

Zahrnuje nejkrasnejsi a nejcennejsi partie Sumavy. Rozklada se podel statni hranice se SRN a Rakouskem od Zelezne Rudy po Zvonkovou u Lipenske prehradni nadrze. Jeho predpolim je Chranena krajinna oblast Sumava, ktera byla vyhlasena v roce 1963 a na bavorske strane sousedi s Narodnim parkem Bavorsky les, ktery po rozsireni v roce 1996 ma mit rozlohu 23 000 ha.

Tato tri uzemi tvori jednotny, v Evrope jedinecny prirodni celek, ktery UNESCO vyhlasilo v r. 1990 za biosferickou rezervaci a tvori takzvanou "Zelenou strechu Evropy".

Poslani Narodniho parku

Poslanim Narodniho parku je uchovani, zlepseni a ochrana nejcennejsich lokalit s puvodni divokou nebo tomuto stavu blizkou prirodou, prisnou ochranu volne zijicich zivocichu a plane rostoucich rostlin, zachovani typickeho vzhledu krajiny, naplnovani vedeckych i vychovnych cilu.

Dulezitou funkci NP je i jeho zpristupneni pro turistiku a rekreaci, ktere vsak nebudou zhorsovat zivotni prostredi. Z tohoto duvodu byl v NP stanoven system chranenych lokalit (zon) s radou omezeni pro navstevniky.

Pro ochranu prirody je NP rozdelen do tri zon a klidovych uzemi:

1. zona: (prisna prirodni) zahrnuje nejcennejsi uzemi s nejvyznacnejsimi prirodnimi hodnotami. Je zde omezen zasah cloveka na nejmensi miru a navstevnikum je vstup povolen pouze po vyznacenych turistickych trasach. Hranice 1. zony jsou v terenu vyznaceny cervenymi pruhy na hranicnich stromech a tabulemi 1. zona NP. Tato uzemi tvori asi 13 % z celkove rozlohy NP.
2. zona: (rizena prirodni) je uzemi s vyznamnymi prirodnimi hodnotami, ktere ovlivnil clovek svou cinnosti a hospodarenim. V teto zone probiha hospodarska cinnost, jejiz cilem je udrzeni prirodni rovnovahy s co nejsirsi druhovou rozmanitosti a postupne priblizeni lesnich ekosystemu prirozenym spolecenstvim. Tato zona je vyuzivana k turistice a k rekreaci, pokud nejsou v rozporu s poslanim NP. Pohyb navstevniku zde neni omezen, ovsem za dodrzovani zasad ochrany prirody a navstevniho radu. Rozloha teto zony cini 82% z plochy NP.
3. zona: (okrajova) je uzemi clovekem znacne pozmenene a zahrnuje strediska soustredene zastavby. Tato zona je urcena k trvalemu bydleni, pro sluzby, zemedelstvi, turistiku, rekreaci pri dodrzovani zasad ochrany prirody.
Klidova uzemi zahrnuji nejcenejsi uzemi NP z hlediska ochrany zivocichu citlivych na pritomnost cloveka a ochrany prirozeneho rostlinneho pokryvu pred nadmernym poskozovanim. Vstup do techto uzemi je povolen pouze po znacenych turistickych trasach. Jejich hranice jsou v terenu vyznaceny tabulemi.

Navstevni rad Narodniho parku Sumava - je vyhlaska, ktera se vztahuje na vsechny osoby pobyvajici na uzemi NP, tedy vcetne turistu a rekreantu. Stanovuje podminky jejich vstupu a pohybu v NP. Upresnuje podminky ochrany prirody a stanovuje cinnosti, ktere jsou v NP zakazany.

Zakladni charakteristika Narodniho parku Sumava

NP Sumava se rozklada v nadmorske vysce mezi 600 m (udoli Otavy u Rejstejna) a 1378 m (vrchol Plecheho - nejvyssi hory ceske casti Sumavy). Nejvyssi horou Sumavy a Bavorskeho lesa je Velky Javor - 1456 m n. m.

Sumavske klima je velmi drsne - prumerna rocni teplota je od 3,5 - do 6,5 stupnu C, srazkove bohate - prumerne rocni srazky od 800 mm do 1600 mm.

Sumava je jednim z nejstarsich pohori Evropy, je tvorena rulami a svory. Je to lesnate pohori s rozsahlymi nahornimi plochami - planemi s pomistne vystupujicimi vrcholy a hlubokymi udolimi (udoli Kremelne, udoli Vydry). Cinnosti ledovcu v dobe ledove vznikla ledovcova jezera a kary. Na ceske strane je pet techto jezer, z nichz dve nejvetsi - Cerne a Certovo jsou v Chranene krajinne oblasti Sumavy v Kralovskem hvozdu a dalsi Plesne jezero, Prasilske jezero a jezero Laka na uzemi NP. Na bavorske strane se pak nachazeji tri - pod Velkym Javorem Velke a Male javorske jezero a pod Roklanem Roklanske jezero. Vsechna tato jezera jsou pro navstevniky pristupna a jsou hojne navstevovana.

Pro Sumavu jsou charakteristicke nahorni roviny - plane. Jsou to ploche uzemni celky zcasti bezlese, nachazejici se v nadmorske vysce od 800 m (Kochanovske plane) po 1250 m (Modravske plane). Na techto sumavskych planich se nachazeji nejcenejsi uzemi - raseliniste vrchovistniho typu, kterym se rika slate. Na nekterych z nich jsou zachovala raselinna jezirka. Pro verejnost je pristupna Trijezerni slat nad Srnim, Jezerni slat u Horske Kvildy a Chalupska slat u Svinne Lady. Nejvetsi komplex slati na Sumave - Modravske slate o rozloze 3615 ha je pro verejnost zatim nepristupny, protoze se jedna o jedinecne prirodni utvary, ktere jsou nejvice zranitelne pritomnosti cloveka. V udoli Vltavy, jizne od Volar, se rozklada nejvetsi udolni raseliniste - Mrtvy luh v nadmorske vysce 740 m. Navstevnik Sumavy muze toto udolni raseliniste shlednout pouze pri splouvani Vltavy od Soumarskeho mostu.

Osidleni - cinnost cloveka

Prvni vyskyt cloveka na Sumave se datuje jiz od 12. stoleti. Zasadni vyznam pro utvareni Sumavy vsak mela novejsi kolonizace v 17. a 18. stoleti. Tato byla spojena s tezbou nerostu (zlata, zelezne rudy) a zejmena pak s rozvojem sklarstvi, drevarstvi a pastevectvi. Sumava se zacala zalidnovat. Vznikla cela rada vesnic, osad a samot.

Dalsi podstatne zmeny nastaly po 2. svetove valce, kdy se cele uzemi nynejsiho NP nachazelo v hranicnim pasmu a vojenskem vycvikovem prostoru. To znamenalo vylidneni cele oblasti a temer ctyricetilety utlum veskere lidske cinnosti. Zanikla cela rada vesnic i samot a pocet obyvatel se snizil na minimum.

Dnes je na uzemi NP pouze 7 obci, v nichz trvale zije asi 1000 obyvatel. Dodnes se vsak zachovaly nektere historicke pamatky, jako doklady byvaleho osidleni a cinnosti cloveka.

Plavebni kanaly - Vchynicko-tetovsky plavebni kanal a Schwarzenbersky kanal.

Historicke cirkevni stavby a objekty - kostely, kaple, mezniky, krize, pamatniky.

Horske sidelni stavby - kralovske dvorce, volarske domy. Snahou vedeni NP je cast techto staveb zrekonstruovat a obnovit.

Informace pro navstevniky Narodniho parku Sumava

Sprava NP a CHKO Sumava se nachazi ve Vimperku, krome toho jsou detasovana pracoviste v Kasperskych Horach a Horni Plane. Po celem uzemi NP jsou vytvorena informacni strediska, at jiz obsluzna s vykladem pracovniku NP nebo bezobsluzna, kde navstevnik ziska informace na prehlednych panelech. Dale se zde nachazi cela rada informacnich bodu s mistopisnymi informacemi.

Informacni strediska s vykladem a videoprogramem

Svinna Lada - 1,5 km od obce Borova Lada - otevreno utery az nedele

Susice - Nuzelicka 60 - otevreno v pracovni dny

Zelezna Ruda - muzeum - otevreno utery az sobota

Idina Pila - pod Boubinem - otevreno denne cervenec az zari

Samoobsluzna informacni strediska

Bucina - celorocni provoz

Zeleznicni vagon - na trati Vimperk - Cerna v Posumavi - od cervna do poloviny zari

Informacni a strazni sluzba - na uzemi NP jsou 4 strazni obvody: Prasilsko, Modravsko, Borovoladsko a Volarsko se sidlem v Prasilech, Modrave, Svinne Lade a Volarech. V techto straznich obvodech pracuji profesionalni i dobrovolni strazci, kteri jednak dohlizeji nad dodrzovanim zasad ochrany prirody a navstevniho radu, ale predevsim poskytuji navstevnikum NP informace. Ty muze navstevnik ziskat i na jednotlivych lesnich spravach, kterych je na uzemi NP 13.

Turisticke trasy - cely NP je protkan siti turistickych tras, cyklotras i lyzarskych stop, ktere navstevnika zavedou do tech nejkrasnejsich mist Sumavy. Jsou v terenu velmi dobre znacene a zakreslene v novejsich vydanich turistickych map (1996).

Trasy pro pesi: jsou vyznaceny beznym turistickym pasovym znacenim, ktere provedli clenove KCT spolu s pracovniky NP. Jejich delka je 467 km.

Trasy pro cyklisty: vyznacene trasy pro cykloturistiku vedou prevazne po zpevnenych komunikacich, at jiz verejnych nebo ucelovych. Zde je potreba pocitat s provozem vozidel zajistujicich hospodarskou cinnost a dodrzovat pravidla silnicniho provozu. V terenu jsou cyklotrasy vyznaceny drevenymi smerovkami. K dispozici jsou cyklistum i samostatne informacni materialy - Cyklotrasy v Narodnim parku Sumava, ktere je mozne ziskat ve vsech informacnich strediscich. Celkem je na uzemi NP 246 km cyklotras mimo verejne komunikace.

Autobusova linka po Narodnim parku Sumava je urcena predevsim pro vyznavace pesi turistiky, ale je mozno ji kombinovat s cykloturistikou i autoturistikou.

Lyzarske trasy: jejich delka cini 313 km a jsou v dobe od 15.12. do 31.3. z prevazne casti strojove upravovany. Tuto upravu provadeji obce za financniho prispeni NP. V terenu jsou vyznaceny drevenymi smerovkami a piktogramy a vedou vetsinou po letnich turistickych trasach. Sprava NP rovnez vydala samostatne informacni materialy - Lyzarske trasy v Narodnim parku Sumava.

Trasy pro vodaky: jejich delka je 59 km a nalezaji se na rece Otave a na rece Vltave

Otava - je splavna od Cenkovy Pily po Rejstejn v dobe od 15.3. do 31.10.

Kremelna - je pro vodaky celorocne uzavrena

Vltava - je sjizdna na jare v useku Borova Lada - Lenora od 15.3. do 31.5. a v letnich mesicich v useku Lenora - Soumarsky most - Nova Pec v dobe od 1.6. do 31.10.

Krome techto uvedenych tras maji moznost navstevnici NP shlednout i prirodni naucne stezky - Stifteruv okruh, Medvedi stezka, Chalupska slat, Boubinsky prales, Churanovsko, Povydri, Trijezerni slat, Hamizna hora, Vchynicko-tetovsky plavebni kanal, Nyrsko a Zeleznorudsko, kde najdou vsude mistopisne informace i informace o Narodnim parku Sumava.

[Domovska stranka Zelezne Rudy | Narodni park Bavorsky les]