POV╠STI

1. Vznik obce
Lukavice vznikla ze t°φ sφdel. Prvnφ v mφstech DuÜkova stavenφ Φp. 35. Majitel se jmenoval And∞l, z toho se udr₧el nßzev And∞lovsk². DruhΘ sφdlo bylo v prostoru dneÜnφ èafranice, kde byl èafrßnek /p∞stoval ve st°edov∞ku oblφbenΘ ko°enφ Üafrßn/. T°etφm mφstem byla usedlost Osikova - v mφst∞ dneÜnφ OsiΦinky. B∞hem let se ves rozr∙stala ·dolφm potoka.

2. Karlovice
Profesor Stuchlφk, kter² v r. 1910 nedostal profesorskΘ mφsto, a proto uΦil v Lukavici, vodφval svΘ ₧ßky na vrch Karlovice, kde jim ukazoval kßmen s vytesan²m nßpisem äCarolus ....ô a vyprßv∞l, ₧e na tomto mφst∞ tßbo°il Karel IV. p°i dob²vßnφ hradu Äampachu. Od t∞ch dob dostala vyv²Üenina nßzev Karlovice. (Tato pov∞st se zachovala v mnoha podobßch).

3. K°φ₧ na P°φΦnici
Na p°φΦnici stojφ prost² d°ev∞n² k°φ₧, o n∞m₧ se vypravuje: B²valy doby, kdy do Lukavice chodφvali na faru a do kostela lidΘ ze ÜirokΘho okolφ. Tak jednou v zim∞ p°ijeli na sanφch, a₧ od Krßlφk, s dφt∞tem ke k°tu. Kon∞ nechali u hospody odpoΦinout, sami se trochu posilnili a brzy se vraceli. V rychlΘ jφzd∞ se p°ehnali p°es cestu, dol∙ p°es potok a vzh∙ru k èedivci. Teprve kdy₧ kon∞ do kopce zpomalili b∞h, zpozorovali, ₧e dφt∞ ztratili. VÜechny pojala hr∙za. Rychle otoΦili kon∞ a hnali se zp∞t. Dφt∞ naÜli na P°φΦnici, naÜt∞stφ se mu nic nestalo. Na pod∞kovßnφ byl v t∞ch mφstech postaven k°φ₧, kter² z dßlky ukazuje cestu k Lukavici. (Vedle n∞ho je od roku 1968 nov² h°bitov).

4. ZßmeΦek v obo°e
Majitel panstvφ Jan ╚en∞k hrab∞ Breda dal v obo°e Lukavice vystav∞t lovΦφ zßmeΦek a p°i n∞m kapli Mß°φ MagdalΘny. V lΘt∞, v ned∞li i ve svßtek v tomto zßmku Φasto p°eb²val, sousedΘ p°edn∞jÜφ tam pozvßni b²vali, kde₧ se hudba provozovala, p°i kterΘ₧ vÜichni nßpojem uct∞ni b²vali. K veΦeru byla taneΦnφ zßbava, neb hrab∞ velk² milovnφk krßsnΘho pohlavφ byl, neb takΘ jich neustßle v zßmeΦku n∞kolik p°echovßval. Na ten den sv. Mß°φ Magdaleny v tΘ kapli se pou¥ dr₧φvala, kterΘmu₧ svßtku a slavnosti mno₧stvφ lidstva se vynaÜlo, neb z mnoh²ch vesnic s procesφm p°ichßzelo, k veΦeru, kdy₧ se ji₧ lid nejvφce rozeÜel, tu teprv taneΦnφ zßbava nastala, co₧ hrab∞te velkΘ penφze roΦn∞ stßlo, tak₧e byl nucen na panstvφ dluh d∞lat, on vÜak nedbaje na to, tφm vφce se radovßnkßm oddal. Jeho man₧elka zpozorovala, ₧e ty radovßnky zßhuby zdravφ jeho a panstvφ jsou, dala tedy v jeho nep°φtomnosti roku 1776 ten zßmeΦek a kapli docela rozbo°iti a vÜe, jak orkav stavitelsk², tak v∞ci ve dra₧b∞ rozprodati. Nynφ se tu spat°uje jen pahorek s velk²mi kameny.

5. Zßchrana u lφpy
Panφ Pavlφna Kalouskovß, kterß se vdßvala v r. 1923 vyprßv∞la: äJeÜt∞ kdy₧ jsem byla svobodnß, jsme se s d∞vΦaty vracely z prßce ze dvora. Nßhl² dΘÜ¥ nßs zahnal pod mohutnou lφpu vedle cesty. Pojednou z dutiny stromu vybφhala n∞jakß piÜtφcφ zvφ°ßtka. Tuze jsme se polekaly a utφkaly pryΦ. Byly jsme jen kousek od stromu, kdy₧ do lφpy uhodil blesk a Φßst jφ zniΦil. Zvφ°ßtka, kterß cφtila pohromu, nßm asi zachrßnila ₧ivot.ô (Tuto lφpu zajφmavΘho vzr∙stu si vybral Alfons Mucha jako p°edlohu pro sv∙j obraz do SlovanskΘ epopeje. V souΦasnosti z Muchovy lφpy zbyla jen menÜφ Φßst).

6. Rada ochotnφk∙m - novodobß pov∞st
Za panem Janem Bßrnetem spolumajitelem karosßrny v Lukavici p°iÜli v roce 1925 zßstupci ochotnφk∙ se ₧ßdostφ o p°φsp∞vek na stavbu divadelnφ dvorany v KyÜperku (dneÜnφm Letohrad∞). Za krßtk² Φas se dostavila podobnß delegace ze Äamberka. äJenφkô p°isp∞l i na DiviÜovo divadlo, ale dodal: äVy jste ale chytrßci. To jste se nemohli domluvit a postavit jedno po°ßdnΘ divadlo v Lukavici. Hodn∞ by se uÜet°ilo.ô
 

LUKAVI╚T═ ROD┴CI

Jan DuÜek
se narodil v r. 1880 v Lukavici Φp. 35 jako syn chalupnφka. Po vyuΦenφ °ezbß°em a socha°em absolvoval odbornou Ükolu pr∙myslovou v Chrudimi. Zφskal stipendium a vystudoval Um∞lecko-pr∙myslovou Ükolu c. k. pro um∞nφ ve Vφdni. V r. 1912 si otev°el v Chrudimi zßvod socha°sk² a °ezbß°sk². Po 1. sv∞tovΘ vßlce se stal °editelem Ükoly pro zpracovßnφ d°eva ve StarΘ TurΘ na Slovensku. Od r. 1923 p∙sobil 25 let jako profesor na Um∞lecko-pr∙myslovΘ Ükole v Chrudimi. Jeho ₧ivot byl napln∞n Φinorodou pracφ. Vytvo°il mnoho °ezbß°sk²ch a socha°sk²ch d∞l, kterß jsou umφst∞na v mnoha kostelφch a muzeφch. Zem°el v Chrudimi v r. 1949. N∞kterß jeho dφla jsou vystavena v letohradskΘm muzeu.

Ing. Josef Hubßlek
se narodil v r. 1886 v Lukavici v Φp. 164. Po studiu na stavebnφ fakult∞ ΦeskΘ techniky v Praze pracoval v ┌stφ nad Orlicφ jako projektant vodnφch staveb. Navrhl pro Pastviny p°ehradu s v²Ükou vzdutφ 32 m mφsto d°φve navrhovan²ch 18 m. Zv²Üenφ p°ehrady bylo takΘ provedeno. V r. 1914 byl jako zßlo₧nφ d∙stojnφk povolßn na frontu. Slou₧il v Hercegovin∞, ╚ernΘ ho°e, HaliΦi a v Itßlii. Od r. 1920 vedl referßt specißlnφch staveb ve stavebnφm odd∞lenφ Ministerstva nßrodnφ obrany, kde zφskal hodnost plukovnφka. V r. 1935 byl pov∞°en vedenφm stavebn∞administrativnφho odd∞lenφ °editelstvφ opev≥ovacφch pracφ. Dßle p∙sobil jako zßstupce generßlnφho °editele stavby dßlnic. Po odchodu do d∙chodu p°evzal vedenφ stavby velk²ch filmov²ch ateliΘr∙ na Barrandov∞. Pracoval na r∙zn²ch projektech pro zemsk² ·°ad a pro hutnφ stavba. Zem°el v r. 1976 v Praze.

FrantiÜek Lehk²
pochßzφ z Lukavice Φp. 56. Jeho otec byl peka° a m∞l menÜφ hospodß°stvφ. Od ·tlΘho mlßdφ m∞l FrantiÜek znaΦn² zßjem o stroje. Po absolvovßnφ vojenskΘ pilotnφ Ükoly v r. 1924 zφskal pro ╚eskoslovensko dva z prvnφch Φty°  sv∞tov²ch rekord∙ v letectvφ. U francouzskΘ spoleΦnosti Air France lΘtal p°evß₧n∞ na lince Pa°φ₧ - Praha - Vφde≥. Byl nejen vynikajφcφm pilotem, ale i Φlov∞kem - p°φsn∞ st°φdm², skromn² a p°ßtelsk². Zφskal zlat² pilotnφ odznak za milion nalΘtan²ch km. P°esto₧e bydlel s rodinou v Praze, nikdy nezapomn∞l na rodnou ves. ZnaΦnou finanΦnφ pomocφ se zaslou₧il tΘ₧ o dostavbu lukavickΘ sokolovny. P°i letu z Vφdn∞ do Prahy na èt∞dr² den v r. 1937 ho chybn∞ udan² kurz zavedl do KaÜpersk²ch hor, kde za sn∞hovΘ vßnice letadlo havarovalo a 36ti let² ÜΘfpilot FrantiÜek Lehk² zahynul. Byl vyznamenßn Im memoriam francouzsk²m °ßdem äRytφ° ΦestnΘ legieô.