Pod tmav∞ zelen²m Äampachem a na pφsΦit²ch, krevelov∞ zbarven²ch svazφch je roztrouÜena starobylß vesniΦka PφseΦnß, p°i pot∙Φku, jeho₧ vody odtΘkajφ do TichΘ Orlice. V luΦinßch ·dolφ potoka b²valo kdysi n∞kolik rybnφk∙, po nich₧ z∙staly zbytky hrßzφ, pomφstnß jmΘna ôna hrßziö a na ôrybnφceö a dva malΘ rybnφΦky se dv∞ma horsk²mi ml²ny.
Jejφ historie je spojena s osudy panstvφ ₧ampaÜskΘho. JmΘno Äampach je pouh² p°eklad jmΘna PφseΦnß. V nyn∞jÜφm Φφsle p. 36 b²val kdysi pansk² dv∙r a starß rychta a na dolnφm konci v Kujavßch pansk² pivovar, z n∞ho₧ nßhodou byly objeveny sklepy. Na mφstnφm h°bitov∞ jsou nßhrobky pßn∙ Bukovsk²ch z Husti°an, b²val²ch majitel∙ panstvφ ₧ampaÜskΘho.

á

KOSTEL

P∙vodnφ d°ev∞n² kostelφk je p°ipomφnßn ji₧ v roce 1350, tedy za Φas∙ vlßdy krßle Karla IV. Zd∞n² kostel vznikl ji₧ ve 14. stoletφ. Z tΘto stavby se dochovalo gotickΘ presbytΘrium s drobn²m sanktuß°em po levΘ stran∞. Od roku 1420 m∞li kostel v dr₧enφ kn∞₧φ husitÜtφ, potom m∞li kostel osazen² ╚eÜtφ brat°i. Z tΘto doby je zachovßn zvon Klekßnφk (1489). Za vlastnictvφ jezuit∙ byla v roce 1716 p°istavena lo∩, v letech 1781 û 82 pak zßpadnφ pr∙Φelφ s v∞₧φ, patrn∞ stavitelem F. Kernerem.
Dnes je kostel jednolodnφ, obdΘlnφkov², s dlouh²m pravo·hl²m presbyteriem a konvexn∞ prohnut²m zßpadnφm pr∙Φelφm, nad nφm₧ je hranolovß v∞₧. Presbyterium je p°epa₧eno, sakristie dvoupatrovß. Lo∩ je klenuta p∞ti poli valenΘ klenby do pßs∙, sakristie je plochostropß, v jejφm druhΘm pat°e je klenba s h°ebφnkov²mi ₧ebry (patrn∞ polovina 16. stol.). Hlavnφ oltß° je rokokov² z r. 1760, opravovßn r. 1781 û82 socha°i A. Cyrißkem a M. Mielnick²m, sochy p°e°ezßny r. 1878 P. Musilem ze Äamberka, zlacenφ provedeno V. Jandera z ┌stφ nad Orlicφ. P∙vodnφ obraz z hl. oltß°e se nedochoval, v roce 1878 byl vym∞n∞n za obraz Sv. Kate°iny od J. Umlaufa z KyÜperka. Z tΘto malφ°skΘ dφlny pochßzejφ i dalÜφ obrazy v kostele. Rokokovß kazatelna z roku 1760 byla upravovßna v roce 1870. Kamennß k°titelnice je baroknφ z poloviny 18. stoletφ. Varhany pochßzφ z roku 1798.

á

FARA

PoprvΘ zmi≥ovßna v roce 1364. Zanikla pak roku 1620, kdy byla PφseΦnß p°ifa°ena k Äamberkuk. Roku 1726 byla Jezuity postavena fara novß a natrvalo sem dosazen farß°. Byla vystav∞na nßkladem 577 zlat²ch kop groÜ∙.
Sprßva panstvφ byla jezuity sv∞°ena n∞meck²m ·°ednφk∙, a ti, aΦ obyvatelΘ byli v²luΦn∞ ╚eÜi, pon∞mΦili jmΘno obce nepochopenφm pravΘho p∙vodu nßzvu PφseΦnß (Sandbach) na nesmyslnΘ ôSchreibersdorfö. Tento nßzev, aΦ jeÜt∞ v pr∙b∞hu II. sv∞t. vßlky byl u₧φvßn na oficißlnφch razφtkßch, se nikdy nev₧il.

á

ODPO╚INKOV╔ M═STO PRO TURISTY

P°φjemn²m mφstem k odpoΦinku je mφsto s laviΦkou poblφ₧ studßnky s vyv∞rajφcφm pramenem pitnΘ vody nedaleko za poslednφm domem sm∞rem k rybnφku v èuÜku. OdpoΦφvadlo uprost°ed p°φrody je oznaΦeno indißnsk²m totemem.

á

PROCH┴ZKY PO P═SE╚N╔ A OKOL═

Vzhledem k rozloze obce, k rozvoln∞nΘmu typu zßstavby i k velkΘmu mno₧stvφ zelen∞ pat°φ prochßzka po PφseΦnΘ k velmi p°φjemn²m zß₧itk∙m.
P°φmo ze st°edu obce se m∙₧ete vydat bu∩ sm∞rem k Dolnφmu konci obce po mφstnφ komunikaci a₧ k rozlehlΘmu èuÜkovskΘmu rybnφku, kter² vypl≥uje malebn∞ zalesn∞nΘ ·dolφ. Cestou minete mφsto pro p°φjemn² odpoΦinek se studßnkou s pitnou vodou, dßle sm∞rem k èuÜku, pak zajφmav² ·tvar permskΘho p∙vodu, skßlu zvanou ôBabiznaö.
Kdo dß p°ednost putovßnφ po lesφch a lukßch, vydß se naopak proti proudu PotoΦnice. Mßlo frekventovanß cesta vede mezi chalupami i nov∞jÜφmi domky kolem dvou rybnφk∙ a₧ k Hornφmu konci obce, kde p°φmo za poslednφm statkem zaΦφnß tak°ka netknutß divokß p°φroda. Asi 500 m odtud m∙₧ete bu∩ odboΦit vpravo a v zarostlΘ strßni pod lesem se pokusit najφt n∞kter² z pramen∙ PotoΦnice (p°φjemn² odpoΦinek tam poskytuje znaven²m poutnφk∙m p°φrodnφ posezenφ u jednoho z pramφnk∙ pod lesem ôPrd∞jovemö), nebo m∙₧ete dßle stoupat starou cestou po ΦervenΘ znaΦce a₧ na h°eben Kozince (538 m). Jejich neju₧Üφ Φßst, z jejφ₧ strmosti se toΦφ hlava, se jmenuje Kozφ h°bety. Ty jsou Φasto vyhledßvßny pro paraglyding. I odtud se otevφrajφ krßsnΘ pohledy na celΘ okolφ PφseΦnΘ.
Oblφbenß je takΘ asi kilometrovß prochßzka silnicφ ke z°φceninßm hradu Äampach. Tento typick² kopec tvo°φ dominantu celΘho okolφ a pohled na n∞j se objevuje, leckdy neΦekan∞, na mnoha mφstech obce.
Jeden z nejkrßsn∞jÜφch pohled∙ na PφseΦnou se nask²tß z H∙r, od silnice vedoucφ z Letohradu

á

SPORTOV┴N═

Vdob°e za°φzenΘ t∞locviΦn∞ v areßlu Ükoly se ka₧doroΦn∞ po°ßdß zimnφ turnaj ve stolnφ tenise ôVolÜovß rukaö a ôVßnoΦnφ fotbalov² maΦö.
V zim∞ lze vyu₧φt ly₧a°sk² vlek na svahu kopce MartinΦßku p°φmo ve st°edu obce, ve sportovnφm areßlu pak i um∞lΘ kluziÜt∞. V lΘt∞ je v ÜirokΘm okolφ proslavenΘ mφstnφ koupaliÜt∞. Pro pot°eby mφstnφch sportovc∙ slou₧φ h°iÜt∞ na volejbal, nohejbal a minikopanou, nejnov∞ji tenisov² kurt vΦetn∞ treningovΘ st∞ny.

á

OB╚ERSTVEN═

Na nßvsi kdysi stßval v ÜirokΘm okolφ proslaven² hostinec R∙₧enka. P°ed dv∞ma roky se ho poda°ilo znovu otev°φt. Jeho dneÜnφ interiΘr p°φjemn∞ p°ekvapφ ka₧dΘho nßvÜt∞vnφka. SouΦasnΘmu provozovateli se poda°ilo navßzat na slavnΘ tradice a tak se hostinec op∞t stal oblφben²m mφstem sch∙zek starousedlφk∙ i krßtk²ch zastßvek unaven²ch turist∙

á

Pou₧itß literatura a prameny
Sbornφk ôSto let v²roΦφ zalo₧enφ po₧ßrnφho sboru v PφseΦnΘö 1988
PhDr. F. Musil û Z d∞jin PφseΦnΘ v obdobφ feudalismu
F. a A. HalberÜtßtovi û ôZ d∞jin kostela sv. Kate°iny v PφseΦnΘö 1995
Kronika Ükoly v PφseΦnΘ
Archivßlie Obecnφho ·°adu v PφseΦnΘ
Vzpomφnky pam∞tnφk∙

á

Zpracovala akad. mal. èßrka Bergerovß v PφseΦnΘ v Φervnu 1997

á

á á