| P╪═RODN═
POM╠RY Katastr Kunvaldu o rozloze tΘm∞° 30 km2 se rozklßdß severn∞ od m∞sta Äamberka a sousedφ na stran∞ v²chodnφ s LφÜnicφ a KlßÜtercem nad Orlicφ, na severu s BartoÜovicemi a Rokytnicφ v OrI. horßch a na zßpadnφ stran∞ s P∞Φφnem a KameniΦnou. Po strßnce geografickΘ nßle₧φ do v²chodnφho v²b∞₧ku Orlick²ch hor, do tzv. ÄamberskΘ pahorkatiny. Zde se st²kß prahornφ jßdro horskΘho masφvu s druhohornφmi usazeninami v podob∞ opukovΘ tabule mφrn∞ sklon∞nΘ k jihozßpadu do ·dolφ °φΦky Rokytenky. Krom∞ Rokytenky, kterß je na zßpad∞ hraniΦnφ vodoteΦφ, protΘkß st°edem obce od severu k jihu Horsk² potok, pramenφcφ v lesφch mezi P°ednφm a Zadnφm vrchem (665 m n. m.). Horsk² potok se sv²m lev²m p°φtokem, Lesnφm potokem, obtΘkß nejvyÜÜφ mφstnφ sv∞deck² vrch Krejs∙v kopec (493 m), pod nφm₧ se vlΘvß do Rokytenky (420 m n. m.). Severnφ Φßst katastru s vyÜÜφ nadmo°skou v²Ükou a drsn∞jÜφm klimatem je pokryta z velkΘ Φßsti lesnφm porostem, ji₧nφ Φßst katastru s rovinat∞jÜφm terΘnem tvo°φ produkΦnφ zem∞d∞lskou krajinu. Vodnφ erozφ se vytvo°ily na HorskΘm a Lesnφm potoku drobnΘ pe°eje a kaskßdy s ₧ulov²mi a svorov²mi balvany a podΘl b°eh∙ skalnφ ·tvary obrostlΘ remφzky. V hornφ Φßsti obce byl mohutn² v²choz ₧ulovΘ horniny (amfibol-biotitickΘho granodioritu) t∞₧en pro stavebnφ ·Φely jeÜt∞ do poloviny 20. stol. Podobn∞ byla t∞₧ena jeho zv∞tralß forma jako pφsek v dalÜφm lom∞ nad ohbφm silnice na Rokytnici. V dolnφm toku HorskΘho potoka a Rokytenky se vytvo°ily vodnφ erozφ n∞kolik desφtek vysokΘ strmΘ b°ehy tvo°enΘ opukovou (slφnovcovou) horninou. I tento kßmen byl lßmßn v n∞kolika opukov²ch lomech a vyu₧φvßn pro stavebnφ ·Φely. V t∞chto slφnovcφch je mo₧no nalΘzti mno₧stvφ zkamen∞lin mo°sk²ch ₧ivoΦich∙ spodnφho a st°ednφho turonu jako jsou ml₧i druhu Inoceramus labiatus, Inoceramus lamarcki a Rynchonella plicatilis. V lesnat²ch roklinßch nad KunaΦicemi a ZajeΦinami se nachßzφ vodonosnΘ polohy cenomansk²ch pφskovc∙ ulo₧en²ch na krystalinickΘm podlo₧φ s vydatn²mi zdroji pitnΘ vody. Z lokality Hladovß voda a n∞kolika dalÜφch jsou z°φzeny vodovody pro Kunvald, Äamberk a dalÜφ obce. Po okraji katastru v komplexu Äambersk²ch les∙ probφhß hranice Chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti Orlick²ch hor s blφzkou p°φrodnφ rezervacφ Zemskß brßna v ·dolφ °eky DivokΘ Orlice. Z tßhlΘho holΘho kopce Zmrzlφku o v²Üce 604 m n. m. je p°ekrßsn² v²hled na okolnφ horskΘ dominanty vΦetn∞ KralickΘho Sn∞₧nφku, SuchΘho vrchu, Äampachu nebo vrchu Zaklet² nad ╪φΦkami. V d°φv∞jÜφch dobßch rostlo ve smrkov²ch lesφch mno₧stvφ buk∙ a jin²ch listnßΦ∙. SmφÜenΘ porosty se dosud zachovaly na strm²ch b°ezφch vodnφch tok∙, kterΘ jsou lemovßny hust²m porostem olÜφ, osik, vrb, lip a je°ßb∙. PodΘl silnice stoupajφcφ ke Zmrzlφku a silnice ke KlßÜterci je oboustrannß lipovß alej. Silnice vedoucφ na Rokytnici je lemovßna alejφ b∞lokor²ch b°φz. Na Zmrzlφku, na Vidlicφch a u myslivny rostou skupiny vysok²ch mod°φn∙. Dvojice nebo trojice mohutn²ch lip zdobφ obrßzek, bo₧φ muka a ob∞ kapliΦky na Bubnov∞, sochu sv. Josef a, sv. Anny a sv. Jana NepomuckΘho, k°φ₧ na dolnφm h°bitov∞, na hranici katastru u Keprtova ml²na a jinde. K pamßtkov∞ zvlßÜt∞ chrßn∞n²m pat°φ skupina t°φ (p∙vodn∞ 4) v∞kovit²ch lip u sochy sv. Jana NepomuckΘho poblφ₧ Lyerova statku Φp. 137, jejich₧ stß°φ se blφ₧φ t°em stovkßm let, a tzv. Bratrskß lφpa u DivφÜkova statku Φp. 77, jejφ₧ stß°φ by podle tradice m∞lo b²t 450 let. Na katastru obce se vyskytuje celß °ada vzßcn²ch rostlin, z nich₧ lze uvΘst alespo≥ rosnatku okrouhlolistou a vachtu t°φlistou. Dosud hojn∞ roste v lesφch l²kovec, janovec, trnka, bledule jarnφ, dev∞tsil; mß°inka vonnß, petrklφΦ, sasanka, arnyka, blatouch a jinΘ. Ve vodßch Rokytenky a HorskΘho potoka bylo mo₧no ve t°icßt²ch letech krom∞ rak∙ ulovit pstruha, ·ho°e, lipana, jelce, mnφka. Ze vzßcn∞jÜφch ptßk∙ se zde vyskytoval slavφk, led≥ßΦek, Φejka, sluka a Φßp bφl², tet°φvek, chocholouÜ, ba₧ant a koroptev. Na blφzkΘm Lauterbachov∞ (DymlovskΘm) rybnφku v poslednφ dob∞ hnφzdφ pßrek labutφ a velk² poΦet kachen divok²ch. V poslednφ dob∞ se rozÜφ°il poΦet vysokΘ zv∞°e, hlavn∞ d°φve dosti vzßcn² jelen. N∞kdy se sem zatoulß i los. Po druhΘ sv∞tovΘ vßlce se vyskytuje velkΘ mno₧stvφ divoΦßk∙, kte°φ se sem dostali z°ejm∞ s postupujφcφ frontou od v²chodu. V Üedesßt²ch letech do Äambersk²ch les∙ byl zaveden lesnφkem J.Egrtem chov muflon∙. V r. 1976 zφskaly trofeje muflonφch beran∙ ze ZajeΦin 1. mφsto a n∞kolik dalÜφch cen na sv∞tov²ch v²stavßch. Ze vzßcn∞jÜφch zvφ°at je mo₧no uvΘst jeÜt∞ jezevce, kter² se vyskytuje v lokalit∞ na SuchΘ. V minul²ch stoletφch ₧il na Rokytnicku vlk a dokonce i medv∞d a rys. VZNIK KUNVALDU VE SV╠TLE DOKUMENTU Ves Kunvald byla pravd∞podobn∞ zalo₧ena ve 2. polovin∞ 13. stoletφ, Φemu₧ nasv∞dΦuje skuteΦnost, ₧e ji₧ ve 2. polovin∞ l4. stoletφ byla pln∞ konsolidovanß, m∞la kostel s farou a svΘho duchovnφho. Snad od poΦßtku byla rozd∞lena na hornφ a dolnφ Φßst. Nedß se zjistit, zda ka₧dß Φßst tudφ₧ nepat°ila k jinΘmu panstvφ a nem∞la tedy jinΘho lokßtora. ┌zemφ Kunvaldu le₧φ na rozhranφ panstvφ litickΘho, ₧ampaÜskΘho a jeÜt∞ rokytnickΘho. Mezi Kunvaldem a KlßÜtercem, kter² nßle₧el od poΦßtku k hradu Äampachu, nenφ ₧ßdnß p°φrodnφ hranice, jakou tvo°φ nap°. °φΦka Rokytenka mezi pozemky pßn∙ z Rychnova. Proto takΘ z°ejm∞ nebylo zastav∞no ·zemφ tΘto °eky, ale ves se rozvinula podΘl HorskΘho potoka, kudy vedla asi takΘ d°φve obchodnφ stezka. Za prvnφ pφsemnou zmφnku o Kunvaldu mo₧no poklßdat zßpis z r. 1363 v souvislosti se jmenovßnφm novΘho farß°e Jana Petra z ╚eskΘ T°ebovΘ na faru v Neko°i. Byl dosazovßn ╚e≥kem z PotÜtejna, pßnem ₧ampaÜskΘho panstvφ a vykonavatelem byl farß° z Kunvaldu. O rok pozd∞ji kunvaldsk² farß° uvßd∞l do funkce farß°e v Orlicz. V r. 1368 byl do Kunvaldu dosazen nov² farß° Vßclav ze Sudislavi, v r. 1377 farß° Jan Brusnice. P°es Kunvald vedly d∙le₧itΘ cesty z hrad∙ Äampach, Litice a PotÜtejna do Kladska a Slezska. Kolem hradu P∞Φφna i hradiska na SuchΘ vedla rovn∞₧ starß cesta od Kostelce a Vamberka. Kunvaldskß fara pat°ila v tΘ dob∞ ke kosteleckΘmu d∞kanßtu a arcid∞kanßtu krßlovehradeckΘmu. Spojenφ s Kladskem nab²valo na d∙le₧itosti v dobßch, kdy pßnovΘ z Litic, PotÜtejna nebo i ╚astolovic spravovali toto ·zemφ, tj. hrabstvφ kladskΘ p°φpadn∞ vΘvodstvφ MinsterberskΘ. Nßzev Kunvald je z°eteln∞ n∞meck², co₧ ale nemuselo znamenat, ₧e byl osφdlen n∞meck²m obyvatelstvem. Ostatn∞ pozd∞ji znßmß p°φjmenφ sv∞dΦφ o opaku. V tΘ dob∞ bylo v m≤d∞ pou₧φvat n∞meck²ch nßzv∙. P∙vod nßzvu je spojovßn se jmΘnem rytφ°e Kuna, kter² pr² sφdlil na blφzkΘm hrad∞ Suchß a jemu₧ lesnatΘ ·zemφ pat°ilo. Kunvald by takΘ mohl b²t pojmenovßn podle vlastnφho jmΘna lokßtora, kter² zde nechal m²tit lesy a zalo₧il ves. Nenφ vylouΦena mo₧nost p°enesenφ nßzvu stejnojmennΘ vesnice (m∞steΦka) v Hornφ Lu₧ici, odkud p°φpadn∞ novφ osadnφci p°iÜli. Na Morav∞ je vesnice u NovΘho JiΦφna, kterß nesla jmΘno Kunvald a nedßvno byla p°ejmenovßna na Kunφn. Pat°ila k panstvφ starojickΘmu, jeho₧ majiteli byli ÄerotφnovΘ, CimburkovΘ, pßni z Krava°, WaldÜtejnovΘ, LichtenstejnovΘ a dalÜφ. Z pozd∞jÜφch dokument∙ je v²znamn²m tzv. Terezißnsk² a Josefφnsk² katastr z let 1757 a 1785, jeho₧ v²sledkem bylo p°esn∞jÜφ zobrazenφ obce a po up°esn∞nφ v obdobφ poΦßtku 19. stoletφ zhotovenφ mapov²ch podklad∙ platn²ch a₧ do souΦasnosti. V 19. stoletφ pokraΦoval v kronikß°sk²ch zßpisech kantor Jan a pak i FrantiÜek MichaliΦka. Ve 20. stoletφ nastalo urΦitΘ kronikß°skΘ vakuum, kterΘ se sna₧il vyplnit kunvaldsk² uΦitel ve v²slu₧b∞ (₧ijφcφ u svΘ dcery v ╚eskΘ T°ebovΘ) Adolf Simon. V jeho Φty°ech svazcφch jsou i nejr∙zn∞jÜφ opisy star²ch listin a nemΘn∞ hodnotnΘ fotografickΘ p°φlohy poÜtmistra K. Re₧nΘho. Kronikß°sk² materißl od r. 1936 shroma₧∩oval °editel Ükoly Vojt∞ch Vencl a vÜe pak sepsala kronikß°ka M. Pßlkovß. Od r. 1977 pokraΦovala ve vedenφ kroniky M. Dvorskß do r. 1986, kdy ji nahradila M. Ruszovß a od r.1991 ing. F. Trejtnar. Kroniku Bubnova a ZajeΦin sepsal Jos. Trejtnar. Kronikß°skΘ zßpisy provßd∞l takΘ °φdφcφ uΦitel K. KaÜe a hodn∞ fotografiφ po°φdil i uΦitel Boh. Trejtnar a K. DoleΦek. Prvnφ publikaci o Kunvaldu napsal F. FriΦ za pomoci uΦitele F. Ludvφka. Mnoho fotografiφ pochßzφ tΘ₧ od dr. F. Bφlka. Charakteristick²m znakem Kunvaldu jsou jeho osady, mezi n∞₧ pat°φ ZajeΦiny, KunaΦice a Bubnov, kter² vznikl na mφst∞ zruÜenΘho panskΘho tzv. HorskΘho dvora na zßklad∞ raabizace v r. 1777. Krom∞ osad se samostatn²m Φφslovßnφm chalup mß Kunvald jeÜt∞ n∞kolik odd∞len²ch Φßstφ jako jsou KonΦiny, Zadnφ d∙l a P°ednφ d∙l. Kunvaldsk² kostel byl stav∞n ve dvou etapßch. Jeho v²chodnφ Φßst s presbytß°em pochßzφ z r. 1606, zßpadnφ polovina lodi byla vystav∞na v letech 1931-33. ╚EèT═ BRAT╪I V KUNVALD╠ A OKOL═ V roce 1457 nebo 1458 se usadila ve vsi Kunvald∞ na panstvφ LitickΘm malß skupina posluchaΦ∙ arcibiskupa Jana Rokycany. Pod vlivem uΦenφ a spis∙ jihoΦeskΘho nßbo₧enskΘho myslitele Petra ChelΦickΘho cht∞li ₧φt prav²m k°es¥ansk²m ₧ivotem v bratrskΘ lßsce a kßzni podle evangelia, vzdßleni zka₧enΘho sv∞ta a sv∞tskΘ moci. Rokycana se p°imluvil u krßle Ji°φho z Pod∞brad, aby jim umo₧nil osφdlit na svΘm litickΘm panstvφ n∞meck²mi k°i₧ßky vypßlenou ves Kunvald. Bratr ╪eho° KrajΦφ, kter² stßl v Φele mlad²ch mu₧∙, byl synovcem Rokycanov²m. Sv²mi cestami do okolφ zφskal za krßtk² Φas mnoho dalÜφch stoupenc∙ tohoto novΘho hnutφ. Do Kunvaldu se p°est∞hoval utrakvistick² kn∞z Michal ze Äamberka,. kter² vykonßval pot°ebnΘ svßtosti. V Kunvald∞ zalo₧ili prvnφ sbor, kde se schßzeli k bohoslu₧bßm a vyuΦovßnφ. SvΘ novΘ stoupence k°tili z jezφrka, kterΘ nazvali Jordßn. NovΘ hnutφ vzbudilo podez°enφ u okolnφch kn∞₧φ, kte°φ oznßmili svoji nevoli na pat°iΦn²ch mφstech a krßl Ji°φ v r. 1460 zasßhl uzav°enφm sboru a uv∞zn∞nφm Φeln²ch p°edstavitel∙ Jednoty. Bratr ╪eho° byl pobou°en pronßsledovßnφm a muΦenφm sv²ch druh∙ tak, ₧e si st∞₧oval u svΘho str²ce Rokycany. Ten vÜak nemohl pronßsledovßnφ odvrßtit, ale pouze je zmφrnit. ╪eho° jej ₧ßdal, aby se p°idal k brat°φm, ale arcibiskup to odmφtl slovy: "Vφm, ₧e mßte pravdu, ale kdybych Üel s vßmi, prosp∞ji pouze nep°ßtel∙m kalicha." Museli spolΘhat sami na sebe a pokusit se o nßpravu husitskΘ cφrkve nebo se s nφ rozlouΦit. O t°i roky pozd∞ji, r. 1467 se seÜlo ve Lhotce u Rychnova nad Kn∞₧nou velkΘ shromß₧d∞nφ, na n∞m₧ byli ustanoveni vlastnφ kn∞₧φ. Vedle ElißÜe Ch°enovskΘho a T∙my z P°elouΦe to byl teprve p∞tadvacetilet² selsk² synek Mat∞j z Kunvaldu, kter² byl losem zvolen za prvnφho bratrskΘho biskupa. Jejich dosavadnφ duchovnφ sprßvce Michal Äambersk² p°ijal nejprv biskupskΘ sv∞cenφ od valdenskΘho biskupa Martina a p°enesl ho na Mat∞je KunvaldskΘho. Tφmto aktem bylo zavrÜeno ustavenφ novΘ cφrkve - Jednoty bratrskΘ. Arcibiskup Rokycana byl tφm siln∞ popuzen a vydal proti nφ ostr² list a krßl Ji°φ zahßjil novΘ, delÜφ a krut∞jÜφ pronßsledovßnφ. KULTURN═ PAM┴TKY Kunvald nenφ p°φliÜ bohat² na kulturnφ pamßtky z hlediska architektury ani socha°stvφ. Nachßzφ se tu jen n∞kolik pozoruhodn∞jÜφch objekt∙ pamßtek lidovΘho stavitelstvφ, drobnΘ exteriΘrovΘ plastiky, lokality p°ipomφnajφcφ Jednotu bratrskou a n∞kterΘ p°φrodnφ ·tvary. Kostel. NejstarÜφ d°ev∞n² kostel ze 14. stoletφ stßl uprost°ed dolnφho h°bitova. V roce 1600 byl pobo°en vich°icφ. Nov² zd∞n² kostel byl vystav∞n v "romßnskΘm" slohu na novΘm mφst∞ sm∞rem v²chodnφm v r. 1606. Pom∞rn∞ malß plochostropß lo∩ o t°ech okennφch osßch byla na v²chodnφ stran∞ uzav°ena trojbok²m presbytß°em a valenou klenbou s lunetami. V letech 1746 a 1775 byl barokn∞ p°estavovßn a obnovovßn. S p°ib²vajφcφm poΦtem obyvatel obce p∙vodnφ kostel ji₧ nevyhovoval a bylo proto nutno v r. 1831-33 provΘst p°φstavbu lodi o Φty°ech oknech. Pom∞rn∞ nφzkß v∞₧ z tΘto doby byla v roce 1900-1901 zv²Üena na souΦasnou v²Üku 29 m. V roce 1780 byly instalovßny obrazy k°φ₧ovΘ cesty, kterΘ za 140 zl. namaloval vφde≥sk² malφ° Johann Franz Greippel. Od tΘho₧ malφ°e je i oltß°nφ obraz sv. Ji°φ na koni z roku 1783, kter² stßl 40 zl. Za vy°ezßvan² rßm a oltß°, zhotoven² °ezbß°em Alexiusem, bylo zaplaceno 230 zl. Malφ° J. F. Greippel se narodil r. 1720 v Hornφm BeneÜov∞ ve Slezsku a zem°el v r. 1798 ve Vφdni. Od r. 1744 byl ₧ßkem a od r. 1765 Φlenem Vφde≥skΘ akademie. St∞₧ejnφm dφlem, kterΘ vytvo°il v rokokovΘm stylu pod vlivem benßtskΘ malby, je St∞tφ sv. Jana K°titele. Plastiky sv. Jana NepomuckΘho a sv. Vojt∞cha na oltß°i od A. Cylißka byly v interiΘru dopln∞ny dalÜφmi sochami sv. Josefa, p. Marie LurdskΘ a jesliΦkami od socha°e Purgra z Gr÷denu v Tyrolsku. Na v∞₧i byly zav∞Üeny t°i zvony: velk², tzv. "hrub²", prost°ednφ, tzv. "polednφk", a mal², tzv. "umφrßΦek". Nejv∞tÜφ zvon, pochßzejφcφ z r. 1752 a ulit² Janem Zeidou ve VysokΘm M²t∞, byl opat°en nßpisy a plastickou v²zdobou s motivem Kalvßrie, sv. Ji°φ na koni a erbu pßn∙ z Bubna a z Litic. Prost°ednφ zvon pochßzφ z 15. stoletφ a pamatuje tedy p∙sobenφ ╚esk²ch brat°φ. Na v∞₧ byl pr² p°enesen z p∙vodnφho d°ev∞nΘho kostela. Na n∞m je nßpis: "vzdalterz . ia . glas . wolagici . poidte . dobrzi . i : hrziessnici . sem . do . boziego . domu", kter² lze Φφst v novoΦeÜtin∞ takto: "Jß hlas volajφcφ, p°ij∩teÜ vÜichni dob°φ i h°φÜnφci sem do bo₧φho domu z blφzka i vzdßli tΘ₧." DALè═ PAM┴TKY DOMEK NA SBORU je pamßtkou na poΦßtky Jednoty bratrskΘ. Tato chalupa Φp. 238 p°edstavuje typ zdejÜφ podhorskΘ lidovΘ architektury. V ZajeΦinßch je velmi hodnotnß budova myslivny, vystav∞nß v empirovΘm slohu v l. polovin∞ 19. stoletφ. Krom∞ toho je v tΘto osad∞ zd∞nß kaple. Podobn∞ jako kaple v dolnφ Φßsti obce pochßzφ z konce 19. stoletφ. Na Bubnov∞ a KunaΦicφch jsou malΘ kapliΦky. - p°i rozcestφ u b²valΘho Hovadova hostince stojφ od r. I731 na vysokΘm sloupu kamenn² k°i₧. Je opat°en Φesk²m a latinsk²m nßpisem. - z r. 1716 pochßzφ socha sv. Jana NepomuckΘho u b²valΘho Lyerova statku Φp. 137, kde se nachßzela bratrskß kovßrna. - pomnφk rustikßlnφho pojetφ je dopln∞n schodiÜt∞m, balustrßdou a skupinou v∞kovit²ch lip. - dalÜφ socha sv. Jana NepomuckΘho jako patrona proti utonutφ stojφ u mostu proti b²valΘ Junkov∞ kovßrn∞. V roce 1752 ji nechal vytesat socha°em Alexem Cilißkem sedlßk Vßclav Trejtnar ze statku Φp. 77 od BratrskΘ lφpy. - t°etφ sochu sv. Jana NepomuckΘho, stojφcφ u mostu poblφ₧ b²valΘho Keprtova ml²na, nechal zhotovit v r. 1798 stejn²m um∞lcem sedlßk F. Bφlek z Φp. 160. Od Cilißka je takΘ sousoÜφ sv. rodiny (sv. Anna ) z r.1801 poblφ₧ b²valΘ rychty. - sousoÜφ Kalvßrie p°ed kostelem vytvo°il v r. 1771 socha° Cilißk nßkladem sedlßka Jana Buchtela. Autorem sochy sv. Josefa z r. 1829 poblφ₧ hornφho ml²na Φp. 50 je socha° Karel M∞lnick². - pomnφk J. A. KomenskΘho byl proveden podle nßvrhu J. StrachovskΘho socha°em O. Fiedlerem z ho°ickΘho pφskovce. Nßklady 800 K byly hrazeny ze sbφrek mφstnφch obΦan∙ a rodßk∙ ₧ijφcφch mimo obec. Inicißtory z°φzenφ pomnφku byli mφstnφ kulturnφ ΦinitelΘ, mezi nimi₧ nutno uvΘst uΦitele Fr. Ludvφka a uΦitele ╚e≥ka K∙rku, kter²₧to byl navrhovatelem konkrΘtnφho umφst∞nφ. MyÜlenku uct∞nφ pamßtky Jednoty bratrskΘ v mφst∞ jejφ kolΘbky a vzdßnφ pocty J. A. KomenskΘmu a prvnφmu biskupu Jednoty Mat∞ji z Kunvaldu ·dajn∞ vyslovil prvn∞ ji₧ v r. 1882 zdejÜφ uΦitel Josef Beran. V roce 1909 byl zvolen komitΘt pro postavenφ pomnφku. Jejφm p°edsedou se stal starosta obce Ferdinand Veverka, jednatelem Fr. Ludvφk a pokladnφkem Adolf MichaliΦka (p°edseda vzd∞lßvacφho spolku mlßdenc∙ Jasmφn). K odhalenφ pomnφku byla dne 24. Φervence 1910 uspo°ßdßna velkolepß slavnost s bohat²m programem. Z·Φastnilo se jφ mnoho v²znamn²ch osobnosti ve°ejnΘho ₧ivota. Nßpis na podstavci pomnφku znφ: "Jan Amos Komensk² (1592-1670) prvnφ pov∞d∞l, ₧e uΦiti se majφ vÜichni vÜemu jazykem mate°sk²m. èkolu povznesl na dφlnu lidskosti. Didaktikou ukßzal, jak rozsv∞covati sv∞tlo rozumu." Zzahradnφ ·pravu okolφ pomnφku prost°ednictvφm svΘho zahradnφka K. Srpa ze Äampachu za°φdil vlasteneck² spisovatel Φesk²ch d∞jin dr. FrantiÜek hrab∞ Lⁿtzow. Pro dokreslenφ atmosfΘry tehdejÜφ slavnosti lze uvΘst po°ad a struΦn² obsah n∞kter²ch proslov∙. Ve 13 hod. p°ivφtßnφ hostφ, ve l4 hod. °azenφ ·Φastnφk∙ a zaΦßtek pr∙vodu od Ükoly k pomnφku. Zahßjenφ slavnosti starostou obce Ferdinandem Veverkou, odhalenφ pomnφku, slavnostnφ °eΦ univ. prof. FrantiÜka Drtiny o historii vzniku Jednoty bratrskΘ, o filozofii jejich k°es¥anskΘho ₧ivota, o Üφ°enφ tohoto hnutφ do celΘho sv∞ta a o ₧ivot∞ a uΦenφ J. A. KomenskΘho. Obsahem proslovu poslance JUDr. Jind°icha ètemberky z Rychnova nad Kn. bylo podrobnΘ lφΦenφ d∞jin vzniku Jednoty a objevovßnφ pamßtek na jejich p∙sobenφ v Kunvald∞ a okolφ. Evangelick² farß° Fr. Hrejsa z Hradce KrßlovΘ se ve svΘm proslovu zmφnil o v²znamu evangelickΘ cφrkve a KomenskΘho odkazu pro Φesk² nßrod. Kazatel ΦeskobratrskΘho sboru Jos. MikulßÜtφk hovo°il o historii Φeskobratrsk²ch sbor∙ v naÜich zemφch a v cizin∞. Zmφnil se o pohnutΘ udßlosti z roku 1909, kdy sem p°ijela skupina Φlen∙ Jednoty bratrskΘ se sv²mi kazateli a biskupem a₧ z Ameriky, aby se poklonili mφst∙m, kde jejich cφrkev vznikala. DalÜφmi °eΦnφky byli °φÜsk² poslanec F. Chaloupka, kter² mluvil o v²znamu vzd∞lßnφ pro rolnictvo a okresnφ Ükolnφ inspektor Ant. Hlineck², kter² p°eΦetl Hold uΦitelstva J. A. KomenskΘmu. Na zakonΦenφ slavnosti zazpφval p∞veck² sbor z JablonnΘho nad Orl. skladbu Lφpa staletß a n∞kolik dalÜφch nßrodnφch a vlasteneck²ch pφsni. Od pomnφku se pak odebrali ·Φastnφci v pr∙vodu na zahradu u FiÜerova ml²na, kde koncertovala za °φzenφ kapelnφka J. ╚ermßka kapela z Kostelce nad Orlicφ. Nßsledoval dalÜφ zßbavnφ program. LYÄA╪SK▌ SPORT PoΦßtky ly₧a°stvφ sahajφ daleko do starov∞ku, snad do doby 3. a₧ 4. tisφciletφ p°ed n. l. Ve st°edov∞ku m∞lo ly₧a°stvφ velkΘ vyu₧itφ v armßdßch i praktickΘm civilnφm ₧ivot∞. Jako sportovnφ odv∞tvφ se zaΦalo rozvφjet v Norsku a ostatnφch skandinßvsk²ch stßtech. Odtud se rozÜφ°ilo i do st°ednφ Evropy. U nßs zavedl pou₧φvßnφ hrab∞ Harrach na svΘm panstvφ, kdy₧ si prvnφ ly₧e pro pou₧φvßnφ pro svΘ lesnφky p°ivezl prßv∞ ze severnφ Evropy. Podle nich pak nechal zhotovit dalÜφ pßry. Na p°elomu stoletφ u₧ se b∞₧n∞ pou₧φvajφ na celΘm ·zemφ hor v KrkonoÜφch i Orlick²ch horßch. SouΦßstφ t∞chto jasanov²ch ly₧φ b²vala jedinß dlouhß h∙l, kterß se pou₧φvala takΘ k br₧d∞nφ p°i sjezdu z prudÜφho kopce. Brzy po 1. sv∞tovΘ vßlce byla v sousednφch BartoÜovicφch zavedena sΘriovß v²roba ly₧φ.ZaΦßtkem 20. stoletφ se u₧ s ly₧emi sportovalo a po°ßdaly se zßvody v b∞hu. V Kunvald∞ se zab²valo v²robou ly₧φ n∞kolik kolß°∙, ale vß₧n∞ji s tφmto oborem zaΦal a₧ FrantiÜek Kalous z Bubnova Φp. 6. Ten se vyuΦil kolß°em prßv∞ v BartoÜovicφch. Sßm si tento sport velmi oblφbil a jako zßvodnφk dosßhl p∞kn²ch ·sp∞ch∙ v celostßtnφm m∞°φtku. V roce 1927 byl zalo₧en ly₧a°sk² odbor mφstnφ organizace Sokola. Byla provßd∞na propagace ly₧ovßnφ a nßbor do ly₧a°skΘho odboru. Velk²my nadÜenci pro tento sport byli mφstnφ uΦitelΘ Firlinger a Vencl. Brzy se mezi mlßde₧φ stalo masov²m sportem. V roce 1932 se z·Φastnili n∞kte°φ ΦlenovΘ Sokola zßvod∙ v JablonnΘm n. Orl. s p∞kn²m umφst∞nφm F. Kalouse. V tomto roce se konaly v mφst∞ prvnφ zßvody ve skoku na ly₧φch. Zßvodilo se na provizornφm m∙stku na Vychytilov∞ kopci (svahu). Reprezentant Kunvaldu F. Kalous slavil velk² triumf na VI. zßvodech ╚eskoslovenskΘ obce sokolskΘ (╚OS), konan²ch v r. 1933 na RadhoÜti. Zφskal I. cenu ve skoku na ly₧φch, kdy₧ skoΦil 35 m, dßle I. cenu v b∞hu na l6 km a jeÜt∞ III.cenu v b∞hu na 30 km. V roce l933 se F. Kalous z·Φastnil ly₧a°sk²ch zßvod∙, po°ßdan²ch Svazem slovanskΘho sokolstva v Bohinji v Jugoslßvii, kde zφskal III. cenu. Tam se takΘ pr² seznßmil s arch. Lvem KrΦou, kterΘho pozval do Kunvaldu, aby zde po°ßdal ly₧a°skΘ kursy a pomßhal organizovat zßvody na delÜφ trat∞. V r. 1936 se stal F. Kalous p°ebornφkem ╚0S, kdy₧ zvφt∞zil na zßvodech v BanskΘ Bystrici ve vÜem, co se dalo: v b∞hu na 5, 16 a 30 km, ve skocφch i sjezdu. TakΘ Ant. Herman zßvodφcφ ve II. t°φd∞ se umφstil v b∞hu na 30 km na I. a ve sjezdu na II. mφst∞. TΘho₧ roku zφskala hlφdka (Kalous, Webr, MichaliΦka) po t°etφ putovnφ cenu na zßvodech v JablonnΘm n. Orl. V mφst∞ se konalo n∞kolik zßvod∙. á
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||