Letohrad - ·vodnφ strana

Kaple





KAPLE SV. JANA NEPOMUCK╔HO NA KOPE╚KU

Monumentßlnφ stavba ve slohu vrcholnΘho italskΘho baroka byla postavena v letech 1681 - 85. Stavbu zadal tehdejÜφ majitel kyÜperskΘho panstvφ Hynek Jet°ich hrab∞ Vitanovsk² z VlΦkovic, J.C.M. tajn² rada a komornφk (+ 1681) ,neznßmΘmu staviteli a projektantovi italskΘho p∙vodu.
Jednß se o jednolodnφ obdΘlnφkovou stavbu s pravo·hl²m presbytß°em, s kaplφ, p°edsφnφ a kn∞₧skou orato°φ po zßpadnφ a sakristiφ a hrab∞cφ orato°φ po v²chodnφ stran∞. Voln∞ za p°esbytß°em stojφ kampanila (zvonice) z roku 1705, zadanß Norbertem Leopoldem hrab∞tem LibÜt∞jnsk²m z Kolovrat. PatrovΘ pr∙Φelφ kaple je do nßm∞stφ Φlen∞no pilastrov²m °ßdem, ukonΦeno tabulov²m k°φdlem s volutami. V hornφ Φßsti venkovnφ fasßdy je umφst∞n erb majitele panstvφ hrab∞te VitanovskΘho - v pravΘ Φßsti erbu je rodovß radlice Vitanovsk²ch, v levΘ Φßsti Φesk² lev se zlatou hv∞zdou. Ten p°ibyl VitanovskΘmu do erbu roku 1661, kdy byl pov²Üen cφsa°em Leopoldem I. do hrab∞cφho stavu a mohl si erb o tyto atributy polepÜit. St∞ny lodi kaple zdobφ nehlubokΘ arkßdy se Ütukov²mi zrcadly v hornφ Φßsti, kterΘ byly p∙vodn∞ vyfreskovßny. Presbytß°, kaple a p°edsφ≥ jsou klenuty valenou klenbou s lunetami, celß lo∩ je pak tΘ₧ valen∞ zaklenuta. CelΘ stropy kaple zdobφ vynikajφcφ figurßlnφ a ornamentßlnφ Ütuky od milßnskΘho mistra Giovanniho Maderny. Na klenb∞ lodi a presbytß°e jsou postavy Φty° evangelist∙ a Φty° prorok∙, na triumfßlnφm oblouku v²jev and∞l∙, adorujφcφch Madonu a reliefy erb∙ majitel∙ panstvφ KyÜperk hrab∞te H. J. VitanovskΘho (vpravo) a hrab∞nky J. M. VitanovskΘ, roz. HrzßnovΘ z Harasova (vlevo), vn∞ oblouku reliefy Vφry, Nad∞je a Lßsky, v presbytß°i and∞lΘ se symboly Φty° zßkladnφch ctnostφ - Opatrnosti, Spravedlnosti, StateΦnosti, Mφrnosti.
Za°φzenφ kaple je tΘm∞° jednotnΘ, rokokovΘ z let 1783 - 86 od socha°e Hynka TomßÜka z JedlovΘ na Morav∞, truhlß°e J. J. Schofra z Krßlφk a Ütafφra FrantiÜka Jeschka z LitomyÜl∞. Hlavnφ oltß° je sloupov∞ rozvinutß architektura se sochami sv. Vojt∞cha a Prokopa v ₧ivotnφ velikosti. Hlavnφ oltß°nφ obraz Smrt svatΘho Vßclava z roku 1785 je od akademickΘho malφ°e Christiana Sambacha, °editele malφ°skΘ akademie ve Vφdni. Nßstavec hlavnφho oltß°e nese obraz sv. Ludmily od neznßmΘho autora z 2. poloviny 19. stoletφ. BoΦnφ oltß°e z roku 1786 jsou osazeny obrazy Svatß rodina (strana epiÜtolnφ) a Svat² Jan Nepomuck² (strana evangelia) od mφstnφho akadamickΘho malφ°e Jana Umlaufa. Nahradily roku 1894 p∙vodnφ obrazy od Antonφna Regnarda, kter² je maloval podle p°edloh Petra Brandla. V hlavnφ lodi jsou dalÜφ postrannφ oltß°e - BolestnΘ Panny Marie a Ecce Homo. Kazatelna je z roku 1786, nese sochu sv. Jana K°titele. Obraz v lodi Kristus stoluje s uΦednφky v Emauzφch ze 70. let 18. stoletφ je pravd∞podobn∞ pracφ Antonφna Regnarda, nebo ₧ßka Brandlovy Ükoly. Baroknφ obraz Narozenφ Pßn∞ z roku 1725 je dle jednΘ verze dφlem Ant. Regnarda, dle druhΘ Jakuba Kratochvφla, byl restaurovßn roku 1836 malφ°em Josefem Mⁿllerem ze Äamberka, pozd∞ji (r. 1879) Janem Umlaufem. Pφskovcovß k°titelnice je baroknφ ze 40. let 18. stoletφ, vφko zdobφ zlacenß d°evo°ezba sv. Jana K°titele z pozd∞jÜφch let.
Varhany byly vyrobeny roku 1774 v dφln∞ J. I. Strejsla z Krßlφk, Ütafφrovßny byly roku 1796 FrantiÜkem Janotou z Jarom∞°e. V roce 1897 byly pra₧sk²m varhanß°em èimonem Petrem vym∞n∞ny p∙vodnφ baroknφ pφÜ¥aly za novΘ, Φφm₧ varhany ztratily na svΘ vypovφdajφcφ hodnot∞. Nßklad na tento zßsah Φinil tenkrßt 2070 zlat²ch. K°φ₧ovß cesta pochßzφ z roku 1902 od firmy Mⁿller v Insbrucku, je vyrobena z terakoty a stßla 2979 korun.
V lodi kaple po pravΘ stran∞ je umφst∞n empφrov² nßhrobek Terezie hrab∞nky Marcolini - Feretti z roku 1834, na st∞n∞ pak pam∞tnφ deska, v jejφm₧ textu vzpomφnß tehdejÜφ majitelka panstvφ Anna hrab∞nka Stubenberg svΘ rodiΦe, poh°benΘ v hrobce v ╚astohosticφch u Nov²ch Syrovic na Morav∞. Pod kaplφ se nachßzφ krypta, do nφ₧ byl poprvΘ poh°ben roku 1681 Hynek Jet°ich hrab∞ Vitanovsk² z VlΦkovic a naposledy roku 1875 Trezie hrab∞nka Nimptsch, rozenß Marcolini - Feretti.
1. dubna 1726 bylo povoleno p°elo₧enφ fary, kterß byla dosud v Lukavici, do KyÜperka a kapli prohlßsit za farnφ kostel, kter²m je dodnes. Dne 15. Φervna tΘho₧ roku o Bo₧φm T∞le v den sv. Vφta bylo T∞lo Pßn∞ p°eneseno z Lukavice do KyÜperka farß°em Janem Mlejnkem, rodßkem z V²prachtic, kter² se stal prvnφm farß°em v KyÜperku.




HOTMAROVA KAPLI╚KA

áU cesty vedoucφ z KyÜperka do èedivce stojφ malß kapliΦka Panny Marie. Jak letopoΦet na jejφ zdi hlßsß, byla postavena roku 1680. Dal ji vystav∞ti mφstnφ rodßk VilΘm Hotmar, ·°ednφ nade clem ve VysokΘm M²t∞. KapliΦka pat°φ mezi nejstarÜφ mφstnφ pamßtky.
áJejφ cibulovitß vφ₧ka i ostatnφ st°echa byla do nedßvna zdobena krajeΦkami, vytvo°en²mi do Üpice se°φznut²mi Üindely. B²valo ve zdejÜφm kraji vφce podobn²ch st°ech, tato byla poslednφ. Modernφ krytiny, kterΘ je vyst°φdaly, set°ely vÜude kouzlo starobylosti.
áSe zßlibou se ka₧d² zastavφ u tΘto sliΦnΘ pamßtky, lßkajφcφ v₧dy znovu Üt∞tce malφ°∙, kterΘ ji zv∞Φ≥ujφ. Äe byla v₧dy peΦliv∞ oÜet°ovßna, znaΦφ dalÜφ na zdi vyznaΦenΘ letopoΦty, kterΘ znamenajφ lΘta oprav.
áKapliΦka sv²m krßsn²m polo₧enφm s kamennou laviΦkou a pohledem na m∞sto byla vyhledßvan²m mφstem nejen zbo₧n²ch v∞°φcφch, obzvlßÜt∞ ₧en, kterΘ zde p°ednßÜely svΘ stesky a prosby, ale tΘ₧ lidφá mlad²ch, peΦetφcφch zde svΘ sliby.