PO╚┴TKY M╠STA A P┘VOD JEHO N┴ZVU

áPohraniΦnφ prales v naÜφ oblasti pat°il v 10. stoletφ Slavnφkovc∙m, pozd∞ji VrÜovc∙m, HrabiÜic∙m a pßn∙m ze èvßbenic. Krajinu tehdy protφnaly starΘ stezky. Nejv²znamn∞jÜφ z nich vedla z Moravy, prochßzela prostorem dneÜnφho jablonskΘho nßm∞stφ, pokraΦovala brodem p°es Orlici v Lubnφku, odkud potom sm∞°ovala p°es Zlatnφk na Äamberk a dßle do ΦeskΘho vnitrozemφ. Od nφ odboΦovala jinß k Bystrci a do LanÜkrouna, dalÜφ p°etφnala potok OrliΦku a ·dolφm TichΘ Orlice mφ°ila do Kladska. Dnes vφce jak 700 let star² dub, stojφcφ pod novou Ükolou p°i silnici na JamnΘ a T∞chonφn, slou₧il pocestn²m jako orientaΦnφ bod.
áKolonizaci naÜeho regionu provßd∞l za vlßdy P°emysla Otakara II. ve druhΘ polovin∞ 13. stoletφ rod Drslavic∙. Zmφnky v pramenech oznaΦujφ JablonnΘ v tΘto dob∞ jako trhov² m∞stec /villa forensis/. Z toho lze usuzovat, ₧e lokalita proÜla ji₧ urΦit²m v²vojem a ₧e poΦßtky naÜeho m∞sta sahajφ hloub∞ji do minulosti.
áP∙vod nßzvu naÜeho m∞sta neznßme. Jablonsk² rodßk, obrozeneck² kn∞z a buditel F. A. Vacek, jej ve svΘm äMφstopise a Hystoryi M∞styse GablonΘho nad OrliΦkouô, vydanΘm roku 1831 vysv∞tluje takto: äZa ÜerΘho v∞ku v podm∞stφ, kde nynφ domek Φ. 40, stßla krΦma vedle cesty, kterß₧ a₧ podnes z hor n∞meck²ch do kraje ΦeskΘho vede a vedle krΦmy vysokß jablo≥, tßhnouc se v v²Üku ve dv∞ velikΘ v∞tve tak, ₧e zp∙sobu vidliΦek m∞ly. Tu¥ vozkovΘ ΦeÜtφ jezdφce cestau tau, °φkali: ₧e v Gablon∞, n∞meΦtφ ale, ₧e äbei der Gabelô stßti budou, kterß₧ jmΘna v obau °eΦφch pr² mφstu tomu, ano pak sφdlem vφce obyvatel∙ a poslΘze m∞stysem se stalo, jsou zachovßna. Tak¥ hlßsß tam pov∞stô.
áTento v²klad dal z°ejm∞ podn∞t k tomu, ₧e na zachovan²ch m∞stsk²ch peΦetφch jsou uprost°ed znaky strom∙ se dv∞ma mohutn²mi v∞tvemi.
áHistoricky podlo₧en∞jÜφ je zßv∞r, k n∞mu₧ dosp∞l prof. Dominik Filip ve svΘ äKrßtkΘ kronice m∞sta JablonnΘho nad Orlicφô z roku 1940. Poukazuje na to, ₧e na d∙le₧it²ch stezkßch se ve st°edov∞ku stav∞ly celnice, kde se vybφraly poplatky za p°epravovanou s∙l. Naz²valy se gablony a poplatek byl znßm jako gabela. Snad takovßto celnice existovala i u k°i₧ovatky stezek na ·zemφ dneÜnφho JablonnΘho. Ostatn∞ v nejstarÜφch listinßch se mφsto uvßdφ v₧dy jako Gablona..
áKlßÜter na Zbraslavi z odlehlΘho lanÜperskΘho panstvφ mnoho u₧itku nem∞l, proto je roku 1358 prodal litomyÜlskΘmu biskupovi Janu II. On i jeho nßstupci okrajovΘ Φßsti svΘho zbo₧φ podle pot°eby zastavovali bohat²m Ülechtic∙m. Tak vzniklo malΘ zßstavnφ panstvφ jablonskΘ, jeho₧ existence je dolo₧ena od roku 1409 do roku 1453. Tvo°ily je vedle JablonnΘho vsi JamnΘ, V²prachtice, Dolnφ a Hornφ He°manice, jako₧ i v tΘ dob∞ pustΘ ╚enkovice a OrliΦky.
áTehdy nastupujφcφ husitskΘ revoluΦnφ hnutφ se dotklo i naÜeho kraje. Historicky je prokßzßno, ₧e v roce 1425 a op∞tovn∞ o Φty°i roky pozd∞ji sirotΦφ oddφly dobyly hrad LanÜperk. O dalÜφch udßlostech tohoto bou°livΘho obdobφ vyprßv∞jφ pov∞sti.
áB∞hem husitsk²ch vßlek litomyÜlskΘ biskupstvφ zaniklo. ZnaΦnou Φßst jeho statk∙, vΦetn∞ lanÜperskΘho panstvφ, zφskal roku 1453 rod Kostk∙ z Postupic. Zden∞k Kostka z Postupic vyplatil poslednφ dr₧itelce jablonskΘho panstvφ MarkΘt∞ ze Zßsady zßstavnφ obnos a p°ipojil je zp∞t ke svΘmu lanÜperskΘmu zbo₧φ.
áRoku 1507 se pßny na LanÜperku stali mocnφ dr₧itelΘ Pardubic - PernÜtejnovΘ. Ze zßznam∙ v urbß°i z roku 1508 je z°ejmΘ, ₧e v JablonnΘm, pov²ÜenΘm na m∞stec /m∞steΦko - m∞stys/, ₧ili tehdy °emeslnφci, kte°φ byli souΦasn∞ drobn²mi rolnφky zatφ₧en²mi nevelkou robotnφ povinnostφ. äProdejnφm listem svobodnΘho pßna Vojt∞cha z PernÜtejna a na Pardubicφch na pivovar v m∞steΦku JablonnΘm dne 6. ledna 1523ô zφskali jablonÜtφ do d∞diΦnΘho u₧φvßnφ pansk² pivovar.
áJan z PernÜtejna, kter² po smrti svΘho bratra Vojt∞cha, p°evzal rodinnΘ statky do sv²ch rukou, odprodal lanÜperskou Φßst roku 1544 rytφ°i Petrovi BohdaneckΘmu z Hodkova. Jeho syn a nßstupce vÜak zem°el u₧ roku 1563 a v p°φÜtφm roce poz∙stalost koupil Vratislav z PernÜtejna. Tato druhß vlßda PernÜtejn∙ nad lanÜpersk²m panstvφm trvala pouze do roku 1588.
áV roce 1567 v∞noval Vratislav JablonnΘmu prßvo od·mrtφ, tak₧e nap°φÜt∞ majetek poddan²ch, kte°φ zem°eli bez p°φm²ch potomk∙, nepropadal vrchnosti, ale obdr₧eli ho d∞dici uvedenφ v zßv∞ti. SouΦasn∞ jablonsk²m potvrdil i v²sadu va°it pivo. Platnost obou v²sad stvrdil sv²m listem sßm cφsa° Maxmilißn II.
áZnaΦn² hospodß°sk² v²znam m∞la listina, kterou Vratislav z PernÜtejna vymohl roku 1580 na cφsa°i Rudolfu II., nebo¥ m∞steΦku zajiÜ¥ovala prßvo konat vedle t²dennφho ΦtvrteΦnφho trhu i dva jarmarky v roce, dßle pak vybφrati m²to na opravu cest a mostu.
áVratislav, kter² vedl nßkladn² ₧ivot, zem°el roku 1582. O Üest let pozd∞ji jeho dva synovΘ prodali zadlu₧enΘ lanÜperskΘ panstvφ Adamu H°ßnovi z Harasova a na Skalce. V tΘ dob∞ byl hrad LanÜperk ji₧ opuÜt∞n, panstvφ bylo spojeno s lanÜkrounsk²m a H°ßnovΘ se usφdlili v lanÜkrounskΘm zßmku.
áLanÜkrounskΘ panstvφ dr₧eli H°ßnovΘ do roku 1622, kdy je prodali za 18 300 kop groÜ∙ mφÜensk²ch Karlu z LichtenÜtejna, p°φsnΘmu katolφkovi a mφstodr₧iteli krßlovstvφ ╚eskΘho po BφlΘ ho°e. V tΘto funkci a navφc jako rßdce cφsa°e Ferdinanda II. m∞l znaΦn² podφl odpov∞dnosti na krut²ch represßliφch, kterΘ v naÜich zemφch p°edznamenaly obdobφ temna. Bezohledn∞ vystupoval i v∙Φi vlastnφm poddan²m. V roce 1624 bylo jablonsk²m od≥ato prßvo prodßvat vφno a va°it pivo, co₧ znamenalo zßnik mφstnφho pivovaru.
áT∞₧kΘ Φasy p°inesla jablonsk²m t°icetiletß vßlka. V letech 1633 a 1648 prochßzela krajem ÜvΘdskß a cφsa°skß vojska. Ve snaze ztφ₧it èvΘd∙m zßsobovßnφ vypßlili cφsa°Ütφ roku 1643 na lanÜkrounskΘm panstvφ 17 obcφ. JablonnΘ tehdy z∙stalo uÜet°eno, avÜak o p∞t let pozd∞ji je postihl po₧ßr zp∙soben² z°ejm∞ neopatrnostφ n∞kterΘho obΦana. Vyho°ely vÜechny domy na nßm∞stφ vΦetn∞ radnice. Tak byly zniΦeny i d∙le₧itΘ listiny, je₧ by nßm mohly podrobn∞ji osv∞tlit nejstarÜφ historii m∞sta.
áZe soupisu obyvatel po°φzenΘho roku 1651 vypl²vß, ₧e po t°icetiletΘ vßlce bylo v JablonnΘm pouze 35 usedlostφ, v nich₧ ₧ilo 139 lidφ, krom∞ d∞tφ do 10 let, kterΘ se neuvßd∞ly. Obdobnß situace byla i v dalÜφch Φßstech lichtenÜtejnskΘho lanÜkrounskΘho panstvφ. Jeho sprßva se proto ze vÜech sil sna₧ila zφskat dalÜφ usedlφky. Nastala novß vlna kolonizace znamenajφcφ posφlenφ n∞meckΘho ₧ivlu, kter² se tu potom udr₧el a₧ do konce druhΘ sv∞tovΘ vßlky.
áV dob∞ vlßdy Marie Terezie /1740 - 1780/ nastaly pro JablonnΘ znovu t∞₧kΘ Φasy. Äßdnß z poΦetn²ch bitev sveden²ch za vßlek o d∞dictvφ rakouskΘ se sice v naÜem kraji neodehrßla, avÜak obyvatelstvo bylo zat∞₧ovßno vysokou kontribucφ, ₧ivenφm prochßzejφcφch vojsk, dopravou zßsob pro n∞ a dalÜφmi povinnostmi. Krom∞ hladu se objevily i naka₧livΘ nemoci. Bφda p°etrvßvala i po vßlkßch a vyvrcholila v roce 1772, kdy vφce lidφ zem°elo hladem.
áNapole≤nskΘ vßlky na konci 18. a na poΦßtku 19. stoletφ se naÜeho kraje p°φmo nedotkly. Po Napoleonov∞ porß₧ce v Rusku vÜak tudy prochßzela ruskß vojska. KonkrΘtnφ ·daje z JablonnΘho o tom chyb∞jφ.
áVßleΦnΘ v²daje zp∙sobily, ₧e v roce 1811 byl v habsburskΘ monarchii vyhlßÜen stßtnφ bankrot. ┌silφ stßtu o rozvoj obchodu se mimo jinΘ projevilo i v²stavbou silniΦnφ sφt∞, kterß nahrazovala dosavadnφ neudr₧ovanΘ cesty. Takovßto cesta z Moravy sledovala trasu starΘ stezky a vedla nyn∞jÜφ ulicφ ╚esk²ch brat°φ kolem drogerie na nßm∞stφ, odtud sm∞°ovala strm∞ vedle spo°itelny k brodu p°es Tichou Orlici do Lubnφka, dßle p°es Zlatnφk do èpice a na Äamberk. Dne 1. b°ezna 1838 byla p°es JablonnΘ vym∞°ena trasa novß, tzv. moravsko - haliΦskΘ silnice /dneÜnφ silnice Φ. 11/. ┌sek byl kolaudovßn 3. prosince tΘho₧ roku. V souvislosti s v²stavbou novΘ komunikace byl tok TichΘ Orlice p°eklenut kamenn²m mostem, jeho₧ slavnostnφ otev°enφ se konalo 25. b°ezna 1843.
áZprßvy o ohlasu revoluΦnφch udßlostφ roku 1848 v JablonnΘm se nezachovaly. Sv∞dectvφm o zruÜenφ poddanstvφ je zßpis z roku 1850, v n∞m₧ se uvßdφ, ₧e od tohoto roku jsou jablonÜtφ zbaveni vÜech povinnostφ v∙Φi svΘ b²valΘ lichtenÜtejnskΘ vrchnosti. O rok pozd∞ji byla vyvazovßna i b°emena farnφ.
áPatrimonißlnφ sprßvu nahradila sprßva stßtnφ, p°edstavovanß na nejni₧Üφch stupnφch obcemi a okresy. V obcφch byla zavedena samosprßva a v jejich Φele stanul volen² starosta. SkonΦila tak Θra d°φv∞jÜφch konÜel∙ a purkmistr∙.
áDo celkem poklidnΘho ₧ivota jablonsk²ch obΦan∙ velmi bou°liv∞ zasßhly udßlosti prusko - rakouskΘ vßlky v roce 1866. U₧ 15. kv∞tna p°iÜel do JablonnΘho p∞Üφ batalion urΦen² k ochran∞ nedalekΘ stßtnφ hranice. Zcela mimo°ßdnΘ zatφ₧enφ pro jablonskΘ znamenal pr∙chod siln²ch rakousk²ch ·tvar∙ p°esunujφcφch se od 17. Φervna z mφsta soust°ed∞nφ u Olomouce do V²chodnφch ╚ech. LidΘ byli mobilizovßni k pracφm na cestßch, k zesilovßnφ most∙, vyproÜ¥ovßnφ d∞l a voz∙, museli poskytovat ubytovßnφ a stravu velkΘmu mno₧stvφ vojßk∙, jako₧ i krmenφ tisφc∙m konφ. Obec byla nucena z°φdit na vlastnφ nßklady Üpitßl. ZnaΦnΘ Ükody zp∙sobilo vojsko na dozrßvajφcφ ·rod∞.
áPr∙b∞h krvavΘ bitvy u Hradce KrßlovΘ dne 3. Φervence sledovali jablonÜtφ podle intenzity d∞lost°eleckΘ palby, jejφ₧ dun∞nφ bylo dob°e slyÜitelnΘ. Rakouskß armßda ustupujφcφ po porß₧ce z v²chodnφchá ╚ech sice JablonnΘ minula, avÜak 11. Φervence dorazily do m∞steΦka vozy vezoucφ ran∞nΘ do olomouckΘ pevnosti. P°φÜtφ den zasßhl prusk² oddφl, kter² dalÜφ ran∞nΘ rakouskΘ vojßky zajφmal a posφlal do pevnosti v Kladsku. PruskΘ velenφ potom pou₧φvalo silnice vedoucφ m∞steΦkem pro p°φsun velkΘho mno₧stvφ zßsob ko≥sk²mi potahy z Kladska do ┌stφ nad Orlicφ, odkud byly dopravovßny po ₧eleznici za pruskou armßdou operujφcφ na Morav∞.
áOkupaΦnφ sφly, tvo°enΘ pruskou zem∞branou, se na obsazenΘm ·zemφ chovaly zcela bezohledn∞. Rekvφrovaly na vlastnφ p∞st vÜe, co jim p°iÜlo pod ruku - krom∞ potravin, dobytka, konφ i ku°ivo, lßtky, ₧elezß°skΘ zbo₧φ. Okrßdßnφ obyvatelstva nabylo takovΘmu rozsahu, ₧e velitel pruskΘ 12. divize v Pardubicφch musel vydat rozkaz zakazujφcφ pod p°φsn²mi tresty veÜkerΘ rekvizice, kterΘ nepovolilo p°φsluÜnΘ etapnφ velitelstvφ
áRakouskΘ ·°ady, ve snaze upoutat na obsazenΘm ·zemφ co nejvφce nep°ßtelsk²ch sil, vydaly v²zvu k organizovßnφ ·tvar∙ zemskΘ hotovosti slo₧en²ch z dobrovolnφk∙.
áJedin² pokus o vytvo°enφ zßÜkodnickΘho oddφlu v t²lu nep°φtele podnikl rakousk² setnφk AlfrΘd z Vivenot∙. Opustil josefovskou pevnost a vydal bombastickΘ provolßnφ äLidu v ╚echßch, na Morav∞ a v Slezsku! Ku zbranφm!ô, v n∞m₧ vyzval k vÜeobecnΘmu boji proti okupaΦnφm oddφl∙m. Poda°ilo se mu kolem sebe shromß₧dit malou jednotku o sφle 38 mu₧∙. Byli to vÜak jen vojßci, v∞tÜinou ΦeÜtφ podd∙stojnφci z rozbit²ch rakousk²ch ·tvar∙. S nimi p°epadl a zajal 21. 7. v Äamberku pruskou hlφdku eskortujφcφ zajatΘho rakouskΘho d∙stojnφka, p°eruÜil pruskou telegrafnφ linku ┌stφ nad Orlicφ - Kladsko a v JablonnΘm rozbil dv∞ menÜφ skupiny prusk²ch voz∙ se zßsobami.
áV m∞steΦku se mu poda°ilo zφskat mφstnφ obΦany i lidi z okolnφch vesnic k ·toku na pruskou zßsobovacφ kolonu sklßdajφcφ se ze 200 voz∙ a vojenskΘho doprovodu. P°epad byl uskuteΦn∞n k rßnu v ned∞li 22. Φervence asi 1,5 km od m∞steΦka sm∞rem na ╚ervenou vodu, v mφst∞, kde stojφ pomnφk p°ipomφnajφcφ tuto udßlost. Bylo zniΦeno asi 50 p°ednφch voz∙, zbytek se obrßtil a ujel. P°i ·toku padli dva obΦanΘ, jedna ₧ena zem°ela na nßsledky zran∞nφ pozd∞ji. PrusovΘ utrp∞li p°ekvapujφcφm p°epadem nejen velkΘ materißlnφ ztrßty, ale i ob∞ti na ₧ivotech - ·dajn∞ 13 mrtv²ch.
áVivenot se sv²m oddφlem odeÜel na severnφ Moravu, jablonsk² starosta Vßclav Vacek uprchl do les∙. Prusk² trestnφ oddφl dorazil do m∞sta jeÜt∞ v ned∞li dopoledne. Vojßci obstoupili kostel, mu₧e p°φtomnΘ na mÜi vyvßd∞li po dvou ven a s pomocφ vozk∙ identifikovali ·Φastnφky p°epadu. N∞kter²m vinφk∙m se poda°ilo p°eskoΦit h°bitovnφ ze∩ a utΘci. Zadr₧enφ z kostela byli i lidΘ, u nich byli p°i domovnφch prohlφdkßch nalezeny pruskΘ v∞ci, byli shromß₧d∞ni na nßm∞stφ, spoutßni a biti. Dvanßct jich bylo nakonec odvezeno do kladskΘ pevnosti. Nic horÜφho se nestalo jedin∞ proto, ₧e se poda°ilo pruskΘho velitele p°esv∞dΦit o tom, ₧e hlavnφ vinu na p°epadu majφ rakouÜtφ vojßci setkßnφ Vivenota. Po t°ech dnech oddφl odtßhl, kdy₧ jeÜt∞ vybral pokutu 1000 zl, kterß musela b²t slo₧ena b∞hem jednΘ hodiny. Mφstnφ krßmy byly vyrabovßny.
áPo uzav°enφ p°φm∞°φ 26. Φervence se chovßnφ okupant∙ zlepÜilo. Jejich odchod se uskuteΦnil b∞hem dvou t²dn∙ po podepsßnφ mφrovΘ smlouvy v Praze 23. srpna.
áNa ja°e 1867 se zaΦaly vyplßcet pen∞₧itΘ nßhrady za Ükody zp∙sobenΘ vßlkou. Podle dochovan²ch protokol∙ jablonÜtφ obΦanΘ dostali od rakousk²ch a ΦßsteΦn∞ i prusk²ch ·°ad∙ ·hradu i za drobnΘ slu₧by poskytnutΘ vojsk∙m a sluÜnΘ Φßstky byly vyplaceny jako nßhrada za materißlnφ Ükody. JablonnΘ i osada Lubnφk navφc obdr₧ely od cφsa°e äPochvaln² list za chrabrΘ chovßnφ v minulΘm obdobφ.ô
áVybudovßnφ ₧eleznice v roce 1873 - 1874 se stalo d∙le₧it²m impulsem pro dalÜφ hospodß°sk² rozvoj JablonnΘho nad Orlicφ. V souvislosti s tφm obecnφ zastupitelstvo podalo v roce 1898 ₧ßdost o p°iznßnφ statutu m∞sta. AvÜak teprve 24. listopadu 1906 cφsa° tΘto ₧ßdosti vyhov∞l a pov²Üil m∞stys JablonnΘ nad Orlicφ na m∞sto s prßvem u₧φvat m∞stsk² znak.
áNegativnφ vliv prvnφ sv∞tovΘ vßlky se v ₧ivot∞ m∞sta projevil p°edevÜφm opakovan²mi odvody branc∙. Prvnφ odvod se konal ve VysokΘm M²t∞ 14. °φjna 1914, dalÜφch 13 potom v Äamberku - poslednφ 27. kv∞tna 1917. Celkem byli odvedeni 203 mu₧i. V∞tÜinou nastoupili vojenskou slu₧bu, Φßst vÜak byla p°id∞lena na v²znamnΘ stavebnφ prßce nebo do vßleΦn∞ d∙le₧itΘ v²roby.
áOsm vßleΦn²ch p∙jΦek, vyhlßÜen²ch vlßdou, vyneslo v JablonnΘm nad Orlicφ 1,5 mil. korun. Pouze nepatrn² ·sp∞ch m∞ly ve m∞st∞ sbφrky p°edm∞t∙ z barevn²ch kov∙. Koncem roku 1916 jim vÜak padly za ob∞¥ t°i kostelnφ zvony.
áS velkou nedoΦkavostφ a obavami oΦekßvaly rodiny vojßk∙ zprßvy o sv²ch drah²ch. Byly Φasto nespolehlivΘ a teprve po vßlce bylo mo₧no ov∞°it skuteΦn² stav. Ukßzalo se, ₧e prvnφ sv∞tovß vßlka si vy₧ßdala mezi jablonsk²mi obΦany 31 ob∞tφ. O stßtnφm p°evratu a o utvo°enφ ╚eskoslovenskΘ republiky se jablonÜtφ obΦanΘ dozv∞d∞li z telegramu, kter² p°iÜel na zdejÜφ ₧elezniΦnφ stanice 28. °φjna 1918 odpoledne.
áP°φÜtφ den se konala mimo°ßdnß sch∙ze obecnφho zastupitelstva, na nφ₧ bylo rozhodnuto uspo°ßdat oficißlnφ oslavu dosa₧enφ stßtnφ samostatnosti 4. listopadu. Ten den se na nßm∞stφ shromß₧dilo vφce ne₧ 3 000 lidφ z m∞sta i okolφ.

áV obdobφ mezi dv∞ma sv∞tov²mi vßlkami se v JablonnΘm rychle rozvφjela pr∙myslovß v²roba. Byla postavena tovßrna na klih Ursus a Isolit na lisovßnφ bakelitovΘho zbo₧φ. Ji₧ d°φve vznikla firma Automat, kterß roku 1919 vyrobila prvnφ telefonnφ p°φstroj pro Φs. ministerstvo poÜt. Od roku 1913 existujφcφ elektrßrna byla rozÜφ°ena, b²valß tφrna lnu se zm∞nila na truhlßrnu, cihelna p°eÜla na strojnφ v²robu, podstatn∞ se rozÜφ°ila v²roba krou₧k∙ a nit∞n²ch knoflφk∙, byla z°φzena farma na chov st°φbrn²ch liÜek. Zßsobovßnφ m∞sta i okolnφch obcφ pitnou vodou zajistil skupinov² vodovod, regulacφ TichΘ Orlice skonΦilo nebezpeΦφ katastrofßlnφch povodnφ. SilniΦnφ sφ¥ byla rozÜφ°ena vybudovßnφm spoj∙ do okolnφch obcφ.
áBez vlivu na ₧ivot m∞sta nez∙stala stavba ·dolnφ p°ehrady v Pastvinßch v letech 1932 - 34 a p°edevÜφm budovßnφ pohraniΦnφch opevn∞nφ, zahßjenΘ v roce 1936. ╪ada obΦan∙ byla p°i t∞chto pracφch zam∞stnßna.
áDφky struktu°e a charakteru mφstnφ ekonomiky, souΦasn∞ vÜak i v d∙sledku zmφn∞nΘ rozsßhlΘ stavebnφ Φinnosti ve m∞st∞ i v okolφ, nezam∞stnanost v krizov²ch letech nedosßhla v JablonnΘm abnormßlnφho rozsahu.
áDne 30. zß°φ 1938 Φeskoslovenskß vlßda p°ijala mnichovsk² diktßt a armßdnφ velenφ vydalo rozkaz k vyklizenφ pohraniΦnφch opevn∞nφ a do zßboru spadajφcφho ·zemφ. V prvnφch °φjnov²ch dnech prochßzeli m∞stem nepora₧enφ, avÜak zrazenφ obrßnci hranic vΦetn∞ posßdky t∞chonφnsk²ch kasßren.
áM∞sto brzy zaplnily ΦeskΘ rodiny, kterΘ uprchly z pohraniΦnφch obcφ p°ed henleinovsk²m terorem. Jejich skrovn² majetek byl doΦasn∞ ulo₧en ve Ükolnφ t∞locviΦn∞, ve stodolßch a k∙lnßch.
áAΦkoliv N∞mecku odevzdanΘ pohraniΦnφ ·zemφ m∞lo zahrnovat pouze obce ob²vanΘ obΦany n∞meckΘ nßrodnosti a takovΘ, kde N∞mci tvo°ili v∞tÜinu obyvatel, °φÜskon∞meΦtφ p°edstavitelΘ prosadili i zßbor ryze Φesk²ch obcφ. V okolφ naÜeho m∞sta se jednalo o JamnΘ nad Orlicφ, Byst°ec a V²prachtice. Dokonce osud samotnΘho JablonnΘho byl na vß₧kßch. N∞meckΘ ·°ady usilovaly o zaΦlen∞nφ m∞sta do tzv. Sudet. Zprßvy o tom vyvolaly v JablonnΘm zd∞Üenφ a paniku. Zßvody Telegrafia a Isolit zaΦaly evakuovat strojovΘ za°φzenφ a sklady do vnitrozemφ, stejn∞ si poΦφnali i majitelΘ n∞kter²ch menÜφch v²roben. Na odchod p°em²Ülela i °ada rodin.
áVe dnech 16. a 17. listopadu 1938 p°edstavitelΘ m∞sta odeslali celkem Üest telegram∙ obsahujφcφ ₧ßdosti o intervenci. Byly adresovßny signatß°∙m mnichovskΘho diktßtu. Äßdn² z adresßt∙ na telegramy nereagoval a ve m∞st∞ nadßle vlßdla nejistota. Pominula a₧ koncem listopadu, kdy se zaΦala za ·Φasti Φeskoslovensk²ch a n∞meck²ch zßstupc∙ vytyΦovat demarkaΦnφ Φßra p°edstavujφcφ souΦasn∞ novou stßtnφ hranici. JablonnΘ se stalo pohraniΦnφm m∞stem. Na ₧elezniΦnφ stanici byla z°φzena celnice, st°e₧enΘ pohraniΦnφ p°echody se zßvorami zaΦaly fungovat. ╚ßst jablonskΘho katastru, vΦetn∞ cel²ch Hradisk, se tedy ocitla na ·zemφ sousednφho stßtu. MajitelΘ polφ le₧φcφch za hranicφ m∞li na n∞ p°φstup pouze na propustky.
áN∞kte°φ uprchlφci z odstoupenΘho pohraniΦφ se ve m∞st∞ trvale usadili, tak₧e poΦet jeho obyvatel p°esßhl 2100.
áVßlka podstatn∞ zm∞nila ₧ivot ve m∞st∞. Vstoupila v platnost novß na°φzenφ - o zatemn∞nφ, byl zaveden p°φd∞lov² systΘm, rolnφk∙m p°edepsßny dodßvky, mφstnφ zßvody zaΦaly plnit vojenskΘ dodßvky.
áV zß°φ 1940 byl v JablonnΘm umφst∞n oddφl hitlerjugend ubytovan² jednak v penzionu Filipinum, jednak v b²valΘm hotelu na nßm∞stφ. Ve Ükolnφ budov∞ se ΦeskΘ d∞ti musely spokojit s odpolednφm vyuΦovßnφm. Odbojovß Φinnost ve m∞st∞ a okolφ m∞la za nßsledek °adu zatΦen²ch a umuΦen²ch obΦan∙.
áVyvrcholenφm boje proti okupant∙m se stalo Kv∞tnovΘ povstßnφ, kterΘ m∞lo v naÜem m∞st∞ dramatick² pr∙b∞h. O povstßnφm v naÜem m∞st∞ p°inesl veΦer 5. kv∞tna zprßvu n∞meck² rozhlas. uvedl, ₧e äv Protektorßt∞ ╚echy a Morava je celkem klid, a₧ na povstßnφ v Praze, Holicφch v ╚echßch a v JablonnΘm nad Orlicφ, malΘm horskΘm m∞steΦku , kterß byla potlaΦenaô - co₧ v dob∞ vysφlßnφ zprßv neodpovφdalo pravd∞.
áV povßleΦnΘm v²voji bylo do roku 1951 dokonΦeno znßrodn∞nφ vÜech mφstnφch zßvod∙ a provozoven. I nadßle z∙stalo m∞sto pr∙myslov²m st°ediskem a zßvody Tesla, Isolit, D°evotvar, VΦ. pr∙mysl masn², VΦ. vodovody a kanalizace, SpojenΘ kartßΦovny, D°evotex, Vkus, Charita a ╚s. automobilovΘ opravny zam∞stnßvaly obΦany z JablonnΘho a ÜirokΘho okolφ.
áRychl² rozvoj m∞l za nßsledek zv²Üenφ poΦtu obyvatel, co₧ vyvolalo pot°ebu bytovΘ v²stavby. Vyrostla novß sφdliÜt∞ a rozsßhlß dru₧stevnφ bytovß v²stavba.
áPo roce 1989 se vrßtily zßvody a provozovny do soukrom²ch rukou. M∞sto dostßvß nov² vzhled a stßvß se vyhledßvan²m st°ediskem v cestovnφm ruchu.



á

ZNAK A PRAPOR M╠STA

áZa krßle Vßclava II. bylo JablonnΘ souΦßstφ panstvφ lanÜperskΘho, kterΘ mlad² krßl roku 1285 daroval svΘmu otΦφmu ZßviÜovi z FalkenÜtejna. Po t°ech letech mu je vÜak op∞t od≥al a roku 1290 jej dal pro podez°enφ, ₧e se chce zmocnit vlßdy v zemi, popravit. Aby uklidnil svΘ sv∞domφ a odΦinil bolest zp∙sobenou matce, v∞noval lanÜperskΘ panstvφ klßÜteru zbraslavskΘmu. Jeho äZßkladnφ a nadaΦnφ list opatstvφ zbraslavskΘho, vydan² Φesk²m krßlem Vßclavem II. dne 21. mßje 1304ô je nejstarÜφ listinou, v nφ₧ je zmφnka o Gablon∞, Villa forensis /trhov² m∞stec/. Soupis obcφ zahrnut² do tohoto dokumentu je vÜak starÜφ, pochßzφ z roku 1285.
áÄivot poddan²ch lanÜperskΘho panstvφ za novΘ vrchnosti nebyl snadn². KlßÜter od nich po₧adoval vysokΘ platy a navφc trp∞li nßjezdy loupe₧iv²ch rytφ°∙. Tyto pom∞ry se odrß₧ejφ v pov∞sti o p∙vodu m∞stskΘho znaku.
áV₧dy na podzim, po ukonΦenφ sklizn∞, lanÜpersk² purkrabφ posφlal do obcφ vozy a ozbrojenou Φele∩, kterß m∞la za ·kol vybrat naturßlnφ dßvky zahrnujφcφ obilφ, maso dr∙be₧, ryby, mßslo, med, len, d°ev∞nΘ uhlφ a dalÜφ v∞ci po₧adovanΘ zbraslavsk²mi mnichy.
áN∞kdy se stßvalo, ₧e skuteΦnΘ v²b∞rΦφ p°edeÜli faleÜnφ, kte°φ vybφrali do vlastnφ kapsy. Aby tomu zabrßnil, purkrabφ posφlal s Φeledφ mnicha, jindy jφ k prokßzßnφ toto₧nosti p∙jΦil alespo≥ berlu.
áPov∞st °φkß, ₧e kdy₧ se jednou blφ₧il po lesnφ cest∞ k JablonnΘmu v∙z nalo₧en² naturßliemi shromß₧d∞n²mi v okolnφch vesnicφch, v∙n∞ medu p°ivßbila medv∞da. VystraÜen² doprovod se rozutekl a zvφ°e potom snadno vylezlo za pochoutkou na v∙z. Kon∞ je vÜak ucφtili a dali se do zb∞silΘho b∞hu. Medv∞d proto nemohl seskoΦit a p°ed pßdem z prudce nadskakujφcφho provozu se sna₧il zachrßnit tφm, ₧e se p°ednφmi tlapami op°el o berlu. Tak vjel na jablonskΘ nßm∞stφ, kde se mu koneΦn∞ poda°ilo v∙z opustit a zmizet v lese v mφstech, kde dnes stojφ kostel. JablonÜtφ potom sp°e₧enφ chytili a kon∞ uklidnili. Teprve po dlouhΘ dob∞ se objevila zbab∞lß zßmeckß Φele∩.
áNa LanÜperku i ve zbraslavskΘm klßÜte°e z toho bylo hodn∞ smφchu a opat svolil, aby JablonnΘ dostalo na pam∞¥ tΘto udßlosti do znaku medv∞da s berlou.
áZobrazenφ tohoto znaku se objevuje na nejstarÜφch u₧φvan²ch peΦetφch.
áV souΦasnΘ dob∞ mß m∞sto i sv∙j prapor. Heraldickß komise p°i poslaneckΘ sn∞movn∞ vypracovala n∞kolik nßvrh∙ a jeden z nich byl schvßlen m∞stsk²m zastupitelstvem. 1. ·nora 1994 byl oficieln∞ p°edßn p°edsedou PoslaneckΘ sn∞movny ╚eskΘho parlamentu zßstupc∙m naÜeho m∞sta. Prapor je v rozm∞rech 3 : 2, 1,8 Üφ°ky. Ve st°edu praporu je zobrazen medv∞d s berlou otoΦen² hlavou k ₧erdi, p°evzat² z m∞stskΘho znaku.

POPULA╚N═ A HOSPOD┴╪SK▌ V▌VOJ

áNejstarÜφ ·daj o poΦtu lidφ ₧ijφcφch v JablonnΘm pochßzφ z roku 1651, kdy se v ╚echßch uskuteΦnil soupis obyvatel podle vφry slou₧φcφ k protireformaΦnφm opat°enφm. V 35 usedlostech tehdy ₧ilo 139 lidφ. K tomu je nutnΘ p°iΦφst d∞ti do 10 let, kterΘ se v soupisu neuvßd∞ly. Vzhledem k ·trapßm zp∙soben²m t°icetiletou vßlkou jich vÜak z°ejm∞ bylo mßlo.
áBernφ rula, po°φzenß o t°i roky pozd∞ji, uvßdφ ji₧ 43 usedlostφ, z nich₧ 17 dr₧eli majetn∞jÜφ sousedi, 9 jich nßle₧elo chalupnφk∙m a zb²vajφcφ usedlosti vlastnili drobnφ dr₧itelΘ p∙dy zvanφ zahradnφci.
áO jedno stoletφ pozd∞ji, podle terezißnskΘho katastru z roku 1774, m∞lo JablonnΘ 51 popisn²ch Φφsel. K v²znamnΘmu r∙stu m∞steΦka doÜlo v nßsledujφcφch letech, nebo¥ ·daje z roku 1789 mluvφ u₧ o 90 stavenφch. Mo₧no soudit, ₧e v nich ₧ilo na 500 lidφ. Zm∞ny v poΦtu obyvatel ·zce souvisely s hospodß°sk²m v²vojem. Od 15. do poΦßtku 17. stoletφ m∞steΦko pro₧φvalo obdobφ rozkv∞tu.
áVrchnost m∞la zßjem na rozvoji °emesel a obchodu, o Φem₧ sv∞dΦφ jednak listina Vratislava z PernÜtejna z roku 1580 zaruΦujφcφ jablonsk²m konßnφ dvou roΦnφch trh∙ a t²dennφch trh∙ ka₧d² Φtvrtek, jako₧ i list dr₧itele panstvφ z kv∞tna 1619 vyz²vajφcφ jablonskΘ p°edstavenΘ, aby ädobr²mi °emeslnφky m∞sto osazovaliô. Vratislavova listina navφc p°iznala m∞steΦku vybφrat m²to na opravu cest a mostu.
áStejn∞ jako v celΘ zemi i v JablonnΘm zasßhla do hospodß°sk²ch pom∞r∙ velmi nep°φzniv∞ t°icetiletß vßlka. Na rozdφl od jin²ch mφst si vÜak m∞steΦko uchovalo pom∞rn∞ znaΦn² obecnφ majetek, co₧ umo₧nilo ji₧ t°i desetiletφ po vßlce vybudovat nßkladnΘ stavby.
áA₧ do poloviny 19. stoletφ m∞lo JablonnΘ rßz malΘho poddanskΘho m∞steΦka. V∞tÜinu jeho obyvatel tvo°ili drobnφ °emeslnφci, kte°φ souΦasn∞ hospoda°ili na nevelkΘ v²m∞°e p∙dy. Postupn∞ se osφdlovala i ba₧inatß Φßst u OrliΦkovskΘho potoka, kterß dostala nßzev äBenßtkyô.
áJablonÜtφ °emeslnφci se sdru₧ovali v cechy. Z obdobφ 1650 a₧ 1700 se zachovaly peΦeti Φty° cech∙.
áVelmi dobrou pov∞st m∞li zvlßÜt∞ jablonÜtφ Üevci. Jejich kvalitnφ boty byly vyhledßvan²m zbo₧φm na jarmarcφch po ÜirokΘm okolφ, a₧ do prvnφ sv∞tovΘ vßlky. K∙₧i jim dodßvali mφstnφ ko₧eluhovΘ, kte°φ p°i jejφm vyd∞lßvßnφ pou₧φvali t°φslo zφskßvanΘ drcenφm smrkovΘ k∙ry ve valchßch.
áJako v celΘ oblasti i v naÜem m∞st∞ bylo d°φve rozÜφ°eno domßcφ tkalcovstvφ. Kolem roku 1831 se v JablonnΘm a ÜirokΘm okolφ p∞stovalo mnoho lnu. Tato textilnφ surovina se upravovala v pazdern∞. Po ·padku lnß°stvφ byl objekt v roce 1908 zlikvidovßn. Nßstup tovßrnφ textilnφ v²roby ve 2. polovin∞ 19. stoletφ znamenal konec domßcφho tkalcovstvφ. Na p°elomu 19. a 20. stoletφ doÜlo za podpory vlßdy k pokus∙m o₧ivit p∞stovßnφ a zpracovßnφ lnu. Pokus o vzk°φÜenφ lnß°stvφ neusp∞l.
áKoncem 90. let minulΘho stoletφ se tu rozvφjφ kliha°stvφ, kartßΦnictvφ, knoflφkß°stvφ a v²roba parament∙.

Kliha°stvφ
V²robu klihu zavedl v JablonnΘm nad Orlicφ u₧ v roce 1810 jirchß° a ko₧eluh ╚emr, kter² se p°ist∞hoval ze Zßb°ehu. V zim∞ se v∞noval svΘmu p∙vodnφmu °emeslu, v lΘt∞ va°il se sv²mi Üesti d∞tmi klih, kter² potom suÜil na slunci. Ve v∞tÜφm mno₧stvφ se zaΦal klih vyrßb∞t od roku 1860 a od 90. let bylo v m∞steΦku v provozu n∞kolik tovßrniΦek a drobn²ch v²roben. Toto v²robnφ odv∞tvφ v JablonnΘm zaniklo po druhΘ sv∞tovΘ vßlce.

KartßΦnictvφ
Vznik kartßΦnictvφ ·zce souvisel s domßcφm tkalcovstvφm. èlichtovßnφ osnov se provßd∞lo s pomocφ ÜlichtovaΦek opat°en²ch dlouh²mi kartßΦi ze zesmolen²ch Üt∞tin ve faktorstvφ v ╚ervenΘ Vod∞. DrahΘ kartßΦe byly dodßvßny a₧ z Vφdn∞. Jamensk² chalupnφk a tkadlec Dominik Filip se v roce 1844 p°i odvßd∞nφ zbo₧φ v Karlov∞ nauΦil u jednoho smola°e opravovat opot°ebenΘ Ülichtovacφ kartßΦe. ZaΦal je potom opravovat i jamensk²m tkalc∙m, kdy₧ si po°φdili vlastnφ ÜlichtovaΦky. Pot°ebnΘ Üt∞tiny i smolu kupoval od Üevc∙ a vypadanΘ äÜt∞tinovΘ panenkyô znovu zasmoloval. Nakonec se s ·sp∞chem pokusil sßm vyrobit celou ÜlichtovaΦku. KartßΦe se nauΦili zhotovovat i dalÜφ vesniΦanΘ, a tak se v JamnΘm nad Orlicφ i okolφ zaΦalo rozvφjet kartßΦnictvφ.
Syn Dominika Filipa, FrantiÜek, najal v JablonnΘm dv∞ chalupy, v nich₧ zaΦal vyrßb∞t kartßΦe a r∙znΘ druhy Üt∞tek. Od roku 1866 byla Φßst v²robk∙ expedovßna do zahraniΦφ. Produkce dßle rostla a v JablonnΘm tak vznikla prvnφ tovßrna na kartßΦnickΘ zbo₧φ v tehdejÜφm Rakousko - Uhersku. Ob₧ivu lidem poskytovalo i domßckΘ natahovßnφ kartßΦ∙.

Knoflikß°stvφ
V²roba nit∞n²ch knoflφk∙ a pro n∞ pot°ebn²ch krou₧k∙ se v naÜem m∞st∞ datuje ji₧ od poloviny 19. stoletφ. Krou₧ky se p∙vodn∞ zhotovovaly z mosazn²ch drßtk∙, kterΘ se spojovaly letovßnφm. Strojnφ v²roba knoflφk∙ byla zavedena p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou. Nadßle vÜak z∙stala znaΦn∞ rozÜφ°ena i domßckß v²roba, p°esto, ₧e poskytovala velmi skromn² v²d∞lek.

V²roba parametr∙
Pom∞rn∞ starou tradici mß v JablonnΘm zhotovovßnφ parametr∙. Zaslou₧ila se o to rodina NeÜkudlova majφcφ ·zk² vztah k mφstnφmu kostelu. Vlastnila d∙m Φ. 86. Jeho majitel ve 2. polovin∞ 17. stoletφ byl zßduÜnφkem, dalÜφ podle zßpisu k roku 1706 krejΦφm a souΦasn∞ i kostelnφkem. ZaΦal opravovat bohoslu₧ebnß roucha a pozd∞ji zφskal p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou titul äc. k. dodavatel kostelnφch parametr∙ô. DalÜφ paramentß°sk²á zßvod nßle₧ejφcφ Ignßci V. NeÜkudlovi existoval v dom∞ Φ. 89. M∞l obchodnφ spojenφ s n∞kolika zem∞mi.á á

SILNICE

áV roce 1838 - 30. dubna byla in₧en²rem Josefem Bachem vym∞°ovßna p°es JablonnΘ nad Orlicφ moravsko - haliΦskß silnice. Propachtovßnφ parcel zaΦalo 1. b°ezna a 3. prosince 1838 byl tento ·sek silnice kolaudovßn. M²to se vybφralo p°i vjezdu na nßm∞stφ. V roce 1886 bylo m∞stskou radou usneseno, ₧e vybφrßnφ silniΦnφho m²ta bude p°elo₧eno k mostu. Ten byl dokonΦen v roce 1841 a slavnostn∞ otev°en v roce 1843.

ÄELEZNICE

áPrusko - rakouskß mφrovß smlouva p°edpoklßdala i rozÜφ°enφ vzßjemn²ch hospodß°sk²ch styk∙. K nim m∞lo p°isp∞t vybudovßnφ ₧elezniΦnφ trat∞ Hradec KrßlovΘ - Lichkov - HanuÜovice - èumperk s odboΦkou do Kladska. Tra¥ vedoucφ p°es JablonnΘ se zaΦala stav∞t 10. b°ezna 1872. Stavbu provßd∞la firma brat°φ Jung∙ z Wⁿrttemberska.
áMφrnß zima 1872 - 1873 umo₧nila pokraΦovat v prßci bez p°eruÜenφ, a tak prvnφ vlak na jablonskΘ nßdra₧φ p°ijel z Dolnφ Lipky u₧ 19. prosince 1873 ve 13. hodin. PokraΦoval v jφzd∞ na KyÜperk /nynφ Letohrad/, Äamberk, Hradec KrßlovΘ a do Prahy. Slavnostnφ otev°enφ trat∞ se uskuteΦnil 10. ledna 1874.



ROZVOJ KULTURN═HO ÄIVOTA

á JablonnΘ nad Orlicφ ₧ilo odedßvna bohat²m kulturnφm ₧ivotem. Zßznamy mluvφ o literßtskΘm bratrstvu ji₧ v 17. stol., o p∞veckΘm sboru v roce 1865 a zalo₧enφ zp∞vßckΘho spolku "Orlice" v roce 1868. Dechovß hudba je dolo₧ena k roku 1874 a ochotnφci hrßli divadelnφ p°edstavenφ dlouho p°ed rokem 1890.
áNa bohatou kulturnφ Φinnostφ - i mezivßleΦnou - navßzalo obdobφ povßleΦnΘ.
áDivadelnφ ochotnφci pokraΦovali v tradiΦnφm uvßd∞nφ operet a Φinoher a₧ do roku 1964, kdy tato Φinnost ustala a nebyla ji₧ obnovena. V tΘ dob∞ zanikl takΘ po vßlce vytvo°en² folklornφ soubor a p∞veck² sbor "OrliΦan".
áD∞tsk² sborov² zp∞v mß v naÜem m∞st∞ rovn∞₧ svou tradici. Prvnφ pφsemnß zmφnka je z roku 1890, kdy Ükolnφ sbor zpφval p°i poklßdßnφ zßkladnφho kamene pro stavbu Ükoly.
áKvalitnφ sbor takΘ ·Φinkoval ve vßleΦn²ch letech 1941-1945. Vedl jej uΦitel Josef Hubßlek.
áV roce 1946 zalo₧il uΦitel Josef Strßnsk² d∞tsk² p∞veck² sbor, kter² od tΘ doby pod nßzvem Podorlick² p∞veck² sbor za vedenφ uΦitele Jaroslava Keprty je trvalou souΦßstφ kulturnφho ₧ivota ve m∞st∞. B∞hem padesßtiletΘ Φinnosti proÜlo sborem na 1400 zp∞vßk∙, zazpφvalo na 800 skladeb, sbor∙, pφsnφ a v∞tÜφch d∞l ve vφce ne₧ 100 mφstech v naÜφ republice i zahraniΦφ, v rozhlase i televizi. Sbor zφskal °adu cen na celostßtnφch a krajsk²ch sout∞₧φch, vyznamenßnφ okresu, okraje i ministra kultury.
áNeodmyslitelnß pro naÜe m∞sto je dechovß hudba. I p°es celkov∞ nep°φznivΘ podmφnky v tomto ₧ßnru p∙sobφ v naÜem m∞st∞ dlouhou dobu dechovß hudba slo₧enß z jablonsk²ch muzikant∙.
áVzßcn²m jevem je Φty°icetiΦlennß Mlßde₧nickß dechovß hudba zalo₧enß v roce 1973