STOPYá MINULOSTIá OBCE,á
PAKá M╠ST▌SE
PROá N┴Sá Aá NAèEá POTOMKY SEPSAL
VINCENCáVAè═╚EK
á
| P╪═RODN═ PODM═NKY Obec Hornφ ╚ermnß le₧φ v dlouhΘm k°ivolakΘm ·dolφ, kterΘ se z poΦßtku velmi ·zkΘ od Zlom∙ oh²bß k jihu a pod Nepomukem k zßpadu. Vine se mezi strßn∞mi, tvo°φ kotliny - Ste₧nickou, k Bßji, Podkapelskou, pod BudiÜov²m statkem a velkou s rybnφkem nad katolick²m kostelem, koneΦn∞ sev°enou petrovick²m h°betem, pak se p°ipojuje k ·dolφ p°i °ece TichΘ Orlici. Brtn² d∙l je na statku Φφslo 139 v Hornφ ╚ermnΘ. Poloha a podoba ·dolφ zßvisφ na ·tvarech pahrbk∙ a strßnφ, kterΘ v∞tÜinou jen mφrn∞ vystupujφ ze dna ·dolφ. Strßn∞ jsou rozbrßzd∞ny jin²mi postrannφmi ·₧labinami. Kotliny jsou lukami s dostatkem vlßhy. Sk²tajφ p∞knß zßkoutφ. Rozdφl nadmo°skΘ v²Üky v obci Φinφ 70 m od 460 do 390 m. V ·dolφ Tiscφch hraniΦφ ╚ermnß s obcφ Bystrcφ. ZdejÜφ potok je sice mal², nenφ regulovan², ale jako °eka drav² v dob∞ tßnφ, deÜ¥∙ a povodnφ. O jeho jmΘno vedou se spory. ╪φkß se zde ô╚ermensk² potokö nebo zkrßtka ╚ermenka, podle jmΘna obce. Jako nepatrn² pot∙Φek pramenφ pod vrchem 602 m vysok²m na katastru V²prachtic, protΘkß klikatΘ ·dolφ Zlomy, tam se dvakrßt lßme pod prav²m ·hlem. Jdeme-li od Nepomuk na Vrcha, krßΦφme po vodnφm p°ed∞lu mezi rozvodφm 2 °ek a 2 mo°φ. Tento p°ed∞l pokraΦuje mezi Jakubovicemi a Dolnφ ╚ermnou. Tak ·zemφ ╚ermnΘ pat°φ k povodφ TichΘ Orlice, Labe a tφm k mo°i Severnφmu, kde₧to nepatrnß Φßst pozemk∙ na Vrchßch, sklßn∞jφcφch se k Hornφmu T°eÜ≥ovci, dodßvß vodu do MoravskΘ Sßzavy, Dunaje a tφm do ╚ernΘho mo°e. ZvlßÜ¥ zajφmavΘ je to na Vrchßch, kde st°echa kaple t°φdφ vodu do 2 mo°φ; z v²chodnφ st°echy teΦe deÜ¥ovß voda do mo°e ╚ernΘho, ze zßpadnφ do mo°e Severnφho. Je zde mnoho pramen∙ a takΘ dosti studßnek s pitnou vodou. Uchoval se zde rybnφΦek nad ml²nem v Bßji, zalo₧en² v neznßmΘ dob∞. Na potoce je menÜφ koupßrna u KrΦmy. P°ed lΘty byla tu vym∞°ovßna zvlßÜtnφ ·dolnφ p°ehrada a pr∙plav mezi Labem a Moravou Obec je skoro 4 km dlouhß. Katastr je tvaru protßhlΘho mnoho·helnφku. Sousedφme s Bystrcφ, V²prachticemi, Hornφmi He°manicemi, Hornφm T°eÜ≥ovcem, Jakubovicemi a Dolnφ ╚ermnou. Nenφ znßmo, ze kter²ch let jsou velkΘ pφskovcovΘ hraniΦnφ kameny za Kn∞₧stvφm na hranicφch ╚ermnΘ, Verm∞°ovic a Bystrce. V obecnφm znaku je polcen² Ütφt. V pravΘm poli postavenß st°φbrnß zav°enß kniha, v levΘm poli vyko°en∞nß lφpa p°irozen²ch barev. Obec le₧φ v severov²chodnφm koutu ╚ech, blφzko hranice s Moravou. Nadmo°skß v²Üka je dost rozdφlnß. Od 400 - 530m nad mo°e. Katastr je Φlenit². Na mnoha mφstech jsou prudkΘ svahy, kterΘ se nesnadno dajφ obd∞lßvat mechanizaΦnφmi prost°edky. Se zalo₧enφm JZD byly sva₧itΘ pozemky zatravn∞ny a byly vyu₧φvßny k pastv∞ mladΘho dobytka a dojnic. V katastru obce je hodn∞ menÜφch lesφk∙, kterΘ p°ispφvajφ k p∞knΘmu vzhledu krajiny a poskytujφ dostatek krytu a p°φle₧itosti k pastv∞ zv∞°i. VÜak takΘ mßme p∞knΘ stavy srnΦφ zv∞°e. HorÜφ je to se stavem zajφc∙ a hlavn∞ koroptvφ. Zcelovßnφm pozemk∙, rozorßvßnφm mezφ, intenzivnφm hnojenφm a pou₧φvßnφm chemick²ch prost°edk∙ se jejich stavy velmi snφ₧ily a koroptve tΘm∞° vymizely. Pokud se t²Φe p∙dy mßme u nßs t°i druhy. P∙du t∞₧kou jφlovitou, pφsΦitou a lehkou hlinitou na opukovΘm podlo₧φ, kterß obsahuje pom∞rn∞ hodn∞ kamenφ. P∙da jφlovitß se t∞₧ko zpracovßvß. Dob°e se zpracovßvß p∙da pφsΦitß a hlinitß. ┌roda je v naÜich podmφnkßch zpravidla lepÜφ, kdy₧ je vφce srß₧ek rovnom∞rn∞ rozlo₧en²ch b∞hem vegetaΦnφho obdobφ, proto₧e lehΦφ p∙dy vlßhu neudr₧φ a propouÜtφ ji do podlo₧φ. Nadmo°skß v²Üka naÜφ obce urΦuje, ₧e pat°φ do ôst°ednφch polohö. To dokazujφ uvedenΘ meteorologickΘ ·daje. Ze zem∞d∞lsk²ch plodin se v minulosti p∞stoval len, od roku 1770 brambory a od r. 1895 pÜenice. P∞stovßnφ brambor zachrßnilo osadnφky od zhoubn²ch hladomor∙. Cukrovka se nikdy nep∞stovala. DalÜφm zdrojem ob₧ivy bylo v minulosti tkalcovstvφ. Sn∞hovß pokr²vka v zimnφm obdobφ u nßs le₧φ pr∙m∞rn∞ 80 dnφ. NejdΘle le₧ela v zim∞ 1969/70 a to 141 dnφ. Dosßhla takΘ nejv∞tÜφ v²Üky a to v ·noru - 90 cm. Pr∙m∞rnΘ mno₧stvφ vodnφch srß₧ek je u nßs 740 mm. Minimßlnφ byly v roce 1969 - 521,1 mm, nejvyÜÜφ v roce 1995 - 1024 mm. Pro nßs jako zem∞d∞lskou obec jsou nejd∙le₧it∞jÜφ srß₧ky ve vegetaΦnφm obdobφ ( 1.4. - 30.9. ). Pr∙m∞rnΘ jsou 434 mm. Nejni₧Üφ byly v roce 1992 - 212 mm, nejvyÜÜφ v roce 1995 - 710,1 mm. Nejvφce srß₧ek za 24 hod spadlo 6. Φervna - 107 mm. NejbohatÜφm m∞sφcem na srß₧ky je m∞sφc Φervenec s pr∙m∞rem 93,1 mm, nejchudÜφm ·nor s pr∙m∞rem 38,6 mm. Nejvφce srß₧ek spadlo v Φervenci 1980 - 221,6 mm, nejmΘn∞ v prosinci 1972 - 1,1 mm. Pr∙m∞rnß roΦnφ teplota je u nßs 6,80 C.á NejteplejÜφ byl rok 1990 s teplotou +8,30 C, nejchladn∞jÜφ rok 1980 s teplotou +5,40 C. NejteplejÜφm dnem byl 27. Φervenec - +34,30 C a nejchladn∞jÜφm 10. leden 1985 s teplotou -27,80 C. Pr∙m∞rn² sluneΦnφ svit je 1286 hodin. Nejvφce svφtilo slunce v roce 1982 - 1604, nejmΘn∞ 1982 - 1129 7hod. HISTORIE Obec byla zalo₧ena pravd∞podobn∞ koncem 13. stoletφ. Prvnφ pφsemnß zmφnka je z 20.5.1304, kdy krßl Vßclav II. velk² kolonizovan² prales s velk²m poΦtem obcφ v∞noval klßÜteru ve Zbraslavi. Osady v pralese prvnφ n∞meΦtφ osφdlenci budovali podle potok∙, obec ╚ermnß je 7 km dlouhß. Do husitsk²ch vßlek na tomto ·zemφ vlßdl n∞meck² ₧ivel. Po tom co k°i₧ßckß vojska prchla z ╚ech, nabyla naÜe krajina Φeskou samostatnost. V pozemkov²ch knihßch zalo₧en²ch roku 1568 PernÜt²ny, jsou uvedeni sedlßci a chalupnφci tΘm∞° samφ ╚eÜi. Sv∞dek z tΘ doby je zvon sv. Ji°φ na katolickΘm kostele, kter² je z roku 1536 a nese Φesk² nßpis. V roce 1873 byla obec ╚ermnß prohlßÜena za m∞stys. V roce 1935 byla obec ╚ermnß rozd∞lena na Hornφ a Dolnφ ╚ermnou. Jednφm z d∙vod∙ byly dlouhotrvajφcφ neshody mezi hornφ a dolnφ Φßstφ obce v oblasti v²stavby a druh²m rozdφl v nßbo₧enstvφ v obou Φßstech, dolnφ Φßst ( nynφ Dolnφ ╚ermnß ) je p°evß₧n∞ katolickß, hornφ je v∞tÜφm dφlem evangelickß, kterß se historicky hlßsila k Jednot∞ bratrskΘ. Po vydßnφ toleranΦnφho patentu v roce 1781 se zbytky tajn²ch nekatolφk∙ p°ihlßsili k cφrkvi reformovanΘ evangelickΘ. V letech 1934 û 37 byly v republice zkouÜeny na t°ech Ükolßch, z nich₧ jedna byla v naÜφ obci, novΘ zp∙soby organizace v²uky se ₧ßkovskou samosprßvou, tzv. Komenium. Roku 1938 byla Φßst Dolnφ ╚ermnΘ p°ipojena k Hornφ ╚ermnΘ a spoleΦn∞ zabrßna do Sudet. Hranice mezi Sudety a Protektorßtem vedla po hrßzi rybnφka a p°echod byl mo₧n² jen na propustku ( na pole, na h°bitov - katolick² v protektorßtu, evangelick² v Sudetech ). V roce 1960 doÜlo ke slouΦenφ obcφ Hornφ ╚ermnß a Nepomuky. N┴ZEV OBCE Slovo ôΦermn²ö (p∙vodn∞ ôΦrmn²ö) je tΘho₧ kmene jako slovo ôΦermßkö a znamenß totΘ₧ co Φerven². Je odvozeno od podstatnΘho jmΘna v ΦeÜtin∞ nezachovanΘho ôΦrmö , znaΦφcφho Φerva v∙bec, v u₧Üφm smyslu tak zvanΘho Φervce nachovΘho, z n∞ho₧ se dob²vala Φervenß nachovß barva. JinΘ pojmenovßnφ tohoto Φervce je ôΦrvö, novoΦesky ôΦervö, z n∞ho₧ bylo odvozeno dnes u₧φvanΘ slovo ôΦerven²ö. ╚ermnß byl nßzev potok∙ a °ek patrn∞ podle jejich ΦervenΘ vody od onoho Φerva, tehdy zde snad hojn∞ se vyskytujφcφho, a nßzev ten se p°enßÜel z potok∙ na osady, le₧φcφ p°i nich. EVANGELICK▌ KOSTEL Do roku 1788 na tom mφst∞ stßvala skrovnß budova, kterou cφrkev roku 1788 adaptovala. Byl to mal² d°ev∞n² kostel za farß°e Filipiho ji₧ seÜl². Nestßl ·pln∞ na mφst∞ dneÜnφho kostela, byl o n∞kolik metr∙ dßl do pole. Plßnek jeho je zachovßn. Brzy pom²Üleli na prostrann∞jÜφ zd∞n². Proto dne 18. Φervence 1836 polo₧ili zßkladnφ kßmen ke zd∞nΘmu kostelu, ovÜem jeÜt∞ bez v∞₧e a bez v²chodu k cest∞. Byl dostav∞n a₧ roku 1839. Teprve v lednu 1884 cφrkev ₧ßdala obec o povolenφ v∞₧e 5,5 x 6 x 23,4 m a krytu 12 m vysokΘho s b°idlicφ. Byla postavena nßkladem 5. 400 zl v letech 1884/85. Dle zßpisnφku Josefa Novßka 47 zl stßla hv∞zda na v∞₧, 81 zl bß≥ na v∞₧, 53 zl 63 kr bleskosvod a 14 zl p°id∞lßnφ bleskosvodu. Pozd∞ji po°φzeny zvony. Profesor Cibulka popisuje kostel takto /struΦn∞/: Sßlovß stavba je ukonΦena 3 knochov²m kn∞₧iÜt∞m, s v∞₧φ v pr∙Φelφ. Lo∩ d∞lena je 2 pßsy vystupujφcφch pilφ°∙ a jim odpovφdajφcφch pßs∙ na 3 pole, sklenuta Plackami. Kn∞₧iÜt∞ je obdΘlnΘ, k°φ₧em sklenutΘ a rozÜφ°enΘ 3 knochami. Okna jsou zakonΦena segmentem. V ose kn∞₧iÜt∞ je p∙lkruhovΘ okno. Pod-v∞₧φ je obloukem otev°eno do lodi, v pat°e kruchta s rovn²m stropem na 2 sloupech. Kazatelna je vßlcovit² ambon, zdoben² routami, st°φÜka s vßzou z doby kol. 1840. Vn∞jÜek je prost². Mal²ch varhan (asi harmonia) bylo u₧φvßno od roku 1816 do b°ezna 1817, pak pro rozbroje byly odstran∞ny. Teprve dne 1. Φervna 1857 bylo usneseno po°φditi varhany a to z dobrovoln²ch p°φsp∞vk∙. Prvn∞ bylo na n∞ hrßno 15. srpna 1858. Dle zßpisnφku Josefa Novßka z roku 1861 byla jejich cena 735 zl, za montovßnφ 156 zl a ostatnφ v²lohy Φinily 16 zl, celkem 915 zl. Od roku 1915 jsou v kostele varhany (ji₧ t°etφ v po°adφ), kterΘ byly p∙vodn∞ vyrobeny pro ruskΘho cara. Tetnto nßstroj mu nemohl bßt dodßn (vypukla I.sv.vßlka) a tak v²robce naÜel novΘ uplatn∞nφ v evangelickΘm kostele. MARI┴NSK▌ POUTN═ KOSTEL NA VRCH┴CH Ji₧ roku 1790 shroma₧∩ovali se na Vrchßch poutnφci na pou¥ do Maria-Zell ve èt²rsku. Roku 1813 statkß° FrantiÜek Tscheppa postavil p°i cest∞ k°φ₧ kamenn², kde se z dalekΘho okolφ schßzφvali poutnφci. Vypravuje se, ₧e v roce 1814 jel p°es Klekarovu horu v noci Antonφn Keprta z Kunvaldu s nßkladem ml²nsk²ch kamen∙. Z kopce v∙z se nahnul a p°evrhl na Keprtu. T²₧ sliboval, ₧e vykonß pou¥ do Maria Zell, vyvßzne-li ₧ivotem. Pomohli mu p°ichßzejφcφ se sv∞tlem v ruce. Na pamßtku zachrßn∞nφ pov∞sil na strom obraz Panny Marie. Horliv² poutnφk Leopold Fiala, narozen² 26. 2. 1811 na Äampachu od roku 1846 a₧ 200 poutnφk∙ vodφval do Maria Zell. V roce 1857 na VrÜφch z°φdil kamenn² pamßtnφk, kter² pozd∞ji nahradil kaplφ. Fiala roku 1869 vystav∞l tu skrovnou kapli Panny Marie zevnit° cele z tesanΘho kamene a to pomocφ dobrodinc∙. P°ist∞hoval se ke svΘ kapli. V obecnφm vydßnφ roku 1869 je 20 kr od nesenφ bubnu p°i sv∞cenφ kaple. Byla vysv∞cena dne 8.zß°φ 1869. Je na rozcestφ 5 cest. Z toho roku je i pam∞tnφ kniha tΘto kaple. Brzo ukßzala se malou. Mnoho lidφ jeÜt∞ stßvalo venku. Proto v dalÜφch letech p°ikoupil pozemk∙. Roku 1875 o celou polovinu na zp∙sob MariazellenskΘho poutnφho kostela kapli rozÜφ°ili. Sem p°enesen obraz o zachrßn∞nφ Keprty. Hlavnφ pou¥ se konß 8.zß°φ. Ka₧doroΦn∞ ten den a po mnoho ned∞lφ sem z daleka putuje mnoho poutnφk∙. Tato ôkapleö roku 1887 past²°sk²m listem biskupa Haise byla v°azena do poutnφch mφst. K°φ₧ovß cesta v p∙lkruhu byla z°φzena nßkladem 1 200 zl a byla posv∞cena 26.zß°φ 1886. Postavenφ kaple Panny Marie zde zbo₧n²mi poutnφky byl zavßd∞n nßzev ôMarißnskß horaö mφsto d°φv∞jÜφho ôNa crchßchö. Zde byly dva zvony: Maria à 132 kg t∞₧k², bez ozdoby a nßpisy a zvon Anna 74 kg t∞₧k² taky bez ozdoby a bez nßpisu. Oba tyto zvony byly zrekvφrovßny roku 1916. STAR┴ ZVONICE ╚epova stßvala p°i dneÜnφm Φφsle 90 p°i cest∞, kterß vedla podle dneÜnφ Ükoly vzh∙ru. Stßla proti zvonici obecnφ. Byla d°ev∞nß a podobnß obecnφ, jen byla o n∞co ÜirÜφ a s v∞tÜφm zvonkem, jφm₧ zvonφval sßm Tscheppa. Byla odklizena po roce 1861. Zvonek prodal do Jakubovic. Obecnφ na dneÜnφm rozcestφ silnic u Φ. 127. Jako seÜlß byla opravena 1888/89. Je vyobrazena v sedlßΦkov²ch V²chodnφch ╚echßch. Zvonili tu Josef Marek, posledn∞ chrom² Fait 221. V pond∞lφ o posvφcenφ 1917 byl zde zrekvφrovßn zvonek 42 kg t∞₧k² za 168 K. P∙vodn∞ byl darovßn obcφ, m∞l nßpis a letopoΦet. Fotografii mß Emil MareÜ 127. V roce 1920 byla rozbo°ena. Za Üindel bylo str₧eno 20 KΦ a d°φvφ bylo p°id∞leno Ükolßm. Mφsto to bylo v∞novßno na pamßtnφk s podmφnkou katolφk∙, ₧e poskytne se jim jinΘ vhodnΘ mφsto k postavenφ kapliΦky nebo zvonice. ROZHLED Nejkrßsn∞jÜφ rozhled je od ╚epova k°φ₧e (n∞kdy je vid∞t i Sn∞₧ku) a od P°ednφho lesa. Od kaple na Vrchßch a z P°φΦnice je zvlßÜ¥ p∞kn² rozhled na kotlinu lanÜkrounskou. Z Klekarova vrchu zφrßme i na vrchy na pomezφ zemskΘm a na h°bety ╚eskot°ebovskΘ. Pohled na ╚ermnou sk²tß Ste₧nφk, Rovn∞, Borek, Kalhota, Strß₧, Betlach∙v kopec. Od PetrovickΘ kapliΦky vidφme k ┌stφ. Od Verm∞°ovic tßhne se dlouh² vrch s mnoha v²b∞₧ky, kter² nad Kalhotami nese jmΘno Pustina a v²Üku 484 m, ji₧n∞ od Kalhot, jmenuje se PtßΦnickß. Na Kalhotech navazuje na h°bet od V²prachtic. Nad Bßjφ a je Homole. Za nφ jsou ke hranicφm Rovn∞. DruhΘ Rovn∞ mezi Bßjφ a KrΦmou dosahujφ v²Üky 535 m. Tßhl² h°bet od Nepomuku ke kapli mß na P°φΦnici v²Üku 503 m. Rovinka na Vrchßch u kaple je 494 m vysokß. Tento vrch od kaple se nßhle sklßnφ k Dolnφ ╚ermnΘ a k Jakubovicφm, pak vystupuje do v²Üky rovn²ch 500 m/mo°em..
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||