kemp, most Pod
kostelem, nßm∞stφ, Rßj, Sahara, MaÜinß°ova
pφskovna, Farsk² les, SelskΘ lesy, Hrdinova cesta,
rybnφk, kemp V roce 1304 je u₧ ╚ermnß jmenovßna v darovacφ listin∞ krßle Vßclava II., ve kterΘ celou lanÜkrounskou krajinu v∞nuje jako dar nov∞ postavenΘmu klßÜteru ve Zbraslavi u Prahy. Kolonizace zemskΘho pralesa N∞mci byla skonΦena, na blφzkΘm kopeΦku stßla rychta a kolem nφ malß osada. To, ₧e u₧ v roce 1308 tu byl kamenn² most, ukazuje d∙le₧itost cesty LitomyÜl û Kladsko, kterß tudy vedla. Projdeme Φermensk²m nßm∞stφm (viz ·daje ve stezce Φ. 1). Z nßm∞stφ pokraΦujeme silnφcφ a p°ed b²valou VaÜkovou hospodou odboΦφme. Necel²ch 100 m po levΘ stran∞ cesty stßla prvnφ d°ev∞nß Ükola, postavenß v roce 1666. V mφstopisu obce Dolnφ ╚ermnΘ Φteme, ₧e chalupa byla roku 1799 prodßna uΦiteli Josefu Markovi. nenφ znßmo, jestli d∞ti uΦil ve svΘ chalup∞ nebo n∞kde jinde. PokraΦujeme cestou a₧ k rozcestφ do ôRßjeö, kde stojφ kamenn² sloupek s obrßzkem, kter² od roku 1814 stßl na MarißnskΘ ho°e. U n∞j se ka₧doroΦn∞ schßzeli poutnφci p°ed dlouhou p∞Üφ cestou do Marie-zell v Rakousku. Cesta do ôRßjeö je i s loukami zoranß a dnes se zde p∞stuje obilφ. Dφvßme se do rozkoÜnΘ kotlinky, kde v polovin∞ minulΘho stoletφ byla postavena Φφsla 516, 540, 549, ale jeÜt∞ do roku 1945 byla zbo°ena. Nad ·dolφΦkem tu tr∙nφ dva vφce ne₧ stoletΘ stromy, klon a lφpa, jako n∞mφ sv∞dkovΘ doby. Stojφ na vrÜku u zbo°enΘ Suchomelovy chalupy. Koncem minulΘho stoletφ vyrßb∞l v jednΘ z chalup n∞jak² èilar, zvan² ôKocourekö, se svou ₧enou a tovaryÜem podomßcku sirky. Chasnφk se od fosforu s nφm₧ pracoval, otrßvil. Kdy₧ se pracovalo naplno, bylo i s roznßÜkou zam∞stnßno 5 osob. V²roba sirek v KunΦicφch byla zahßjena a₧ po SuÜicφch. Nenφ vÜak dosud dostateΦn∞ dolo₧eno, zda v²roba sirek byla poprvΘ zahßjena v SuÜici nebo v Letohrad∞ (KyÜperku). V blφzkosti ôRßjeö se za prvnφ republiky hrßla velkß divadla v p°φrod∞. Nem∙₧eme se dost naba₧it pohledu z vrÜku na blφzkΘ i vzdßlen∞jÜφ okolφ. Post°ehneme nejbli₧Üφ pahorek ôRohßΦö s n∞kolika chalupami a za nφm les na H∙°e. Pod H∙rou stojφ star² ôPodhorsk² ml²nö u potoka ╚ermenky, o kterΘm se dovφdßme z pozemkov²ch knih u₧ v roce 1563. Proti nßm se rozprostφrajφ ÜirokΘ lßny polφ s ôJansovou kapliΦkouö z roku 1720, s k≤tou 444 m. Na obzoru vidφme zalesn∞n² kopec ôVartuö s nadmo°skou v²Ükou 508 m. Donedßvna byl vrchol hol² a slou₧il i k vojensk²m ·Φel∙m. D°φve zde byly zapalovßny ohn∞, pozd∞ji vyst°elovßny barevnΘ v²stra₧nΘ rakety. Z nejvyÜÜφho mφsta na Vart∞ bylo vid∞t na vÜechny sv∞tovΘ strany, jako nikde jinde v okolφ. Vlevo vedle Varty vidφme zalesn∞n² h°eben hor s ôKlekarovou horouö /519 m/. Vpravo vedle H∙ry je za dobrΘ viditelnosti mo₧no spat°it i letohradsk² zßmek. V²hled pod stromy u Suchomelovy chalupy je opravdov² rßj na pohled. Vracφme se na cestu k JablonnΘmu, je₧ byla na star²ch mapßch Üirokß 6 û 8m a pat°ila v naÜφ krajin∞ k hlavnφm. Probφhß nep°φliÜ ·rodnou krajinou, plnou kamenφ a jφlem. Okraj obce s loukami, p°es RohßΦ, Rßj, ke kravφnu a nahoru a₧ po ôSaharuö a ôMlynß°∙v kopecö mß t∞₧kΘ jφlovitΘ p∙dy s mno₧stvφ oblßzk∙. V roce 1955 zde JZD zasadilo kanadskΘ topoly, jako v∞trolamy proti v∞tr∙m z ·dolφ TichΘ Orlice. Tyto topoly vÜak sv∙j ·kol nesplnily a mrazivΘ severßky dßle su₧ujφ zdejÜφ kraj. Dφvßme se proti svahu, kter² se zvedß k obzoru. Je p°iklon∞n ke slunci, s p∙dou znaΦn∞ pφsΦitou, z obou stran chrßn∞n² lesem proti v∞tr∙m. LidΘ pracujφcφ na polφch se zde za sluneΦn²ch dnφ cφtili jako na ôSaha°eö. Technickou ·pravou p∙dy jsou p°φΦnΘ cesty srovnßny a musφme jφt p°es pole vedle vodnφho p°φkopu a po okraji dßle za cφlem naÜeho putovßnφ. Jsme v oblasti, kde se nachßzejφ znaΦnΘ zdroje vody a °φkß se tu ôU vodojemuö. O tomto mφst∞ vyprßv∞l Hubert MareÜ, strojnφk a rolnφk, kter² nedaleko ve svΘ pφskovn∞ t∞₧il pφsek. Pφskovna (kde mß nynφ Svazarm svoji cviΦnou st°elnici) se jednou p°i velkΘ bou°ce a prudkΘm dlouhotrvajφcφm lijavci naplnila vysoko vodou z p°ilehl²ch farsk²ch les∙ a voda neustßle stoupala. Pan MareÜ se uch²lil do budky na vyv²ÜenΘm mφst∞ a pozoroval p°ib²vajφcφ vodu. Nßhle v hloubi zem∞ zahuΦelo a prudk²m vφrem voda rychle opadla. Majitel mφval obavy, aby vozkovΘ s povozem se v t∞ch mφstech nepropadli. Pravd∞podobn∞ se zde nachßzφ podzemnφ jezero. Prßv∞ jsme na cest∞, kterß vede z nßm∞stφ okolo kravφna, okrajem lesa zvanΘho ôKn∞₧stvφö. Padesßt let po bitv∞ na BφlΘ ho°e, v roce 1671, kdy₧ byla v ╚ermnΘ z°φzena samostatnß fara, byl k nφ p°id∞len lßn polφ od panskΘho ml²na a velk² kus lesa o v²m∞°e asi 20 ha. èirokß cesta po hranici Kn∞₧stvφ tvo°φ i hranici obce Byst°ec, jde v∞tÜinou po vrstevnicφch a zajφmavΘ jsou nevelikΘ k°φ₧e u₧φvanΘ jako meznφky. Ty nechal zasadit v roce 1703 Φermensk² farß° Vßclav Musφlek, rodem z LanÜkrouna. Kn∞₧stvφ m∞lo i svΘ hajnΘ, kte°φ hlφdali i p°ilehlΘ ôSelskΘ lesyö. T∞mito lesy p°ijdeme na Kalhota a do horsk²ch vesnic, do V²prachtic, ╚enkovic a He°manic. Tato cesta je naz²vßna ôHorßckou cestouö. Na opaΦnou stranu z nßm∞stφ vedla k rycht∞, ke Kreuzigerovu k°φ₧i, do Hornφ DobrouΦe a dßle do vnitrozemφ ╚ech. V Selsk²ch lesφch se Horßckß cesta k°φ₧φ s ôCestou Hrdinovouö, po kterΘ se vrßtφme do vesnice. Mimod∞k se zastavφme poblφ₧ k≤ty 485 m a otev°e se nßm pohled na v∞tÜφ Φßst naÜφ vesnice s protilehl²mi ôPansk²mi lesyö s v∞ncem hor (╚erven² vrch, Klekarova hora), dßle na zalesn∞n² vrchol Varty a na pravΘ stran∞ je to H∙ra. Pln²m prßvem m∙₧eme °φci, ₧e v²hledy z Rßje, z Hrdinovy cesty, od Je₧kovy pφskovny i z BudiÜova kopce si nic nezadajφ s v²hledem z druhΘ strany ze sadu, od Klekarky a z Varty. Za horizontem tuÜφme Petrovice, pod Vartou vidφme Jansovu kapliΦku, p°ehlΘdneme do Üiroka rozlo₧enou dolnφ Φßst obce s nßm∞stφm, kostelnφ v∞₧φ a budovan²m kempem v pozadφ Uchvßtφ nßs pohled na hladinu rybnφka, zelenΘ mo°e Pansk²ch les∙, na p°φbytky lidφ na SmrΦin∞, mßme mo₧nost sledovat krajinu a₧ k MarißnskΘ ho°e. P°es Rßj, vedle h°ebenu H∙ry, ·dolφm TichΘ Orlice vidφme za jasnΘho poΦasφ p°es KunΦice a Orlici i siluetu zßmku na letohradskΘm nßm∞stφ. Cel² komplex pozemk∙ po obou stranßch Hrdinovy cesty je odedßvna v mapßch uvßd∞n jako ôPustinaö. P∙da je pφsΦitß s podzolov²m spodkem, polo₧enß ke slunci. Sejdeme po svahu k silnici a tu si p°ipomeneme zßvory a strß₧nφ budky n∞meck²ch ordner∙ a financ∙ z roku 1938 û 1945. hranice prochßzela p°es rybnφk a rozd∞lovala obec Dolnφ ╚ermnou. P°ejdeme splav a prochßzkou po hrßzi rybnφka si p°ipomeneme n∞co z jeho minulosti. Podle mφstopisu ╚ech jej okolo roku 1450 zalo₧ili majitelΘ lanÜkrounsko û lanÜperskΘho panstvφ, KostkovΘ z Postupic. Le₧φ v nejÜirÜφm ΦermenskΘm ·valu, kde byly vhodnΘ podmφnky pro jeho zalo₧enφ. Hrßz je asi 100 m dlouhß, v nejÜirÜφm mφst∞ u paty loviska 10 m Üirokß a vφc ne₧ 5 m vysokß. Rybnφk mß v²m∞ru okolo 15 ha, je vÜak z poloviny zarostl² sφtφm a rßkosφm. Byl pansk² a pat°il k n∞mu ml²n a velk² lßn pole. Ml²n i pozemky byly pronajφmßny mlynß°p∙m, kte°φ se starali i o hospoda°enφ a v²lov rybnφka. Rybnφky byly odedßvna budovßny pod dozorem zkuÜen²ch rybnφkß°∙. Hrßz je sypanß jφlem, kter² byl navß₧en z blφzkΘho okolφ a byl dusßn ta₧n²mi voly. Vnit°ek hrßze je zpevn∞n kameny. U hrßze u loviska byla jeÜt∞ p°ed 30 lety hloubka 3 m. Dnes je rybnφk zaneÜen nßnosem z polφ a je tu hloubka okolo 1 m- BezpeΦnost obce v dolnφ Φßsti obce zabezpeΦoval splav, a proto b²val d∙kladn∞ opravovßn a udr₧ovßn. Poslednφ d∙kladnou p°estavbu provedlo mφstnφ JZD v roce 1963 nßkladem 750. 000,-- KΦs. Splav je vybudovßn ze ₧ulov²ch kvßdr∙ a stavidlo s lßvkou ₧eleznou konstrukcφ. D°φve b²val splav z prken a konstrukce stavidel i lßvka z trßmovφ a foÜen. Splav po staletφ vydr₧el veÜkerΘ nßpory vody p°i pr∙tr₧φch i jarnφch tßnφch a nebyly nikdy ohro₧eny ₧ivoty lidφ. Povodφ potoka ╚ermenky mß jen po rybnφk rozlohu vφce ne₧ 20 km2. Pohled na st°φbrnou hladinu rybnφka s labut∞mi a vodnφm ptactvem s vyhlφdkou na PanskΘ lesy, vzh∙ru k Bφd∞ i k MarißnskΘ ho°e by zaslou₧ily, aby na hrßzi byly umφst∞ny laviΦky k posezenφ a k pokochßnφ se pohledem na p°φrodu jednΘ z nejkrßsn∞jÜφch Φermensk²ch partiφ. Dßle p°ejdeme k saun∞ vybudovanΘ MNV. Tady u nßhonu na ml²n, kde se °φkalo ôU zahrßdkyö, bylo v roce 1937 vybudovßno koupaliÜt∞. Jednota Sokol zde z°φdila jednoduchΘ kabinky na p°evlΘkßnφ, obec zpevnila m∞lk² b°eh, zakoupila n∞kolik lodiΦek, kterΘ byly prop∙jΦovßny. Rybnφk a koupßnφ, p°ilehlΘ PanskΘ lesy i malΘ lesφky v okolφ p°ivßbily tehdy o prßzdninßch mnoho letnφch host∙. Po n∞kolik let se v letnφ sez≤n∞ vyva°ovalo v mφstnφch hostincφch a₧ 400 ob∞d∙ mimo stravovßnφ v soukromφ. S rybnφkem bylo spjato d∞tstvφ a mlßdφ mnoha generacφ Φermensk²ch obΦan∙. V lΘt∞ koupßnφ, v zim∞klouzaΦky, to jsou nezapomenutelnΘ dojmy, kterΘ v myslφch lidφ p°etrvßvajφ a₧ do pozdnφho v∞ku. Nynφ od sauny p°ejdeme silnici a vracφme se zp∞t do prostoru kempu. Cel² okruh m∞°φ okolo 6 km. |