kemp, V Sad∞, Crk,
k°i₧ovatka u Kreuzigerova k°φ₧e, rozvodφ mo°φ,
Jakubovice, Panova louka, umrlΦφ cesta Jakubovickß, U
tenisu, rybnφk, kemp Byla to tzv. ôZemskß cestaö je₧ vychßzela z vnitrozemφ ╚ech, Üla p°es LitomyÜl, Skuhrov, Hornφ DobrouΦ, ke Kreuzigerovu k°φ₧i, k b²valΘ rycht∞ p°es dneÜnφ nßm∞stφ, odtud pak k JablonnΘmu nad Orlicφ a dßle do Kladska. Druhß cesta, zvanß dnes ôCesta na horßchö neboli ôP°φΦniceö jde ze severu od Nßchoda, p°es Äamberk, Letohrad, vede p°es H∙ru, okolo Adamova jezera, kde nad Petrovicemi p°echßzφ silnici a jde po b°ehu hor ke Kreuzigerovu k°φ₧i, kde se k°i₧uje s cestou z Hornφ DobrouΦe a vede do Jakubovic, k LanÜkrounu a odtud na Moravu. Ob∞ prastarΘ cesty byly velmi d∙le₧itΘ, mφsty vyje₧d∞nΘ a od vody vymletΘ hluboΦiny, jejich₧ b°ehy jsou Φasto porostlΘ bohat²m Üφpkovφm a spojovaly a₧ do r. 1887, kdy byla vybudovanß po ╚ermnΘ prvnφ silnice, naÜi obec se sv∞tem. Cestou ke k°φ₧i, v mφstech b²valΘho kurnφka na druhΘ stran∞ cesty, bylo a₧ do 2. sv∞tovΘ vßlky prvnφ fotbalovΘ h°iÜt∞. V t∞ch mφstech odboΦila a vedla pak soub∞₧n∞ jinß cesta, zvanß ôHornodobrouΦskß ·mrlΦφ cestaö. Po nφ nosili nebo vozili po staletφ a₧ do druhΘ poloviny minulΘho stoletφ hornodobrouΦtφ svΘ mrtvΘ na Φermensk² h°bitov. PokraΦujeme dßle v cest∞ a p°ed sebou mßme oblast ovocn²ch sad∙ o rozloze vφce ne₧ 11 ha. Zalo₧ili jej v roce 1951 ΦermenÜtφ zahrßdkß°i a mno₧stvφ chat sv∞dΦφ i o rekreaΦnφ oblasti. P°i cest∞ vzh∙ru, nedaleko v lese, je znßmß studßnka v ôCrkuö s velmi dobrou vodou, kterß ej tΘm∞° bez dusiΦnan∙. Studßnka i okolφ s chrßn∞n²mi rostlinami pat°φ do chrßn∞nΘ oblasti a prostranstvφ kolem nφ upravili zahrßdkß°i. ôKreuziger∙v k°φ₧ö stojφ na pozemcφch hornodobrouΦskΘ rychty a postavil jej v roce 1784 jejφ majitel Kreuziger. K°φ₧ slou₧il jako d∙le₧it² orientaΦnφ bod na k°i₧ovatce dvou cest. Nenφ znßmo z jak²ch d∙vod∙ byl postaven. V roce 1980 zde zahrßdkß°i vysadili dv∞ lφpy a umφstili laviΦku. Na k°i₧ovatce odboΦφme vlevo, kde lesnφ d∞lnφci t°φdφ vyt∞₧enΘ d°φvφ. Vpravo, kde stojφ skupina buk∙ s oznaΦenφm lesnφho dφlu Φ. 12, vedla prastarß hlavnφ cesta z hor. Dnes je zarostlß a nepr∙jezdnß. Pou₧ijeme tedy novou lesnφ cestu, kterß se vyh²bß stoupßnφ a opodßl, kde stojφ starΘ mohutnΘ buky, se schßzφ s cestou p∙vodnφ. To u₧ jdeme krajem lesa s v∞tvovφm strom∙ Üiroko p°es cestu p°eklenut²m a p°ipomφnßme si tu hlavnφ evropskΘ rozvodφ. Na konci lesa na pravΘ stran∞ cesty postavili jakuboviΦtφ myslivci posed a z n∞j sledujφ vysokou zv∞° vychßzejφcφ z lesa na pastvu. Je odtud dalek² v²hled do kraje, kde spl²vß nejv²chodn∞jÜφ cφp Orlick²ch hor s lanÜkrounskou kotlinou. Dominuje tu ôLßzekö (714 m) a Rychnovsk² vrch (541 m). Na pravΘm k°φdle se tßhne mohutnß h°bet zvan² ôJφloviceö s nejvyÜÜφm mφstem, nazvan²m ôPaliceö (613 m). Pod lesnat²m h°betem se tßhne vesnice Ostrov a dßle za nφm ╚eskß T°ebovß. BlφzkΘmu v²hledu brßnφ lesφky a skupina strom∙ na jakubovick²ch pozemcφch. I zde bohatΘ Üφpkovφ p°i cest∞ p°ipomφnß prastarou cestu, kterß tudy p°es Jakubovice a LanÜkroun sm∞°ovala na Moravu. Provoznφ cesta Ükolnφho statku v LanÜkroun∞ nßs p°ivßdφ do Jakubovic. Nevelkß obec, dnes p°ipojenß ke st°ediskovΘ obci Dolnφ ╚ermnß, mß 124 obyvatel a jen 32 dom∙ (stav k 1. 1. 1980). Je to obec p°evß₧n∞ zem∞d∞lskß. Nejni₧Üφ mφsto, kde pot∙Φek opouÜtφ katastr, je 376 m a nejvyÜÜφ (p°i cest∞, kudy jsme p°iÜli z lesa) 505 m. Mß v²m∞ru 351,8 ha. èkola je z roku 1873, kostelφk z roku 1850. D°φve tu byla d°ev∞nß kaple a okolo h°bitov. Kostelφk mß varhany, kterΘ postavil jakubovick² truhlß° H²bl, kter² takΘ zhotovil varhany pro kostelφk na MarißnskΘ ho°e v Hornφ ╚ermnΘ. Vyrßb∞l takΘ housle. I dnes majφ Jakubovice odbornφky ve v²rob∞ a lad∞nφ hudebnφch nßstroj∙. á HISTORIE OBCE JAKUBOVICE Stejn∞ jako ostatnφ vesnice, jsou i Jakubovice jmenovßny v roce 1304 v darovacφ listin∞ krßle Vßclava II. jako dar novΘmu zbraslavskΘmu klßÜteru. Jakubovice byly odedßvna n∞meckΘ, pat°ily vÜak fa°e a Ükole v ╚ermnΘ. Podle dokumentu o zajiÜt∞nφ fary v ╚ermnΘ v r. 1714 m∞ly Jakubovice 170 obyvatel. Je zajφmavΘ, ₧e kdy₧ do LanÜkoruna i do ╚ermnΘ je skoro stejn∞ daleko, byly p°ifa°eny do ╚ermnΘ. JakuboviΦtφ obΦanΘ dochßzeli do ╚ermnΘ nejen do kostela a d∞ti do Ükoly, ale i do ml²na, na pilu, za °emeslnφky a pozd∞ji i na poÜtu. Byli to lidΘ poctivφ, pracovitφ a mezi Φermensk²mi i jakubovick²mi vlßdla shoda a spokojenost. Po roce 1873 zaΦaly chodit do Ükoly d∞ti v Jakubovicφch, ale aby se nauΦily Φesky, dochßzely na 1 rok do m∞Ü¥anskΘ Ükoly do ╚ermnΘ. Tak to bylo a₧ do doby, kdy se Hitler v N∞mecku uchopil moci. Dnes pozemky obhospoda°uje Stßtnφ statek LanÜkroun a v mφst∞ je jedna stßj pro dojnice. Silnice z LanÜkrouna do ╚ermnΘ je z roku 1906 a do tΘ doby chodili nebo jezdili jakuboviΦtφ okolo pamßtnΘ borovice starou cestou p°es ôPansk²ö a ôObecnφ losö. Ti nejstarÜφ pamatujφ ôJakubovickou umrlΦφ cestuö, kudy nosili nebo vozili svΘ mrtvΘ na h°bitov do ╚ermnΘ. Kdy₧ pohodlnou silnicφ p°ijdeme do mφst, kde teΦe lesnφ pot∙Φek (ve vodnφch mapßch oznaΦen² jako ôDoubravkaö), uvidφme mφsto, kde se dodnes °φkß ôPßnova loukaö. Dnes tu je les, ale jeÜt∞ p°ed vφce ne₧ 50 lety tu petrovick² nadlesnφ Fichna m∞l louku a ΦermenÜtφ tu suÜφvali seno. Kdysi se tu modraly kvφtky jaternφku, ale ten vymizel a dnes tu v p°edja°φ vykvΘtajφ bledule. Silnici p°etφnß lesnφ cesta od Kreuzigerova k°φ₧e. Dßle silnice mφrn∞ stoupß a₧ k nebezpeΦnΘ zatßΦce. Vlevo p°i lesnφ cest∞ za m²tinou uvidφme hromady a₧ 1 m vysokΘ. Jsou to ôsφdlaö lesnφch mravenc∙ a b²valo jich tu a₧ osm. Naproti lßnu polφ p°i silnici bylo p°ed vφce ne₧ 40 lety tenisovΘ h°iÜt∞ a dodnes se tu °φkß ôU tenisuö. V roce 1917 major c.k. rakouskΘ armßdy Boh. Vacek, rodßk Φermensk², vybudoval toto h°iÜt∞ a hrßval se tu tenis. Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce (do r. 1925) se zde nehrßlo, a₧ lΘka° z ╚ermnΘ Vlad. Melichar toto h°iÜt∞ znovu obnovil. Lesy se prostφraly i po druhΘ stran∞ silnice jeÜt∞ p°ed vφce ne₧ 100 lety a pat°ily k ΦermenskΘ rycht∞. Majitel Eustach Urban, aby si pomohl z dluh∙, prodal i 14 ha lesa. Prodal les, pa°ezy i pozemky Φermensk²m chalupnφk∙m a nakonec prodal r. 1904 za 20. 500 zlat²ch i rychtu Josefu Cejnarovi z Φφsla 84, z ╚ermnΘ. Dßle p°ichßzφme k ΦermenskΘmu rybnφku, kter² ji₧ dnes zar∙stß rßkosφm. JeÜt∞ p°ed 50 lety se u silnice koupala d∞vΦata v zßst∞rkßch a v mφstech sauny odd∞len∞ chlapci, kte°φ byli v²bornφ plavci. A odtud kolem rychty se op∞t vracφme do kempu. Okruh m∞°φ okolo 6 km |