Jdeme prastarou cestou zvanou ôZemskß cestaö, je₧ vychßzela z vnitrozemφ ╚ech, Üla p°es LitomyÜl, Skuhrov, Hornφ DobrouΦ ke Kreuzigerovu k°φ₧ a₧ k b²valΘ ΦermenskΘ rycht∞, dßle pak k JablonnΘmu nad Orlicφ a₧ do Kladska.

Druhß cesta zvanß dnes ôcesta na horßchö neboli ôP°φΦniceö jde od Nßchoda p°es Äamberk, Letohrad, vede dßle p°es H∙ru okolo Adamova jezera, nad Petrovicemi p°etφnß silnice a jde po h°ebeni hor ke Kreuzigerovu k°φ₧i. Zde se k°i₧uje s cestou z Hornφ DobrouΦe a vede do Jakubovic, dßle k LanÜkrounu a na Moravu.

Ob∞ tyto stezky byly velmi d∙le₧itΘ prastarΘ cesty, mφsty jako hluboΦiny, jejich₧ b°ehy jsou Φasto porostlΘ bohat²m Üφpkov²m ke°em a pojovaly a₧ do roku 1887, kdy byla vybudovßna po ╚ermnΘ prvnφ silnice, naÜi obec se sv∞tem.

Cestou ke k°φ₧i, v mφstech b²valΘho kurnφka, b²valo a₧ do druhΘ sv∞tovΘ vßlky prvnφ fotbalovΘ h°iÜt∞. Soub∞₧n∞ s touto cestou vedla jeÜt∞ jedna, tzv. ôhornodobrouΦskß umrlΦφ cestaö. Po nφ nosili nebo vozili a₧ do druhΘ polovice minulΘho stoletφ z Hornφ DobrouΦe svΘ mrtvΘ k pochovßnφ na Φermensk² h°bitov.

PokraΦujeme dßle a p°ed sebou spat°φme oblast ovocn²ch strom∙ o rozloze vφce ne₧ 11 ha. Zalo₧ili jej v roce 1951 ΦermenÜtφ zahrßdkß°i a mno₧stvφ chat dnes sv∞dΦφ i o rekreaΦnφ oblasti.

Nedaleko v lese je znßmß studßnka v ôCrkuö s velmi dobrou vodou, kterß je tΘm∞° bez dusiΦnan∙. Studßnka v hloubi lesa s chrßn∞n²mi rostlinami pat°φ do chrßn∞nΘ oblasti.

Kreuziger∙v k°φ₧ stojφ na pozemcφch hornodobrouΦskΘ rychty a postavil jej v roce 1784 jejφ majitel T. Kreuziger. K°φ₧ slou₧il jako d∙le₧it² orientaΦnφ bod a nenφ znßmo z jak²ch d∙vod∙ byl postaven. ┌pravu okolφ v t∞chto mφstech provedli nedßvno zahrßdkß°i.

Nedaleko odtud na v²chod zaΦφnß hlavnφ evropskΘ rozvodφ mo°φ. Jde po h°ebenu ôPanskΘho lesaö k MarißnskΘ ho°e /503 m/, odtud do Nepomuk, na Haldu, p°es V²prachtice a ╚enkovice k Bukovin∞ /958 m/ a SuchΘmu Vrchu.

DalÜφ prochßzka vede ôPansk²m lesemö. CelΘ polesφ mß v²m∞ru 180 ha a tßhne se od ╚ervenΘho vrchu k MarißnskΘ ho°e /503 m/. NejvyÜÜφ bod polesφ je 508 m a nalΘzß se nedaleko Kreuzigerova k°φ₧e na hranici katastru obce. Polesφm protΘkß lesnφ pot∙Φek, dlouh² skoro 3 km a je ve star²ch vodnφch mapßch naz²vßn ôDoubravkaö. Lesnφ porosty jsou p°evß₧n∞ smrkovΘ s v²skytem mod°φn∙, borovic i jedlφ, buk∙, dub∙ a b°φzy. JmΘno pot∙Φku naznaΦuje, ₧e zde v dßvn²ch dobßch p°evlßdal dub.

Pansk²m lesem k silnici vedou 2 tvrdΘ cesty s hlubok²mi p°φkopy po obou stranßch, postavenΘ pravd∞podobn∞ a₧ po roku 1907, kdy byla vybudovßna silnice z ╚ermnΘ do Jakubovic, P°i dolnφ cest∞ spat°φme vzßcn² jev. Jsou to a₧ 1 metr vysokΘ kupy lesnφch mravenc∙. Je jich tu p°i cest∞ asi 8.

Hornφ cesta, po nφ₧ jdeme, je delÜφ a nedaleko od silnice je tu postavena d°ev∞nnß bouda zvanß ôHajnovaö, snad z let, kdy se stav∞ly cesty. V nφ byla sklßdka v∞cφ, kterΘ hajn² pot°eboval v lese, na p∙d∞ bylo seno pro zv∞°, zde lidΘ Φekali na hajnΘho, kdy₧ p°id∞loval ôvej°ezö a i d°φvφ se tady platilo. Ve velkΘ nepohod∞ se tady ukr²vali d°eva°i a nßhodnφ chodci. V letech prvnφ republiky o lesy peΦoval pansk² hajn² Kryl z Jakubovic, a pak od druhΘ sv∞tovΘ takΘ N∞mec Born. Oba netrp∞li prochßzky po lese, aby nebyla plaÜena lesnφ zv∞°. Kr²l byl znßm sv²m halasn²m lßte°enφm, ₧e i d∞ti a ₧eny se ho bßly. Hornφ cesta k°i₧uje silnici a jde dßle obecnφm lesem na SmrΦinu. Z vzßcn∞jÜφch a chrßn∞n²ch rostlin se tu nachßzejφ p°i pot∙Φku bledule, kde jsou mφsta jakoby je smetanou polil. I modrΘ jaternφky je tu mo₧no spat°it, u₧ ale v menÜφm mno₧stvφ. Lidskß ruka je vykopala a do zahrßdek zasadila.

Cestou po jakubovickΘ silnici si povφme n∞co o historii PanskΘho lesa. Pansk² les s lesem obecnφm je poz∙statkem b²valΘho zemskΘho pralesa, kter² byl v dob∞ P°emysla Otakara I. a P°emysla Otakara II. n∞meck²mi kolonisty osφdlovßn. VÜude tam, kde byla p∙da pralesa vhodnß k obd∞lßvßnφ ji zabrali. Jen Pansk² les, t°eba₧e byl blφzko novΘ osady, z∙stal pro t∞₧kou jφlovitou p∙du pralesem.

Okolo roku 1450 byl pßny Kostky z Postupic vlastnφky panstvφ lanÜkrounsko û lanÜperskΘho vybudovßn rybnφk v ╚ermnΘ a rybnφk i les byly panskΘ.

Lesy se tßhly po obou stranßch silnice jeÜt∞ p°ed vφce ne₧ sto roky a₧ k rybnφku. DneÜnφ lßn polφ po levΘ stran∞ silnice byl tehdy vzrostl² les a pat°il k ΦermenskΘ rycht∞. Rychtß° Eustach Urban byl velmi jzadlu₧en, a proto les prodal, aby si pomohl z finanΦnφch nesnßzφ.

Prodal les, prodal pozemky Φermensk²m chalupnφk∙m a nakonec r. 1884 prodal i rychtu za 20 500 zl. Josefu Cejnarovi.

Pravß strana silnice k Jakubovicφm mß takΘ kus historie. I kdy₧ je dßvno a dßvno odvßtß. Ne₧ byla z°φzena r. 1907 do Jakubovic silnice, vedla t∞mito mφsty cesta, zvanß tΘ₧ umrlΦφ cesta. Po cest∞, a₧ do roku 1870, kdy byla v Jakubovicφch postavena kaple a h°bitov, tu jakuboviΦtφ osadnφci vozili nebo nosili svΘ mrtvΘ na h°bitov do ╚ermnΘ. Na tΘ₧e stran∞ silnice v lese se dodnes °φkß ôU tenisuö. V roce 1917 tu major c. k. rakouskΘ armßdy Boh. Vacek rodßk Φermensk² vybudoval tenisovΘ h°iÜt∞ a hrßval tu tenis. Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce se tu do r. 1925 nehrßlo, a₧ V. Melichar, lΘka° v ╚ermnΘ, h°iÜt∞ znovu obnovil a do druhΘ sv∞tovß vßlky tady Φermenskß smetßnka hrßla tenis.

Jako na stole mßme p°ed sebou Φermensk² rybnφk, zar∙stajφcφ rßkosφm, kde jeÜt∞ p°ed 50 lΘty se koupala u silnice Ükolnφ d∞vΦata odd∞len∞ jen v zßst∞rkßch. Na mφst∞ sauny se koupali chlapci, tehdy samoz°ejm∞ bez plavek. Kluci byli v²bornφ plavci a bylo ostudou, kdo rybnφk nep°eplaval.

Okruh stezky 5 û 6 km



Prameny: Mφstopis obce Dolnφ ╚ermnΘ
Obecnφ kronika
Farskß kronika
Pam∞ti Φermensk²ch obΦan∙