Tato trasa je nejdelÜφ, m∞°φ okolo 15 û 16 km a prochßzφ tΘm∞° po celΘm obvod∞ Dolnφ a Hornφ ╚ermnΘ. Ale pat°φ takΘ k nejhezΦφm ze vÜech okruh∙, proto₧e mß nejen p∞knΘ vyhlφdky po ╚ermnΘ a okolφ, ale prochßzφ i malebn²mi ·dolφΦky ramen potoka ╚ermenky.

Z kempu projdeme okolo d∞tskΘho domova a p°es nßm∞stφ pokraΦujeme silnicφ. P°ed b²valou VaÜkovou hospodou odboΦφme po n∞kolikrßt ji₧ zmφn∞nΘ cest∞ vzh∙ru k obzoru na sever. Necel²ch 100 m po levΘ stran∞ strßla prvnφ d°ev∞nß Ükola, pozd∞ji Φp. 11, postavenß v roce 1666. Do tΘ doby uΦili uΦitelΘ ve sv²ch obydlφch. V mφstopisu obce Dolnφ ╚ermnΘ Φteme, ₧e chaloupka byla roku 1799 prodßna uΦiteli Josefu Markovi. Nenφ znßmo, zda d∞ti uΦil dßle ve svΘ chalup∞, nebo kde jinde se tehdy uΦilo.

PokraΦujeme cestou a₧ k rozcestφ do Rßje, kde stojφ kamenn² sloupek s obrßzkem, kter² byl p∙vodn∞ po r. 1814 postaven na MarißnskΘ ho°e. U n∞j se ka₧doroΦn∞ po lΘta schßzeli poutnφci p°ed dlouhou p∞Üφ cestou do Maria-Zell v Rakousku. Cesta do Rßje je i s loukami rozorßna a p∞stuje se tu obilφ. Dφvßme se do rozkoÜnΘ kotlinky, kde v polovici minulΘho stoletφ bvla postavena Φφsla 516, 540 a 549. Do roku 1945, tedy asi za 100 let, nebylo po nich ani pamßtky. U b²valΘ Suchomelovy stodoly nad ·dolφΦkem tr∙nφ dva starΘ prosychajφcφ stromy, lφpa a klen. Odtud se dφvßme do p∙vabnΘho ·dolφΦka s okolφm.

V jednΘ z chalup n∞jak² èilar, zvan² Kocourek, vyuΦen² sirka°, se svou ₧enou a tovaryÜem, vyrßb∞l podomßcku roΦn∞ velkΘ mno₧stvφ sirek. Chasnφk se od fosforu, s nφm₧ pracoval, otrßvil a zem°el. Kdy₧ se pracovalo naplno, bylo i s roznßÜkou zam∞stnßno 5 osob. Ne₧ se sirky vyrßb∞ly v tovßrn∞ v SuÜici, vyrßb∞lo se na KunΦicφch a okolφ podomßcku na 4 mil. sirek denn∞.

V blφzkosti ôRßjeö se za prvnφ republiky hrßla v p°φrod∞ velkß v²pravnß divadla, kde ·Φinkovalo na 170 osob.

Nem∙₧eme se dost naba₧it pohledu z kopeΦka nad klenem nebo lφpou do blφzkosti i do dßli. Post°ehneme nejbli₧Üφ pahrbek ôRohßΦö s n∞kolika chalupami a za nφm na dosah ruky masiv zalesn∞nΘho kopce ôH∙ryö. Jak jinak se nßm odtud jevφ s Üirok²mi verm∞°ovick²mi loukami u H∙ry v olÜφch skryt² potok ╚ermenka, na jeho₧ vod∞ podle pozemkov²ch knih od roku 1563 ôPodhorsk² ml²nö klapßval a d°φvφ na pile °ezal.

Proti naÜim zrak∙m se prostφrajφ ÜirokΘ lßny polφ s Jansovou kapliΦkou postavenou asi v roce 1720 na k≤t∞ 440 m. Na obzoru se pne kopec ôVartaö s nadmo°skou v²Ükou 508 m, jejφ₧ vrchol je dnes zalesn∞n². Donedßvna byl vrchol hol² a plnil v dßvn²ch dobßch strß₧nφ ·kol. D°φve se tu zapalovaly ohn∞ a v pozd∞jÜφch dobßch se odtud vyst°elovaly barevnΘ rakety. Z nejvyÜÜφho mφsta na Vart∞ bylo vid∞t do okolφ na vÜechny strany jako nikde jinde. Vedle Varty zahlΘdneme jeÜt∞ zalesn∞n² h°eben hor s Klekarovou horou (519 m). Vpravo vedle H∙ry p°i TichΘ Orlici uvidφme KunΦice a Orlici a p°i dobrΘ viditelnosti dohlΘdneme i na letohradsk² zßmek. Pohled od b²valΘ Suchomelovy chalupy je opravdov² rßj na pohled.

Vracφme se na cestu k JablonnΘmu, je₧ byla ve star²ch mapßch 6 û 8 m Üirokß a pat°ila v naÜem kraji k hlavnφm cestßm. Nebyla to cesta ledajakß. Tudy se dopravovalo vÜe, co lidΘ pot°ebovali, rachotila tady kola a sk°φpaly brzdy t∞₧k²ch formansk²ch voz∙ jedoucφch do hor a do Kladska. I vojenskΘ transporty ve vßlkßch tudy tßhly.

Zde takΘ n∞kdy okolo roku 1970 naÜly Ükolnφ d∞ti s uΦitelem Hßjkem 2 kamennΘ buchy na ubφjenφ zv∞°e. Jeden ve velmi dobrΘm stavu byl ulo₧en v krajskΘm muzeu v Hradci KrßlovΘ. Druh² m∞l ulomen² otvor pro nßsadu a nenφ znßmo, kde se nynφ nalΘzß. Buch∙ se u₧φvalo v pradßvn²ch dobßch a my si uv∞domujeme, jak dßvno tu u₧ pulsoval ₧ivot.

Okraj obce s loukami, p°es pahrbek RohßΦ, Rßj, dßle ke kravφnu a₧ po Saharu a Mlynß°∙v kopec, mß jφlovitΘ p∙dy s mno₧stvφm kamenφ, pole nejsou p°φliÜ ·rodnß. KanadskΘ topoly zasazenΘ JZD v roce 1955, coby v∞trolamy proti v∞tr∙m z ·dolφ TichΘ Orlice, nesplnily sv∙j ·kol a mrazivΘ severßky su₧ujφ tento kraj dßl. Dφvßme se proti svahu, kter² se zvedß k obzoru. Je obrßcen ke slunci, s p∙dou znaΦn∞ pφsΦitou a z obou stran chrßn∞n² zßv∞t°φm les∙. LidΘ pracujφcφ na poli v ₧ßru slunce, bez sebemenÜφho vßnku v zßv∞t°φ se cφtili jako ôNa Saha°eö. Nßzev vznikl v dob∞ kolektivizace a udr₧el se dodnes. TΘm∞° na vrcholku svahu je cesta lemovanß skupinkami strom∙ a ke°∙ a tvo°φ hranici katastru verm∞°ovickΘho. Podφvßme-li se nazp∞t, je odtud hezk² pohled na Dolnφ ╚ermnou.

NaÜi cestu v blφzkosti n∞kolika b°φzek tu na vrcholu svahu k°i₧uje cesta z Hornφ ╚ermnΘ do Vermn∞°ovic. Dnes zar∙stß trßvou, ale byla donedßvna hojn∞ u₧φvanou zkratkou (nejmΘn∞ o 3 km) z Hornφ ╚ermnΘ do Verm∞°ovic k vlaku. Dnes u₧ nikdo nevφ, co tenkrßt lidΘ za₧ili strachu, kdy₧ rßno za tmy nebo veΦer chodili touto cestou a co zkusili v mraziv²ch v∞trech, v zimnφch plφskanicφch nebo v zßv∞jφch sn∞hu. Strategickß cesta pokraΦuje rovnob∞₧n∞ s cestou k Verm∞°ovic∙m a nedaleko odtud odboΦuje k severu a dol∙ po svahu k Byst°φΦku, dßle k JablonnΘmu a poblφ₧ toku TichΘ Orlice do Kladska, kterΘ jeÜt∞ do poloviny 18. stoletφ pat°ilo ke korun∞ ΦeskΘ. Stojφme nynφ na hranicφch t°φ katastr∙ û dolnoΦermenskΘm, verm∞°ovickΘm odtud na zßpad a na sever od cesty je katastr byst°eck². Je odtud p∞kn² pohled nahorskΘ obce. Dole pod nßmi v ·dolφ se n∞kolika chalupami ukazuje Byst°ec, za masivem kopce se skr²vß JablonnΘ nad Orlicφ, o kousek dßle ve svahu le₧φ seskupenß obydlφ obΦan∙ sobkovick²ch. Vlevo se vypφnß Faltus∙v kopec, vysok² 638 m.

Po celΘ dΘlce horizontu se tßhne h°eben T∞chonφnskΘho lesa s Vysok²m kamenem (843 m), dßle Such² vrch (995 m) a Bukovß hora (954 m). Pod masivem les∙ SuchΘho vrchu hledßme horskou obec JamnΘ, kterΘ se ve velkΘm v²ÜkovΘm rozdφlu sva₧uje k JablonnΘmu.

Po prohlφdce a orientaci pokraΦujeme podle zmφn∞n²ch b°φzek cestou do ôFarskΘho lesaö. P°i cest∞ nedaleko okraje FarskΘho lesa (asi 20 ha) jeÜt∞ v roce 1980 stßly 3 (snad i 4) nevelikΘ kamennΘ k°φ₧e, coby meznφky k oznaΦenφ hranic. V roce 1702 û 1703 je nechal postavit Φermensk² farß° Vßclav Musφlek, ale dnes bychom je zde marn∞ hledali. Cesta Farsk²m a selsk²mi lesy Byst°eck²mi je rovinatß, ale odvozem d°eva rozje₧d∞nß a plnß kalu₧in.

V mφstech, kde les konΦφ a zaΦφnajφ lßny JZD, odboΦuje dol∙ po svahu novß provoznφ cesta k silnici od Bystrce na Kalhota. P∙vodn∞ Üla cesta p°φmo rovinami polφ a vy·s¥ovala na silnici u k≤ty 492 m.

Po silnici po ΦervenΘ znaΦce se dostaneme do hornoΦermenskΘ osady, zvanΘ ôKalhotyö. Snad proto nesou nßzev Kalhoty, ₧e 7 chalup nebo statk∙ bylo postaveno jeÜt∞ p°i rozdvojen²ch cestßch (ne₧ byla v r. 1892 vybudovßna silnice) do tvaru kalhot. Byly postaveny okolo poloviny minulΘho stoletφ na odtr₧en²ch pozemφch dolnoΦermensk²ch statk∙ Φp. 110, 135 a 140.

V mφst∞ autobusovΘ zastßvky odboΦφme na svΘ prochßzce sm∞rem doleva a pokraΦujeme dobrou vozovkou, b²valou ôHorßckou cestouö k Je₧kovu statku Φ. 257. V lese po pravΘ stran∞ cesty se po mnoho desetiletφ lßmal opukov² kßmen ke stavbßm a do cest (lom je dnes zarostl² lesem). Uv∞domujeme si, ₧e tu nastupuje po pφsΦit²ch podzolov²ch p∙dßch ·tvar vßpencov², kter² se tßhne p°es Bßj a Ste₧nφk do Zlom∙ a dßle do Nepomuk. B²valß Horßckß cesta, je₧ vedla svahem Φermensk²ch a v²prachtick²ch polφ, je dnes zorßna a velk² lßn polφ p°echßzφ dole v ·dolφΦku v ·zk² prou₧ek luk, po nich₧ se mφrn∞ sva₧uje naÜe cesta do Bßje. Dovφdßme se, ₧e nevelikß plocha polφ, luΦin i lesφka po pravΘ stran∞ cesty se v letech kolektivizace zaΦala naz²vat ôV Rakousφchö. Snad proto, ₧e jsou to pozemky odlehlΘ, vzdßlenΘ a cesta na pole pro dru₧stevnφky byla stejn∞, jako d°φve pro ₧ence do Rakous, hotovou v²pravou. Po pravΘ stran∞ je strß≥ selsk²ch les∙. Najdeme tu t°i b²valΘ t∞₧iÜt∞ opuky. V dobßch, kdy se zaΦal p∞stovat jetel, hospodß°i svΘ p°ednφ pφsΦitΘ pozemky povß₧eli opukou, kterß mß asi 16% vßpna. Opuka se t∞₧ila a rozvß₧ela ponejvφc v zim∞ na sanφch, p°es zimu p∞kn∞ rozmrzla a na ja°e p°ed jarnφmi pracemi se hromßdky rozhßzely.

U lesnφ cesty ve strßni je mo₧no nalΘzt vzßcnou lΘΦivku û ma°inku vonnou, kterß ve velikΘm mno₧stvφ tu roste.

PokraΦujeme podle lßnu polφ k samot∞ v ôBßjiö. P°es pole se dostaneme k potoku Bßjence. P°i pot∙Φku jsou splan∞lΘ louky, plnΘ bujn∞ rostoucφho dev∞tsilu, je₧ nßs udivuje sv²mi ohromn²mi listy. Nikde jinde nenajdeme tak bohatou vegetaci tΘto rostliny. Pot∙Φek Bßjenka s k°iÜ¥ßlov∞ Φistou vodou je jednφm ze dvou ramen potoka ╚ermenky, kterΘ se u KrΦmy v Hornφ ╚ermnΘ stΘkajφ. Lehce jej p°ekroΦφme a sledujeme lidskΘ obydlφ, kterΘ tu v t°icßt²ch letech p°estav∞l zde na samot∞ majitel Josef Hejkrlφk, kdy₧ i kus strßn∞ s opukov²m kamenem musel vylßmat, aby zφskal stavebnφ materißl a v∞tÜφ prostor pro stavbu. Dnes tu nikdo nebydlφ, jen b²val² osadnφk sem dojφ₧dφ, vyrßbφ koÜ¥ata, koÜφky, ₧eb°φky a jinΘ pot°ebnΘ nß°adφ.

Samota Bßj m∞l p∙vodn∞ 3 chalupy. Byly postaveny v polovin∞ 19. stoletφ. Jedna chalupa je ·pln∞ rozbo°ena, z druhΘ z∙stala parcela, kde stojφ chata a jen Φφslo 261 tu z∙stalo.

Za stavenφm pokraΦujeme cestou do lesa. Rovn∞ cesta vede do Bystrce a vpravo cestou vzh∙ru, okolo b∞lokorΘ jedle se pustφme ke Ste₧nφku. Pozastavφme se jeÜt∞ u chaty se zahradou a bazΘnem ke koupßnφ, do n∞j₧ se voda p°ivßdφ z pot∙Φku Bßjenky. A jeÜt∞ jedno zastavenφ v Bßji. Asi 40 m v²Üe od rekreaΦnφ chaty sejdeme po p°φkrΘm svahu k pot∙Φku a spat°φme dnes u₧ vzßcn² jev, kter² daleko Üiroko nenφ k vid∞nφ. Stojφ tu obr mezi stromy, smrk, je₧ se pne k nebi do v²Üe snad 45 m. Ve v²Üi prsou Φlov∞ka mß pr∙m∞r asi 1 m a odbornφci odhadujφ, ₧e mß 9 m³ a je star² vφce ne₧ 150 let. Marn∞ bychom hledali n∞kde strom tak mohutn², vysok² a zdrav², je₧ Φnφ nad ostatnφ stromy v okolφ. Prßvem nese oznaΦenφ û strom chrßn∞n² stßtem. Do nedßvna tady v lese Strou₧nΘm jemu podobn²ch rostlo n∞kolik.

Plni obdivu Üplhßme po p°φkrΘm svahu k cest∞, je₧ se vine polem a mal²mi lesφky a asi po 1 km ch∙ze se ocitßme op∞t mezi lidsk²mi obydlφmi, na ôSte₧nφkuö, u hospodß°skΘho stavenφ Φφslo 26. D°φve ne₧ p°ijdeme na Ste₧nφk, mßme po levΘ stran∞ cesty velk² komplex polφ zvan²ch ôRovn∞ö s nejvyÜÜφm mφstem v celΘ ╚ermnΘ, k≤tu 553 m. Pohledem vlevo vidφme jak ·dolφΦka potoku Zlomenky, tak i dlouh² p°φkr² svah k Hald∞, kter² se zvedß nad houÜtinou strom∙. Po polnφ cest∞ p°ichßzφme na ·zkou, ale dobrou ste₧nickou silnici, vybudovanou v roce 1919 po prvnφ sv∞tovΘ vßlce nßkladem obce ΦermenskΘ. Osada Φφtß asi 40 hospodß°sk²ch stavenφ a chalup. Byla zalo₧ena p°ed vφce ne₧ 200 lety na odkoupen²ch pozemcφch Φermensk²ch statk∙. V nadmo°skΘ v²Üce o n∞co vφc ne₧ 500 m, v p∙d∞ vßpencovΘho p∙vodu tu dob°e rostou ovocnΘ stromy i vlaÜskΘ o°echy. Sejdeme po mφrnΘm svahu do ·dolφΦka a jsme ve ôZlomechö. Samota Φφtß asi 6 û 7 Φφsel, z nich₧ 2 jsou na b²valΘm katastru ΦermenskΘm a ostatnφ po levΘm b°ehu Zlomenky pat°φ do Nepomuk. V p°φpad∞ zamok°enφ terΘnu p°ejdeme pot∙Φek a jdeme po jeho levΘ stran∞ okolo chalup mßlo pou₧φvanou cestou okrajem lesa zvanΘho ôPtßΦnφkö. V mφstech, kde je p°es pot∙Φek polo₧en d°ev∞n² m∙stek, p°ejdeme na louku.. Pot∙Φek Zlomenka pramenφ na Hald∞ pod dru₧stevnφm kravφnem v ·zkΘm ·dolφ mezi olÜemi. Prßv∞ jako Bßjenka protΘkß polnφmi a lesnφmi ·dolφΦky do Hornφ ╚ermnΘ, kde se oba pot∙Φky u KrΦmy spojujφ a tvo°φ potok ╚ermenku.

K dalÜφ prochßzce se dßme ·zk²m pßsem luΦin vpravo od vodnφho toku, rozkoÜn²m ·dolφΦkem naÜφ Zlomenky, kde se po pravΘ stran∞ prudce zvedajφ dru₧stevnφ lßny s nejvyÜÜφm bodem 549 m, zvan²m ôSuch² kopecö.

Po levΘ stran∞ nad pot∙Φkem se jako hradba tyΦφ les, zvan² ôPtßΦnφkö. A to u₧ jsme na katastru obce ôNepomukyö, kde nßs vφtajφ jen a jen samΘ lesy. OrnΘ p∙dy po ·prav∞ je tu jen asi 1/4 (145 ha), aΦ cel² katastr mß asi 650 ha. Obec je mladß, zalo₧enß roku 1790 z b²valΘho panskΘho ovΦφna, zvanΘho Zßhuba. Tehdy p°i parcelaci v dob∞ robot zabrali prvnφ osadnφci jen malΘ v²m∞ry pastvin v obavßch z robot. Proto rozsßhlΘ pastviny ovΦince po zalo₧enφ obce byly zalesn∞ny. U rozlo₧itΘho dubu v ·dolφ zabφhal sem ostr² klφn katastru hornot°eÜ≥ovskΘho, tak₧e turista tu mohl stßt jednou nohou v Hornφ ╚ermnΘ, druhou v Hornφm T°eÜ≥ovci a rukou sßhnout na strom stojφcφ na ·zemφ Nepomuku.

A vφtß nßs novß samota stojφcφ na mφrnΘm svahu, skrytß za kopci v ·dolφ. Jsme v ôMat∞jkov∞ö. Jsou tu t°i chalupy obrßcenΘ k v²chodu a Φtvrtß asi o 100 m nφ₧e. Samota vznikla n∞kdy v polovici minulΘho stoletφ a ₧e tu bydleli 2 Mat∞jkovΘ, zaΦalo se tu °φkat v Mat∞jkov∞. Za 2. sv∞tovΘ vßlky se tu ukr²vali partyzßni, kdy₧ jim hrozilo zatΦenφ. N∞mci za ukr²vßnφ trestali i smrtφ.

Projdeme samotou mφrn∞ do svahu a p°ijdeme na dobrou provoznφ cestu a po nφ sejdeme okolo hospodß°skΘho stavenφ u Mark∙ po m∙stku p°es pot∙Φek k silnici do Nepomuk. Do roku 1945 se tu °φkalo v Sebranicφch a spolu s Mat∞jkovem bvly postaveny na katastru Hornφho T°eÜ≥ovce. Po vßlce ob∞ osady byly p°ipojeny k Nepomuku, tak₧e mß Nepomuk asi 54 Φφsel, z nich₧ n∞kterΘ jsou ob²vßny jen p°echodn∞. Le₧φ na rozvodφ mo°φ, kterΘ vede p°es Marißnskou horu ke Kreuzigerovu k°φ₧i. Cesta, kterß k°i₧uje silnici, se u Φφsla 42 dvojφ, rovn∞ jde p°es Sebranice a druhß obtßΦφ zmφn∞nΘ Φφslo a pokraΦuje na zßpad k MarißnskΘ ho°e. Je ₧lut∞ znaΦenß a vede z Lßzku p°es SßzavskΘ lesy, Nepomuk, Marißnskou horu a dßle na LanÜperk.

Z cesty po rozvodφ je na ob∞ strany p∞kn² v²hled. Po pravΘ stran∞ sledujeme do Üiroka po svahu a dole p°i potoce rozlo₧enou Hornφ ╚ermnou. Po levΘ stran∞ je z n∞kter²ch mφst p°i dobrΘ viditelnosti nßdhern² v²hled do ÜirokΘ kotliny lanÜkrounskΘ. Po levΘ stran∞ se tyΦφ ku₧el RychnovskΘho kopce, vysok² 586 m a v jeho okolφ urΦujeme, kde kterß obec le₧φ. Jako na dlani le₧φ p°ed nßmi do Üiroka rozlo₧enΘ, s vysok²mi komφny, v∞₧emi kostel∙ a m∞stskΘ radnice, starΘ, b²valΘ okresnφ m∞sto LanÜkroun. Udßvß se, ₧e je postavenΘ roku 1250 a po lΘta v minulosti bylo sφdlem majitel∙ panstvφ lanÜkrounsko-lanÜperskΘho, pozd∞ji sφdlo hejtmanstvφ a okresu. Pohledem zpßtky vΘvodφ hornatΘ a hojn∞ zalesn∞nΘ krajin∞ Lßzek s rozhlednou, vysok² 684 m.

A po pravΘ stran∞ v ·dolφ potoka ╚ermenky i vysoko na p°ilehl²ch kopcφch mezi ovocn²mi stromy je Hornφ ╚ermnß. I zde, stejn∞ jako v NeΘpomuku a na Ste₧nφku, jsou v²bornΘ podmφnky pro p∞stovßnφ ovoce. P∙dnφ mapa obce ╚ermnΘ nßm ukazuje, jak velkΘ plochy katastru v Hornφ ╚ermnΘ jsou p∙dy hlinitΘ (mφsty dost hluboce), bez mrazov²ch kotlin. Za nevelik²m lesem ôHomolkouö se po levΘ stran∞ objevφ ojedin∞lß stavenφ Hornφho T°eÜ≥ovce, zatφmco v∞tÜina obce ukrytß v ·dolφ a ve stromovφ nenφ vid∞t.

Op∞t naÜe oΦi sklouznou k nevÜednφ malebnΘ romantice Φlen∞nΘ krajiny Ste₧nφka, Brodu a Bßje, protkanΘ Φetn²mi lesφky. Te∩ u₧ mßme na dosah ruky Marißnskou horu s p°ilehl²mi pansk²mi lesy. Vyplatφ se nßm, kdy₧ sejdeme kousek cesty po silnici dol∙ ke skupince lφp po pravΘ stran∞, kde stojφ mohutn², 6 m vysok² k°φ₧, zvan² ô╚φp∙v k°φ₧ö, kter² nechal postavit roku 1816 sedlßk a majitel velkΘ hospody, pozd∞ji velkoobchodnφk s vφnem û N∞mec û FrantiÜek Tschepen, lidov∞ zvan² ╚φpa. Vedl velkoobchod s vφnem a mezi soudky vφna paÜoval do Pruska hledanΘ poctivΘ rakouskΘ st°φbr≥ßky. Jeho statek i hospoda stßly v mφstech zßkladnφ Ükoly v Hornφ ╚ermnΘ. P°estav∞l statek i hospodu Φp. 128, m∞l mnoho pßr∙ konφ a velmi zbohatl. Kdy₧ na hranicφch celnφ orgßny na paÜovanΘ st°φbr≥ßky v soudcφch p°iÜly, zaplatil 2x ohromnΘ pokuty, o vÜechno p°iÜel a v chudob∞ zem°el v Hornφm T°eÜ≥ovci u dcery. Pochovali jej v Dolnφ ╚ermnΘ, kde pak i jeho man₧elka byla pochovanß. Byl to Φlov∞k, kter² vlßdl obcφ, jeho₧ slovo platilo i na hejtmanstvφ v LanÜkroun∞, velice podnikav², schopn² obchodnφk, jemu₧ se nakonec nevyplatila touha po majetku a bohatstvφ. Um∞leck² nßhrobek na zdi kostela sv. Ji°φ na h°bitov∞ nßm p°ipomφnß jeho slßvu i pßd.

Pohledem vlevo se nßm otev°e panorßma ÜirokΘho ΦermenskΘho ·valu s rybnφkem a ploÜinou polφ zvedajφcφch se mφrn∞ k Farsk²m a Selsk²m les∙m. Dßle sledujeme podle potoka ╚ermenky a TichΘ Orlice zalesn∞n² h°eben H∙ry a vpravo obce KunΦice, Orlice i Letohrad a n∞kterΘ p°ilehlΘ obce Orlick²ch hor. Za vyjφmeΦn∞ dobrΘ viditelnosti, zejmΘna kolem m∞sφce kv∞tna nebo zß°φ, lze odtud vid∞t celΘ OrlickΘ hory, ba i KrkonoÜe se Sn∞₧kou.

Po tΘto jedineΦnΘ podφvanΘ se ubφrßme k poutnφmu mφstu na MarißnskΘ ho°e. PokraΦuje tu rozvodφ mo°φ a tvrdφ se, ₧e voda ze st°echy kaple k severu teΦe do Severnφho mo°e, zatφmco voda z ji₧nφ strany st°echy teΦe do mo°e ╚ernΘho. Kostel je postaven v roce 1868 a pozd∞ji byl rozÜφ°en. Ubytovacφ hospoda byla postavena v osmdesßt²ch letech minulΘho stoletφ. K°φ₧ovß cesta pochßzφ z roku 1886. Po mnohß desetiletφ se zde konaly pout∞ a schßzeli se tu poutnφci z Φesk²ch i n∞meck²ch obcφ. Marißnskß hora byla takΘ ned∞lnφm dostavenφΦkem Φermensk²ch a t°eÜ≥ovsk²ch soused∙ p°i holb∞ piva. I mlßde₧ sem k vychßzkßm do les∙ s oblibou chodila.

Ale schßzeli se tu poutnφci z okolφ u₧ n∞kdy v polovin∞ minulΘho stoletφ k dlouhΘ pouti p∞Üky do Maria-Zell v Rakousku. Cestu dlouhou p°es 600 km vykonali poutnφci tam i zp∞t neobyΦejn∞ rychle, za 21 dnφ. Spali po stodolßch a po hospodßch, cestou si sami va°ili. Po 40 let je vodil v∙dce poutnφk∙ Leopold Fiala a b²valo jich pr² n∞kter² rok a₧ 200.

Poslednφ velikß pou¥ na MarißnskΘ ho°e v zß°φ 1938 byla manifestacφ Φesk²ch lidφ proti zßboru Φesk²ch obcφ do Sudet. Na 5. 000 lidφ se tu seÜlo, aby vyjßd°ilo sv∙j odpor proti tvrdΘmu diktßtu. MluvΦφ kanovnφk StaÜek zem°el pak za vßlky v koncentrßku.

PokraΦujeme po rozvodφ po Φerven∞ znaΦenΘ cest∞ na zßpad do PanskΘho lesa, kde lesnφ sprßva b²valou lesnφ cestu rozÜφ°ila, p°φkopy po stran∞ vyhloubila, mφsty jφ dala jin² sm∞r. Tudy vede cesta k silnici do Jakubovic. Zastavφme se u borovice, o kterΘ nikdo nevφ, jak je starß.

V Jakubovicφch p°ed autobusovou zastßvkou odboΦφme doprava a je t°eba si pov∞d∞t n∞co z minulosti vesniΦky. Jakubovice jsou stejn∞ jako ╚ermnß a vÜechny okolnφ vesnice jmenovßny v roce 1304 v nadaΦnφ listin∞ krßle Vßclava II. jako dar novΘmu zbraslavskΘmu klßÜteru u Prahy. Tehdy pr² 5 bratr∙ û Jakub, Rudolf, Albrecht, Petr a Michal, jako rychtß°i, zalo₧ilo obce Jakubovice, Rudoltice, Albrechtice, Petrovice a Ostrov (Michelsdorf). Jakubovice byly odedßvna n∞meckΘ a pat°ily k fa°e a Ükole v ╚ermnΘ. Podle dokumentu z roku 1719 o zajiÜt∞nφ fary v ╚emrnΘ m∞ly Jakubovice 170 obyvatel. JakuboviΦtφ dochßzeli do ╚ermnΘ nejen do kostela, d∞ti do Ükoly, ale i do ml²na, na pilu, za °emeslnφky a pozd∞ji i na poÜtu. Vesm∞s to byli lidΘ pracovitφ, poctivφ a vlßdla oboustrannß shoda a spokojenost mezi Φermensk²mi i jakubovick²mi obΦany. D∞ti, i kdy₧ chodily po roce 1873 do n∞meckΘ Ükoly v mφst∞, dochßzely tak alespo≥ na 1 rok do Ükoly v ╚ermnΘ, aby se nauΦily Φesky. Dnes je to obec pohraniΦnφ, osφdlenß, mß 105 obyvatel a jen 36 osφdlen²ch dom∙.

èkola je z roku 1873, kostelφk z roku 1850 (ale u₧ d°φve tu stßla d°ev∞nß kaple a okolo h°bit∙vek). Varhany v kostelφku vyrobil jakubovick² truhlß° H²bl, kter² takΘ zhotovil varhany na MarißnskΘ ho°e. Vyrßb∞l takΘ housle. I dnes majφ Jakubovice odbornφky na v²robu a lad∞nφ hudebnφch nßstroj∙.

Katastr obce m∞°φ 351,8 ha, pozemky obhospoda°uje Stßtnφ statek LanÜkroun. Nejni₧Üφ mφsto, kde mal² pot∙Φek opouÜtφ katastr, je 376 m a nejvyÜÜφ bod je poblφ₧ cesty ke Kreuzigerovu k°φ₧i na rozvodφ mo°φ 506 m.

OpouÜtφme malou vesniΦku po provoznφ cest∞ stßtnφho statku a jeÜt∞ kus cesty jdeme po Φerven∞ znaΦenΘ cest∞, pak odboΦφme doprava na p∙vodnφ d∙le₧itou cestu ke Kreuzigerovu k°φ₧i. I tady vysokß mez p°i hlubokΘ, vyje₧d∞nΘ cest∞ p°ipomφnß jejφ starobylost a v²znam. Dnes opuÜt∞nß, rozje₧d∞nß û a p°ece zde dßvno a dßvno pulsoval ₧ivot. Tudy formani vozili t∞₧kΘ nßklady, p°esunovala se celß vojska i osam∞lφ chodci bezpeΦn∞ doÜli k jistΘmu bodu, Kreuzigerovu k°φ₧i na k°i₧ovatce.

Zastavφme se p°ed vstupem do lesa, kde jakuboviΦtφ myslivci postavili posed. Odtud je dalek² v²hled do kraje, kde spl²vß nejv²chodn∞jÜφ cφp Orlick²ch hor s lanÜkrounskou kotlinou. Dominuje tu Lßzek (714 m) a Rychnovsk² kopec (586 m). Na levΘm k°φdle se tßhne mohutn² h°bet, lidov∞ zvan² Jφlovice s nejvyÜÜφm mφstem Palicφ (613 m). Za h°ebenem Jφlovice le₧φ ╚eskß T°ebovß a dole pod h°betem v ·dolφ ukrytß le₧φ obec Ostrov. Masiv h°bet∙ Jφlovice jsou pφskovcovΘ skßly. OpracovanΘ pφskovcovΘ kvßdry se odtud vozily daleko po okolφ. Nejen sokly Φermensk²ch budov se z nich zdily, ale jak dokazovala kniha v²deje jednoho lomu, vozily se osekanΘ kvßdry a₧ do Prahy na stavbu vltavsk²ch teras. Dokonce pr² se vozily i na dokonΦenφ teras slavnΘho Petrohradu, a to po ₧eleznici z ╚eskΘ T°ebovΘ. Napadß nßs, jak vÜechno mß sv∙j Φas, slßvu i zapomenutφ. Cestou si uv∞domujeme, ₧e jsme p°iÜli do ΦervenΘho permskΘho ·tvaru, kter² zasahuje p°es Hornφ a Dolnφ DobrouΦ, Petrovice a dßle do nitra krajiny.

Cesta vede p°i okraji lesa s v∞tvovφm star²ch strom∙ Üiroko p°es cestu p°eklenut²m. Prochßzφme mφstem hlavnφho evropskΘho rozvodφ, je₧ tu konΦφ. Vznikß nad Bukovou horou, jde p°es ╚enkovice, V²prachtice, po Hald∞ do Nepomuk, k MarißnskΘ ho°e a prochßzφ Pansk²m lesem a₧ do mφst, kam prßv∞ p°ichßzφme.

V mφst∞, kde se naÜe cesta prudce sva₧uje, je vyje₧d∞nß a vymletß dnes zarostlß a nepr∙chodnß, odboΦφme doprava na novou, provoznφ lesnφ cestu. Kus cesty dßle, v mφst∞, kde stojφ skupinka buk∙, s oznaΦenφm lesnφho dφlu Φ. 12, jsme zase na p∙vodnφ cest∞. Je tu pracoviÜt∞ lesnφch d∞lnφk∙, kte°φ tu t°φdφ vyt∞₧enΘ d°φvφ.

A to u₧ jsme na k°i₧ovatce cest u Kreuzigerova k°φ₧e; rovn∞ pokraΦujeme po h°ebenu hor p°es H∙ru, KunΦice, Letohrad, Äamberk k Nßchodu a dßle k severu. NaÜe trasa pokraΦuje cestou z Hornφ DobrouΦe, od LitomyÜle. Dol∙ pokraΦuje k rycht∞, p°es nßm∞stφ k JablonnΘmu nad Orlicφ a do Kladska. OrientaΦnφm bodem byl prßv∞ od roku 1784 Kreuziger∙v k°φ₧, kter² postavil majitel hornodobrouΦskΘ rychty, rychtß° T.Kreuziger. Nevφme proΦ byl zde, daleko od lidskΘho obydlφ, postaven. V roce 1982 tu ΦermenÜtφ zahrßdkß°i zasadili 2 lφpy a postavili laviΦku. Nutno jeÜt∞ p°ipomenout, ₧e ne₧ byla v r. 1887 vybudovanß silnice (tedy p°ed 100 lety), byla zde k°i₧ovatka hlavnφch cest naÜeho kraje.

Pod nßmi se sklßn∞jφ k severu zahrßdkß°skΘ sady o v²m∞°e vφc ne₧ 11 ha, zalo₧enΘ v roce 1951. Ne₧ tu byly zasazeny stromy, byl odtud nßdhern² v²hled k obzoru Orlick²ch hor. Zahrßdkß°i tu vybudovali i mno₧stvφ rekreaΦnφch chat.

P°i klesajφcφ cest∞, u₧ skoro p°i ·patφ ╚ervenΘho vrchu (528 m), se jist∞ rßdi zastavφme a napijeme vody ze znßmΘ a vyhledßvanΘ studßnky v ôCrkuö. K°iÜ¥ßlovß voda, kterß vyv∞rß pod b°ehem, je tΘm∞° bez dusiΦnan∙ a verÜφk na d°ev∞nΘ tabulce vybφzφ k zastavenφ a obΦerstvenφ. Snad rßdi odpoΦineme po dlouhΘ prochßzce v tichΘm chlßdku lesa na laviΦkßch, kterΘ zde umφstili zahrßdkß°i.

Po krßtkΘm odpoΦinku opouÜtφme prostor sad∙ a po rovinatΘ cest∞ sejdeme k MysliveckΘ chat∞. Vlevo p°ed lesφkem a mysliveckou chatou se nßm ukß₧e vrchol kopce, nazvan² ╚erve≥ßk s ly₧a°sk²m vlekem pro zaΦßteΦnφky.

Dole, v mφstech b²valΘho kurnφka, odboΦuje vpravo cesta, zvanß ôhornodobrouΦskß umrlΦφ cestaö. Po nφ nosili nebo vozili hornodobrouΦÜtφ osadnφci a₧ do druhΘ poloviny minulΘho stoletφ svΘ mrtvΘ na h°bitov do ╚ermnΘ.

A p°i cest∞ na louce Emila Cejnara bylo ve t°icßt²ch letech doΦasn∞ povoleno majitelem hrßt fotbal. Hrßlo se tu a₧ do druhΘ sv∞tovΘ vßlky.

A to u₧ p°ichßzφme op∞t do kempu, kde si po tΘto namßhavΘ prochßzce rßdi odpoΦineme.



Prameny: V. VaÜφΦek a J. DuÜek : Mφstopis obce Dolnφ i Hornφ ╚ermnΘ
Obecnφ kronika Φermenskß
Farskß kronika
P∙dnφ a v²Ükovß mapa obce ╚ermnΘ
Pam∞ti Φermensk²ch a jakubovick²ch obΦan∙
Terezißnsk² katastr
Pam∞ti Josefa Vacka z Dolnφ ╚ermnΘ
á

Zpracoval: Jan èilar