╚ermenskß rychta, kostel sv. Ji°φ a prochßzka ╚ermensk²m nßm∞stφΦkem


JeÜt∞ ne₧ byl v roce 1350 postaven na nßvrÜφ nad potokem ╚ermenkou prvnφ rouben² kostelφk, stßla tu u₧ n∞kolik desetiletφ rychta, sφdlo rychtß°e.
Byla d°ev∞nß, roubenß, krytß doÜky s nejv∞tÜφ v²m∞rou pozemk∙. Rychtß°i byli p°evß₧n∞ i hospodß°i na statku. Sprßvu obce spolu s rychtß°em vykonßvali konÜelΘ, (d°φve tzv. kmeti), jich₧ bylo zpravidla voleno p∞t. Dozφrali na vykonßvßnφ roboty, vybφrali poplatky a naturßlnφ dßvky, vykonßvali menÜφ tresty provinil²ch, m∞li na starosti udr₧ovßnφ budov, jako Ükol, kostela, fary. Prodßvali obecnφ pozemky, je₧ le₧ely mezi pr∙b∞₧n²mi obecnφmi cestami p°i potoce (znßmΘ obecnice) ke stavb∞ chalup.
Rychtß°i byli dosazovßni vrchnostφ na obdobφ 6 let, p°iΦem₧ mohli z∙stat v ·°ad∞ po n∞kolik obdobφ.
Byla-li rychta d∞diΦnß û erbovnφ, p°echßzela z pokolenφ na pokolenφ. Rychtu v ╚ermnΘ dr₧el po vφce ne₧ 100 rok∙ rod V²prachtick²ch, po nich tu vlßdli UrbanovΘ a₧ do roku 1848, kdy zaΦali spravovat obec volenφ starostovΘ. Od roku 1535, kdy je uvßd∞n na zvonu kostela jmenovit∞ rychtß°, a₧ do roku 1848 se jich tu vyst°φdalo na 20, z nich₧ mnozφ byli v Φele obce jako nßhradnφci krßtkou dobu. VÜichni rychtß°i od kolonizace zemskΘho pralesa a₧ po zmφn∞n² rok 1535 upadli v zapomenutφ. Zvon na v∞₧i kostela, chrßn∞n² pamßtkov²m ·°adem /p°eΦkal ob∞ vßlky/ nese tento nßpis - ZVON D╠L┴N OD MISTRA GIRZIKA W LITOMISLI KONWARZE KE CTI BOHU WECN▌MU A K SVAT▌MU GIRZ═ A RYCHTARZE GIRZIKA REZKY LP MCCCCCXXXV. Ji°φk Rezka byl pravd∞podobn∞ synem Mat∞je, panskΘho mlynß°e na blφzkΘm ml²n∞.
Z nejstarÜφch d∞jin rychtß°∙ nemßme ₧ßdn²ch prßv, jen ₧e v∞₧ kostela byla stav∞na v roce 1553 za rychtß°e Martina Kostelnφka pod patronacφ pßn∙ Blφ₧ivsk²ch se sφdlem na Petrovicφch.
T∞₧k² ₧ivot ₧ili po BφlΘ ho°e vesniΦnφ osadnφci, ale i rychtß°i nesli v letech 30.letΘ vßlky tφ₧i starostφ. DolΘhala robota, kterß se zvyÜovala, i nßbo₧enskΘ pronßsledovßnφ sφlilo, zvlßÜt∞ v prvnφ polovin∞ 18. stoletφ patenty cφsa°e Karla VI. nemilosrdn∞ su₧ovaly. V roce 1736 a o 6 let pozd∞ji, roku 1742 odeÜlo z ╚ermnΘ za hranice vφce ne₧ 150 osob. V roce 1713 bylo v ╚ermnΘ 713 obyvatel. Sv∞dΦφ o tom dokument o hmotnΘm zabezpeΦenφ fary v ╚ermnΘ z roku 1719 zvan² Terezißnsk² katastr fond 1144. Tehdy odeÜel i rychtß° Jan DuÜek, kter² se p°i₧enil na rychtu k vdov∞ po Vßclavu V²prachtickΘm. OdeÜel s man₧elkou a 4 d∞tmi, zanechal tu vÜe, ne₧ by jako rychtß° û p°edstaven² obce su₧oval obΦany. ╚ermneÜtφ emigranti po dlouhΘm trmßcenφ se usadili a zalo₧ili u Berlφna osadu Rixdorf. Rychta propadla podle zßkona z roku 1736 vrchnosti a ta ji p°id∞lila spolehlivΘmu katolφkovi Pavlu Urbanovi, rychtß°i z Hornφch He°manic.
Poslednφ d°ev∞nou rychtu vystav∞l okolo roku 1720 rychtß° Vßclav V²prachtick², kterou v roce 1925 p°ed zbo°enφm vyfotografoval Φermensk² holiΦ a fotograf Alexandr Hampl. Zachovaly se 2 fotografie, pohled od kostela a pohled na sßl se schodiÜt∞m ze dvora. Byla to vzßcnß jedineΦnß stavba. Dnes z rychty z∙stalo jen torzo, kus st∞ny roubenΘ ze siln²ch trßm∙, z jak²ch kdysi byla vybudovßna celß rychta.
Na rycht∞ v poschodφ se zvlßÜtnφm vchodem ze dvora po schodech byl i prostorn² sßl, kde se po°ßdaly taneΦnφ zßbavy a slavnΘ bßly a od roku 1869 se hrßla prvnφ divadelnφ p°edstavenφ na jeviÜti postavenΘm na pivnφch sudech. Sßl se skromn²m p°φsluÜenstvφm, kter² dodnes slou₧φ obci, byl postaven jednotou Orel za 310000 KΦ. Stavba byla zapoΦata na podzim roku 1926 vyzd∞nφm zßklad∙ a 28. 9. 1927 byla p°edßna svΘmu ·Φelu.


Prameny: D∞jiny selskΘho stavu û Kamil Kropta
Mφstopis obce D. ╚ermnΘ
Kronika Jana Jansy
╚ermnenskß rychta a rychtß°i û Jan èilar
D∞jiny ΦeskΘ emigrace û Gustav Skalsk²




Stopami ╚ermensk²ch d∞jin v dßvnΘ minulosti

Pßtrßme-li po dßvn²ch praobyvatelφch Φermensk²ch, ocitnou se naÜe kroky v mφstech kostela sv. Ji°φ. Nad potokem ╚ermenkou, nad p°φkr²m ostrohem, patrn∞ kdysi stßlo strß₧iÜt∞ starΘ d∙le₧itΘ cesty z LitomyÜle do Kladska. V 10. stoletφ mocnφ Slavnφkovci ovlßdli ve v²chodnφch ╚echßch rozsßhlß ·zemφ, je₧ sahala od Pod∞brad a₧ k zemskΘmu pralesu k LitomyÜli. Do ╚ermnΘ vstupovala cesta z Hornφ DobrouΦe, vedle okolo Kreuzigerova k°φ₧e a okolo strß₧iÜt∞ p°es potok ╚ermenku, nßm∞stφ, k b²valΘ VaÜkov∞ hospod∞, polem i lesem k JablonnΘmu a dßle do Kladska.
P∙vodnφ osadnφci z rouben²ch srub∙ odtud udr₧ovali sjφzdnou cestu, brod, p°es potok a pozd∞ji od roku 1308 most, kter² a₧ do roku 1861 slou₧il. Nyn∞jÜφ most je z roku 1861, pozd∞ji byl dvakrßt rozÜφ°en a dodnes je pou₧φvßn.
V dob∞ kolonizace zemskΘho pralesa za krßl∙ P°emysla Otakara I. a P°emysla Otakara II., vybudoval tu svΘ sφdlo rychtß° a odtud po stoletφ byly °φzeny osudy obyvatel naÜφ obce. prvnφ pφsemnß zprßva o naÜφ obci je z roku 1304, 20. 5., kdy krßl Vßclav II. v darovacφ listin∞ v∞nuje panstvφ lanÜkrounsko-lanÜperskΘ, (kde je jmenovßna i ╚ermnß) jako nadaci klßÜteru ve Zbraslavi u Prahy.
Za krßle Karla IV. bylo z°φzeno v nedalekΘ LitomyÜli biskupstvφ a v roce 1350 je ╚ermnß uvßd∞na jako jeho farnφ ves. Fara zanikla roku 1623 a obnovena byla 1671.
V roce 1535 na d°ev∞nou v∞₧ zav∞sili ΦermenÜtφ osadnφci asi prvnφ zvon. P°eΦkal staletφ a chrßn∞n pamßtkov²m ·°adem visφ na v∞₧i dodnes. Je to zvon sv. Ji°φ, polednφk, lad∞n do t≤nu C, je 700 kg t∞₧k², hladk² s gotick²m nßpisem v korun∞: ôTento zvon delan od mistra Girzika v Litomyssli, konvarze ke cti, k chvale Bohu Wecnymu od Czermny a k svatymu Girzi za rychtarze Girzika Rezky L. p. MCCCCCXXXV.
Brzy na to v roce 1559 postavili ΦermenÜtφ osadnφci za podpory pßn∙ Blφ₧ivsk²ch na Petrovicφch kamennou v∞₧, je₧ dodnes stojφ na p∙vodnφch zßkladech a masivnφ zdi, po mnoha ·pravßch st°echy a bßn∞.
V roce 1575 a v roce 1595 sem byly zav∞Üeny jeÜt∞ 2 dalÜφ zvony. Kostel sßm byl d°ev∞n². V roce 1687 û 1690 byl d∙kladn∞ p°estav∞n a tento star² kostel do roku 1860 slou₧il farnφk∙m z ╚ermnΘ, Petrovic, Jakubovic, Verm∞°ovic, Hornφ DobrouΦe, do jistΘ doby takΘ obcφm Ostrovu a Dolnφ DobrouΦi. V tΘ dob∞ Φφtala Φermenskß farnost vφce ne₧ 5000 osadnφk∙, kte°φ v∞tÜinou ze vÜech jmenovan²ch obcφ tu byli pochovßni na h°bitov ke kostelu.
Sem takΘ v r. 1585 byla pochovßna rodina pßn∙ Blφ₧ivsk²ch na Petrovicφch, kte°φ sφdlili na tvrzi na H∙°e, je₧ hromadn∞, pravd∞podobn∞ na mor, zem°eli. Opukovß deska v malΘ sφ≥ce boΦnφch dve°φ nßm jejich smrt p°ipomφnß. Deska byla v r. 1860 p°i p°estavb∞ kostela vy≥ata z dla₧by starΘho kostela, zkrßcena a zasazena do zdi. Vidφme tu p°eseknutΘ znaky, z nich₧ zb²vajφ helmy s klenoty, s kohoutem a parohy.

Nßpis znφ: LETHA. PANE. 1585, UMRZELI:GSOU:UROZENI: PANI: PAN: HYNEK. BLIZIVKSY. Z BLIZIVA. ANA. PETROVICICH. PANI. MARUSSE. MATI. PANA. HYNKA. PAN. ADAM. SYN. PANA. HYNKA. PANNA. ALINKA. DCERA. PANA. HYNKA. PANNA. MARUSSKA. DCERA. PANA: HYNKA. PAN. DAVID. SYN. PANA. HYNKA. A. TOTO. POCHOVANI. GSOU. PAN. BOH. RACZ. SE SMILOVATI. NAD. GEGIMI. DOSSEMI.

Po nich byl majitelem malΘho panstvφ pan Licek z R²zmburka a na Petrovicφch a po BφlΘ Ho°e se pro vφru vyst∞hovali a jejich panstvφ zakoupili LichtensteinovΘ.
JeÜt∞ krßtce o kostele. Mnozφ se domnφvajφ, ₧e znak kouhouta na v∞₧i jak jej vidφme, je znak husitsk². Kohout je znak ostra₧itosti, byl symbolem obecnΘ cφrkve k°es¥anskΘ u₧ v dob∞ starÜφ. DneÜnφ kostel mimo v∞₧ je postaven v roce 1860, kaple sv. Barbory je postavena ve slohu baroknφm v roce 1735 û 1742. Prvnφ hodiny na v∞₧ byly po°φzeny roku 1858.


Prameny: D∞jiny nßroda ΦeskΘho û Fr. Palack²
D∞jiny selskΘho stavu û Kamil Kropta
Pozemkovß kniha Φermenskß, Obecnφ kronika, Farskß kronika, Kronika obce KunΦic
Terezißnsk² katast. fond 1144 r. 1719




Prochßzka po ╚ermenskΘm nßm∞stφΦku
á
Vezmeme-li vÜe od zaΦßtku musφme zaΦφt Ükolou. Ne₧ v roce 1666 d∞kan VilΦinsk² z ┌stφ nad Orlicφ jmenoval dekretem Ji°φho Hejlka, sedlßka z hornφ Φßsti obce, uΦitelem v ╚ermnΘ a postavena v tΘ dob∞ Ükola, uΦil do roku 1666 hospodß° Martin PechßΦek z ╚ermnΘ na malΘ hospodß°skΘ usedlosti Φφs. 201, pozd∞ji na grunt∞ Φ-p. 187. P°i soupisu poddan²ch podle vφry v r. 1651 je uvßd∞n na grunt∞ 5 (Φp. 187) jako kantor.
Prvnφ d°ev∞nß Ükola na nßm∞stφ, podle farskΘ kroniky ΦermenskΘ, byla postavena v roce 1814 v mφstech nyn∞jÜφ obecnΘ Ükoly. Tu vÜak za 5 rok∙ shnila a v roce 1819 postavila obec Ükolu zd∞nou, avÜak op∞t p°φzemnφ. V roce 1877 byla p°estav∞na na Φty°t°φdku patrovou, tak jak budova dodnes stojφ.
Prvnφ patrovß budova v ╚ermnΘ je katolickß fara, postavenß v roce 1820, kdy₧ d°φv∞jÜφ p°φzemnφ vyho°ela.
V roce 1671, padesßt let po BφlΘ ho°e byla p∙vodnφ seÜlß fara obnovena. Pak v roce 1671 p°estav∞na a jeÜt∞ rok 1758 û 59 byla znovu p°estav∞na a rozÜφ°ena. Roku 1820 tedy znovu p°estav∞na na patrovou, jak dodnes po tΘm∞° 170 lΘtech stojφ.
Tehdy jeÜt∞ nepoΦφtali s nßm∞stφΦkem, ani silnice sem nevedla, jen n∞kolik d°ev∞n²ch chalup na nßvsi s k°i₧ovatkou cest. Silnice p°es obec postavena v r. 1886-87.
V roce 1885 koupil na hornφ stran∞ nßvsi obchodnφk Jan PechßΦek d°ev∞nou chalupu a postavil tu patrov² obchodnφ d∙m se sklepy a s²pkami pro svΘho syna Cyrila. Namφsto obchodu slou₧il vÜak d∙m jako Φin₧ovnφ.
O rok pozd∞ji v roce 1886 p°estav∞l hostinsk² a mydlß° svou hospodu Φ. 9 na prostornou zd∞nou budovu s velk²m sßlem v poschodφ, jak tu dodnes stojφ. Hospoda byla nazvßna ôU zelenΘho stromuö, ale proto₧e hostinsk² va°il i m²dlo, ujal se nßzev ôU mydlß°∙ö. Desetiletφ bvla tato hospoda vyhledßvßna pro svou seri≤znost a na sßle v tΘ dob∞ a pozd∞ji se konala v∞tÜina taneΦnφch zßbav, divadel, filmov²ch p°edstavenφ. èenk²°ka mydlß°ka s ôbejΦßkem v ruceö uklidnila i nejv²bojn∞jÜφho rvßΦe a ud∞lala v Üenku i na sßle po°ßdek.
V roce 1892 byl z°φzen obecnφ vodovod a p°ed obecnφ Ükolou byla postavena kaÜna s vodotryskem a zajiÜt∞na tak pitnß voda pro Ükolu a obΦany v okolφ nßm∞stφ.
V tΘm₧e roce zakoupila obec budovu Φ. 528, kde se nachßzel obchod st°i₧nφm zbo₧φm a tkaniΦkami, a do roku 1898 postavena patrovß budova, kam vedle byt∙ byla umφst∞na obΦanskß zßlo₧na, pozd∞ji takΘ poÜta. V mφst∞, kde se dnes svou vkusnou fasßdou pyÜnφ zßkladnφ Ükola, zjiÜ¥ujeme v pozemkov²ch knihßch, ₧e u₧ v roce 1606 na zahradnickΘ usedlosti hospoda°il Jakub VondrßΦk∙. Po n∞m tu sφdlil a kova°il vφce ne₧ 100 rok∙ rod Mark∙. V roce 1906 byla kovßrna, obydlφ s pozemnky, za 7800 zl. zakoupena obcφ, budovy rozbo°eny a v roce 1907 nßkladem 87 555 zl. postavena chlapeckß m∞Ü¥anskß Ükola a od roku 1923 jako chlapeckß i dφvΦφ.
V roce 1912 Petr Hrdina, kter² se p°i₧enil k vdov∞ Marii HoleΦkovΘ na chalupu Φ. 377, ji rozbo°il a p°estav∞l na v²stavn² patrov² d∙m s vkusnou fasßdou.
V mφstech, kde stojφ novß restaurace, postavil v roce 1892 prvnφ Φermensk² lΘka° Maxmilißn Valoch v∞tÜφ p°φzemnφ domek, kdy₧ d°φve po vφce ne₧ 18 letech provozoval na r∙zn²ch mφstech v nßjmu lΘka°skou praxi. Po n∞m zde po 13 rok∙ ordinoval MUDr. Vßclav Vohrna, jen₧ se nakazil tyfem a v roce 1925 zem°el.
VzrostlΘ, asi 90 let starΘ b°φzy na nßm∞stφ p°ipomφnajφ b²valΘho uΦitele Antonφna Pecivßla, kter² zde bydlel na chalup∞ Φ. 6 a n∞kolik desetiletφ uΦil a b°φzy zasadil. Jeho chalupa byla v roce 1986 zbo°ena.
Pam∞tnφci a starΘ fotografie nßm∞stφ s krßsn²mi a koÜat²mi lipami nßm p°ipomφnajφ vkus naÜich p°edk∙ pro hezkΘ prost°edφ na nßm∞stφ.
Roku 1771 za Marie Terezie bylo provedeno oΦφslovßnφ vÜech obydlφ v krßlovstvφ ΦeskΘm. V ╚ermnΘ bylo zapoΦato katolickou farou je₧ dostala Φφslo 1 a pokraΦovalo se dol∙ po pravΘ stran∞ potoka a₧ na RohßΦ, kde bylo Φφslo 41. Tady se p°eÜlo na druhou stranu potoka a po jeho levΘ stran∞ se pokraΦovalo proti vod∞ a₧ na hranice hornφ Φßsti obce, kde bylo Φφslo 147. Op∞t se p°eÜel potok a pokraΦovalo se od Φφsla 148 po vod∞ a₧ do dolnφ Φßsti obce k fa°e, kde Φφslem 249 bylo Φφslovßnφ skonΦeno.
V roce 1933 p°ed rozd∞lenφm obce m∞la celß ╚ermnß 608 Φφsel. Po roce 1936 po rozd∞lenφ na Dolnφ a Hornφ ╚ermnou bylo novΘ Φφslovßnφ, ale mnohß obydlφ v dolnφ Φßsti obce nebyla p°eΦφslovßna.
╚ermenskΘ nßm∞stφΦko by nßm mohlo jeÜt∞ mnoho vyprßv∞t o jarmarcφch, dobytΦφch trzφch, ko≥sk²ch odvodech, koncertech dechov²ch kapel, estrßdßch, tßborech lidu, akcφ provazochodc∙, slavn²ch ji°sk²ch poutφch, udßlostφ okolo obou vßlek, o hranici demarkaΦnφ Φßry prochßzejφcφ v roce 1938 nßm∞stφm a slavnΘm vφrßnφ RudΘ armßdy v mßji roku 1945.


Prameny: Mφstopis obce Dolnφ ╚ermnß
Pozemkovß kniha Φermenskß, Obecnφ kronika
Archiv m∞sta LanÜkrouna, Pam∞ti Φermensk²ch obΦan∙.