BartoÜovice v Orlick²ch horßch

HISTORIE OBCE
á
Obec BartoÜovice v Orlick²ch horßch le₧φ v okrese Rychnov nad Kn∞₧nou, v kraji v²chodoΦeskΘm. Ve svΘm geologickΘm v²voji, slo₧enφ i tvß°nosti mß mnoho podobnΘho s ostatnφmi poho°φmi ╚ech. I zde se vytvo°ila Φeskß okrajovß poho°φ.
D∞jiny naÜφ vesnice s jmΘnem BartoÜovice jsou zvlßÜ¥ d∞jiny z dßvnΘho ·dobφ brzy po jejφm zalo₧enφ podle dochovan²ch zßpis∙ pramen∙ a dokument∙. Obec se rozklßdß v krajin∞ Orlick²ch hor. Pro chladnΘ a drsnΘ podnebφ se kdysi °φkalo Orlick²m horßm takΘ hory StudenΘ.
P°edjit°nφ Φastß mlha dßl se snßÜφ nad ·dolφm DivokΘ Orlice a potokem, kter² protΘkß naÜφ obcφ od HaniΦky p°es ┌dolφΦko (Liebental) a p°es celΘ BartoÜovice a u hraniΦnφho mostu se vlΘvß do DivokΘ Orlice, kterß ji₧ od nepam∞ti tvo°φ stßtnφ hranici. Tento pstruzφ potok jako stuha ovßzal malou vesnici do rßmeΦku minulosti. Les, kter² bezezbytku zahladil stopy a pamßtku tehdejÜφ vesnice, jejφho ₧ivota i jejφho jmΘna. MohutnΘ koruny jehliΦnat²ch strom∙ objφmanΘ mlhou jako snubnφ prsteny se stßvajφ v²padiÜt∞m drav²ch ptßk∙ a stφny houÜtiny a strßnφ se staly domovem lesnφ zv∞°e i ptactva. A tak p°i soutoku potoka s Divokou Orlicφ by jen vydra samotß°ka provßd∞la v²lov d°φve tak bohat² na pstruzi. Dodnes pstruh obecn², potoΦnφ z potoka a DivokΘ Orlice mß chu¥ tak vßbnou. Dßle dodnes potok v rannφm slunci protΘkajφcφ vesnicφ, prop∙jΦuje pstruh∙m ₧ivelnou radost a mlßdφ a peΦeti jantaru, jeho₧ lesk z∙stal na hladin∞ vÜech vodnφch tok∙ v Orlick²ch horßch. Na ji₧nφch strßnφch se kdysi objevil z rßna samotß° jezevec, i nynφ se zdr₧uje na ji₧nφch strßnφch ve Vrchnφ Orlici.
Divokß Orlice pramenφ za naÜimi hranicemi na polskΘm ·zemφ v raÜeliniÜtφch tzv. Jezernφho pole ve v²Üce 754 m. Tato °eka d∞lφ OrlickΘ hory na dv∞ pßsma a tvo°φ a₧ k ZemskΘ brßn∞ stßtnφ hranici. Tu si prorvala cestu rulov²mi skalami do nitra ╚ech. Tento ·sek pat°φ k nejkrßsn∞jÜφm °φΦnφm tok∙m v Orlick²ch horßch. Prßv∞ zde Divokß Orlice zφskala svΘ jmΘno, kdy po vφce ne₧ dvacetikilometrovΘm pom∞rn∞ klidnΘm toku na ΦeskopolskΘm rozmezφ se nßhle prudce stßΦφ k jihu a nap°φΦ protφnß h°eben Orlick²ch hor. Jsou zde vypreparovßny v²raznΘ skalnφ suky, p°edevÜφm na levΘm svahu, dosahujφcφ i Φty°icetimetrovΘ v²Üky a ÜedesßtimetrovΘ Üφ°ky, poskytujφcφ strhujφcφ pohled na balvanovΘ °eΦiÜt∞. Odolnost pevn²ch rul a nep°edstavitelnß v²molnß sφla horskΘ °eky, vedly po mnoha statisφciletφch ke vzniku ka≥onovitΘ sout∞sky znßmΘ pod jmΘnem Zemskß brßna. VelkΘ mno₧stvφ balvanovit²ch sutφ v °eΦiÜti z ledov²ch dob zv²raz≥uje divokost p°φrodnφ scenΘrie. Pφskov² most, kter² byl postaven v letech 1900 û 1903 v souvislosti s v²stavbou silnice z Petrovic do BartoÜovic. ╚eÜtφ d∞lnφci a italÜtφ odbornφci vytvo°ili dφlo, kterΘ se dob°e zaΦlenilo do p°φrodnφho prost°edφ a dnes tvo°φ typick² obraz mφsta, kde Zemskß brßna je nynφ v tomto prostoru p°φrodnφ rezervacφ.
UzouΦkß cesta, zastφn∞nß klenbou korun strom∙ ·stφ na nevelkΘm lesnφm palouΦku, kde osamocen² ke°ovitß tis sv∞dΦφ o n∞jakΘ zvlßÜtnosti. Opravdu v minulosti zde stßval loveck² zßmeΦek v empφrovΘm slohu z roku 1806. ZßmeΦek, kterΘmu °φkali ôLusthausö byl d∙m radovßnek ₧ambereckΘ Ülechty. Od zßmeΦku je jen skok k ôpaÜerßckΘ skßle a paÜerßckΘ lßvceö. Skßlu tvo°φ v²razn² v²choz na pravΘm b°ehu DivokΘ Orlice. Je vysok² p°es osm metr∙ a Üirok² asi Φty°icet metr∙. Jejφ severnφ st∞na je prolomenß n∞kolika v²klenky. Technickou poruchou zem∞ vznikla ve skßle uzouΦkß jesky≥ka. D°ev∞nß lßvka pro p∞Üφ je zkonstruovanß jako samonosnß. Tvo°φ ji n∞kolik siln²ch dlouh²ch klßd pospojovan²ch tenΦφ kulatinou. Mφstnφ nßzev je odvozen od slova paÜovßnφ, kterΘ se zde jeÜt∞ v nedßvnΘ minulosti provozovalo. Z pr∙myslov∞ vysp∞lejÜφho Pruska se paÜoval cukerin, petrolej, tabßk, cukr a dokonce i promφtacφ za°φzenφ pro kino, zapalovaΦe apod.
BartoÜovice jsou starΘho p∙vodu slovanskΘho a jsou nazvßny podle zakladatele BartoÜe jmΘnem BartoÜovice, jeho₧ se jedin∞ a₧ do 17. stoletφ u₧φvalo. Ji₧ koncem 13. a zaΦßtkem 14. stoletφ osadnφci vykßceli nebo vypßlili lesy a zalo₧ili osady Hlßsku, Popelov, DeÜtnΘ, BartoÜovice, Rokytnici a dalÜφ. Jejich jmΘna byla p°ijata pozd∞ji i N∞mci a to sv∞dΦφ o tom, ₧e p∙vodnφ obyvatelΘ tohoto kraje byli ΦeskΘho p∙vodu. JmΘno n∞meckΘ Batzdorf mß snad p∙vod v pozd∞jÜφm pojmenovßnφ mφsta Badesdorf, Batzdorf, kterΘho se obci dostalo, kdy₧ kraje naÜe se pon∞mΦovaly.
V BartoÜovicφch dle tradice byly kdysi lßzn∞ (Badesdorf û Lßze≥skß ves) s minerßlnφmi prameny ₧elezitΘ vody. ZdejÜφ obvyvatelstvo muselo mnoho zlΘho zkouÜeti v dob∞ t°icetiletΘ vojny od vojsk cizßck²ch, kte°φ sem vpadli a tehdy pr² byly tΘ₧ lΘΦivΘ prameny zasypßny. V tΘ dob∞ byly lßzn∞ hojn∞ navÜt∞vovßny i ze sousednφho Kladska. LΘΦila se zde v ₧elezito-sirnatΘ vod∞ hlavn∞ dna. Lßzn∞ zanikly, ale pov∞st by zaslou₧ila mφsto a provoz. V Eichlerov∞ sbφrce je ve spise ₧ambereckΘho oberantu ze 13. 4. 1826 podrobnß zprßva o t∞chto lßznφch a o jejφch b²valΘm provozu pr² u₧ z doby 30. letΘ vßlky. P°i zemnφch pracφch k rekonstrukci v roce 1825 tam byly nalezeny zbytky kachlφ, lßze≥skΘ d₧bßneΦky, jako jsou v Karlov²ch Varech a dalÜφ keramika a r∙znΘ lßze≥skΘ v∞ci z roku 1634.
BartoÜovice m∞ly takΘ na krßtk² Φas panskΘ sφdlo. Dvorec pansk² byl pozd∞ji rozd∞len a potud vznikla °ada hospodß°sk²ch stavenφ rozklßdajφcφch se sm∞rem od kostela nahoru po nßvrÜφ, kter²m se °φkalo Neukauser. Louka p°i °ece DivokΘ Orlici sv²m jmΘnem p°ipomφnß n∞kdejÜφ sφdlo panskΘ je₧ nßle₧elo pßn∙m z Bubna.
BartoÜovice nepat°ily nikdy pod panstvφ rokytnickΘ, p°esto ₧e Vrchnφ Orlice (Hohen Erlitz), Malß Strana, Neratov, Podlesφ, Hadinec, ┌dolφΦko, HaniΦka a PanskΘ Pole pat°ily do b²valΘho feudßlnφho panstvφ rokytnickΘho tak, jak se vytvo°ilo roku 1487 a v nezm∞n∞n²ch hranicφch vydr₧elo a₧ do roku 1848.
Obec BartoÜovice, nejv∞tÜφ znovuosφdlenß ves v ·dolφ p°i hranici DivokΘ Orlice, se p°ipomφnß roku 1557. Baroknφ kostel pochßzφ z roku 1731 a h°bitovnφ brßna z roku 1740. V jin²ch zdrojφch se pφÜe, ₧e kostel v BartoÜovicφch byl postaven v roce 1673 a vysv∞cen Marii MagdalΘn∞. V roce 1712 byl tento kostel jako filißlnφ pro Rokytnici, Äamberk a Krßlφky. A od roku 1746 byl tento kostel jako farnφ.
V BartoÜovicφch je ji₧ Ükola, asi od roku 1680. Prvnφ uΦitel se jmenoval Urban, kter² zde uΦil a₧ do roku 1758. V tomto roce nastoupil jako uΦitel PφΦ z BartoÜovic. Tato Ükola slou₧ila a₧ do roku 1808.
Ze star²ch rukopis∙ vychßzφ najevo, ₧e u₧ v roce 1000 vedla prastarß cesta z Kostelce nad Orlicφ p°es PotÜtejn a Litice podΘl DivokΘ Orlice do Äamberka a BartoÜovic, dßle p°es Orlici a MarißnskΘ ┌dolφ k hradu Schnallentein, dßle k hradu Verkoreuwasser (dneÜnφ Ponikovß) k hlφdce u Habelschwerdtu, dneÜnφ Bystrica Klodskß. Dle dokladu v ΦeskΘ zemskΘ tabuli, bylo prvnφ osφdlenφ BartoÜovic, Neratova souΦasn∞ s Rokytnicφ a to v letech 1260 û 1270 pßnem z Dⁿrenholzu.
Kolonizace celΘho ·zemφ postihla i BartoÜovice a p°inesla zm∞ny v nßrodnostnφ skladb∞ obyvatelstva. V 16. stoletφ na intenzivnφ lesnφ t∞₧bu sem byli p°esφdleni N∞mci, pak doÜlo postupn∞ k ·plnΘ nebo ΦßsteΦnΘ germanizaci horsk²ch obcφ. Nap°φklad Rokytnice byla roku 1600 celß Φeskß i DeÜtnΘ a dalÜφ obce. Zda i BartoÜovice byly ΦeskΘ celΘ nebo jen ΦßsteΦn∞, o tom nenφ dokladu. S p°φchodem nov²ch obyvatel nastaly zm∞ny nejen ve zp∙sobu ob₧ivy, ale i v zßstavb∞ obcφ.
Tradice obyvatelstva, jeho zam∞stnßnφ, °φdkost osφdlenφ, byly jist∞ hlavnφmi faktory p°i v²voji obydlφ. Typ obydlφ rozpt²len² a okrouhlice b²valy v horßch, ale velkΘ po₧ßry p°ed dv∞ma a t°emi sty lety zniΦily jejich charakter a p∙dorysnß zßstavba nov²ch obcφ se zm∞nila. D°ev∞nß lidovß architektura byla nejrozÜφ°en∞jÜφ a jejφ typickΘ zbytky s bohat∞ v²tvarn∞ °eÜen²mi lomenicemi se v malΘ mφ°e zachovaly dodnes. D°ev∞nß architektura s chalupami kryt²mi doÜky, pozd∞ji Üindelem p°eva₧ovala v naÜφ obci i v celΘ horskΘ Φßsti Orlick²ch hor. Zp∙sob ₧ivota feudßl∙ i jejich okolφ se nar∙stßnφm ekonomick²ch pot°eb znaΦn∞ liÜil od prvnφch lokßtor∙. NovΘ spoleΦenskΘ vztahy zaΦaly rozvojem °emesel ve m∞st∞ a v²m∞nou tovar∙ s venkovsk²m obyvatelstvem. Dokladem z roku 1378 je cechovnφ po°ßdek rychnovsk²ch soukenφk∙, ale i v jin²ch m∞stech a obcφch i jinß °emesla se zdßrn∞ vyvφjela. Domßckß prßce dosahovala znaΦnΘho rozsahu. Hlavn∞ les poskytoval surovinu v²robc∙m lubov²ch krabiΦek, Üpejlφ, l₧ic, hrßbφ, koÜ¥at a jinΘ. Chudoba horskΘho kraje se projevovala i ve v²voji odφvßnφ.
Sprßvnφ reforma v roce 1850, kdy v d∙sledku bur₧oazn∞ demokratickΘ revoluce roku 1848 doÜlo k definitivnφmu zruÜenφ patrimonißlnφ sprßvy - byly z°φzeny novΘ okresy. Obce BartoÜovice, Neratov, Kunvald, Rokytnice a dalÜφ tvo°ily okres Äamberk. P°i dalÜφ sprßvnφ reform∞ v roce 1868 byly z°φzeny politickΘ okresy. Okres Äamberk byl utvo°en z n∞kolika obcφ, do t∞chto obcφ jsou za°azeny i BartoÜovice. Tento stav okresu z∙stal, krom∞ nepatrn²ch zm∞n a₧ do roku 1938, kdy mnichovsk²m diktßtem byly N∞mecku odstoupeny obce i BartoÜovice a cel² soudnφ okres Rokytnice. K ·zemnφm zm∞nßm dochßzφ a₧ dekretem prezidenta ze dne 27. 10. 1945,jφm₧ byly z°φzeny okresnφ nßrodnφ v²bory. BartoÜovice pat°ily pod ONV Äamberk a₧ do r. 1960. P°i ·zemnφ reorganizace zanikly ONV DobruÜka a Äamberk. Jejich ·zemφ je rozd∞leno mezi Rychnov, Nßchod a ┌stφ nad Orlicφ, BartoÜovice pat°ily pod ONV Rychnov.

D╠JINY BARTOèOVIC VE SV╠TLE DOKUMENT┘

á1673 V BartoÜovicφch byl postaven kostel a vysv∞cen Marii MagdalΘn∞. V roce 1712 byl tento kostel jako filißlnφ kostel pro Rokytnici, Äamberk a Krßlφky. Od roku 1746 byl tento kostel jako farnφ kostel.

V BartoÜovicφch je ji₧ Ükola, asi od roku 1680. Prvnφ uΦitel se jmenoval Urban, kter² zde uΦil a₧ do roku 1758. V tomto roce nastoupil jako uΦitel PφΦ z BartoÜovic. Tato Ükola byla v jednom malΘm domeΦku, kde byla malß ob²vacφ sv∞tnice a Ükolnφ t°φda. Tato Ükola slou₧ila a₧ do roku 1808.
á
Ve vrchnφ Orlici byl v roce 1712 postaven kostel sv. Jana NepomuckΘho. Velk² podφl na stavb∞ m∞l hrab∞ Nostitz. Od roku 1768 byl tento kostel jako filißlnφ pro Rokytnici. Od tohoto Φasu a₧ do roku 1786 pat°il pro Neratov. A potom byla Vrchnφ Orlice p°id∞lenß farnosti BartoÜovskΘ.
á
V BartoÜovicφch se narodil hrab∞ Fajt z Bubna (Anton Vait Bubna) v roce 1717 a tΘ₧ v tomto roce v BartoÜovicφch byl pok°t∞n. V tuto dobu bylo na krßtk² Φas v BartoÜovicφch panskΘ sφdlo a pansk² pivovar, kde byl majitel v Φp. 142 (je ji₧ zbourßno, d°φve bylo naproti ÄAZ). Pansk² dv∙r byl pozd∞ji rozd∞len.
á
V tomto roce byl postaven u Φp. 36 a 38 morov² k°φ₧. Josef Hernich jej obnovil v roce 1862 a znovu byl obnoven v roce 1913. Nßpis na k°φ₧i je tento: Veneration In Carnat/ De latq Ve sal Vator Is exin VciVM.
á
Byla zalo₧enß HaniΦka, kde byl postaven lesnφ dv∙r. Bylo to v roce 1790, kde chodili na robotu d∞lnφci z ┌dolφΦka a Vrchnφ Orlice.
á
V ·dolφΦku nad BartoÜovicemi na potoku (Aubach) byla v roce 1868 postavenß kaple, kterß byla vysv∞cenß v roce 1869. ┌dolφΦko tΘ₧ pat°ilo pod panstvφ RokytnickΘ.
á
P°φpisem zemskΘ Ükolnφ rady z 9. °φjna 1919 zahajuje se jednßnφ o z°φzenφ ΦeskΘ obecnΘ Ükoly v BartoÜovicφch. Dne 25. °φjna 1919 se vyz²vß pan FrantiÜek Friedrich t.Φ. respecient finanΦnφ strß₧e ve v²slu₧b∞ a d∙v∞rnφk i zßstupce rodiΦ∙ Φesk²ch, aby se jednßnφ z·Φastnil, aby se zφskali mφstnosti pro Φeskou Ükolu a byt pro uΦitele. P°ijednßnφ byly zabrßny mφstnosti v Φφsle 146 v domku nßle₧ejφcφm Janu Weisovi, rolnφku v BartoÜovicφch. Tehdy byl domek prßzdn². Pot∞ se nast∞hovalo na pokyn starosty Josefa Krause do mφstnosti pro Φeskou Ükolu vojsko, je₧ v tΘ dob∞ p°iÜlo do BartoÜovic, aby obsadilo hranice. Dne 31. ledna 1920 okresnφ politickß sprßva hlßsφ zemskΘ Ükolnφ rad∞, ₧e vojsko mφstnosti opustilo a ₧e obec je povinnß dßti mφstnosti do d°φv∞jÜφho po°ßdku, co₧ s bohu₧el zdr₧elo a majitel Jan Weis necht∞l klφΦe od budovy vydati. Pro Φeskou Ükolu obecnou byl p°ikßzßn uΦitel Rudolf Chaloupka nar. 19. 4. 1888 v Javornici okres Rychnov n. Kn. Po r∙zn²ch p°ekß₧kßch i obtφ₧φch, kterΘ ze strany n∞meckΘ se Ükole tehdy kladly v cestu, poda°ilo se zφskati darem m∞sta Rychnova n.Kn. z budovy gymnßsia 6 star²ch lavic. Obecnφ ·°ad v Doudlebßch zap∙jΦil 2 Ükolnφ tabule a jeden podstavec.
á
Dne 25. kv∞tna 1920 jsme otvφrali novu Φeskou Ükolu, tichou, ale dojemnou slavnostφ. PoprvΘ vlßl hrd∞ na budov∞ Φp. 146 (na k°i₧ovatce naproti Nutzov∞ hospod∞) Φervenobφl² prapor. Ku shromß₧d∞n²m Φesk²m d∞tem pronesl up°φmnß slova nov∞ ustanoven² uΦitel. Slavnosti byli p°φtomni rodiΦe Ükolnφch dφtek a z·Φastnili se jφ uΦitelΘ Karel DoleΦek a FrantiÜek Ludvφk z Kunvaldu se ₧ßky 4. a 5. t°φdy tamnφ Ükoly. Slavnost byla zakonΦena zap∞nφm nßrodnφ hymny ôKde domov m∙jö, naΦe₧ mlßde₧ Ükolnφ se se°adila a ubφrala se v pr∙vodu sv²ch uΦitel∙ vesnicφ dol∙ k ZemskΘ brßn∞. U lesnφho zßmeΦku jsme se p°ßtelsky rozlouΦili s kunvaldsk²mi a vrßtili se do BartoÜovic.
NesnadnΘ byly poΦßtky vyuΦovßnφ na ΦeskΘ Ükole, kde se zaΦφnalo se 7 ₧ßky a od 29. kv∞tna 1920 s 9 ₧ßky, kte°φ v∞tÜinou chodili p°ed tφm do Ükoly n∞meckΘ a Φesky p°itom neznali.
á
Dne 1. zß°φ 1920 bylo do ΦeskΘ Ükoly zapsßno 21 ₧ßk∙ z toho 17 chlapc∙ a 4 dφvky. VÜichni ΦeskΘ nßrodnosti.
á
Dne 15. zß°φ 1920 byla Ükola opat°enß Ütφtem Ükolnφm ô╚eskß zemskß obecnß Ükolaö, kter² vÜak dlouho netrval. Byl toti₧ v noci na 17. zß°φ dehtem tak pomazßn, ₧e tφm byl ·pln∞ zniΦen. K tomu okna u t°φdy byla vßpnem pobφlena. ╚etnictvo mφstnφ zahßjilo proti neznßmΘmu pachateli pßtrßnφ, ovÜem bez kladnΘho v²sledku. Snad se tak stalo proto, ₧e to byl prvnφ nßpis v obci, Φesky po°φzen² ve stßtnφch barvßch.
á
╚eskß Ükola p°esφdlila do budovy Ükoly n∞meckΘ dne 13. 11. 1920. Dne 16. 11. 1920 se zaΦalo vyuΦovat.

TURISTICK▌ PR┘VODCE ╚SSR 1988 P═èE O BARTOèOVIC═CH

áBartoÜovice v Orlick²ch horßch, pohraniΦnφ obec (580 m) nad prav²m b°ehem DivokΘ Orlice p°i silnici II/319, 6 km v²chodn∞ od Rokytnice v Orlick²ch horßch.
P∙vodnφ osada byla zalo₧ena asi koncem 13. stoletφ, nov∞ osφdlenß ves se p°ipomφnß roku 1557. 9. kv∞tna 1945 doÜlo v okolφ k v∞tÜφmus t°etu

BARTOèOVICE û ZEMSK┴ BR┴NA

Z Rokytnice sejdeme vpravo po modrΘ a zelenΘ znaΦce do ·dolφ Rokytenky a pak sledujeme jen zelenou a stoupßme k Zadnφmu vrchu (665 m). Na k°i₧ovatce s Φervenou (Jirßskova cesta) mßme mo₧nost bu∩ po zelenΘ do BartoÜovic a po silnici podΘl DivokΘ Orlice dosp∞jeme k ZemskΘ brßn∞ (12 km) nebo se dßme po ΦervenΘ ₧ambereck²mi lesy a kolem chaty ôOrlickΘö sestoupφme takΘ na most k ZemskΘ brßn∞ (11 km).
Pr∙rva u ZemskΘ brßny je nejp∙vabn∞jÜφ Φßst DivokΘ Orlice, je₧ si tu prorazila cestu do nitra ╚ech rulov²mi skalami, Φn∞jφcφmi do zßvratnΘ v²Üky nad k°iÜ¥ßlov∞ Φist²mi vodami.
Od ZemskΘ brßny po modrΘ znaΦce p∙jdeme neustßle po vod∞ sm∞rem na Pastviny. Za nejvyÜÜφmi skalami p°ejdeme po ôpaÜerßckΘ lßvceö na prav² b°eh °eky a krßsnou partiφ podΘl jejφho toku se blφ₧φme ke KlßÜterci nad Orlicφ. Hned na poΦßtku mineme mal² zelen² palouΦek, na n∞m₧ le₧φ n∞kolik kamenn²ch sloupk∙. Jen to zbylo z loveckΘho zßmeΦku Lusthaus (D∙m radovßnek), kter² v b°eznu 1936 vyho°el. B²val tam hajn² Taiber, kter² se p°est∞hoval k OrlickΘ chat∞. Po obou stranßch °eky mφjφme malΘ pevn∙stky, pomalu zar∙stajφcφ mechem.