M∞sto FrenÜtßt pod RadhoÜt∞m le₧φ uprost°ed malebnΘ krajiny moravsk²ch Beskyd, mezi soutokem Lubiny a LomnΘ. Pro nedostatek pφsemn²ch doklad∙ patrn∞ nikdy nezjistφme p°esnΘ datum zalo₧enφ FrenÜtßtu pod RadhoÜt∞m ani osobu jeho zakladatele. Osφdlenφ kotliny spadß z°ejm∞ do obdobφ velkΘ kolonizace ve 13. a 14. stoletφ, p°esn∞ji do obdobφ let 1293 - 1316. Vznik a rozvoj m∞sta byl zpoΦßtku svßzßn se Üost²nsk²m panstvφm, pozd∞ji pak s panstvφm hukvaldsk²m olomouckΘho biskupstvφ.

     Prvnφ pramenn² doklad s v²pov∞dnφ hodnotou p°ipomφnß existenci m∞sta a₧ k roku 1382. Od 16. stoletφ nab²vß m∞sto na d∙le₧itosti sv²m obchodem a trhy, uvßdφ se ₧elezn² hamr, °emeslnß v²roba. Jako prvnφ z cech∙ se doklßdß v roce 1598 cech tkalcovsk². T°icetiletß vßlka a valaÜskß lidovß povstßnφ postihla i FrenÜtßt. V roce 1626 byl vypßlen, roku 1646 obsazen èvΘdy, podvakrßte jej postihl mor. Od poloviny 17. stoletφ dochßzφ k jeho hospodß°skΘmu rozvoji. Souvislost zde nachßzφme s pasekß°skou a valaÜskou kolonizacφ. Z °emesel se rozvijφ a nab²vß na d∙le₧itosti p°edevÜφm tkalcovstvφ. Krize odbytu, kterΘ toto °emeslo provßzely, vedou od poloviny 19. stoletφ k poΦetnΘmu vyst∞hovalectvφ do Ameriky. P°esto vÜak toto °emeslo p°inßÜφ ob₧ivu v∞tÜin∞ obyvatel m∞sta a₧ do nedßvnΘ minulosti. V roce 1781 byl FrenÜtßtu pod RadhoÜt∞m p°iznßn titul m∞sta.

     V²znamnΘ obdobφ pro ₧ivot m∞sta nastßvß od druhΘ poloviny 19. stoletφ. Vytvß°φ se m∞stskß samosprßva, od roku 1850 je volen m∞stsk² ·°ad se starostou. V on∞ch letech mß svΘ poΦßtky mφstnφ pr∙mysl, rukod∞lnΘ tkalcovstvφ p°echßzφ na mechanickou tovßrnφ v²robu. Z dalÜφch pr∙myslov²ch odv∞tvφ jmenujme nap°φklad barvφ°stvφ, punΦochß°stvφ, v²robu oh²banΘho nßbytku. ÄelezniΦnφ doprava ( r. 1888 ) a nov∞ budovanΘ silnice v²razn∞ p°isp∞ly k rozvoji pr∙myslu a obchodu. V²stavba v²znamn∞ pozm∞nila podobu m∞sta a to zejmΘna tyto objekty : chlapeckß Ükola - v roce 1876, radnice - v roce 1890, sokolovna - v roce 1906, spo°itelna - v roce 1931, kino - v roce 1932. FrenÜtßt pod RadhoÜt∞m byl takΘ sφdlem mnoha spolk∙ r∙znΘho zam∞°enφ, v²znamu i dΘlky trvßnφ. Nejv²znamn∞jÜφ z nich byl st°eleck² spolek - od roku 1835, ochotnickΘ divadlo - od roku 1836, ObΦanskß beseda - od roku 1861, T∞locviΦnß jednota Sokol - od roku 1890, Nßrodopisn² odbor - od roku 1893, K°es¥ansko - socißlnφ spolek - od roku 1897, Odbor Nßrodnφ Jednoty - od roku 1902, OkraÜlovacφ spolek - od roku 1903, Matice RadhoÜ¥skß - od roku 1905, T∞lov²chovnß jednota Orel - od roku 1909, DTJ - od roku 1910, obec um∞leckΘ tvorby Koliba - od roku 1914. Nejv∞tÜφ v²znam z frenÜtßtsk²ch spolk∙ m∞la Pohorskß jednota RadhoÜ¥, kterß byla zalo₧ena v roce 1884. Tato Pohorskß jednota RadhoÜ¥ polo₧ila zßklady organizovanΘ ΦeskΘ turistice.

     KrßsnΘ okolφ, zdravΘ podnebφ a pohostinnost obyvatel sem lßkaly nejen turisty, ale Φasto i k trvalΘmu pobytu °adu v²tvarn²ch um∞lc∙, spisovatel∙, hudebnφch skladatel∙ a v∞deck²ch pracovnφk∙, p°edevÜφm nßrodopisc∙. Slibn² v²voj m∞sta, pokraΦujφcφ ve dvou desetiletφch prvnφ republiky ukonΦila druhß sv∞tovß vßlka.

    B∞hem okupace polo₧ilo 40 obΦan∙ m∞sta ₧ivot na popraviÜtφch, v koncentraΦnφch tßborech, ₧alß°φch, v pracovnφch tßborech a p°i partyzßnskΘ Φinnosti. M∞sto bylo osvobozeno 6. kv∞tna 1945. Boj o m∞sto si vy₧ßdal ₧ivot sov∞tskΘho poruΦφka S. S. Ro₧kova.

    Po vßlce dochßzφ k rozvoji m∞sta, probφhß velkß bytovß v²stavba. SpoleΦn∞ s touto v²stavbou jsou budovßny jesle, mate°skΘ Ükoly, novΘ prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovnφ za°φzenφ, kulturnφ za°φzenφ. Jsou budovßny novΘ komunikace, vodovodnφ a kanalizaΦnφ °ßd, je provedena plynofikace m∞sta. V souΦasnΘ dob∞ mß FrenÜtßt pod RadhoÜ¥∞m asi 11 500 obyvatel.

Zdroj informacφ: M∞stsk² leteck² plßn FrenÜtßt p.R.    

Pamßtky m∞sta FrenÜtßtu pod RadhoÜt∞m | Hlavnφ strßnka | ObecnΘ informace | Kulturnφ v²roΦφ roku 1999