╚ßp Φern² (Ciconia nigra)
- Na rozdφl od daleko znßm∞jÜφho Φßpa bφlΘho mß hlavu, krk i celou svrchnφ stranu t∞la Φernou, zobßk a nohy jsou ΦervenΘ. LΘtß a plachtφ stejn∞ jako Φßp bφl², krk vÜak dr₧φ v letu pon∞kud nφ₧e ne₧ h°bet, tak₧e se zdß ze strany "hrbat²". Zobßkem klape jen velmi z°φdka, klapßnφ je krßtkΘ a podstatn∞ slabÜφ ne₧ u Φßpa bφlΘho. Dosp∞lφ Φßpi Φernφ vß₧φ asi t°i kilogramy. NejstarÜφ krou₧kovan² jedinec se do₧il 18 let, v zajetφ (zoologickß zahrada v Lond²n∞) bylo nejstarÜφmu Φßpu ΦernΘmu p°isouzeno stß°φ 30 let.
- Äije velice skryt∞ zejmΘna v lesnat²ch oblastech, v poslednφ dob∞ se vÜak p°izp∙sobuje i zem∞d∞lsky intenzφvn∞ vyu₧φvanΘ krajin∞. Hnφzdo stavφ v∞tÜinou na stromech, vzßcn∞ji na skalnφch v²b∞₧cφch. V zah°φvßnφ 3 a₧ 5 bφl²ch, mφrn∞ nazelenal²ch vajec se po dobu 30 a₧ 34 dn∙ st°φdajφ oba rodiΦe. Vylφhnutß mlß∩ata majφ citr≤nov∞ ₧lut² zobßk, r∙₧ovΘ nohy a bφl² prachov² Üat, kter² je pozd∞ji (ale jeÜt∞ ve hnφzd∞) nahrazen Φernohn∞d²m pe°φm. Vφce ne₧ dva m∞sφce jsou odkßzßna na pΘΦi rodiΦ∙, kte°φ jim na hnφzdo nosφ masitou potravu: p°edevÜφm ryby, ale takΘ bezobratlΘ vodnφ ₧ivoΦichy, ₧ßby, plazy a drobnΘ savce.
- RozÜφ°enφ v Evrop∞ a poΦetnost populace Φßpa ΦernΘho prod∞lala v 19. a 20. stoletφ velkΘ zm∞ny. B∞hem 19. stoletφ vymizel, patrn∞ vlivem p°φmΘho pronßsledovßnφ, z celΘ zßpadnφ Evropy. Z Belgie je znßmo hnφzd∞nφ jen z let 1860 a 1862, z jihozßpadu N∞mecka zmizel ji₧ v p∙li 19. stoletφ, v Dßnsku hnφzdil naposledy v roce 1951, ve èvΘdsku v roce 1953. TakΘ ve st°ednφ Evrop∞ se v tΘ₧e dob∞ stavy siln∞ sni₧ovaly a nejni₧Üφ byly kolem roku 1930, kdy rozÜφ°enφ bylo na zßpad∞ omezeno Φarou Meklenburg - Brandenburg - Slezsko - ji₧nφ Morava - Ma∩arskΘ Podunajφ. Pak se v tΘto oblasti poΦty op∞t zaΦaly zvyÜovat a areßl rozÜi°ovat na sever a zßpad. Tento proces trvß dodnes: v Rakousku hnφzdφ asi od roku 1948, na zßpad∞ N∞mecka od roku 1947, ve Francii od roku 1976.
- Od konce minulΘho stoletφ hnφzdil Φßp Φern² v Φesk²ch zemφch pouze na ji₧nφ Morav∞, a to v Dolnφm Pomoravφ a Podyjφ. Roku 1944 bylo na severnφ Morav∞ (tehdejÜφm Slezsku) objeveno prvnφ hnφzdo v polesφ Domoradovice v povodφ °eky Moravice na Opavsku. Od tΘ doby rok od roku nßlez∙ hnφzd p°ib²valo. Hnφzda se nachßzela v²hradn∞ v horsk²ch lesφch bohat²ch na pstruhovΘ vody. Prvnφ ΦeskΘ hnφzdo bylo objeveno roku 1952 v severov²chodnφch ╚echßch na Turnovsku. To naznaΦuje, ₧e se k nßm tento druh Üφ°il od severov²chodu, tedy z Polska. N∞kte°φ auto°i se domnφvajφ, ₧e to bylo zp∙sobeno vßleΦn²mi operacemi druhΘ sv∞tovΘ vßlky, kterΘ poniΦenφm hnφzdnφch areßl∙ Φßpa ΦernΘho z ·zemφ Polska vypudily, a Φßpi se posunuli ji₧n∞ji, tzn. k nßm. ╚asov∞ tato teorie vcelku odpovφdß dob∞ prvnφho v²skytu u nßs. DalÜφ Üφ°enφ v ╚echßch pokraΦovalo po severnφm ·zemφ zßpadnφm a ji₧nφm sm∞rem. Do roku 1960 hnφzdili Φßpi Φernφ v Novohradsk²ch horßch a v LßnskΘ obo°e. ZvyÜovßnφ poΦetnosti a expanze do nov²ch oblastφ pokraΦovala a pokraΦuje i nadßle a Φßp Φern² ji₧ osφdlil celΘ ·zemφ ╚ech a celou Moravu. V roce 1994 prob∞hlo v ╚eskΘ republice specißlnφ sΦφtßnφ Φern²ch Φßp∙. B∞hem celΘ akce bylo formou dotaznφk∙ shromß₧d∞no velkΘ mno₧stvφ ·daj∙, pom∞rn∞ rovnom∞rn∞ z celΘho ·zemφ ╚eskΘ republiky. Minimßlnφ poΦet hnφzdφcφch pßr∙ Φinil 288.
- ╚ßp Φern² je v²luΦn∞ ta₧n²m druhem. EvropskΘ populace zimujφ v Africe mezi ji₧nφm okrajem Sahary a rovnφkem; krou₧kovacφ centrßly vÜak dosud shromß₧dily jen asi deset zp∞tn²ch hlßÜenφ o nßlezu krou₧kovan²ch jedinc∙.
- NaÜe ·zemφ le₧φ v tahovΘm rozmezφ, kdy ptßci ze zßpadnφch oblastφ republiky (ale jeÜt∞ i nap°. z Jesenφk∙ nebo dokonce ze slovensk²ch Mal²ch Karpat) tßhnou do africk²ch zimoviÜ¥ Φast∞ji jihozßpadnφm sm∞rem, tedy p°es èpan∞lsko a Gibraltar. Ostatnφ u nßs hnφzdφcφ pßry migrujφ tradiΦnφ jihov²chodnφ cestou p°es Balkßn a Blφzk² v²chod.
- ╚asov² pr∙b∞h tahu je Üirok², zaΦßtkem srpna mohou b²t n∞kte°φ ptßci ji₧ v rakousk²ch Alpßch a severnφ Itßlii a koncem srpna ve èpan∞lsku, jinφ ptßci se mohou zdr₧ovat jeÜt∞ cel² °φjen v Evrop∞. N∞kolik nßlez∙ ukazuje, ₧e n∞kte°φ mladφ jedinci podnikajφ po vyhnφzd∞nφ p°elety daleko mimo sm∞r normßlnφho tahu, podobn∞ jako Φinφ volavky. Tak byli mladφ ptßci z v²chodnφch ╚ech dvakrßt pozorovßnφ v Holandsku (srpen a °φjen), jeden byl nalezen po delÜφ dob∞ uhynul² v °φjnu dokonce a₧ na ÜvΘdskΘm ostrov∞ Gotlandu.
|
