Jak Φßpy sledujeme - co nesou... (nynφ vyu₧φvßme pouze satelitnφ monitoring, n∞kolikrßt jsme se vÜak za Φßpy vypravili takΘ do Afriky) ╚ßp Φern² mß na zßdech p°ibli₧n∞ "bat∙₧ek", kter² se sklßdß z menÜφho pozemnφho a v∞tÜφho satelitnφho vysφlaΦe. Pozemnφ vysφlaΦ je aktivnφ neustßle, mß vÜak dosah jen n∞kolik kilometr∙. Satelitnφ vysφlaΦ musφ b²t vzhledem k omezenΘ kapacit∞ bateriφ slo₧it∞ Φasovßn, tak₧e vysφlß nap°φklad Üest hodin a na nßsledujφcφch dvanßct hodin se odmlΦφ. Jeho signßly zachycujφ ve vesmφru dv∞ dru₧ice americkΘho Nßrodnφho ·°adu pro oceßny a atmosfΘru (NOAA). Jedna z dru₧ic NOAA jeÜt∞ p°ed vypuÜt∞nφm do vesmφru, kde u₧ n∞kolik let krou₧φ na ob∞₧nΘ drßze dev∞t set kilometr∙ nad zemsk²m povrchem. Ve chvφli, kdy odtud zachytφ signßly satelitnφho vysφlaΦe, kter² mß Φßp na zßdech, p°edb∞₧n∞ je zpracuje a p°edß na AljaÜku nebo do Francie pozemnφmu st°edisku. Pozemnφ st°edisko zprost°edkuje p°edßnφ informace od dru₧ice do centrßly systΘmu Argos ve francouzskΘm m∞st∞ Toulouse. Tam prob∞hnou slo₧itΘ v²poΦty a v optimßlnφm p°φpad∞ jsou ji₧ p∙l hodiny po zachycenφ signßl∙ dostupnΘ zem∞pisnΘ sou°adnice sledovanΘho Φßpa. Tyto sou°adnice jsou spolu s dalÜφmi ·daji p°eneseny prost°ednictvφm datovΘ sφt∞ do ╚eskΘho rozhlasu v Praze, kde se objevφ na monitoru poΦφtaΦe. Expedice, kterß chce Φßpa dohledat, se na jeho polohu musφ dotßzat. Ke spojenφ z nep°φstupn²ch mφst mimo dosah civilizace slou₧φ satelitnφ telefon; na fotografii z v²chodoafrickΘ buÜe je jeho plochß antΘna namφ°ena na dru₧ici Inmarsat nad Indick²m oceßnem. Satelitnφ telefon takΘ umo₧≥uje vstupovat z libovolnΘho mφsta na naÜφ planet∞ p°φmo do rozhlasovΘho vysφlßnφ. Teprve kdy₧ expedice dosßhne mφsta, kde byl sledovan² Φßp zaznamenßn systΘmem Argos, p°ichßzφ ke slovu pozemnφ vysφlaΦ.. Lze ho p°esn∞ zam∞°it p°ijφmaΦem se sm∞rovou antΘnou a pak Φßpa bu∩ p°φmo pozorovat, Φi podle zm∞n signßl∙ odhadovat jeho chovßnφ (krmenφ, odpoΦinek na strom∞, krou₧enφ apod.). Podrobn∞ji o konvenΦnφ a satelitnφ telemetrii Miroslav Bobek