|
|||
Co jsem neza₧il, aneb nev∞°φm, ₧e nev∞°φte Nejprve mi odpadly dva prsty na pravΘ ruce, pod∞ji t°i prsty na ruce levΘ, za n∞kolik mßlo sekund jsem nem∞l na hlav∞ nic ne₧ pleÜ, pak p°iÜly na °adu zuby, a kdy₧ ze m∞ zbyl jen "trupφk", p°estal jsem doufat, ₧e je to sen. Do druhΘho dne jsem byl dokonale rozlo₧en. MΘ t∞lo proÜlo samovoln²m, leΦ peΦliv²m rozpadem na nep°edstaviteln∞ malinkatΘ molekuly a mß mu₧nß, atletickß postava byla ta tam. Fajn! VznßÜφm se tady po mφstnosti, mΘ vlastnφ molekuly difundujφ do okolnφho vzduchu a sna₧φm se pochopit, co ₧e se to se mnou d∞je. Ale ne°eÜφm to, vtφrßm se mezi Φßstice okolnφch plyn∙ a s hr∙zou zjiÜ¥uji, jak daleko jsou ostatnφ kousky p∙vodnφ bytosti... A v tom se otevφrajφ dve°e a u₧ m∞ pr∙van unßÜφ pryΦ. Letφm vzh∙ru, odrß₧φm se od jakΘhosi atomu neznßmΘ lßtky, padßm dol∙... P°ipadßm si jako na horskΘ drßze, ale jφzda je nekoneΦnß. Teprve te∩ cφtφm prav² vφr ₧ivota. Plachtφm ven, ven do ulic velkom∞sta. Zdß se, ₧e je dnes sluneΦnΘ poΦasφ. Vφtr m∞ posadil na svou lo∩ a spoleΦn∞ plujeme po stavbßch, lidech, zvφ°atech, trßv∞ a stromech, tu zahlΘdnu svoji Ükolu, tßmhle pana Ükolnφka, a u₧ jsou pryΦ, tak daleko, tam v dßlce. StruΦn∞ °eΦeno, rozlΘtl jsem se do celΘho sv∞ta. Vid∞l jsem lidi Ü¥astnΘ, lidi veselΘ, ale i nemocnΘ a trpφcφ. Zakusil oceßny, r∙znΘ kraje, vid∞l jsem spoustu historick²ch pamßtek, prolet∞l mφsty, kam se smrtelnφk nedostane... Pou¥ mß nem∞la konce, a¥ byl den, Φi tmavß noc, mß cesta vedla stßle dßl a jß nebyl unaven, naopak, chu¥ m∞l jsem vÜechno vid∞t, vÜude b²t dvakrßt a vÜechno znßt. A t∞ch zß₧itk∙, kterΘ jsem souΦasn∞ pro₧φval na milionech mφst... Nebylo nßvratu... Cφtil jsem se voln² jako ptßk, nikdo m∞ nemohl spat°it. Nikdo m∞ nebuzeroval, nikdo po mn∞ nic necht∞l, nikdo si na m∞ nest∞₧oval, nikdo mi v niΦem nebrßnil, nem∞l jsem ₧ßdnΘ povinnosti... Byl jsem ponechßn svΘmu osudu. Na druhou stranu, mß bezmocnost m∞ d∞sila, mß nicota m∞ nedala klidu, jß, jß sßm, zapomenut... Nikdo m∞ nebral vß₧n∞, nikdo si se mnou nepovφdal, nikdo tu nebyl... Dostßval jsem depresi. Kdo m∞ spasφ? Kdo m∞ vykoupφ? A jß let∞l, stßle se pohyboval, prolΘtal bou°kou, t∞sn∞ nad Saharou, vysoko v horßch a hledal "Kde domov m∙j..." Byla to zkuÜenost, byla to zkouÜka? Byl to zaΦßtek, byl to konec? Byla to zßbava, bylo to utrpenφ? Byl to m∙j p°φb∞h, m∙j prßzdninov² zß₧itek... Marek NovßΦek
|
|||