T°i Φtvrt∞ stoletφ dolovßnφ zm∞nilo ji₧nφ Limbursko (nejji₧n∞jÜφ v²b∞₧ek Nizozemφ) na jednu z nejhust∞ji zalidn∞n²ch oblastφ Nizozemφ s dodavatelsk²m pr∙myslem a infrastrukturou - silnicemi, ₧eleznicemi i vodnφmi cestami, je₧ umo₧≥ovaly dopravu uhlφ v Nizozemφ i do zahraniΦφ. Ke konci padesßt²ch let bylo v ji₧nφm Limbursku zam∞stnßno v dolech vφce ne₧ 55 tisφc lidφ. Ve vrcholnΘm obdobφ t∞₧by kolem r. 1960 bylo 70 % populace limburskΘho t∞₧a°skΘho regionu p°φmo zßvislΘ na dolech.

Nizozemskß vlßda zve°ejnila koncem roku 1965 ·mysl ukonΦit t∞₧bu uhlφ v ji₧nφm Limbursku. Hlavnφm d∙vodem bylo objevenφ velmi rozsßhl²ch zßsob zemnφho plynu na severu Nizozemφ. T∞₧ba tΘto öΦistΘö energie se ukazovala jako v²razn∞ levn∞jÜφ ne₧ t∞₧ba uhlφ, kterΘ se v tΘ dob∞ dob²valo z hloubky vφce ne₧ 800 metr∙. OvÜem dopady tohoto rozhodnutφ pro zam∞stnanost, socißlnφ a ekonomickou strukturu, kulturnφ a spoleΦensk² v²voj v ji₧nφm Limbursku byly obrovskΘ. V tomto regionu se nachßzelo vÜech 11 nizozemsk²ch dol∙.

Kdy₧ byl v roce 1976 uzav°en poslednφ d∙l, ztratilo v ji₧nφm Limbursku 45 tisφc lidφ prßci. Navφc zaniklo dalÜφch 30 tisφc nep°φmo s t∞₧bou spojen²ch pracovnφch mφst (ΦßsteΦn∞ ve stavebnictvφ a v hutnφm sektoru). Nov∞ nezam∞stnanφ obtφ₧n∞ hledali jinou prßci, proto₧e v∞tÜinou jejich vzd∞lßnφ bylo nedostateΦnΘ nebo zcela souviselo v t∞₧ebnφm pr∙myslem.

V roce 1978 bylo v ji₧nφm Limbursku 12,7 % nezam∞stnan²ch, jednak z d∙vodu zav°enφ dol∙ a takΘ dφky zhorÜenφ mezinßrodnφ i nßrodnφ ekonomickΘ situace. Byl to dvojnßsobek nezam∞stnanosti oproti nezam∞stnanosti v Nizozemφ jako celku (6,5 %).

Dφky tomuto poklesu zam∞stnanosti se v t∞₧ebnφ oblasti snφ₧ily rovn∞₧ p°φjmy. To bylo vß₧n²m d∙sledkem pro prosperitu regionu a pro maloobchod. Hrozilo, ₧e se limburskß t∞₧ebnφ oblast stane jednφm z nejchudÜφch region∙ Evropy. SkuteΦnost, ₧e se tak nestalo, je v²sledkem takovΘ restrukturalizace, jakß nikdy p°edtφm v Evrop∞ neprobφhala - dφky spojenΘ plßnovitΘ nabφdce nßrodnφ a regionßlnφ vlßdy. V souΦasnosti existuje pouze n∞kolik objekt∙ zachovan²ch jako pamßtky p°ipomφnajφcφ historii t∞₧by v Limbursku.

Ji₧nφ Limbursko je nynφ hust∞ osφdlenou oblastφ s perfektnφ infrastrukturou a vÜemi opat°enφmi nezbytn²mi pro zachovßnφ kvalitnφho prost°edφ vhodnΘho jak k ₧ivotu, tak k prßci.

SkuteΦnost, ₧e transformace t∞₧ebnφ oblasti prob∞hla tak rychle je zΦßsti zßsluhou iniciativy obcφ ve v²chodnφ Φßsti t∞₧ebnφ oblasti, kterΘ intenzφvn∞ spolupracovaly na revitalizaci a reorganizaci uheln²ch pßnvφ. Po 10 letech peΦlivΘho v²zkumu a p°φprav zaΦala v roce 1975 akce öZ Φernoty do zelen∞ö, co₧ byl gigantick² ·kol. Asi 760 hektar∙ uheln²ch pßnvφ vΦetn∞ hromad strusky, prßzdn²ch budov dol∙, naklßdacφch a vyklßdacφch oblastφ a vodnφch ploch napln∞n²ch poz∙statky t∞₧by bylo p°em∞n∞no b∞hem 15 let na rezidenΦnφ a ·°ednφ oblasti, novΘ pr∙myslovΘ z≤ny a rekreaΦnφ ·zemφ.

Tato öΦistφcφö operace v oblasti s 11 doly stßla 300 milion∙ gulden∙ a vytvo°ila 15 000 pracovnφch mφst. Prodej, organizace a rekultivace realizovanß tφmto zp∙sobem stßla p°ibli₧n∞ 1,2 miliardy gulden∙. TΘm∞° 5 000 nov²ch dom∙ bylo postaveno na ·zemφ b²val²ch uheln²ch pßnvφ. P°ibli₧n∞ 220 hektar∙ bylo zahrnuto do rekreaΦnφch z≤n a 200 hektar∙ bylo urΦeno pro pr∙mysl.

DalÜφ problΘm restrukturalizace krajiny vyplynul z existence obrovsk²ch hald strusky s objemem 15 milion∙ m3. Bylo rozhodnuto vyu₧φt tohoto odpadnφho materißlu ΦßsteΦn∞ pro öremodelaciö oblasti. Navφc specißlnφ prosφvacφ techniky umo₧nily to, ₧e v n∞kter²ch p°φpadech 30 % strusky bylo p°em∞n∞no na palivo, kter²m byly zßsobovßny elektrßrny. N∞kolik hald strusky z∙stalo v krajin∞ ji₧nφho Limburska: dohromady 75 hektar∙ pahork∙ bylo osßzeno 350 tis. stromy a oseto r∙zn²mi druhy trßvy. To pomohlo vzniku zelen²ch oßz v tomto regionu.

Ekonomickß restrukturalizaΦnφ politika ji₧nφho Limburska je cφlena na:

a) vznik alternativnφ zam∞stnanosti v ji₧ existujφcφch chemick²ch tovßrnßch dol∙,

b) podn∞ty pro novß odv∞tvφ,

c) relokace Φßsti z rozsßhl²ch stßtnφch slu₧eb v sφdle vlßdy v Haagu do ji₧nφho Limburska (v podstat∞ regionßln∞ politicky podmφn∞nß decentralizace).

Od 30. let vyvφjely stßtem vlastn∞nΘ doly aktivity v oblasti chemick²ch v²robk∙ vΦetn∞ um∞l²ch hnojiv a plast∙. P°edevÜφm uhlφ bylo vyu₧φvßno jako zßkladnφ surovina pro tuto v²robu. Po zav°enφ dol∙ tyto aktivity nejen pokraΦovaly, ale dßle nar∙staly.

DSM je nynφ jednφm z nejv∞tÜφch chemick²ch koncern∙ v zßpadnφ Evrop∞ a jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch investor∙ v ji₧nφm Limbursku. Koncern zam∞stnßvß p°ibli₧n∞ 22 tis. lidφ po celΘm sv∞t∞, z toho vφce ne₧ 8 500 pracuje prßv∞ v Limbursku.

Mezi lety 1965 a 1975 byly jeden po druhΘm zavφrßny doly v Limbursku. P°es vÜechna opat°enφ vlßdy vzrostla nezam∞stnanost v ji₧nφm Limbursku na ·rove≥ dvakrßt vyÜÜφ ne₧ byl celostßtnφ pr∙m∞r. Proto bylo v roce 1971 rozhodnuto o vytvo°enφ globßlnφho plßnu pro rozvoj restrukturalizovanΘ oblasti ji₧nφho Limbursku. Tento tzv. öPolitick² dokument o budoucnosti Limburskaö (PNL) se zab²val mapovßnφm zp∙sobu korekce ·tlumu, kter² nastal v ji₧nφm Limbursku jako v²sledek uzav°enφ dol∙. V plßnu jsou uvedena podp∙rnß opat°enφ, kterß nßrodnφ vlßda zam²Ülela uskuteΦnit, aby kompenzovala d∙sledky uzav°enφ dol∙. NejvyÜÜφm cφlem byla redukce nezam∞stnanosti v ji₧nφm Limbursku na ·rove≥ celostßtnφho pr∙m∞ru.

CelkovΘ p°φsp∞vky od nßrodnφ vlßdy na tuto operaci Φinily p°ibli₧n∞ 800 milion∙ gulden∙., navφc jeÜt∞ byly vyplßceny socißlnφ p°φsp∞vky t∞m lidem, kte°φ se nevrßtili do prßce (kterΘ znovu nezam∞stnali). Evropskß komise p°isp∞la vφce ne₧ 80 miliony gulden∙ na restrukturalizaci b²valΘ d∙lnφ oblasti. Evropsk² program zßjmu komunit pro ji₧nφ Limbursko (The European Programme of Community Interest for South Limburg) 1988-91 a Evropsk² program rozvoje 1988-94 vytvo°ily a zajistily podmφnky proto, aby finanΦnφ pomoc z Bruselu byla °ßdn∞ pou₧ita.

V roce 1975 pov∞°ila provinΦnφ vlßda nezßvislou spoleΦnost Industriebank LIOF, aby podporovala existujφcφ zam∞stnanost a atraktivnφ alternativnφ zam∞stnanost. Od tohoto roku p°ivedla tato organizace asi 100 spoleΦnostφ do Limburska.

Jednφm z prvotnφch opat°enφ, kterΘ nizozemskß vlßda uskuteΦnila, bylo zavedenφ p°φsp∞vku na vytvo°enφ alternativnφch pracovnφch mφst v ji₧nφm Limbursku, a to relokacφ poΦtu vlßdnφch slu₧eb jako jsou Centrßlnφ statistick² ·°ad a VÜeobecn² penzijnφ fond (ABP) do centra v²chodnφ d∙lnφ oblasti, do m∞sta Heerlen. TakΘ n∞kterΘ kancelß°e Open University byly p°eneseny do Heerlenu.

V roce 1976 byla otev°ena nßrodnφ univerzita v Maastrichtu. Ta se nynφ sklßdß ze 7 fakult a ·zce spolupracuje se spoleΦnostmi a organizacemi v oblasti lΘka°skΘ technologie, jednΘ z pr∙kopnick²ch aktivit v restrukturalizaΦnφ politice. V ji₧nφm Limbursku je nynφ Akademickß nemocnice a rehabilitaΦnφ centrum evropskΘho v²znamu. Dßle je v tomto regionu lokalizovßno mno₧stvφ spoleΦnostφ, kterΘ zaujφmajφ vedoucφ mφsto v lΘka°skΘ technologii, jako je nap°. Medronic v Kerkrade, co₧ je nejv∞tÜφ tovßrna na v²robu kardiostimulßtor∙ v Evrop∞.

V rßmci hospodß°skΘ restrukturalizace se rozvφjφ malΘ regionßlnφ letiÜt∞ ji₧nφho Limburska v d∙le₧it² Φlßnek evropskΘ p°epravy nßklad∙ a prßzdninovΘ dopravy. Po Amsterodam/Schiphol, je Maastricht - Aachen v souΦasnosti druh²m nejv∞tÜφm letiÜt∞m pro p°epravu nßklad∙ v Nizozemφ a nejrychleji rostoucφm regionßlnφm letiÜt∞m v Evrop∞. Stranou od letiÜt∞ (nehled∞ na rozvoj letiÜt∞) se rozvφjφ pr∙myslovß zßstavba (TechnoPort Europe) pro mezinßrodnφ high-tech spoleΦnosti a distribuΦnφ spoleΦnosti.

Z pohledu informaΦnφch technologiφ je Heerlen druh²m nejv∞tÜφm centrem v Nizozemφ. Umφst∞nφ vlßdnφch slu₧eb a velkΘho poΦφtaΦovΘho centra v ji₧nφm Limbursku p°itßhlo a p°itahuje softwarovΘ spoleΦnosti. V regionu se rozvφjejφ novΘ slu₧by v oblasti informaΦnφ a komunikaΦnφ technologie, telematiky. U₧φvßnφ T.V., kabelov²ch zprßv, videotextu, elektronickΘho telefonnφho seznamu, teleshopingu, filmu T.V. a dalÜφch aplikacφ telematiky.

V roce 1982 byl formulovßn plßn na podporu cestovnφho ruchu v ji₧nφm Limbursku. Plßn m∞l 4 specifickΘ cφle: kongresov² cestovnφ ruch, prßzdninov² cestovnφ ruch, vodnφ sporty a rekreaΦnφ mo₧nosti pro volnΘ dny. Kongresov² cestovnφ ruch je znaΦn∞ podpo°en budovßnφm MaastrichtskΘho v²stavnφho a kongresovΘho centra (MEEC), jednoho z nejmodern∞jÜφch st°edisek tohoto druhu v Evrop∞.

D∙sledkem t∞₧by Üt∞rku ve st°ednφ Φßsti Limburska je vytvo°enφ nov²ch rozsßhl²ch jezer, kterß jsou velmi vhodnß pro vodnφ sporty. Tyto velkΘ vodnφ plochy a plß₧e jsou vhodnΘ pro plavßnφ a surfing, p°iΦem₧ p°itahujφ rostoucφ poΦet lidφ, kte°φ provozujφ vodnφ sporty, jak z jihu Nizozemφ a Belgie, tak z n∞meckΘho Por·°φ.

Limbursko se specificky p°izp∙sobuje hospodß°skou restrukturalizacφ ji₧nφ Φßsti provincie tr₧nφ situaci vzniklΘ po r. 1992, kdy byly otev°eny hranice. V minulosti bylo Limbursko v₧dy pova₧ovßno za p°φv∞sek Nizozemφ.

Nynφ byly napln∞ny vÜechny podmφnky pro to, aby provincie hrßla d∙le₧itou roli v EU. Ji₧nφ Limbursko se nachßzφ mezi velk²mi pr∙myslov²mi oblastmi Evropy. Je zde v²bornß silniΦnφ sφ¥. Jeden z nejv²znamn∞jÜφch pr∙myslov²ch trh∙ v Evrop∞ je v dosahu asi 150 km od ji₧nφho Limburska. P°ibli₧n∞ 40 milion∙ prosperujφcφch konzument∙ ₧ije v zßzemφ tΘto oblasti a funguje zde n∞kolik tisφc spoleΦnostφ.

V ji₧nφm Limbursku a jeho okolφ je mno₧stvφ univerzit. Jedna z nich Technische Hochschule v n∞meckΘm m∞st∞ Aachen je nejv∞tÜφ technickou vysokou Ükolou v Evrop∞ a mß vφce ne₧ 35 tisφc student∙. N∞kterΘ ze specializovan²ch pracoviÜ¥ univerzit v tomto Euroregionu se zab²vajφ telematikou, lΘka°skou a chemickou technologiφ.

Ostatnφ stßty rovn∞₧ objevily Limbursko. Celkem 225 zahraniΦnφch spoleΦnostφ mß sφdlo v tΘto provincii. V minul²ch letech byla v pr∙m∞ru asi polovina vÜech pracovnφch mφst v Nizozemφ vytvo°en²ch zahraniΦnφmi spoleΦnostmi, umφst∞na prßv∞ v Limbursku. Vzrostly japonskΘ zßjmy na investovßnφ v Limbursku. DetaÜovanΘ pracoviÜt∞ JaponskΘ univerzity bylo umφst∞no v Limbursku stejn∞ jako japonskΘ lΘka°skΘ centrum.

M∙₧eme shrnout, ₧e 30 let po oznßmenφ o uzav°enφ dol∙ nenφ ji₧nφ Limbursko chudobn² region, jak se mnozφ obßvali, ale region, kter² se dob°e rozvφjφ s obnovenou akceleracφ. V ji₧nφm Limbursku jsou v²bornΘ vyhlφdky z hlediska procesu evropskΘ integrace. Cφlem EvropskΘho programu rozvoje ji₧nφho Limburska je pomßhat a podporovat limburskΘ p°φle₧itosti na tomto novΘm evropskΘm trhu.

Po sjednocenφ zem∞ se jako klφΦov² ukßzal ·kol zajistit p°echod od plßnovanΘho centrßlnφho hospodß°stvφ k socißln∞ tr₧nφmu hospodß°stvφ ve standardu ostatnφch spolkov²ch zemφ SRN a stßt∙ EU. Tato transformace byla koncipovßna jako rychl² dynamick² proces Üirok²ch prßvnφch, politick²ch zm∞n v jejich socißlnφm, finanΦnφ a sprßvnφm rßmci. Tyto procesy se promφtly jak do zm∞n v zam∞stnanosti obyvatelstva, hospodß°skΘ struktury jednotliv²ch oblastφ, tak i vlastnick²ch vztah∙ v hospodß°skΘ sfΘ°e.

V²razn²m prvkem v²voje v²chodnφch zemφ je dynamick² ·bytek obyvatelstva, zp∙soben² p°edevÜφm jeho emigracφ mimo tato ·zemφ a nφzk²m p°irozen²m p°φr∙stkem. V celoevropskΘm srovnßnφ region∙ je obdobnΘho ·bytku dosa₧eno jen n∞kter²ch regionech ╪ecka a Itßlie. Od roku 1992 ztratily novΘ zem∞ vφce jak 5 % obyvatelstva a roΦnφ mφra ·bytku byla 6 x vyÜÜφ ne₧ v letech p°edchozφch. Vedle emigrace dochßzφ zßrove≥ k prudkΘmu poklesu porodnosti a dnes dosahuje nejni₧Üφ hodnoty v celΘ EU. Toto snφ₧enφ je zvlßÜt∞ z°etelnΘ v zem∞d∞lsk²ch oblastech zem∞ Mecklenburg - Vorpommern, severnφm Braniborsku. Snφ₧enφ pracovnφch p°φle₧itostφ na zßpad∞ a zvyÜujφcφ se platy na v²chod∞, kombinace s vn∞jÜφ migracφ se promφtß do postupnΘho snφ₧enφ vnit°nφ migrace.

V²roba a zam∞stnanost v nov²ch spolkov²ch zemφch se po sjednocenφ dramaticky snφ₧ily, prudce poklesla i obchodnφ v²m∞na s b²val²mi zem∞mi RVHP. UrΦitΘho r∙stu bylo dosa₧eno snφ₧enφm zam∞stnanosti a zv²Üenφm produktivity prßce. R∙st v²roby byl doprovßzen r∙stem investic a to v roce 1992 o 24 % a v roce 1993 o 16 %. InvestiΦnφ prost°edky byly sm∞rovßny hlavn∞ do v²stavby, kapitßlovΘho vybavenφ a za°φzenφ. Prioritn∞ byly investice sm∞rovßny do slu₧eb a mΘn∞ do pr∙myslovΘ v²roby. Restrukturalizace hospodß°stvφ v²chodnφho N∞mecka vedla k v²znamnΘ nerovnovßze v obchod∞, v²roba ve zpracovatelskΘm pr∙myslu klesla v roce 1993 a₧ na 2/3 ·rovn∞ roku 1991. ZvlßÜt∞ poklesl v²znam strojφrenskΘho pr∙myslu, ale vzrostla poptßvka po potravinß°skΘm pr∙myslu a stavebnictvφ. Privatizace byla dokonΦena na konci roku 1994. KlφΦov²m problΘmem v tomto sm∞ru je privatizace a jejφ d∙sledky velk²ch, zejmΘna chemick²ch, strojφrensk²ch a elektrotechnick²ch v²rob.

Snφ₧enφ zam∞stnanosti postihlo vÜechny novΘ spolkovΘ zem∞, vΦetn∞ öv²chodnφho Berlφnaö. Restrukturalizace znamenala prudk² ·padek °ady podnik∙ a v d∙sledku toho dramatick² nßr∙st nezam∞stnanosti v letech 1989 - 1992. V tomto obdobφ ztratilo prßci cca 30 % pracujφcφch. V zem∞d∞lstvφ klesla zam∞stnanost na t°etinu p∙vodnφ ·rovn∞, t∞₧ebnφ pr∙mysl (t∞₧ba uhlφ, t∞₧ba draseln²ch solφ a dalÜφ) poklesl na mΘn∞ ne₧ 30 % stavu roku 1989. ┌bytek pracovnφ p°φle₧itostφ byl postupn∞ eliminovßn rozvojem podnikßnφ (poΦet podnikatel∙ v roce 1989 û 200 tis., v roce 1992 û 500 tis. a rozvojem pracovnφch p°φle₧itostφ p°edevÜφm ve slu₧bßch. Pr∙m∞rnß nezam∞stnanost (registrovanφ nezam∞stnanφ) dosßhla a₧ cca 15-20 %, co₧ vysoce p°esßhlo pr∙m∞r N∞mecka i ostatnφch zemφ Φi region∙ EvropskΘ unie.

podpora nov²ch spolkov²ch zemφ ze strukturßlnφch fond∙

Rßmec podpory spoleΦenstvφ (CSF) pro novΘ spolkovΘ zem∞ N∞mecka p°ijala Evropskß komise 29. Φervna 1994. CSF vykazuje alokaci 13 640 milion∙ ECU, kterΘ strukturßlnφ fondy m∞ly poskytnou N∞mecku v obdobφ 1994-99. Dφky tomuto p°φsp∞vku spoleΦenstvφ umo₧nilo a jeÜt∞ umo₧nφ podporu program∙ pro nßrodnφ a regionßlnφ orgßny pro urychlenφ rozvoje urΦit²ch region∙. CSF zahrnuje 5 nov²ch zemφ (b²valß NDR): MecklenburgûVorpommern, Brandenburg, Sachsen - Anhalt, Sachsen a Thⁿringen + v²chodnφ Berlφn.

N∞meckß vlßda p°edlo₧ila 13. Φervna 1993 EvropskΘ komisi sv∙j plßn regionßlnφho rozvoje pro obdobφ 1994-99. Diskuse ohledn∞ plßnu pak probφhala mezi n∞meckou ·st°ednφ a zemsk²mi vlßdami a Komisφ, byla ukonΦena v Berlφn∞ 14. Φervna 1994. V²sledkem je CSF, kter² popisuje, jak p°φsp∞vky EvropskΘho spoleΦenstvφ (strukturßlnφ fondy) budou alokovßny v obdobφ 1994-99.

CSF je poΦßteΦnφ dohodou o cφlech rozvoje pro danΘ regiony. Na ni musφ navßzat sΘrie specißlnφch operaΦnφch program∙ navr₧en²ch nßrodnφmi orgßny a p°ijat²mi Evropskou komisφ. Na zßklad∞ t∞chto operaΦnφch program∙ jsou teprve alokovßny prost°edky strukturßlnφch fond∙.

CSF identifikoval nßsledujφcφ rozvojovΘ problΘmy pro 5 nov²ch zemφ a v²chodnφ Berlφn, kterΘ vy₧adovaly aktivnφ intervenci stßtu, vΦetn∞ umφst∞nφ dalÜφch zdroj∙:

CSF stanovil 6 priorit pro oblasti pomoci:

Pro ka₧dou z v²Üe uveden²ch priorit stanovuje CSF sΘrii jasn²ch plßn∙, mnoho z nich je kvantifikovan²ch tak, aby v budoucnosti bylo no₧nΘ zhodnotit vliv CSF ve spojenφ s nßrodnφmi programy. Nap°.:

èestnßct regionßlnφch operaΦnφch program∙. CSF je urΦen k dohledu nad vyrovnanou distribucφ prost°edk∙ fond∙. VÜech 16 regionßlnφch operaΦnφch program∙ p°ijat²ch pro N∞mecko v rßmci CSF (se 2 v²jimkami) jsou komplexnφ programy (nap°. spoleΦn∞ financovanΘ vφce ne₧ jednφm SF vy₧adujφ lepÜφ koordinaci fond∙). Opat°enφ z program∙ byla zaΦlen∞na do program∙ pro jednotlivΘ zem∞.

èest z regionßlnφch komplexnφch program∙ je financovßno z EvropskΘho fondu regionßlnφho rozvoje (ERDF) a obsahujφ hlavn∞ rozvojovΘ priority 1 a₧ 4.

Tyto programy budou p°ispφvat k podpo°e hospodß°skΘho rozvoje v nov²ch spolkov²ch zemφch a budou korigovat n∞kterΘ nevyvß₧enosti, kterΘ vzniknou mezi regiony a zbytkem N∞mecka. Regionßlnφ programy se d∞lφ na podprogramy a opat°enφ urΦenß pro ka₧dou zemi (nap°. specifickΘ problΘmy pohraniΦφ, pr∙myslovΘ odpady atd.).

Nßsledujφ p°φklady t∞chto opat°enφ:

Strßnka byla naposledy upravena dne 04.09.1998, 12:07