|
|
1. Evropskß unie |
V²voj evropskΘ integrace probφhal v n∞kolika etapßch a v r∙zn²ch formßch. PrvopoΦßtek evropskΘ integrace p°edstavuje EvropskΘ spoleΦenstvφ uhlφ a oceli z roku 1952 se zßrodkem integraΦnφch institucφ. PotΘ nßsledoval v roce 1958 vznik EvropskΘho spoleΦenstvφ pro atomovou energii a EvropskΘho hospodß°skΘho spoleΦenstvφ. ZvlßÜt∞ EHS proponovalo komplexnφ p°φstup k hospodß°skΘ integraci. V roce 1967 byly tzv. sluΦovacφ smlouvou slouΦeny v²konnΘ orgßny vÜech t°φ spoleΦenstvφ, nikoli spoleΦenstvφ sama. Od tΘ doby se pou₧φvß nßzvu Evropskß spoleΦenstvφ. Aktem o jednotnΘ Evrop∞ (1987) byla mj. zaΦlen∞na do Smlouvy o EHS kapitola o hospodß°skΘ a socißlnφ soudr₧nosti. V ·noru 1992 byla v Maastrichtu slavnostn∞ podepsßna smlouva o EvropskΘ unii. V d∙sledku toho se EvropskΘ hospodß°skΘ spoleΦenstvφ mj. rozÜφ°ilo o Evropskou hospodß°skou a m∞novou unii a p°ejmenovalo se na EvropskΘ spoleΦenstvφ. Krom∞ toho se EvropskΘ spoleΦenstvφ stalo prvnφm ze t°φ pilφ°∙, kterΘ spoleΦn∞ tvo°φ Evropskou unii.
Maastrichtskß smlouva o EvropskΘ unii tvo°φ velice d∙le₧it² krok na cest∞ k evropskΘ ·stav∞ a vytvß°φ spoleΦn² rßmec pro r∙znΘ integraΦnφ stupn∞. Zßrove≥ p°inesla novΘ ·koly:
ò spoleΦnß evropskß m∞na nejpozd∞ji do roku 1999;
ò evropskß obΦanskß prßva (stßtnφ p°φsluÜnost EU);
ò novß oprßvn∞nφ pro EvropskΘ spoleΦenstvφ: ochrana spot°ebitel∙, zdravotnickß politika, vφzovß politika, transevropskΘ sφt∞, spoluprßce v oblasti rozvoje, pr∙myslovß politika, vzd∞lßvßnφ, kultura, v∞tÜφ ochrana ₧ivotnφho prost°edφ, vφce v²zkumu a v²voje, vφce socißlnφ politiky (bez VelkΘ Britßnie), spoluprßce v otßzkßch vnit°nφ politiky a justice;
ò vφce prßv pro Evropsk² parlament: zavedenφ spolurozhodovßnφ, prßvo na souhlas s volbou Komise, prßvo na souhlas ke vÜem d∙le₧it²m mezinßrodnφm smlouvßm;
ò zavedenφ spoleΦnΘ zahraniΦnφ a bezpeΦnostnφ politiky.
Smlouvou o EvropskΘ unii byl z°φzen v roce 1994 V²bor region∙, jen₧ funguje jako poradnφ orgßn slo₧en² z 222 zßstupc∙ regionßlnφch a mφstnφch orgßn∙. Mß posilovat hospodß°skou a socißlnφ soudr₧nost SpoleΦenstvφ projednßvßnφm opat°enφ sm∞°ujφcφch k podpo°e zaostalejÜφch region∙ ze strukturßlnφch fond∙. Hlavnφm poslßnφm V²boru region∙ je, aby byly vyslyÜeny regionßlnφ a mφstnφ hlasy v zßle₧itostech, je₧ se t∞chto ·rovnφ bezprost°edn∞ dot²kajφ. Z°φzenφ tohoto v²boru je odrazem sφlφcφ role region∙ a ·zemnφ samosprßvy p°i napl≥ovßnφ cφl∙ evropskΘ integrace, p°edevÜφm pak hospodß°skΘ a socißlnφ soudr₧nosti. Zßrove≥ je v souladu s principem subsidiarity a trendem decentralizace mechanismu evropskΘ integrace. V²bor region∙ vykonßvß poradnφ funkci jako mluvΦφ vÜech region∙ a obcφ p°i rozhodovßnφ orgßn∙ EU, p°iΦem₧ musφ b²t povinn∞ konzultovßn v p∞ti sfΘrßch politiky SpoleΦenstvφ:
ò hospodß°skß a socißlnφ soudr₧nost,
ò transevropskΘ sφt∞,
ò socißlnφ politika (oblast vzd∞lßvßnφ),
ò kultura,
ò zdravotnictvφ.
Z vlastnφ iniciativy m∙₧e V²bor region∙ vydat i vlastnφ stanovisko, pokud to pova₧uje za smysluplnΘ.
Evropskß integrace byla v₧dy orientovßna na celou Evropu. Cφlem je Evropa dostateΦn∞ silnß a Üt∞drß, je₧ bude schopna ve sv∞t∞ rozbou°enΘm p°er∙stßnφm hospodß°sk²ch problΘm∙ a finanΦnφch trh∙ do globßlnφch rozm∞r∙ poskytovat i nadßle nad∞ji a p°edstavovat model Φi vzor. Mezi podmφnky plnΘho Φlenstvφ v EvropskΘ unii pat°φ:
ò stabilita institucφ garantujφcφch demokracii, prßvnφ stßt, lidskß prßva a respektovßnφ prßv menÜin;
ò existence fungujφcφho tr₧nφho hospodß°stvφ a schopnost vypo°ßdat se s konkurenΦnφmi tlaky a tr₧nφmi procesy uvnit° EU;
ò schopnost brßt na sebe zßvazky vypl²vajφcφ z Φlenstvφ (acquis communautaire), kterΘ zahrnujφ podporu cφl∙ politickΘ, hospodß°skΘ a m∞novΘ unie.
Na cest∞ k prosperit∞ se zahraniΦn∞politickΘ a ekonomickΘ vztahy ╚eskΘ republiky zam∞°ujφ na Evropskou unii. AsociaΦnφ dohoda je d∙le₧it²m nßstrojem politickΘho a ekonomickΘho sblφ₧enφ EvropskΘ unie a ╚eskΘ republiky. V Φervenci 1997 byla ╚R jmenovßna jako jedna ze Üesti zemφ, kterΘ Evropskß komise doporuΦuje k zahßjenφ rozhovor∙ o Φlenstvφ v EvropskΘ unii. V souΦasnΘ dob∞ se tedy ╚R p°ipravuje na vstup do EU, zapoΦal n∞kolikalet² proces vyjednßvßnφ o Φlenstvφ ╚R v EvropskΘ unii.
P°φnos pro ╚R bude odvisl² od situace, v jakΘ se EU v dob∞ naÜeho vstupu bude nachßzet, zejmΘna jak bude fungovat projekt spoleΦnΘ m∞ny. Lze s ·sp∞chem oΦekßvat, ₧e po vstupu ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie se zv²Üφ atraktivita ╚R pro zahraniΦnφ investory a postupn∞ bude dochßzet k odstra≥ovßnφ cenov²ch (ΦßsteΦn∞ i mzdov²ch) diferencφ v ╚R a EU. V ╚R by se m∞la podstatn∞ zkvalitnit infrastruktura a ₧ivotnφ prost°edφ, a to do znaΦnΘ mφry dφky prost°edk∙m EU, zv²Üφ se konkurence (postupn∞ se vyrovnajφ cenovΘ hladiny, zv∞tÜφ se tlak na v²robce), prohloubφ se koncentraΦnφ tendence (·sp∞ÜnΘ firmy se budou snßze rozvφjet, ne·sp∞ÜnΘ zkrachujφ), vÜe uvedenΘ se projevφ i v regionßlnφ a lokßlnφ ·rovni.
Po vstupu do EU bude ╚R p°ispφvat 1,27 % svΘho roΦnφho hrubΘho domßcφho produktu (HDP) na veÜkerΘ aktivity EvropskΘ unie. Zßrove≥ vÜak bude p°φjemcem pomoci. V tΘto souvislosti je t°eba p°ipomenout v²znam, jen₧ zaujφmß regionßlnφ politika, resp. politika hospodß°skΘ a socißlnφ soudr₧nosti v rßmci jednotliv²ch politik EU. Rozhodujφcφ finanΦnφ Φßstky dosud jeÜt∞ plynou na spoleΦnou zem∞d∞lskou politiku (v roce 1996 48 % rozpoΦtu EU), i kdy₧ jejφ podφl dlouhodob∞ klesß (z p∙vodnφch cca 2/3 celΘho rozpoΦtu EU), avÜak postupn∞ jsou posilovßny finanΦnφ prost°edky v∞novanΘ na politiku hospodß°skΘ a socißlnφ soudr₧nosti (v roce 1996 bylo vyΦlen∞no na strukturßlnφ fondy 34 % z rozpoΦtu EU). V nßsledujφcφ kapitole tedy blφ₧e objasnφme regionßlnφ politiku EvropskΘ unie.
| Strßnka byla naposledy upravena dne 04.09.1998, 10:39 |