Spolu·Φast obΦan∙, m∞stsk² management a urbanistickΘ plßnovßnφ

Evropskß charta mφstnφ samosprßvy zd∙raz≥uje principy mφstnφ autonomie a mφstnφho financovßnφ, pokud je takovß autonomie realistickß. Tento text by m∞l b²t mφstnφmi ·°ady pou₧φvßn jako zßkladnφ dokument p°i definovßnφ jejich p°φstupu k ·Φasti obΦan∙ a mφstnφ demokracii.

Bez principu mφstnφ demokracie nejsou lidskß prßva ve m∞stech zajiÜt∞na.

Uspokojenφ fyzick²ch, socißlnφch a emocionßlnφch pot°eb lze dosßhnout a respektovat pouze prost°ednictvφm otev°enΘho dialogu mezi oficißlnφm managementem a jednotliv²mi Φleny m∞stskΘ spoleΦnosti.

╪φzenφ m∞sta musφ b²t tudφ₧ provßd∞no s cφlem zajistit, aby lidΘ, jejich₧ prßva nebo majetek budou ve v²znamnΘ mφ°e dotΦena navrhovan²mi administrativnφmi akty a rozhodnutφmi, byli informovßni o t∞chto aktech a rozhodnutφch a aby byl vyslechnut jejich nßzor a mohli se tak stßt aktivnφm Φlßnkem v rozhodovacφm procesu.

Nesmφ b²t podniknut ₧ßdn² jednotliv² krok na jakΘkoliv ·rovni °φzenφ, pokud by se d∙sledky takovΘho rozhodnutφ dotkly i jin²ch lidφ a jinΘ ·rovn∞ ne₧ tΘ, kterß je pro n∞ urΦena. Pokud takovß situace nastane, musφ b²t zßle₧itost p°evedena na vyÜÜφ ·rove≥ °φzenφ tak, aby nezbytnß rozhodnutφ byla p°ijata ve srozumitelnΘm kontextu.

Tento vÜeobecn² pohled musφ nahradit stßvajφcφ vertikßlnφ systΘm °φzenφ m∞sta, kter² vytvo°il °adu izolovan²ch ve°ejn²ch sektor∙ definovan²ch na zßklad∞ nßzoru specialist∙ z r∙zn²ch odbor∙ m∞sta s nepropustn²mi administrativnφmi hranicemi.

ObΦanΘ Φasto pova₧ujφ stßvajφcφ zp∙sob °φzenφ m∞sta za nesrozumiteln², Φasov∞ nßroΦn² a neekonomick².

PRINCIPY

1. ┌Φast obΦan∙ na mφstnφm politickΘm ₧ivot∞ musφ b²t zajiÜt∞na prost°ednictvφm prßva svobodn∞ a demokraticky volit svΘ zßstupce

V²kon prßva obΦan∙ participovat na mφstnφ demokracii je zajiÜt∞n p°edevÜφm a zßsadn∞ prost°ednictvφm p°edßnφ rozhodovacφch pravomocφ volen²m zßstupc∙m, kte°φ tak nßsledn∞ zφskßvajφ oprßvn∞nφ p°ijφmat a uskuteΦ≥ovat politiku, programy a projekty ku prosp∞chu obΦan∙ ₧ijφcφch v danΘ oblasti.

Toho se dosahuje vytvo°enφm podmφnek, ve kter²ch mohou vznikat a rozvφjet se politickΘ strany a garantovßnφm prßv vÜech obΦan∙ ·Φastnit se voleb mφstnφch politick²ch zßstupc∙ bez diskriminace na zßklad∞ p∙vodu, socißlnφho postavenφ nebo bohatstvφ.

2. ┌Φast obΦan∙ na mφstnφm politickΘm ₧ivot∞ musφ b²t efektivnφ na vÜech ·rovnφch mφstnφ, politickΘ a administrativnφ struktury

V dob∞ svΘho zvolenφ nenφ mφstnφm p°edstavitel∙m p°edßn detailnφ mandßt zahrnujφcφ vÜechny mφstnφ zßle₧itosti, kterΘ se vyskytnou b∞hem jejich funkΦnφho obdobφ a proto se musφ v pravideln²ch intervalech obracet na voliΦe, aby s nimi konzultovali konkrΘtnφ otßzky. U perzonßlu mφstnφch ·°ad∙ se zßrove≥ vyskytuje dφky jejich dlouhodobΘmu jmΘnovßnφ a jistoty pracovnφch mφst tendence zφskßvat urΦit² stupe≥ autonomie v jejich vztazφch s volen²mi politiky. Obyvatelstvo se proto musφ anga₧ovat v kontrole chodu sprßvy a zp∙sobu jejφ prßce.

Toho se dosahuje uznßnφm mφstnφch zßjmov²ch skupin a institucionalizacφ ·Φasti obΦan∙ na mφstnφm politickΘm ₧ivot∞ (opat°enφ pro obΦany ve vztahu k jejich ·Φasti v komisφch a v²borech, kterΘ p°φmo podlΘhajφ exekutiv∞) a na chodu administrativnφ sprßvy (kontrolnφ rada, tribunßl pro vy°izovßnφ stφ₧nostφ, ombudsman).

Vyu₧itφ referenda je zßsadnφ v p°φpadech, kdy volenφ mφstnφ zßstupci nemajφ mandßt k rozhodnutφ o novΘm konkrΘtnφm problΘmu nebo politice, p°esto₧e majφ celkovΘ obecnΘ oprßvn∞nφ.

3. ObΦanΘ majφ oprßvn∞nφ b²t konzultovßni v otßzce vÜech hlavnφch projekt∙ ovliv≥ujφcφch budoucnost spoleΦenstvφ

ObΦanΘ jsou ko°eny mφstnφ demokracie. Jsou partnery volen²ch zßstupc∙ a p°edstavitel∙ mφstnφch ·°ad∙ p°i plßnovßnφ a °φzenφ komunity. Aby mohli vykonßvat tyto povinnosti musφ b²t informovßni o vÜech principißlnφch plßnech p°ijφman²ch jejich volen²mi zßstupci a p°edstaviteli.

V²sledek konzultacφ o projektech ovliv≥ujφcφch ₧ivotnφ prost°edφ v nejÜirÜφm slova smyslu musφ b²t otev°en² ke kontrole ze strany volen²ch zßstupc∙, investor∙ a Φlen∙ ve°ejnosti.

Toho se dosahuje vytvo°enφm formßlnφho ve°ejnΘho konzultaΦnφho °φzenφ, poskytovßnφm zßruk nestrannosti v procesu konzultace, umo₧n∞nφm volnΘho p°φstupu ke vÜem ve°ejn²m dokument∙m, publikovßnφm vÜech projekt∙ v mφst∞, vydßvßnφm oficißlnφho mφstnφho v∞stnφku a umo₧n∞nφm, uznßnφm a posφlenφm role dobrovoln²ch organizacφ v p°ekonßvßnφ mezer mezi mφstnφ sprßvou a obecnou ve°ejnostφ.

4. M∞stsk² management a plßnovßnφ musφ b²t zalo₧eny na maximßlnφ informovanosti o charakteristikßch a zvlßÜtnφch specifikßch m∞sta

Ka₧dΘ m∞sto mß svoji vlastnφ identitu, kterou je nutnΘ chrßnit a podporovat. Jeho regionßlnφ zaΦlen∞nφ, umφst∞nφ, obyvatelstvo, ·zemnφ rozsah, zßzemφ, poΦasφ, podoba, barva, p∙vod, historie a jeho funkce - ro vÜechno jsou prvky, kterΘ jej odliÜujφ od ostatnφch m∞st.

Rozhodovßnφ o prioritßch a p°edklßdßnφ nßvrh∙ nejsou zßle₧itosti jednoho odbornφka, jedinΘ jednotky nebo nßhody. Takovß rozhodnutφ musφ b²t zalo₧ena na vΦasnΘ a pravideln∞ aktualizovanΘ anal²ze zahrnujφcφ vÜechny zvlßstnφ aspekty m∞sta, jeho potencißl, aktivity, rozvojovΘ schopnosti a zdroje.

Plßny rozvoje m∞sta a urbanistickß politika mohou b²t rozpracovßny spolehliv∞ji a vyvolßvat v∞tÜφ d∙v∞ru, pokud doÜlo k peΦlivΘmu p°ezkoumßnφ oblasti, ke kterΘ se vztahujφ, a definovßnφ a delimitovßnφ schopnosti zm∞ny.

TakovΘ anal²zy zahrnujφ pr∙zkum lidsk²ch schopnostφ, geografickΘ a topografickΘ otßzky, pot°eb zajiÜt∞nφ lidskΘ seberealizace, vytvo°enφ rovnovßhy mezi individußlnφ svobodou a p°φnosem projektu pro obec, zdravotnφch a bezpeΦnostnφch faktor∙, p°ijetφ kulturnφch a um∞leck²ch norem a na druhou stranu takΘ zajiÜt∞nφ r∙stu a rozvoje.

NejlepÜφ zp∙sob identifikace p°ekß₧ek, kterΘ bude t°eba p°ekonat je, ₧e vÜechny zainteresovanΘ strany se budou na plßnu podφlet p°ed jeho p°ijetφm.

5. Mφstnφ politickß rozhodnutφ by m∞la b²t zalo₧ena na m∞stskΘm a regionßlnφm plßnovßnφ provßd∞n²m t²my odbornφk∙

Mφstnφ politickß rozhodnutφ musφ b²t zalo₧ena na komplexnφch a aktualizovan²ch informacφch a na v²b∞ru z od∙vodn∞n²ch mo₧nostφ navrhovan²ch t²my odbornφk∙ na m∞stskΘ a regionßlnφ plßnovßnφ.

M∞stskΘ plßnovßnφ je v∞dou odbornΘho a analytickΘho hodnocenφ projekt∙, program∙, strategiφ nebo plßn∙, na jejich₧ zßklad∞ jsou vytvß°eny fyzickΘ, socißlnφ, ekonomickΘ a ekologickΘ struktury v rßmci m∞sta. M∞lo by b²t zalo₧eno na rovnovßze mezi r∙stem a uchovßnφm, dosa₧enφ udr₧itelnΘho rozvoje a °eÜenφ konflikt∙.

TakovΘ plßnovßnφ by m∞lo b²t v₧dy spojeno s procesem hodnocenφ, to je vyhodnocenφm p°φnosu toho, co je navrhovßno a po provedenφ p°φsluÜnΘho kroku kontrolou a anal²zou, kterΘ urΦφ, zda byly p°edpov∞di a rozhodnutφ oprßvn∞nΘ. TakovΘ hodnocenφ se tedy t²kß proveditelnosti, politickΘ p°ijatelnosti a souladu s vyÜÜφ ·rovnφ politickΘho rozhodovßnφ.

6. PolitickΘ rozhodovßnφ, koneΦnß fßze rozhodovacφho procesu, by m∞lo b²t vitßlnφ a srozumitelnΘ

Jakmile dojde ke shromß₧d∞nφ ·daj∙ o minulosti, p°ezkoumßnφ technick²ch p°ekß₧ek a jejich °eÜenφ, v n∞kter²ch p°φpadech k p°edlo₧enφ budoucφch alternativ k simulaΦnφmu testovßnφ, prostudovßnφ ekonomick²ch podmφnek a zajiÜt∞nφ zdroj∙, zb²vß na politick²ch p°edstavitelφch, aby provedli v²b∞r. Tento v²b∞r musφ b²t dostateΦn∞ vitßlnφ a srozumiteln², aby motivoval a zahrnoval komunitu.

7. Mφstnφ ·°ady by m∞ly zajistit ·Φast mlad²ch lidφ na mφstnφm ₧ivot∞

Mφstnφ ·°ady by m∞ly zajistit, aby budoucφm obΦan∙m byla dßna p°φle₧itost k ·Φasti na mφstnφm ₧ivot∞ ve velmi mladΘm v∞ku v souladu s principy uveden²mi v Chart∞ o ·Φasti mlad²ch lidφ na obecnφm a regionßlnφm ₧ivot∞.

Takovß ·Φast je rozhodujφcφm faktorem zajiÜt∞nφ socißlnφ koheze a zajiÜt∞nφ oddanosti mlad²ch lidφ demokratick²m institucφm a organizacφm.

Toho se dosahuje promyÜlenou mlßde₧nickou politikou na mφstnφ ·rovni na zßklad∞ zajiÜt∞nφ rovn²ch p°φle₧itostφ a soudr₧nΘho propojenφ sektorßlnφch politik zam∞°ujφcφch se na specifickΘ po₧adavky mlad²ch lidφ - zam∞stnanost, bydlenφ, ₧ivotnφ prost°edφ, kulturu, voln² Φas, vzd∞lßnφ, v²chovu a zdravφ.

Strßnka byla naposledy upravena dne 02.07.1997, 11:29