Kultura ve m∞stech

Mφstnφ a regionßlnφ ·°ady hrajφ zßsadnφ roli v provozovßnφ um∞leck²ch a kulturnφch za°φzenφ, podpo°e kulturnφch za°φzenφ a zajiÜt∞nφ kulturnφ demokracie.

Z tohoto d∙vodu by mφstnφ ·°ady m∞ly mφt prßvo a mo₧nost formulovat a uplat≥ovat kulturnφ politiku ve sv∞tle specifick²ch kulturnφch tradic m∞sta a kulturnφch charakteristik populace jako celku.

Architektonickß tvorba, jazyk, um∞nφ, hudba, literatura - to jsou vÜechno projevy bohatΘ historie a kolektivnφ pam∞ti m∞sta, barometry zm∞ny ₧ivotnφch styl∙ a socißlnφch vzorc∙ a komponenty kulturnφho d∞dictvφ a zkuÜenostφ. Kultura je v²razem lidmi p°ijφman²ch koncepcφ, literßrnφch, v∞deck²ch a um∞leck²ch tradicφ a znalostφ.

Specifickß geografie, topografie, klima a ₧ivotnφ podmφnky v ka₧dΘ lokalit∞ dßvajφ takΘ specifick² charakter jejφ kultu°e a tφm umo₧≥ujφ obΦan∙m identifikovat se s konkrΘtnφ oblastφ.

Kulturnφ politika m∙₧e p°isp∞t ekonomickΘmu a socißlnφmu rozvoji. V ÜirÜφm smyslu je to faktor, kter² umo₧≥uje obΦan∙m v rßmci jejich m∞sta porozum∞t, identifikovat se a uznat svΘ konkrΘtnφ role a cφle v rßmci propojenΘ evropskΘ sφt∞ kontakt∙ a v²m∞ny.

PRINCIPY

1. VÜichni obyvatelΘ m∞sta majφ prßvo na kulturu

Kultura je pro ka₧dΘho. Nem∞lo by se na ni pohlφ₧et jakko na domΘnu n∞kolika privilegovan²ch jedinc∙ nebo elit, ale jako na nßstroj, kter² stimuluje kreativitu a imaginaci vÜech socißlnφch skupin. Univerzalita kulturnφ demokracie je vyjßd°ena v ╚lßnku 27 VÜeobecnΘ deklarace lidsk²ch prßv.

2. Kulturnφ rozvoj m∞st p°ispφvß k jejich ekonomickΘmu a socißlnφmu rozvoji

Kulturnφ politika p°ispφvß ekonomickΘmu rozvoji, vytvo°enφ pocitu spoleΦenstvφ, je fundamentßlnφm prvkem formßlnφho vzd∞lßvßnφ na vÜech ·rovnφch od zßkladnφ Ükolnφ dochßzky a₧ ke vzd∞lßvßnφ dosp∞l²ch, m∙₧e se stßt ·Φinn²m nßstrojem p°i zajiÜt∞nφ ve°ejnΘ spolu·Φasti na zßle₧itostech komunity a m∙₧e napomoci socißlnφ regeneraci znev²hodn∞n²ch sektor∙ populace. Je tudφ₧ klφΦov²m prvkem v rßmci vÜeobecnΘ urbanistickΘ politiky a souΦßstφ celkovΘ politiky zlepÜenφ kvality ₧ivota ve m∞stech a podpory lidsk²ch prßv.

3. Kulturnφ v²m∞na p°edstavuje ·Φinnou vazbu mezi lidmi r∙zn²ch nßrodnostφ, r∙zn²mi regiony a nßrody

Mφstnφ ·°ady by m∞ly uznat, ₧e transfer kulturnφ zkuÜenosti jeich m∞st ostatnφm hraje d∙le₧itou roli v dosa₧enφ vzßjemnΘho porozum∞nφ a respektu.

4. Kulturnφ rozvoj a skuteΦnß kulturnφ demokracie zahrnujφ extenzivnφ spoluprßci mezi mφstnφmi ·°ady a spoleΦensk²mi skupinami a dobrovoln²m a soukrom²m sektorem

Kulturnφ rozvoj nenφ pouze odpov∞dnostφ samotn²ch mφstnφch ·°ad∙. Mφstnφ ·°ady by se m∞ly sna₧it zajistit prost°ednictvφm °ady r∙zn²ch prost°edk∙ - nap°φklad rozpoΦtov²ch stimul∙ - v∞tÜφ ·Φast pr∙myslu a obchodu na sponzorstvφ um∞leckΘ a kulturnφ tvorby. M∞ly by uva₧ovat o maximßlnφ podpo°e sousedsk²ch spolk∙ zam∞°en²ch na kulturnφ inovaci a p°enßÜet odpov∞dnost a aktivity na komunitnφ skupiny.

5. Kulturnφ pluralita p°edpoklßdß experiment a podporu inovace

╚ßst bohatstvφ kulturnφch aktivit se odvozuje od jejich spontßnnφ, inovativnφ povahy na rozdφl od organizovan²ch a institucionalizovan²ch struktur.

┌sp∞Ün² kulturnφ rozvoj musφ zßrove≥ °eÜit a rozpoznßvat konkrΘtnφ pot°eby a p°φsp∞vky specifick²ch skupin obyvatelstva, nap°φklad mlad²ch lidφ a p°edevÜφm imigrantsk²ch komunit.

Mφstnφ ·°ady by m∞ly zohlednit tento princip prost°ednictvφm alokace zdroj∙ v rßmci m∞stskΘho financovßnφ kulturnφch aktivit.

6. Vyvß₧enß podpora kulturnφ turistiky mφstnφmi ·°ady m∙₧e mφt prosp∞Ün² vliv na obec

Kulturnφ turistika je v celΘ Evrop∞ rostoucφm pr∙myslem. Historickß m∞sta a kulturnφ a um∞leckΘ udßlosti p°itahujφ vzr∙stajφcφ poΦet nßvÜt∞vnφk∙.

Prosp∞ch plynoucφ mφstnφm ·°ad∙m je z°ejm²: zv²Üenß prosperita, zlepÜenß perspektiva zam∞stnanosti, rozÜφ°enφ rozsahu um∞leck²ch p°φle₧itostφ dostupn²ch pro obΦany, kladn² "roztßΦecφ" efekt na stavebnφ pr∙mysl a specializovanß °emesla a p°edevÜφm r∙st vzßjemnΘho poznßvßnφ a respektu r∙zn²ch kultur a komunit.

Tyto v²hody mohou b²t zajiÜt∞ny p°i zamezenφ potencißlnφch negativnφch efekt∙ pouze prost°ednictvφm p°φpravy turistick²ch a kulturnφch plßn∙, kterΘ ·zce zahrnujφ mφstnφ obyvatele, soukrom² sektor, zßstupce turistickΘho pr∙myslu a mφstnφ ·°ady.

Strßnka byla naposledy upravena dne 02.07.1997, 11:28