Doprava a mobilita

V pr∙b∞hu historie se Φlov∞k sna₧il rozÜφ°it rßdius sv²ch aktivit a v d∙sledku toho byl trvale stimulovßn k rozvoji dopravnφch technik.

S ka₧d²m pokrokem v doprav∞ se lidsk² ₧ivot zm∞nil: v dneÜnφch m∞stech se tak naakumulovaly vlivy p∞Üφ, ko≥skΘ, ₧elezniΦnφ a tramvajovΘ, automobilovΘ, autobusovΘ a obchodnφ dopravy.

D∙sledky a d∙le₧itost takovΘ mobility jsou velikΘ. Je nutnΘ provΘst volby mezi ₧ivotnφm prost°edφm, ve kterΘm by cht∞l ka₧d² ₧φt a mezi pracφ, kterou by cht∞l ka₧d² zastßvat.

NicmΘn∞ od svΘho vzniku v roce 1884 dominuje dopravnφ politice automobil, Φφm₧ dochßzφ k postupnΘmu ·padku systΘm∙ ve°ejnΘ dopravy.

Automobil versus m∞sto - snad je to p°φliÜ zjednoduÜen² pohled, avÜak velmi se blφ₧φ realit∞. Pomalu ale jist∞ zabφjejφ automobily m∞sta. Okolo roku 2000 bude nutnΘ provΘst volbu - bu∩ jedno nebo druhΘ, obojφ nelze zachovat.

Pokud nebudou p°ijata ₧ßdnß opat°enφ a pokud nedojde k zavedenφ novΘ disciplφny, pak zejmΘna soukromß auta a nßkladnφ automobily zniΦφ nejenom m∞sta, avÜak v²znamn²m zp∙sobem p°isp∞jφ takΘ k destrukci globßlnφho ₧ivotnφho prost°edφ prost°ednictvφm "sklenφkovΘho" efektu.

Automobily ohro₧ujφ m∞sta hlukem, nepohodlφm, psychologick²m a fyzick²m nebezpeΦφm, ztrßtou p°φjemnosti ₧ivota a socißlnφho prostoru a atmosfΘrick²m zneΦiÜt∞nφm.

I kdy₧ automobily umo₧≥ujφ velkΘ v∞tÜin∞ obyvatel opustit m∞sto, je nutnΘ za tuto vymo₧enost zaplatit v podob∞ hust∞jÜφ dopravy. V d∙sledku toho navφc b²vß Φasto nemo₧nΘ zajistit organizaci efektivnφ a ekonomicky ospravedlnitelnΘ ve°ejnΘ dopravy do rozvφjejφcφch se p°φm∞stsk²ch oblastφ.

Celkov∞ sebou rozvoj automobilismu p°inßÜφ kulturnφ a spoleΦenskΘ ztrßty: p°ispφvß k ·padku m∞sta jako mφsta pro ₧ivot, kontakt, aktivity a kulturu.

╪eÜenφ tohoto problΘmu nesmφ b²t p°φpadem celkovΘho izolacionistickΘho p°φstupu obyvatel m∞sta namφ°enΘho proti ostatnφm typ∙m lidsk²ch obydlφ nebo mΘn∞ p°epln∞n²m oblastem. Jednß se spφÜe o jejich p°φsp∞vek ke spoleΦnΘmu ·silφ k zachovßnφ a ochran∞ planety p°ed nep°φzniv²mi vedlejÜφmi efekty nadm∞rnΘho r∙stu.

PRINCIPY

1. Je nezbytnΘ redukovat objem dopravy zejmΘna soukrom²mi automobily

Extenzivnφ vyu₧φvßnφ p∙dy a odd∞lenφ funkcφ - tyto dva plßnovacφ principy, kterΘ byly obhajovßny a uplat≥ovßny v uplynul²ch Φty°iceti letech, vedly k souΦasnΘ bezv²chodnΘ situaci, kdy (a) m∞sta sama o sob∞ jsou p°epln∞na a opouÜt∞na st°ednφmi vrstvami a (b) doÜlo k vybudovßnφ p°φm∞stsk²ch oblastφ, ve kter²ch je prakticky nemo₧nΘ organizovat efektivnφ a ekonomicky ₧ivotnou dopravu. KlφΦov² v²boj z 19. a poΦßtku 20.stoletφ doveden² do souΦasn²ch extrΘm∙ tak produkuje perverznφ efekty a stßvß se n∞Φφm jako v∞cn²m b°emenem na aktivu. V nejhmatateln∞jÜφ a nejviditeln∞jÜφ podob∞ znamenß tento efekt nevyhnutelnΘ cestovßnφ pro obΦany, kte°φ ₧ijφ na jednom mφst∞, pracujφ na jinΘm mφst∞, hledajφ slu₧by a zbo₧φ op∞t na jinΘm mφst∞ a dopravujφ svΘ d∞ti do a ze Ükol, je₧ se nachßzejφ op∞t jinde.

KlφΦov²m °eÜenφm je novß strategie plßnovßnφ vyu₧itφ p∙dy jak uvnit° m∞sta dßvajφcφ p°ednost "kompaktnφmu" m∞stu tak mimo m∞sto se zam∞°enφm na integraci a sdru₧enφ bydlenφ, zam∞stnßnφ a dalÜφch funkcφ.

R∙st mal²ch a st°ednφch firem ve v²rob∞ a tercißrnφm a kvartΘrnφm sektoru by m∞l b²t spojen s bydlenφm a rezidenΦnφmi oblastmi nachßzejφcφmi se v jejich p°φmΘm sousedstvφ. Na vyu₧itφ poΦφtaΦe zalo₧enß prßce doma nenφ °eÜenφm z d∙vod∙ nep°φznivΘho desocializaΦnφho efektu.

2. Mobilita musφ b²t organizovßna zp∙sobem, kter² napomßhß udr₧enφ ₧ivΘho m∞sta a umo₧≥uje kooexistenci r∙zn²ch forem cestovßnφ

Je samoz°ejm∞ nemo₧nΘ a nerozumnΘ sna₧it se eliminovat cestovßnφ, avÜak m∞lo by b²t proveditelnΘ reorganizovat r∙znΘ formy dopravy s celkov²m cφlem vytvo°enφ m∞sta, ve kterΘm bude radost ₧φt, a nikoliv sledovat p°i tom specifickΘ sektorßlnφ cφle.

To znamenß v∞novat stejnou prioritu ve°ejnΘ a/nebo kolektivnφ doprav∞, cyklist∙m a chodc∙m stejn∞ jako individußlnφ p°eprav∞ osob a zbo₧φ. To znamenß omezenφ p°φstupu p°i velkΘm dopravnφm zatφ₧enφ bez ohledu na dopravu zbo₧φ. To znamenß p°ezkoumßnφ inovativnφch opat°enφ ke kontrole u₧φvßnφ silnic, nap°φklad alternativnφ vyu₧itφ jak Φasu tak prostoru - to je ΦßsteΦnΘ u₧itφ pro chodce, alternativnφ hodiny, dny, obdobφ v t²dnu nebo roku. To znamenß vytvo°enφ cyklistick²ch stezek, peΦliv∞ plßnovan²ch z≤n pro chodce a parkovßnφ mimo m∞sto doprovßzenΘ nφzkointervalovou, levnou, bezpeΦnou a spolehlivou ve°ejnou dopravou do centrßlnφch oblastφ m∞sta.

3. Z ulic se op∞t musφ stßt socißlnφ arΘna

┌padek ulic jako socißlnφho a ₧ivΘho prostoru p°ispφvß k ·padku m∞st a sni₧uje bezpeΦφ.

Zv²Üenß bezpeΦnost, zabezpeΦenφ a socißlnφ harmonie proto znamenß fyzickΘ zotavenφ ulice, jeho₧ lze dosßhnout prost°ednictvφm ÜirÜφch chodnφk∙, z≤n pro chodce, kontroly dopravnφho provozu pomocφ odpovφdajφcφho pouliΦnφho plßnovßnφ a peΦlivΘho vyu₧φvßnφ jednosm∞rn²ch ulic.

To znamenß ochranu a rekonstrukci otev°en²ch prostor pomocφ vysoce kvalitnφho a trvalΘho rozvoje, instalaci pouliΦnφho mobiliß°e vysokΘ kvality, ve°ejn²ch znaΦenφ a komerΦnφch znaΦenφ, regulaci t²kajφcφ se pr∙Φelφ, zajiÜt∞nφ vegetace, zelen∞, vody, fontßnek, soch a um∞leck²ch d∞l.

To znamenß rozvoj atraktivnφch, soukrom²ch, komerΦnφch nebo ve°ejn²ch aktivit vysokΘ kvality na chodnφcφch, terasßch a kavßrensk²ch prostranstvφch.

To znamenß, pokud mo₧no co nejrozsßhlejÜφ eliminaci hluku.

4. Je nutnΘ zajistit trvale udr₧itelnΘ vzd∞lßvacφ a v²chovnΘ p°φle₧itosti

V²znamn²ch zm∞n nelze dosßhnout bez revize behaviourßlnφch vzorc∙ jednotliv²ch obΦan∙, jejich₧ zvyÜujφcφ se zßjem o ₧ivotnφ prost°edφ nenφ v₧dy doprovßzen odpovφdajφcφ ochotou zm∞nit svΘ vlastnφ p°evzatΘ vzorce chovßnφ.

Mφstnφ ·°ady majφ jasnou odpov∞dnost za podporu a p°φpravu kampanφ upozor≥ujφcφch na problΘmy s cφlem zm∞nit vzorce chovßnφ a zßrove≥ vzbudit v obyvatelφch m∞sta p°esv∞dΦenφ, ₧e ulice pat°φ jim, ₧e se jednß o komunßlnφ vlastnictvφ ale zßrove≥ v d∙sledku toho je t°eba zajistit jejich harmonickΘ vyu₧itφ a respektovßnφ.

Strßnka byla naposledy upravena dne 02.07.1997, 11:15