M∞sto v Evrop∞

1. ROZVOJ A POJEM M╠STA

M∞sto nebo obec bylo v₧dy ideßlnφm mφstem setkßvßnφ - mφstem, ve kterΘm je umo₧n∞n komunitnφ a spoleΦensk² ₧ivot. ╪eΦeno slovy Thomase Hobbese ₧ivot bez obce je "oÜkliv², uboh², osam∞l², brutßlnφ a krßtk²."

M∞sta a obce p°itahujφ lidi, kte°φ si p°ejφ ₧φt v nich, pracovat zde a nebo je navÜt∞vovat jako turistΘ nebo za kulturnφmi ·Φely. M∞sta tradiΦn∞ byla oblastφ koncentrace v²znamn²ch zdroj∙ a centrem vlivu.

Etymologie slova "citta", "citΘ" a ciudad" (pochßzejφcφ z latinskΘho "civitas") zahrnuje dv∞ zßkladnφ koncepce: materißlnφ, archeologick², topografick² a plßnovan² pojem m∞sta jako mφsta kongregace lidφ a zßrove≥ slovy italskΘ encyklopedie Treccani "historick² a prßvnφ fenomΘn, kter² p°edstavuje charakteristickΘ, zßkladnφ jßdro ₧ivota ve spoleΦnosti."

╪eckΘ slovo "Polis" takΘ naznaΦuje dv∞ koncepce - jak st°edov∞kΘ m∞sto v teritorißlnφm slova smyslu jako souhrn budov a mφst a zßrove≥ m∞sto v prßvnφm smyslu jako spoleΦenstvφ lidφ politicky organizovan²ch za ·Φelem dosa₧enφ spoleΦn²ch cφl∙.

StejnΘ koncepce p°edstavujφ zßklad francouzskΘho slova "citΘ", Üpan∞lskΘho slova "ciudad", atd.

V souΦasnΘ dob∞ se m∞sto stßle Φast∞ji oznaΦuje jako obec ("municipality", commune", municipio", Gemeinde", comune) neboli jako "autonomnφ teritorißlnφ orgßn zahrnujφcφ spoleΦenstvφ obyvatel s urΦit²mi zßjmy" a jako obydlenΘ st°edisko "s organizovan²ch stavebnφm rozvojem, ve°ejn²mi slu₧bami a svoji vlastnφ sprßvou."

NicmΘn∞ m∞sta jsou komplexnφ st°ediska. LiÜφ se podstatn∞, pokud jde o urbanistick² rozvoj a velikost. Jejich identita, i kdy₧ pevn∞ vyr∙stß z historie, se trvale m∞nφ. B∞hem Φasu se v∞tÜina m∞st rozvinula ve sv∞tle nov²ch po₧adavk∙, ideßl∙, ₧ivotnφch styl∙, ₧ivotnφ ·rovn∞ a novΘ kvality ₧ivota.

V n∞kter²ch p°φpadech, kdy se p°edstavitelΘ m∞st, politici a obΦanskß ve°ejnost chovali osvφcen²m zp∙sobem a zßrove≥ spolu spolupracovali, se m∞sta zm∞nila k lepÜφmu a v n∞kter²ch p°φpadech, kde k tomuto nedoÜlo, naopak k horÜφmu.

Dφky postupujφcφ urbanizaci a vzniku nov²ch m∞st se objevily novΘ problΘmy. Na poΦßtku 19.stoletφ v souvislosti s pr∙myslovou revolucφ migrovala do m∞st velkß Φßst populace p°itahovanß pracovnφmi p°φle₧itostmi a bohatstvφm, p°iΦem₧ teoreticky zanechßvala chudobu za sebou.

Tento proces v mnoha evropsk²ch zemφch stßle pokraΦuje. V jin²ch zemφch, zejmΘna v poslednφch letech, probφhala decentralizace nebo obrßcenß migrace z m∞st sm∞rem na p°edm∞stφ - a to nejenom o vφkendech, ale natrvalo v rßmci hledßnφ zdrav∞jÜφho, mΘn∞ zneΦiÜt∞nΘho prost°edφ, novΘho zam∞stnßnφ nebo p°φstupn∞jÜφho okolφ.

NaÜt∞stφ existuje °ada p°φklad∙ m∞st, kterß fungujφ dob°e a poskytujφ sv²m obyvatel∙m uspokojivou kvalitu a zp∙sob ₧ivota. Jde o m∞sta, kde je dbßno na zajiÜt∞nφ rovnovßhy mezi ekonomick²m rozvojem a udr₧enφm vysokΘ kvality ₧ivotnφho prost°edφ, a o m∞sta s vysokou ·rovnφ spolu·Φasti, sousedskΘho a komunitnφho rozvoje, kde se mezi obyvateli rozvφjφ pocit hrdosti a sounßle₧itosti.

AvÜak °ada m∞st na tom nenφ tak dob°e a jejich rozvoj v²razn²m zp∙sobem reflektuje Üirokou Ükßlu spoleΦensk²ch obtφ₧φ a bolestiv²ch zm∞n: rozklad vnit°nφho m∞sta, zp∙sobujφcφ stßle v∞tÜφ pokles jeho populace, ·padek historick²ch center, nadm∞rnß hustota provozu, zneΦiÜt∞nφ ovzduÜφ, p∙dy a hluk, nedostatek dostupnΘho bydlenφ dobrΘ kvality, socißlnφ a zdravotnφ problΘmy, generace a etnickΘ skupiny nerespektujφcφ vzßjemnΘ rozdφly, vysokß nezam∞stnanost zejmΘna mezi mlad²mi lidmi, nep°φjemnΘ a cizφ prost°edφ, okolφ, kterΘ je nebezpeΦnΘ dφky vysokΘ ·rovni kriminality a delikvence spojenΘ v∞tÜinou se zneu₧φvßnφm drog.

N∞kterß m∞sta ji₧ v∙bec nespl≥ujφ nejelementßrn∞jÜφ po₧adavky ₧ivota.

2. M╠STO A JEHO OKOL═

Hranice m∞sta nep°edstavujφ hranice m∞stskΘ spoleΦnosti. M∞sto pot°ebuje sv∙j okolnφ region k zajiÜt∞nφ funkcφ, kterΘ jsou Φasto nßroΦnΘ na pot°ebu p∙dy (nap°.letiÜt∞) a pro °adu za°φzenφ pot°ebn²ch pro obyvatele m∞sta a pro rekreaci v p°φrod∞.

Stejn∞ tak region pot°ebuje m∞sto, kterΘ zajiÜ¥uje slu₧by (kulturnφ, lΘka°skΘ, obchodnφ) a pracovnφ p°φle₧itosti.

P°φliÜ egoistick² a samostatn∞ zam∞°en² management m∞sta a p°edm∞stφ zp∙sobuje:

• nerovnovßhy, nap°. nßkladnΘ m∞stskΘ slu₧by, kterΘ jsou teoreticky dostupnΘ vÜem v rßmci oblasti a jsou placeny p°evß₧n∞ m∞stem - Φasto mΘn∞ ne₧ v okolnφch p°φm∞stsk²ch oblastech,
• nφzkΘ nßklady na v²stavbu v p°φm∞stskΘ oblasti brßnφ m∞stu v rozvinutφ svΘho vlastnφho potencißlu,
• m∞sto konzumuje p°φrodnφ zdroje okolnφho regionu (energie a voda) a uklßdß do n∞j odpad a je zdrojem zneΦiÜt∞nφ.

3. M═STN═ DEMOKRACIE

Ne v₧dy platilo, ₧e ΦlenovΘ ve°ejnosti m∞li dostateΦnou p°φle₧itost p°edklßdat svΘ po₧adavky prost°ednictvφm stßvajφcφch institucφ a ·Φastnit se na zßklad∞ svΘho prßva demokratickΘho procesu urbanistickΘho rozvoje.

Tento nedostatek je zvlßÜt∞ vß₧n² v souvislosti s tφm, ₧e zp∙sob, jak²m m∞sto funguje, podmi≥uje efektivitu p°i obran∞ demokracie a prßv obΦan∙. Pokud m∞sta fungujφ °ßdn∞, jsou garantem lidsk²ch prßv, pokud fungujφ Üpatn∞, jsou tato prßva ohro₧ena.

Zßkladem urbanistickΘho rozvoje musφ b²t p°φmß spolu·Φast obΦan∙ v rßmci mφstnφ sprßvy, kterß mß co nejÜirÜφ mo₧noⁿ autonomii a fiskßlnφ nezßvislost.

4. RAISON D ETRE URBANISTICK╔ POLITIKY

Transformace neuspokojiv²ch urbanistick²ch podmφnek do stavu, kter² bude uspokojiv² pro co nejv∞tÜφ poΦet lidφ, lze dosßhnout prost°ednictvφm rozhodnΘ mφstnφ politickΘ v∙le a urbanistickΘho plßnovßnφ provßd∞nΘho t²mem zkuÜen²ch odbornφk∙.

Tento dvoustrann² politick² a odborn² p°φstup je to, co konstituuje urbanistickou politiku.

Urbanistick² ₧ivot ovliv≥uje celß °ada faktor∙, kterΘ je t°eba vzφt promyÜlen²m zp∙sobem v ·vahu - jednß se nap°. o ekonomiku, technologii, socißln∞-kulturnφ faktory a prßvnφ rßmec. Aktivity podniknutΘ ve m∞stech tak vy₧adujφ detailnφ anal²zu, studie, znalosti a odpov∞dnost.

Urbanistickß politika "se zab²vß zkoumßnφm vztah∙ mezi zdroji, produkty a pohyby zam∞°en²ch na dosa₧enφ cφl∙ a slu₧eb, podporujφcφch rozvoj obce, sdru₧enφ a jednotlivc∙ v rßmci celkovΘ perspektivy trvale udr₧itelnΘho rozvoje" (RenΘ Parenteau).

Urbanistickß politika ovliv≥uje komunitu jako celek a jednotlivce v mnoha aspektech jejich soukrom²ch ₧ivot∙. Jednß se o zßsadnφ ve°ejn² akt intervence a °φzenφ a m∞la by tudφ₧ vychßzet z konstantnφ, trvale obnovovanΘ spoluprßce mezi volen²mi p°edstaviteli a ve°ejnostφ. Jednß se souΦßst demokratickΘho institucionßlnφho d∞dictvφ m∞st a obcφ.

5. M╠STO BUDOUCNOSTI

Aby bylo m∞sto budoucnosti obyvatelnΘ, p°φjemnΘ, krßsnΘ a zdravΘ, je nutnΘ provΘst v souΦasnΘ dob∞ volbu. Stßvajφcφ neuspokojivΘ podmφnky by m∞ly p∙sobit jako stimul k p°ezkoumßnφ stßvajφcφch zßkladnφch koncepcφ m∞st a obcφ.

Toto p°ezkoumßnφ musφ b²t zalo₧eno na koordinaci vÜech ·Φastnφk∙ a odborn²ch profesφ: obyvatel m∞st, ·°ednφk∙, politik∙, sprßvc∙, odbornφk∙ a t∞ch, kte°φ ve m∞st∞ pracujφ - koordinaci, kterß stojφ v kontrastu k mnoha zßsadßm AtΘnskΘ charty.

Ideßlnφ m∞sto je takovΘ, kterΘ usp∞je ve vyvß₧enφ °ady sektor∙ a aktivit probφhajφcφch ve m∞stech (doprava, bydlenφ, prßce a voln² Φas), dodr₧uje obΦanskß prßva, zajiÜ¥uje nejlepÜφ ₧ivotnφ podmφnky, reflektuje a reaguje na ₧ivotnφ styly a postoje sv²ch obyvatel a bere na v∞domφ nßzory vÜech, kte°φ m∞sto vyu₧φvajφ, pracujφ nebo obchodujφ zde, navÜt∞vujφ jej, vyhledßvajφ zßbavu, kulturu, informace, znalosti a studujφ zde.

M∞sto musφ zßrove≥ najφt rovnovßhu mezi modernφm rozvojem a zachovßnφm historickΘho d∞dictvφ, integrovat novΘ bez zniΦenφ starΘho a podporovat princip udr₧itelnΘho rozvoje. M∞sto bez svΘ minulosti je jako Φlov∞k, kter² ztratil pam∞¥. LidΘ po sob∞ zanechßvajφ stopy sv²ch ₧ivot∙, svΘ prßce a svΘ osobnφ historie ve m∞stech ve form∞ sousedstvφ, budov, strom∙, kostel∙, knihoven. SpoleΦn∞ vytvß°ejφ kolektivnφ d∞dictvφ minulosti a umo₧≥ujφ lidem pro₧φvat pocit kontinuity v jejich souΦasn²ch ₧ivotech a p°ipravit se na budoucnost.

M∞sta musφ fungovat a musφ b²t °φzena p°i v∞domφ, ₧e urbanistickΘ problΘmy nelze omezit na Φist∞ finanΦnφ mechanismy nebo otßzky ani na tradiΦnφ prost°edky funkΦnφho plßnovßnφ rozvoje m∞sta. Obce musφ vyu₧φvat metody vychßzejφcφ ze zkuÜenosti nßrodnφch vlßd a/nebo soukromΘho sektoru.

6. SPOLUPR┴CE MEZI M╠STY

Vzhledem k realit∞, ₧e m∞sta hrajφ fundamentßlnφ roli v regionßlnφm, nßrodnφm, evropskΘm a celosv∞tovΘm rozvoji, je pro m∞sta zßsadnφ ·Φastnit se na spoluprßci a v²m∞n∞ na regionßlnφ, nßrodnφ a mezinßrodnφ ·rovni prost°ednictvφm dru₧ebnφch kontakt∙, smluv, Φlenstvφ v mezinßrodnφch sdru₧enφch a nevlßdnφch organizacφch.

7. PR┴VA V R┴MCI M╠ST

Respektovßnφ, podpora a rozÜi°ovßnφ lidsk²ch prßv pro jednotlivce bez ohledu na pohlavφ, p∙vod, rasu, v∞k, vφru, spoleΦenskΘ, ekonomickΘ nebo politickΘ postavenφ a fyzick² nebo psychick² handicap je pro m∞sta zcela zßsadnφ.

To zahrnuje, mimo dalÜφch prßv, prßva na:

• zajiÜt∞nφ vhodnΘho, dob°e umφst∞nΘho a prosv∞tlenΘho bydlenφ dostateΦnΘ velikosti a adekvßtnφm vybavenφm a odpovφdajφcφ cenou p°i zachovßnφ po₧adavk∙ na nezneΦiÜt∞nφ,
• preventivnφ zdravotnφ opat°enφ: prßvo na zajiÜt∞nφ zelen∞, prostoru, sluneΦnφho sv∞tla, ticha, vegetace a krßsnΘho prost°edφ,
• propojenφ r∙zn²ch funkcφ m∞stskΘho ₧ivota,
• kulturnφ p°φle₧itosti, sportovnφ za°φzenφ a za°φzenφ pro voln² Φas, voln² pohyb zalo₧en² na harmonickΘ rovnovßze mezi vÜemi u₧ivateli silnic (ve°ejnß doprava, soukromΘ automobily, chodci a cyklisti),
• zajiÜt∞nφ spoleΦensk²ch za°φzenφ, opat°enφ proti chudob∞ a zejmΘna pomoc t∞lesn∞ posti₧en²m,
• bezpeΦnost, prßce, zabezpeΦenφ, v²chovnΘ a vzd∞lßvacφ p°φle₧itosti, kultura a historie.

Strßnka byla naposledy upravena dne 02.07.1997, 11:13