Neolitickß revoluce zde prob∞hla kolem 4. tisφciletφ p°ed n. l. Kolem Idnu a jeho p°φtok∙ se usedali lidΘ, v oblasti Pa≥d₧ßb (p∞ti°φΦφ), tyto oblasti byly ve styku s civilizacemi p°ednφho v²chodu. V pol. 3. tisφciletφ vznikly nejstarÜφ m∞stskΘ civilizace (Harappskß kultura - poz∙statky m∞st Harappi a Mohend₧odßro). M∞sta byla stav∞na podle plßnu, domy z pßlen²ch cihel, byla pou₧φvßna i kanalizace, stav∞ny tvrze a s²pky. Tv∙rci nßm vÜak nejsou znßmi. Vφme vÜak, ₧e pou₧φvali kamennΘ, m∞d∞nΘ a bronzovΘ nßstroje, znali i hrnΦφ°sk² kruh, vyrßb∞li drahΘ Üperky a hiln∞nΘ soÜky. Psali obrßzkov²m pφsmem na hlin∞nΘ destiΦky. Kolem m∞sta byly vesnice a sady.
V 18. stoletφ doÜlo k ·padku harappskΘ kultury, v roce 1600 k jejφmu ·plnΘmu vymizenφ. P°φΦiny nßm op∞t nejsou znßmy.
Kolem roku 1500 vpadli do Indie indoevropanΘ ┴rijovΘ (vzneÜenφ). Ti vytvo°ili nejstarÜφ literßrnφ pamßtky (vΘdy), psali pφsn∞ a modlitby. Äivili se zem∞d∞lstvφm. Dochßzφ ke vzniku spoleΦenskΘ diferenciace, a to na 4 kasty: Brahmßni (kn∞₧φ); KÜßtrijovΘ (vlßdci a vojßci); VajÜijovΘ (svobodnΘ obyvatelstvo) a è·drovΘ (otroci, p∙v. podrobenΘ obyvatelstvo). Uctφvali p°φrodnφ sφly, postupn∞ zde vznikalo zvlßÜtnφ nßbo₧enstvφ (Brahmßnismus), jeho₧ nositeli byli kn∞₧φ (Brahmßni). Ti podßvali uΦenφ o posmrtnΘm ₧ivot∞ a o p°evt∞lovßnφ duÜφ (dle zßsluh se p°evt∞lφ do ni₧Üφ nebo do vyÜÜφ kasty, nebo do zvφ°ete).
Na p°elomu 6/5. stoletφ zde vznikl Buddhismus, jeho₧ zakladatelem byl princ Siddhßrta Guatama Buddha (Buddha = osvφcen²). Ten si uv∞domil p°φΦinu lidskΘho utrpenφ; hlßsal 4 pravdy:V letech 327 - 325 k hranicφm Indie pronikl Alexandr Makedonsk², a vyvolal zmatek, kter² vyu₧il ╚andragupta k upevn∞nφ moci. Ve 3. stoletφ p°ed n. l. AÜ≤ka, vnuk ╚andragupty, dosßhl nejv∞tÜφho ·zemnφho rozsahu Indie, byly budovßny zavla₧ovacφ systΘmy, rozvφjelo se °emeslo. Byly dodr₧ovßny obchodnφ styky s Egyptem a S²riφ.