Malß Asie byla dalÜφ oblastφ nejstarÜφho zem∞d∞lstvφ, kde se rovn∞₧ vytvo°ily ΦetnΘ chalkolitickΘ kultury a vznikala opevn∞nß m∞sta (nap°. Tr≤ja). P°φrodnφ podmφnky zde vÜak p°ece jen byly oproti Mezopotßmii a Egyptu odliÜnΘ. Nßhornφ roviny protkanΘ poho°φmi a relativn∞ malΘ vodnφ srß₧ky neumo₧≥ovaly rozvinout intenzφvnφ zem∞d∞lskou v²robu. Ta se omezovala jen na ·dolφ, zatφmco v hornat∞jÜφch oblastech se rozvφjelo pastevectvφ. Byla to vÜak oblast bohatß na nerostnΘ zdroje, umo₧≥ujφcφ rozvoj °emeslnΘ v²roby. ┌sp∞Ün∞ se rozvφjela zejmΘna metalurgie, kterΘ se pravd∞podobn∞ poda°ilo objevit v²robu ₧eleza. Navφc tato oblast tvo°ila jak²si most mezi Egejskou oblastφ, Balkßnem a Asiφ. Ve druhΘm tisφciletφ p°ed n.l . se objevujφ v MalΘ Asii indoevropskΘ kmeny (ChetitΘ, Palajci a Luvijci) a ve st°ednφ a v²chodnφ Φßsti MalΘ Asie vznikajφ obchodnφ centra. Celß oblast MalΘ Asie z∙stala dlouho rozdrobena.
Teprve kolem roku 1650 p°ed n. l. se zde zaΦala tvo°it mocnß °φÜe Chetit∙, kterß svou moc p°echodn∞ rozÜφ°ila a₧ do Mezopotßmie. ChetitΘ ovlßdli S²rii, kde zastavili postup Egypta (bitva u KadeÜe), naΦas ovlßdli i Babylon. Do konfliktu s Egyptem se dostali znovu na poΦßtku 13. stoletφ p°ed n. l. (Uzav°eli mφrovou smlouvu = prvnφ mezinßrodnφ mφrovß smlouva). Nakonec kolem roku 1200 p°ed n. l. podlehla nßporu ämo°sk²ch nßrod∙ô a potΘ i Asy°an∙m. Centrem ChetitskΘ °φÜe bylo m∞sto ChattuÜaÜ. Chetitskß spoleΦnost byla rovn∞₧ socißln∞ diferenciovanß, jejich zßkony d∞lily obyvatele na svobodnΘ a nesvobodnΘ. Svobodn²m obyvatel∙m poskytovaly v∞tÜφ prßvnφ ochranu. ChetitskΘ palßce, chrßmy i hradby sv∞dΦφ o vysp∞lΘm stavitelstvφ. Na troskßch chetitskΘ °φÜe vybudovaly indoevropskΘ kmeny Fryg∙ a Lyd∙ svΘ novΘ stßty. Tyto kmeny sem p°iÜly patrn∞ z Balkßnu, proto₧e jejich jazyk je podobn² thrßΦtin∞. Kolem poloviny prvnφho tisφciletφ p°ed n. l. se vÜak tyto stßty dostaly pod perskou nadvlßdu. ChetitovΘ byli indoevropanΘ, co₧ dokazuje p∙vod jejich jazyka (na jeho rozluÜt∞nφ se podφlel ╚ech Bed°ich Hrozn²); psali klφnov²m pφsmem.
Syropalestinskß oblastSyropalestinskß oblast pat°ila k jednomu z nejstarÜφch civilizaΦnφch ohnisek, avÜak rozmanitΘ p°φrodnφ podmφnky nep°ßly vzniku jednotnΘho stßtu. Strategickß poloha a nerostnΘ bohatstvφ podn∞covaly mocenskΘ i hospodß°skΘ zßjmy o tuto oblast, kterß byla osφdlena ji₧ od prav∞ku. V 8. tisφciletφ osφdlili tuto oblast zßpadosemitskΘ zem∞d∞lskΘ kmeny Kauaanejc∙. Ve 4. tis. zde vznikly prvnφ m∞sta a m∞stskΘ stßty (Ugarit, Byblos), kterΘ byly v nßsledujφcφm tisφciletφ vyvrßceny Amorejci. Ve 2. tisφciletφ p°ed n. l. doÜlo k novΘmu rozkv∞tu m∞st jako v²znamn²ch obchodnφch st°edisek (obchodovalo se se d°evem, s olejem, bronzem, lßtkami i s otroky). Byla zaklßdßna dalÜφ m∞sta (Tyros, Sidon) - a to p°edevÜφm FΘniΦany. V 1. tisφciletφ FΘniΦanΘ kolonizujφ zßpadnφ St°edomo°φ, v roce 814 zaklßdajφ Kartßgo, kterΘ se vyvinulo v nßmo°nφ mocnost. V 7. stol. p°ed n. l. byly zaklßdßny fΘnickΘ osady i na AtlantskΘm pob°e₧φ èpan∞lska a severnφ Afriky. Vedoucφ mezi fΘnick²mi m∞sty byl Tyros.
S²rieS²rie byla rozdrobena na n∞kolik desφtek mal²ch stßteΦk∙, kterΘ byly st°φdav∞ ovliv≥ovßny Egyptem, Babyl≤niφ, Chetity, Churity a Hyks≤sy. Po pßdu ChetitskΘ °φÜe do S²rie p°ichßzejφ dalÜφ koΦovnΘ kmeny (Aramejci a Chaldejci), v severnφ S²rii se usadili Luvijci a p°i mo°skΘm pob°e₧φ Palestiny FiliÜtφni. V polovin∞ 13. stoletφ se hebrejskΘ kmeny dostali do Palestiny, zde si podmanili Kanaanejce a vytvo°ili federaci hebrejsk²ch kmen∙ proti FiliÜtφn∙m. V Φele hebrejc∙ stßli nßΦelnφci (äsoudciô) - ti m∞li politickou, vojenskou i soudnφ moc.
Prvnφ stßtnφ ·tvar s centrem v JeruzalΘm∞ vytvo°il krßl David (1010 - 970 p°ed n. l.). David∙v syn èalamoun se sna₧il upevnit politiku a obchodnφ styky s okolnφmi stßty (Egypt, FΘnickß m∞sta). Za jeho vlßdy doÜlo k rozvoji obchodu, zaΦßtek stav∞nφ chrßm∙ a palßc∙ v JeruzalΘm∞.
Po smrti èalamouna se hebrejsk² stßt rozd∞lil na severnφ (IzraelskΘ krßlovstvφ) a ji₧nφ (JudskΘ krßlovstvφ). Davidova dynastie vlßdla v JudskΘm krßlovstvφ do roku 587 p°ed n. l., kdy byl JeruzalΘm dobyt Babyl≤≥any. Severnφ krßlovstvφ bylo vyvrßceno Asy°any. Celß Palestina se dostala do babyl≤nskΘho zajetφ (do r. 539 p°ed n.l.), kdy novobabyl≤n. °φÜi ovlßdl persk² krßl Kyros, kter² dovolil judsk²m vyhnanc∙m nßvrat do Palestiny. V obdobφ judskΘho krßlovstvφ a babyl≤nskΘho zajetφ se Üφ°ilo tzv. prorockΘ hnutφ, kterΘ dßvalo starΘmu jahvistu novou podobu. ║ toto se odrazilo ve StarΘm zßkon∞.
Egejskß oblastVe 20. - 13. stoletφ se na KrΘt∞ vyvinula tzv. minojskß kultura, kterß m∞la podobnΘ rysy jako v Mezopotßmii nebo v Egypt∞. Tato kultura za₧φvala nejv∞tÜφ rozmach ve 20. stoletφ. V m∞st∞ Knossos existovalo vysp∞lΘ stavitelstvφ (palßce), pokroΦilß d∞lba prßce. Mezi u₧itkovΘ i um∞leckΘ p°edm∞ty dochovanΘ p°edevÜφm v troskßch palßc∙ a v hrobech pat°φ tepanΘ vßzy, Üperky, r∙znß keramika. Stßtnφ organizace: panovnφk, Ülechta, kn∞₧φ. Znali ji₧ i pφsmo apod. Na poΦßtku 14. stoletφ p°ed n. l. vÜak minojskß kultura nßhle konΦφ, p°φΦiny tohoto konce nejsou znßmy (p°φrodnφ katastrofa, vojensk² vpßd, lidovß vzpoura,...)
V 16. stoletφ p°ed n. l. se objevuje novΘ kulturnφ cetrum, MykΘny (=> mykΘnskß kultura). Ta m∞la hodn∞ spoleΦnΘho s krΘtskou, patrnΘ je to zejmΘna u keramiky a stavitelstvφ. MykΘnskΘ palßce zdobeny stejn∞ jako krΘtskΘ, byly vystav∞ny na vyv²Üen²ch opevn∞n²ch mφstech, okolo stßly ostatnφ domy. M∞sto bylo vybaveno kanalizacφ, vodovodem, domy, koupelnami, aj. I mykΘnskß kultura vÜak nßhle zanikß bez nßm znßm²ch p°φΦin, a to ve 12. stoletφ p°. n.l. Pravd∞podobn∞ byla vyvrßcena p°φchodem dalÜφch °eck²ch kmen∙ ze severu.