V²voj Egypta v²razn∞ ovliv≥ovaly p°φrodnφ podmφnky. Oblast podΘl Nilu bychom mohli rozd∞lit do t°φ Φßstφ, a to ·dolφ Nilu (zde pracovali zem∞d∞lci, ·dolφ bylo ÜirokΘ asi 10 - 30 km), dßle delta Nilu (zde se provßd∞ly melioraΦnφ prßce - odvod≥ovßnφ) a oßzy (nap°. Fajj·m). Jinak Egypt tvo°ily pouÜt∞, skßly, a hory. Tφm tedy potvrzujeme slova HΘrodotova, a to ta, ₧e äEgypt je darem Nilu.ô

V²voj Egypta

Egypt byl osφdlen ji₧ v Paleolitu; zem∞d∞lstvφ sem bylo p°eneseno z ä·rodnΘho p∙lm∞sφceô (VIZ v²Üe). Prvnφ vesnice zde vznikaly v 5. tis. p°ed n. l. (nap°. osada Fajj·mska). Egypt se stal jednotn²m stßtem kolem roku 3100, a to p°edevÜφm z hospodß°sk²ch d∙vod∙, byl sjednocen Hornφ a Dolnφ Egypt (sjednocenφ vzeÜlo z Hornφho Egypta - vlßdce Meni).

Meni byl krßlem z m∞sta Cφnev, byl zt∞lesn∞nφm Boha. V jeho dob∞ vznikly hieroglyfy, a to kombinacφ piktograf∙ a fonetickΘho pφsma. Obdobφ v letech 3100 - 2700 je nejstarÜφ EgyptskΘ obdobφ. V tΘto dob∞ vlßdla prvnφ a druhß dynastie.

Ve staroegyptskΘ °φÜi (2700 - 2200 p°ed n. l.) byli vlßdci fara≤ni (tak staroegyptskΘ panovnφky vÜak nazvali a₧ historikovΘ z pozdnφ doby egyptskΘ); ti si nechßvali stav∞t pyramidy jako svΘ hrobky (nejstarÜφ je D₧osΘrova pyramida - je to stup≥ovitß, asi 60 m velkß stavba, kde je umφst∞no 6 mastab (p∙vodnφ hroby) na sob∞. Stavbu pyramid navrhl ministr, stavitel, spisovatel a lΘka° Imhotep). DalÜφ pyramidy bychom mohli nalΘzt v Gφze, nap°φklad Cheopsova pyramida (eg. Chufuvova; nejv∞tÜφ pyramida: 146 x 230 x 230 m), dßle pyramida ChefrΘnova (eg. Rachev) a Myklerφnova (eg. Menkaure). SouΦßstφ pyramid byly zßduÜnφ a ·dolnφ chrßmy (zde se provßd∞la mumifikace = balzßmovßnφ t∞la), kam vedly nadzemnφ kamennΘ (n∞kdy zast°eÜenΘ), nebo podzemnφ cesty. V druhΘ polovin∞ StarΘ ╪φÜe zaΦali panovnφci s vyznßvanφm sluneΦnφho kultu (b∙h Slunce = Re) a v tΘto souvislosti si krom∞ pyramid nechßvali stav∞t takΘ sluneΦnφ chrßmy. Z t∞chto jmenujme nap°φklad Veserkafa, Sahurea, Neferirkarea, Veniho, Tetiho, Pjopeje I. a Pjopeje II.

Panovnφkem byl fara≤n, do kterΘho se vt∞loval b∙h H≤r nebo RΘ. Fara≤n m∞l administrativnφ, soudcovskou, vojenskou a nßbo₧enskou moc. Tu vÜak sv∞°oval ·°ednφk∙m; nejvyÜÜφm ·°ednφkem byl vezφr...NomarchovΘ byli sprßvci kraj∙ (Egypt rozd∞len asi na 40 kraj∙ - n≤my). Funkci nomarchy zφskßvala Ülechta, kterß nebyla zßvislß na ·st°ednφ moci; pozd∞ji byla funkce nomarchy d∞diΦnß.

D∙le₧itou ·lohu v Egypt∞ hrßli takΘ kn∞₧φ, kte°φ se postupn∞ stßvali vφce a vφce nezßvislφ na fara≤novi, n∞kdy dokonce i °φdili celou °φÜi.

fara≤n
kn∞₧φ
·°ednφci
ni₧Üφ ·°ednφci *
°emeslnφci, rolnφci
otroci **

V prvnφm p°echodnΘm obdobφ doÜlo k ·padku staroegyptskΘ °φÜe a k decentralizaci (rozpadu na n≤my). Tento ·padek nastal dφky boj∙m o moc.

Ve st°edoegyptskΘ °φÜi doÜlo ke znovusjednocenφ Egypta, a to z d∙vodu vn∞jÜφho nebezpeΦφ (·toky asijsk²ch kmen∙ - Libyjc∙). Egypt se musel brßnit na SuezskΘ Üφji; zde byly postaveny tzv. ävlßdcovy zdiô (= komplex zdφ a pevn∙stek). V tomto obdobφ vlßdl Menhotep II. a Amenhotep I.

Nejslavn∞jÜφm st°edoegyptsk²m panovnφkem byl vÜak Semosut III. Ten vlßdl 35 let, k Egyptu p°ipojil Nubii, odkud do Egypta proudilo zlato, dostal pod nadvlßdu i Sinaj (naleziÜt∞ m∞di). S jeho vlßdou souvisel rozvoj obchodu s egejskou oblastφ (i s KrΘtou); p°es pevninu pak obchod s Mezopotßmiφ. Rozvojem Fßjj·mskΘ osady se z tΘto stala obilnice Egypta. Na d°φve nekontrolovanΘ dvory nomarch∙ posφlal Semosut krßlovskΘ kontroly.

Ve druhΘm p°echodnΘm obdobφ dochßzφ v Egypt∞ op∞t ke krizi, Egypt ztratil dobytß ·zemφ a na jeho ·zemφ vpadli kmeny z v²chodu (Hyks≤sovΘ - semitskΘho p∙vodu). Ti jako prvnφ dobyli deltu Nilu, potom pronikli na jih. Po vpßdu Hyks≤s∙ se od Egypta odd∞lila N·bie.

Hyks≤sovΘ pou₧φvali kon∞ a vozy (vßleΦnΘ dvoukolovΘ), bronzovΘ meΦe, luky, Ütφty a p°ilby. Egyp¥anΘ vÜak vyu₧ili jejich zp∙soby, nauΦili se bojovat jejich zbran∞mi a porazili je. Odpor proti Hyks≤s∙m vyÜel z ThΘb (VessΘt).

V tomto obdobφ dosßhl Egypt nejv∞tÜφho ·zemnφho rozsahu (a₧ k Eufratu); v Φele Egypta stßli slavnφ vßleΦnφci - Thutmose I., II., III., Amenhotep, apod. Hrobky krßl∙ byly umφst∞ny v novΘm poh°ebiÜti (naproti ThΘbßm u Nilu), v tzv. ·dolφ krßl∙ (nap°. Luxor nebo Karnak). Asi dvacetimetrovΘ sochy umφst∞nΘ v blφzkosti t∞chto hrobek, Φasto jen vytesßny do skßly, m∞li vyjad°ovat nadlidsk² p∙vod vlßdce. Amenhotep IV. uskuteΦnil nßbo₧enskou reformu, ve kterΘ omezil moc kn∞₧stva a zavedl uctφvßnφ novΘho boha ┴tona (proto se p°ejmenoval na Achnatona). Tutanchßmon se vrßtil k p∙vodnφmu bo₧stvu, avÜak neudr₧el kn∞₧stvo v odstupu.

V letech 1300 - 1000 v Egypt∞ vlßdli Ramsesovci (Ramsee). kte°φ bojovali s Chetity. Po bitv∞ u KapΘse (1296) byla uzav°ena prvnφ mφrovß smlouva v d∞jinßch. Uzav°eli ji Ramses II. a ChattuÜil II. Po uzav°enφ mφru s Chetity Egyp¥anΘ bojovali s Libyjci (ämo°sk²mi nßrodyô).

V novoegyptskΘ °φÜi m∞l nejvyÜÜφ, absolutnφ moc krßl. V novΘm Egypt∞ tΘ₧ existovala novß (·°ednickß) Ülechta. Fara≤n m∞l takΘ funkci nejvyÜÜφho vojenskΘho velitele; vojsko mu bylo hlavnφ oporou. Vytvß°φ se silnß vrstva kn∞₧φ, bohatnou chrßmy (nejbohatÜφ je Am≤n∙v chrßm ve VessΘtu), cφrkev vlastnφ 1/3 p∙dy. Roste vliv kn∞₧stva, kterΘ ji₧ nebylo zßvislΘ na fara≤novi, a postupem Φasu zφskßvß moc fara≤na a vlßdne mφsto n∞j.

V 11. stoletφ se rozpadla Novoegyptskß °φÜe na ji₧nφ - Chrßmov² stßt (vlßda kn∞₧stva) a na severnφ - Fara≤n∙v stßt (vlßda fara≤na). V tΘto dob∞ tΘ₧ dochßzφ k rozkv∞tu um∞nφ a kultury (Tutanchßmonova hrobka), vznikajφ literßrnφ dφla (lΘka°stvφ, matematika, astronomie, nßbo₧enskß i milostnß literatura). Vznikajφ tΘ₧ r∙znß ponauΦenφ (nap°. NauΦenφ Ptahhotepovo: äBu∩ vesel² v celou dobu svΘho ₧ivotaô.

V tΘto etap∞ se st°φdajφ obdobφ jednoty a obdobφ rozdrobenosti Egypta na m∞stskΘ stßty, obdobφ samostatnosti a obdobφ zßvislosti Egypta. V roce 671 Egypt dobyli Asy°anΘ, v letech 663 - 525 vlßdla Sßjskß dynastie, jejφ₧ zßstupci se pokouÜeli o vytvo°enφ samostatnΘho stßtu.

Sametikovi se poda°ilo osvobodit Egypt z AsyrskΘ nadvlßdy a dochßzφ k poslednφmu rozmachu Egypta. Pak p°ichßzejφ ╪ekovΘ, kte°φ zde zaklßdajφ osadu Naukratis v delt∞ Nilu, odtud uskuteΦ≥ujφ obchodnφ styky se svou mate°skou zemφ. Necho II. nechal zbudovat kanßl mezi Rud²m mo°em a Nilem. V roce 525 vpadajφ do Egypta PerÜanΘ a dob²vajφ jej, Egypt se stßvß perskou satrapiφ (sprßvnφ celek).

V roce 322 dobyl Egypt Alexandr Makedonsk², kter² byl pova₧ovßn za osvoboditele z perskΘ nadvlßdy. Tφmto Φinem ovÜem konΦφ existence EgyptskΘ °φÜe. K definitivnφmu rozpadu Egypta dochßzφ a₧ po smrti Alexandra MakedonskΘho; na egyptskΘm ·zemφ vznikajφ nßstupnickΘ (hellΘnistickΘ) stßty (vlßda Ptollemaiovc∙).

V roce 30 se Egypt stßvß °φmskou provinciφ.