Mezopotßmie se rozprostφrala mezi °ekami Eufrat a Tirgis, na severu m∞la hornat² povrch, z hor na nφ ·toΦili horskΘ kmeny, pr∙smyky prochßzely obchodnφ cesty. Jih Mezopotßmie tvo°il Persk² zßliv, odkud bylo snadnΘ obchodnφ spojenφ s Indiφ. Na zßpad∞ byly stepi, kde p°echßzeli semitÜtφ koΦovnφci. Na severu Mezopotßmie bylo mφrnΘ podnebφ a dostatek srß₧ek, zatφmco na jihu bylo sucho, na ja°e zßplavy, kterΘ zvedly hranici °ek a₧ o 8 m. Prvnφ stßty zde vznikly prßv∞ kv∙li pot°eb∞ regulovat °φΦnφ tok. V sedmΘm tisφciletφ p°ed n. l. bylo na severu Mezopotßmie zalo₧eno zem∞d∞lstvφ, v 5. tisφciletφ p°ed n. l. zde vznikla malß sφdliÜt∞, kterß se vyvφjela v m∞sta. Bohatstvφ m∞st a v²hodnΘ p°φrodnφ podmφnky lßkali koΦovnΘ kmeny, proto zde Φasto dochßzelo k politick²m zm∞nßm.
SumerNa p°elomu 4. a 3. tisφciletφ p°ed n. l. p°iÜli do oblasti Mezopotßmie SumerovΘ (asi ze st°ednφ Asie). Neznßme jejich jazyk, nevφme odkud p°iÜli, ani kam pat°ili. Vyznßvali polyteistickΘ nßbo₧enstvφ (nap°. b∙h moudrosti Enki) Zalo₧ili m∞stskΘ stßty (nap°. Ur, Uruk, LagaÜ, Umma, aj.). M∞sta byla opevn∞na, uprost°ed stßl zikkurat, v n∞m₧ sφdlili duchovnφ a panovnφk. Panovnφk byl absolutistick²m vlßdcem. Po roce 2750 vznikl Epos o GigameÜovi (GilgameÜ = vlßdce Uruku), kter² doklßdß boje mezi jednotliv²mi m∞sty.
Akkadskß °φÜeKolem roku 2340 byla ukonΦena nadvlßda Sumer∙ a jeden z ·°ednφk∙ semitskΘho p∙vodu se prohlßsil za krßle. Sargon I. (zv. Akkadsk²) zalo₧il Akkadskou °φÜi ve st°ednφ Mezopotßmii s hlavnφm m∞stem Akkadem. Sargon I. byl ävlßdcem Φty° sv∞tov²ch stranô, podnikal vßleΦnß ta₧enφ, kterß sm∞°ovala a₧ k pob°e₧φ ╚ernΘho a St°edozemnφho mo°e. Sargon dobyl velkß ·zemφ, kterß vÜak neum∞l spravovat a ve kter²ch nem∞l vliv. Proto mu dob²vßnφ p°ineslo jen ko°ist a ochranu karavannφch cest. UΦinil dokonce i pokus o centralizovan² stßt, ale na to byl p°φliÜ slab² panovnφk. V letech 2200 - 2100 p°ed n. l. vpadli do Mezopotßmie Gutejci (horskΘ kmeny). Vlßdci Uruku se je vÜak kolem roku 2100 p°ed n. l. poda°ilo vyhnat. Tehdy nastal poslednφ rozkv∞t SumΘru. Nejv²znamn∞jÜφm vlßdcem tΘto doby byl Gudea z LagaÜe.
Ve 21. stoletφ p°ed n. l. SumΘrskß nadvlßda zanikß, a v nßsledujφcφm stoletφ v Mezopotßmii vznikajφ dv∞ velkΘ °φÜe. Je to Starobabylonskß °φÜe na jihu Mezopotßmie, s hlavnφm m∞stem Babyl≤nem, a Staroasyrskß °φÜe na severu Mezopotßmies hlavnφm m∞stem AÜ·rem. Starobabylonskß °φÜe byla prvnφm centralizovan²m stßtem s centrßlnφ mocφ panovnφka, kter² se opφral o ·°ednictvo, byrokratick² aparßt a o zßkonodßrstvφ. Nejv∞tÜφ rozmach m∞la Starobabylonskß °φÜe za vlßdy Chammurabiho (18. stoletφ p°ed n. l.). Ten vydal tzv. Chammurabiho zßkonφk, kter² byl jednφm z prvnφch psan²ch zßkonφk∙ na sv∞t∞ (za nejstarÜφ zßkonφk je pova₧ovßn zßkonφk uruckΘho krßle Urnammua). Chammurabiho zßkonφk je vyryt na dioritovΘ stΘle, naho°e byl reliΘf Chammurabiho a boha èamaÜe (b∙h spravedlnosti). Chammurabiho zßkonφk obsahoval 282 Φlßnk∙, tzn. 282 p°φpad∙, za co ud∞lovat trest. Obsahoval konkrΘtnφ, Φasto krutΘ, tresty za konkrΘtnφ Φiny; byl psßn v zßsad∞ äoko za oko, zub za zub.ô Obyvatelstvo se podle n∞j d∞lφ do t°φ skupin (awφlovΘ - nejbohatÜφ; muÜkΘni - nesvobodnφ; otroci), podle p°φsluÜnosti k jednotliv²m skupinßm majφ obyvatelΘ urΦitß prßva a takΘ povinnosti. Byl nalezen na poΦßtku 20. stoletφ v S·sßch. Babyl≤nÜtina vytlaΦila ostatnφ jazyky; nejvyÜÜφm babyl≤nsk²m bohem byl Marduk. Kolem roku 1531 p°ed n. l. bylo babyl≤nskΘ panstvφ zhrouceno pod vlivem Chetit∙.
Staroasyrskß °φÜe navazuje na tradice Akkad∙, pro₧φvala velk² hospodß°sk² rozkv∞t spojen² s rozvojem obchodu s Malou Asiφ (p°edevÜφm se zlatem, st°φbrem a m∞dφ). Vyvß₧ely se lßtky a vlna. (doklßdajφ to KappaduckΘ tabulky). Staroasyrskß °φÜe soupe°ila se Starobabylonskou °φÜφ, As²rii ovlßdl Chammurabi, Φφm₧ doÜlo k ·padku As²rie. Pozd∞ji byla As²rie ovlßdnuta Chuirity, kte°φ sφdlili v severnφ Mezopotßmii, odkud podnikali ·toky do Ji₧nφ ArmΘnie, MalΘ Asie, aj.). Z t∞chto dobyt²ch ·zemφ vytvo°ili stßt Mitanni, kter²₧to se stal rovnocenn²m partnerem Chetit∙ i Egyp¥an∙ v boji o nadvlßdu na p°ednφm v²chod∞. Byl vÜak zniΦen Chetity v polovin∞ 14. stoletφ (èuppiluliunuÜ I.).
St°edoasyrskß °φÜe (12- - 11. stoletφ p°ed n. l.) vytvo°ila p°edpoklady pro nejmocn∞jÜφ stßt, a to Novoasyrskou °φÜi (10. stoletφ - 612 p°ed n. l.). Existuje mnoho pramen∙; byly zapisovßny kroniky, smlouvy, soupisy p∙dy, apod. Vznikla zde profesionßlnφ armßda, jejφm₧ zßkladem byla p∞chota. Ta byla vyzbrojena kopφmi, luky a praky; pro p°esun armßdy se pou₧φvaly vßleΦnΘ vozy. Tato armßda vÜak byla spojena s brutalitou a nßsilφm. V roce 722 Sargon II. deportoval ₧idy po dobytφ Palestiny do As²rie (AsyrskΘ zajetφ ₧id∙ - VIZ Bible); v ArmΘnii zniΦili °φÜi Urartu. V 7. stoletφ p°ed n. l. dobyli Babyl≤n (hl. m. Ninive = symbol bohatstvφ. Ninive bylo budovßno podle plßnu, byly zde vytvo°eny palßce, chrßmy a zahrady; pevnΘ hradby s 15ti branami; do m∞sta vedl vodovod a v jeho okolφ byly vinice a sady.) AsyrovΘ ovlßdli i Egypt, Φφm₧ jejich °φÜe dosßhla velkΘho ·zemnφho rozsahu, avÜak existovaly zde vnit°nφ boje o tr∙n, v²jimkou nebyla ani povstßnφ v provinciφch a dobyt²ch ·zemφch. Postupn∞ AsyrovΘ ztratili Egypt i Babyl≤nii. V tomto obdobφ vÜak zaΦφnaly podnikat ·toky novΘ kmeny, a to Chaldejci, MedovΘ a Babyl≤≥anΘ, kte°φ zp∙sobili konec NovoasyrskΘ °φÜe.
Novobabyl≤nskß °φÜe (6. stol. p°ed n. l.) se udr₧ela jen 100 let; vlßdl zde Nabukadnesar II.; ten dobyl JeruzalΘm (nßsledovalo Babyl≤nskΘ zajetφ Äid∙ a odvedenφ 70 000 zajatc∙), ovlßdl S²rii a Palestinu. Babyl≤n se stal nedobytn²m mφstem (3 °ady hradeb a vodnφ p°φkopy). Palßce pou₧φvaly glazurovanΘ cihly; chrßm boha Marduka byl umφst∞n na 70 m vysokΘm zikkuratu (äBabyl≤nskß v∞₧ô). Äilo zde n∞co p°es milion obyvatel. Byly stav∞ny tΘ₧ visutΘ terasovitΘ zahrady (krßlovny Semiramis), Ükoly, knihovny, archivy, zdravotnickß za°φzenφ, ...) Po smrti Nabukadnesara II. vÜak dochßzφ k ·padku °φÜe, ze severu p°ichßzejφ PerÜanΘ vΦele s krßlem K²rosem, v roce 539 se Babyl≤n vzdal PerÜan∙m bez boje.