Na konci 4. tisφciletφ p°ed n. l. vyvrcholil v²voj neolitick²ch a chalkolitick²ch kultur vznikem dvou nejstarÜφch civilizaΦnφch center, a to Mezopotßmie (oblast mezi °ekami Eufrat a Tigris) a Egypt (v ·dolφ Nilu). V tΘto dob∞ zaΦaly vznikat i m∞sta.

SpoleΦenstvφ bylo rozvrstveno na zem∞d∞lce, °emeslnφky, obchodnφky a ·°ednφky. SpoleΦn∞ se vznikem stßtu vznikly °φdφcφ, donucovacφ a kontrolnφ instituce a ·°ednick² aparßt. Stßt organizoval vÜe, co souviselo s odvod≥ovßnφm a zavod≥ovßnφm, m∞l funkci politickou, vojenskou, hospodß°sko-organizaΦnφ i kulturnφ. V Φele stßtu stßl panovnφk, kter² urΦoval prßva a povinnosti p°φsluÜnφk∙ jednotliv²ch socißlnφch vrstev. UrΦoval tΘ₧ hospodß°skß a prßvnφ pravidla a sestavoval zßkonφky, kterΘ zakotvovali socißlnφ a majetkovou nerovnost. S hospodß°skou Φinnostφ souvisφ i vznik pφsma a vznik m∞st. Novou ·lohu dostalo nßbo₧enstvφ, dochßzelo k rozvoji kultury (nßbo₧enskΘ glorifikace panovnφka, monumentßlnφ stavby palßc∙, pyramid; vznik literatury, um∞nφ a v∞dy).

Zem∞d∞lskß a m∞stskß civilizace se dostßvß z t∞chto oblastφ i do oblastφ p°ednφho v²chodu, s Φφm₧ souvisφ i rozvoj zem∞d∞lstvφ (st°ednφ S²rie, oblasti p°i St°edozemnφm mo°i). LidΘ ₧ijφcφ p°i pob°e₧φ se ₧ivili hlavn∞ rybolovem a nßmo°nφ dopravou. SpoleΦn∞ s rozvojem nßmo°nφ dopravy vznikajφ takΘ p°φstavy, a to i na syropalestinskΘm pob°e₧φ (hlavn∞ pro styk s Malou Asiφ, ╪eckem a ostrovy v EgejskΘm mo°i a s Egyptem). P°φstavy na pob°e₧φ PerskΘho zßlivu spojovali Mezopotßmii s indick²m subkontinentem. CivilizaΦnφ centra se postupn∞ dostßvala i na nßhornφ roviny MalΘ Asie (metalurgickß centra), severnφ Mezopotßmie a Persie. V severnφ Mezopotßmii se zaΦalo rozvφjet pastevectvφ a obchod (hlavn∞ dφky zdroj∙m kamene a d°eva).

Na p°elomu t°etφho a druhΘho tisφciletφ p°ed n. l. na ·zemφ P°ednφho v²chodu a v EgejskΘ oblasti vznikla °ada menÜφch i v∞tÜφch stßtnφch ·tvar∙, ve t°etφm tisφciletφ p°ed n. l. se stal z Egypta centralizovan² stßt, zatφmco Mezopotßmie z∙stala rozdrobena. Ve druhΘm tisφciletφ p°ed n. l. na ·zemφ Mezopotßmie vznikly dva stßty - na jihu vznikla Babylonie, na severu As²rie. V MalΘ Asii vznikl stßt Chetit∙, Egejskß oblast z∙stßvala rozdrobena.

Obyvatelstvo p°ednφho v²chodu a EgejskΘ oblasti d∞lφme do dvou jazykov²ch skupin. 1. semito-hamitskß jazykovou skupinu d∞lφme dßle na v²chodnφ v∞tev (akkadÜtina, babyl≤nÜtina, asyrÜtina), zßpadnφ v∞tev (jazyky na ArabskΘm poloostrov∞ a v syropalestinskΘ oblasti - arabÜtina, hebrejÜtina, aramejÜtina, fΘniΦtina, aj.) a hamistkou v∞tev, do kterΘ nßle₧φ egyptÜtina. 2. indoevropskß skupina jazyk∙ se d∞lφ na chetitskou v∞tev (chetitÜtinu rozluÜtil prof. UK Bed°ich Hrozn²), slovanskou, germßnskou, , °eckou, indicko-φrßnskou, italickou (latina) a keltskou v∞tev. DalÜφ, osamocenΘ jazyky, jako je nap°φklad sumΘrÜtina nebo jazyk mφnorsk²ch k°es¥an∙ nelze p°i°adit k ₧ßdnΘ jazykovΘ skupin∞, proto₧e doposud nebyly rozluÜt∞ny.

Prvnφ zem∞d∞lci byli tam, kde byla ·rodnß p∙da a dostateΦnΘ vodnφ srß₧ky (v tzv. ·rodnΘm p∙lm∞sφci - dnes ═rßn, Irßk, v²chodnφ Turecko, S²rie, Palestina, Jordßnsko), Zde zφskali zkuÜenosti, potΘ odeÜli do povodφ velk²ch °ek (Nil, Eufrat, Tigris, Jang - c- ¥iang, Chuang - Che, aj.) Zde se nejprve uΦili odvod≥ovat ba₧iny, moΦßly, potΘ budovat zavla₧ovacφ za°φzenφ - hrßze, kanßly, nßdr₧e, zdymadla pro p°eΦerpßvßnφ vody - a tφm zajistit zßvlahu i dob∞ sucha. V Egypt∞ byly zßplavy dvakrßt do roka (v Φervnu a v °φjnu), po nich se selo a sklidit se muselo do zaΦßtku dalÜφ zßplavy. Z tohoto d∙vodu se °φkalo, ₧e Egypt je darem Nilu (zßplavy poskytnou ·rodnΘ bahno pro zem∞d∞lstvφ). P∞stovali nejvφce jeΦmen, pÜenici, proso, ΦoΦku; takΘ ovoce a zeleninu, nejΦast∞ji zelφ, cibuli a Φesnek. Vzhledem k poΦtu ·rod do roka (2 - 3) se Egyptu °φkalo takΘ äobilnice starov∞kuô. Z ovoce p∞stovali meru≥ky, citr≤ny, o°echy a fφky. Fφkovnφk byl univerzßlnφm stromem, proto₧e poskytoval nßpoj, med, pecky (nabobtnalΘ jako potrava pro zvφata) a stφn pro ochlazenφ od neustßlΘho sluneΦnφho ₧ßru. Starov∞cφ zem∞d∞lci chovali domestikovanΘ kozy, ovce, vep°i, osly, kon∞ a dr∙be₧. V Mezopotßmii chovali navφc vΦely, v ╚φn∞ pak Bource moruÜovΘho (na hedvßbφ), v Egypt∞ krajty (proti hlodavc∙m) a mangusty (proti had∙m).

V∞tÜinu °emesel ve starov∞ku vykonßvali mu₧i. Äeny byly tkadleny, p°adleny nebo kovotepkyn∞, zatφmco mu₧i zastali vÜechna ostatnφ v tehd∞jÜφ dob∞ existujφcφ °emesla jako mlynß°, peka°, °eznφk, sßdek, kovß°, truhlß°, hrnΦφ° (hrnΦφ°sk² kruh vynalezen ve 3. tisφciletφ p°ed n. l.) a cihlß°.

Doprava se znaΦn∞ urychlila vynßlezem kola (V Mezopotßmii poprvΘ vozy s koly ve 4. tisφciletφ p°ed n. l.). Kolo se nejprve pou₧φvalo plnΘ d°ev∞nΘ, pozd∞ji a₧ kolo s loukot∞mi (VIZ obrß-zek). Vozy byly ta₧eny dobytkem (voli, osli), jφzda za pomocφ ko≥∙ (jen jφzda! nebyl jeÜt∞ vynalezen chomout) nebo velbloud∙. DalÜφm zp∙sobem dopravy byla mo°eplavba. Mo°eplavci byly hlavn∞ FΘniΦanΘ, kte°φ obepluli Afriku ve slu₧bßch Necha II. ji₧ v 7. stoletφ p°ed n. l. Znali ji₧ Φluny, veslice i plachetnice.

Nejb∞₧n∞jÜφm materißlem ke stavb∞ byla hlφna (na slunci vypßlenß cihla). Stav∞lo se tΘ₧ z kamene a ze d°eva, z°φdka z malty nebo asfaltu. Stav∞ly se hlavn∞ obydlφ, ch²Üe, nebo pro panovnφky a vysoce postavenΘ pßny chrßmy a palßce; m∞sta se opev≥ovala hradbami, stav∞ly se tΘ₧ silnice. V Egypt∞ se stav∞ly pyramidy (2700 - 2200 p°ed n. l.), v Mezopotßmii zikkuraty (äschodovΘ chrßmyô).

Pφsmem se zaznamenßvaly nejprve hospodß°sko-sprßvnφ ·daje, pozd∞ji vÜechno mo₧nΘ. Na p°elomu 4. a 3. tisφciletφ p°ed n. l. SumΘrovΘ sestavili piktografickΘ pφsmo, kterΘ se rozd∞lilo na klφnopis (Mezopotßmie) a hieroglyfy (Egypt). Klφnopisn² systΘm pφsma pou₧φval symboly = logogramy a slabiky = fonogramy. (tzn. hv∞zda oznaΦovala jako logogram Boha, jako fonogram znamenala slabiku an - dßvala se p°ed jmΘna vÜech Boh∙). => klφnovΘ pφsmo bylo velmi komplikovanΘ a pro nßs t∞₧ko ΦitelnΘ. AkkadovΘ, Babyl≤≥anΘ a Asy°anΘ m∞li cviΦenΘ pφsa°e, kte°φ se zasv∞covali cel² ₧ivot. Texty se ryly do hlin∞n²ch tabulek pomocφ rydla a rßkosu. Tφmto zφskaly podobu klφn∙. (Odtud klφnovΘ pφsmo). Hieroglyfick² systΘm pφsma, pou₧φvan² v Egypt∞, pou₧φval obrßzky jako celß jednotlivß slova. Hieroglyfy se ryly bu∩ do kamene nebo do d°eva. Vynßlez papyru pφsa°∙m znaΦn∞ ulehΦil prßci, od tΘ doby se psalo Üt∞teΦky. ZjednoduÜen²m hieroglyf∙m se °φkalo hieratickΘ (posvßtnΘ) pφsmo, dalÜφm zjednoduÜenφm se dostßvßme k pφsmu dΘmotickΘmu (lidovΘmu). Ve 3. a 2. tisφciletφ p°ed n. l. vzniklo pφsmo protoindickΘ a ΦφnskΘ. Ve druhΘm tisφciletφ p°ed n. l. se v SyropalestinskΘ oblasti zaΦaly vytvß°et systΘmy fonetickΘho (hlßskovΘho) pφsma. (navazuje se na EgyptskΘ systΘmy). Zmizenφm rozdφl∙ mezi logogramy a fonogramy se v 1. tis. p°ed n. l. vyvinula fΘnickß abeceda, kterΘ m∞la 22 znak∙. Ta byla p°evzata ╪eky, stal se znφ zßklad modernφch evropsk²ch abeced. Z fΘnickΘ abecedy se vyvinulo rovn∞₧ aramejskΘ pφsmo (22 znak∙), kterΘ bylo zßkladem arabskΘho pφsma. Z n∞j se vyvinulo pφsmo Hebrejc∙.

Vznik a v²voj matematiky ovlivnily praktickΘ pot°eby (hlavn∞ sprßva, hospodß°stvφ, dan∞, obchod a stavitelstvφ). V Egypt∞ se pou₧φvala desφtkovß soustava; v Mezopotßmii Üedesßtkovß soustava (jako dnes u hodin). Starov∞cφ matematici um∞li ji₧ odmoc≥ovat, umoc≥ovat na druhou i na t°etφ, znali zßkladnφ geometrickΘ tvary (Φtverec, troj·helnφk, kruh, hranol, jehlan aj.).

Na zßklad∞ pozorovßnφ äpohybuô Slunce a M∞sφce sestavili Kalendß° zem∞d∞lsk²ch pracφ a podle toho takΘ urΦovali doby zßplav apod. Nap°φklad objevφ-li se v Egypt∞ S²rius nad obzorem, nastanou zßplavy.