Paelolit d∞lφme na Φty°i obdobφ. V nejstarÜφm paleolitu (2,5 mil. - 600 tis. p°ed n. l.) lidΘ pou₧φvali prvnφ kamennΘ nßstroje, uzp∙sobovali si je Ütφpßnφm nebo otloukßnφm. Ve starΘm paleolitu (600 - 250 tis. let p°ed n. l.) ji₧ pou₧φvali ÜtφpanΘ kamennΘ nßstroje a p∞stnφ klφn. Ve st°ednφm paleolitu (250 - 40 tis. let p°ed n. l.) zde ₧ila chladnomilnß mamutovß fauna, lidΘ pou₧φvali specializovanΘ kamennΘ nßstroje jako no₧e nebo Ükrabadla, zpracovßvali k∙₧i, kosti a d°evo. V mladΘm nebo pozdnφm paleolitu (40 - 10 tis. let p°ed n. l.) zde ji₧ ₧il homo sapiens sapiens, kter² vedle specializovan²ch kamenn²ch nßstroj∙ pou₧φval kost∞nΘ ΦepelovΘ techniky, lovil kon∞, bizony i mamuty, zab²val se jeskynnφmi malbami a vyrßb∞nφm ozdobn²ch p°edm∞t∙. V tomto obdobφ Φlov∞k ji₧ dokonce stav∞l prvnφ obytnΘ stavby.

Mezolit je obdobφm geologickΘ p°φtomnosti (mladÜφ Φtvrtohory), je to doba poledovß, z Evropy ustupujφ ledovce, dochßzφ ke zm∞n∞ klimatu, vymizejφ velkß zvφ°ata, ob₧ivu zajiÜ¥uje lov drobnΘ zv∞°e (pomocφ luk∙ a Üφp∙). ╚lov∞k v tΘto dob∞ ji₧ pou₧φval drobnΘ kombinovanΘ nß°adφ. Lovil tΘ₧ ryby za pomocφ harpun a udic. (p°isvojovacφ hospodß°stvφ)

V neolitu p°isvojovacφ hospodß°stvφ p°echßzφ v produktivnφ hospodß°stvφ. V zem∞d∞lstvφ dochßzφ k prvnφ spoleΦenskΘ d∞lb∞ prßce (k p°irozenΘ d∞lb∞ prßce mezi mu₧em a ₧enou, mlad²mi a star²mi). Dochßzφ zde k neolitickΘ revoluci. Zßkladem ob₧ivy se stßvß zem∞d∞lstvφ, lidΘ provßdφ ₧∩ß°enφ les∙ (p°em∞≥ujφ lesy v pole). Zem∞d∞lci ji₧ kyp°φ p∙du r²Φem a motykou.

M∞nφ se zp∙sob ₧ivota v usedl² zp∙sob ₧ivota, lidΘ si stavφ trvalß obydlφ, zaΦφnajφ zaklßdat vesnice, zaΦφnajφ s °emeslnou v²robou v hrnΦφ°stvφ (v²roba nßdob z vßleΦk∙ (ähad∙ô)), v tkalcovstvφ (lßtky, od∞vy), zaΦφnajφ s v²robou dokonalejÜφch nßstroj∙ (hlazenΘ, vrtanΘ, kombinovanΘ). Zem∞d∞lci ji₧ obd∞lßvajφ pole, pou₧φvajφ motyky, srpy, ml²nky na obilφ.

LidΘ osidlujφ oblasti s p°φzniv²mi klimatick²mi podmφnkami. Usazujφ se v na nßhornφch ploÜinßch a v poh·°φ v p°ednφ Asii, postupn∞ se Üφ°φ do povodφ velk²ch °ek (Eufrat, Tigris, Nil, Indus) a k pob°e₧φ mo°e. Upevnilo se rodovΘ z°φzenφ (matriarchßt). Rozhodujφcφ postavenφ v rodin∞ m∞la matka jako zachovatelka rodu, rostl poΦet obyvatel, postupn∞ osazovali ·zemφ. Vznikali novΘ vesnice, domy v nich stav∞nΘ byly asi 5 m ÜirokΘ a 40 m dlouhΘ. Kdy₧ byla vesnice p°elidn∞nß, tak Φßst lidφ odeÜla a zalo₧ila novou vesnici.

Podstatu sv∞ta si lidΘ vysv∞tlovali v nßbo₧enstvφ. P°φrodnφ jevy vysv∞tlovali p∙sobenφm nadp°irozen²ch sil, dochßzelo k personifikaci boh∙. V um∞nφ se objevovaly soÜky ₧en, ozdobnΘ nßdobφ, zdobenφ nßdob rytφm spirßl (volut) - odsud volutovß keramika. Podle v²zdoby nßdob se urΦujφ archeologickΘ kultury (takΘ podle zp∙sobu poh°bφvßnφ).

V eneolitu se rozvφjφ zem∞d∞lstvφ, pou₧φvß se d°ev∞nΘ oradlo ta₧enΘ dobytkem, hlazenß a vrtanß industrie. Rozvφjφ se textil, hrnΦφ°stvφ a hornictvφ. Dochßzφ k rozvoji obchodu (sm∞nn² charakter), a to p°edevÜφm dßlkovΘho obchodu (obchod s jantarem, m∞dφ, solφ, ko₧eÜinami, obilφm a dobytkem). Zm∞ny pro₧φvß tΘ₧ spoleΦnost, a to r∙stem v²znamu mu₧e, zavedenφm patriarchßtu a vznikem samostatn²ch rodin.

V tΘto dob∞ dochßzφ ke zlomu ve v²voji prav∞ku, zaΦφnß se pou₧φvat mφsto kamene bronzu jako slitiny m∞di a cφnu, p°edevÜφm dφky snadnΘ tavitelnosti bronzu. Dochßzφ takΘ ke druhΘ spoleΦenskΘ d∞lb∞ prßce (odd∞luje se °emeslo jako samostatnß Φinnost, specializujφ se jednotlivß °emesla - nap°φklad hutnictvφ, kovolitectvφ nebo kovotepectvφ).

Kultury doby bronzovΘ byly t°i, a to ·n∞tickß, ma∩arovskß a mohylovß. LidΘ popelnicov²ch polφ byli p°ezdφvßni zem∞d∞lci, kte°φ ji₧ znali kovovΘ srpy, sekery a dlßta, p°ilby, kopφ, Ütφty, nßdoby i Üperky, znali tΘ₧ ΦßrovΘ spalovßnφ.

Dochßzφ k diferenciaci spoleΦnosti (bohat∞ vybavenΘ hroby nßΦelnφk∙ X chud∞ vybavenΘ hroby änormßlnφchô lidφ).

V dob∞ ₧eleznΘ byla objevena ₧eleznß ruda, zaΦalo se zpracovßvat ₧elezo, Φφm₧ doÜlo k zßkladnφ zm∞n∞ ve v²voji spoleΦnosti a p°edevÜφm k jeho urychlenφ, co₧ vedlo k rozkladu rodovΘ spoleΦnosti. ╚astß naleziÜt∞ ₧eleznΘ rudy umo₧≥ovala vyrßb∞t ze ₧eleza vφce v²robk∙ (hlavn∞ dokonalejÜφ a odoln∞jÜφ nßstroje).

St°ednφ Evropu osidlovali KeltovΘ, kte°φ ·toΦili do oblastφ °φmskΘho impΘria. Na naÜem ·zemφ ₧ili vßleΦnφci Kelt∙, kte°φ si podmanili p∙vodnφ zem∞d∞lskΘ obyvatelstvo. KeltÜtφ vßleΦnφci byli znalφ mnoha °emesel, znali ji₧ hrnΦφ°sk² kruh i sklo; keramiku polΘvali emailem, z ₧eleza vyrßb∞li radlice, kosy, ml²nky na obilφ; pou₧φvali dokonce i penφze; budovali opevn∞nß hradiÜt∞ (oppida), kde ₧ili velmo₧ovΘ. Oppidum bylo st°edisko °emesel; nejznßm∞jÜφ jsou Zßvist u Prahy a Strßdonice u Berouna. Jeden z kmen∙ se jmenoval B≤jovΘ (BohΘmi), a proto se naÜφ zemi °φkalo BoiohΘmum, nynφ Bohemia. Prvnφ pφsemnou zprßvu o historicky znßm²ch obyvatelφch napsal Strab≤n (°φmsk² geografik a historik).

Na p°elomu prvnφho stoletφ p°ed n. l. dochßzφ k postupnΘmu zßniku keltskΘ kultury spoleΦn∞ s p°esunem germßnsk²ch kmen∙, kte°φ na naÜe ·zemφ p°ichßzejφ ve druhΘm stoletφn. l. V ╚echßch se usidlujφ Markomani, na Slovensku KvßdovΘ. V pr∙b∞hu 4. a₧ 6. stoletφ n. l. dochßzφ ke St∞hovßnφ nßrod∙, kterΘ bylo zp∙sobeno vpßdem H·n∙ z Asie (vφce VIZ °φmskΘ impΘrium), jejich₧ vlivem se na naÜe ·zemφ dostali SlovanΘ.