V∞da tφmto se zab²vajφcφ se naz²vß antropologie. Antropogeneze (antropo = °ecky Φlov∞k; geneze = zaΦßtek) je proces vzniku a v²voje Φlov∞ka v biosocißlnφ bytost. (bio = ₧ivot, socißlnφ = spoleΦenskß)

Ze ₧ivoΦiÜnΘho p°edch∙dce Φlov∞ka (dryopithecus) se p°ed 14 miliony lety odÜt∞pily 2 v²vojovΘ v∞tve: 1) lidoopi - ₧ili v pralesφch, ₧ivili se rostlinnou stravou; 2) lidΘ - ₧ili v lesostepφch, ₧ivili si travnφmi semeny a masitou stravou. V Africe se vyvinuli z Ramapitheca z Φeledi hominidae dv∞ v∞tv∞. Prvnφ, slepou linii p°edstavuje Australopithecus (4 - 1,5 mil. let). Mezi australopitheky °adφme dva druhy: australopithecus africanus (1,25m, 35 - 40 kg), a australopithecus robustus (1,5 m, 60 kg).

Druhou, dßle se vyvφjejφcφ linii p°edstavoval rod homo, druh homo habilis (Φlov∞k zruΦn²). Tento ji₧ vyrßb∞l jednoduchΘ kamennΘ nßstroje, obsah mozku m∞l asi polovinu dneÜnφho (650 - 800 cm3), m∞°il asi 120 cm, vß₧il 40 kg. M∞l blφ₧e k Φlov∞ku ne₧ australopithecus a to p°edevÜφm postavenφm palce u nohy, zdokonalenφm stavby ruky a vyklenut²m chodidlem; m∞l ji₧ menÜφ nadoΦnicovΘ oblouky. Äil v Africe (dneÜnφ Ke≥a, Tanzanie - Olduvajskß rokle).

Procesem hominizace dostal homo habilis älidÜt∞jÜφ vzhledô a to p°edevÜφm dφky vzp°φmenΘ postav∞, bipedii, zv∞tÜenφ a zkvalitn∞nφ mozku (sapientace), v²voji ruky jako orgßnu prßce (v²voj palce v postavenφ proti ostatnφm prst∙m) a takΘ dφky zm∞n∞ vzhledu obliΦeje (·stup zvφ°ecφho vzhledu). M∞nφ se brada, nadoΦnicovΘ oblouky, postavenφ oΦφ, nosu a zuby. Do tΘto etapy v²voje Φlov∞ka °adφme i vznik °eΦi a myÜlenφ. Zde se ze zvφ°ete stal Φlov∞k, biosocißlnφ bytost, kterß ₧ila spoleΦensk²m zp∙sobem ₧ivota.

DalÜφm stupn∞m lidskΘho v²voje je homo erectus (Φlov∞k vzp°φmen²) = opoΦlov∞k. Homo erectus ₧il v letech 2 - 1,5 mil. p°ed n. l. na Jßv∞, v Africe, v Evrop∞ i v ╚φn∞ (Φlov∞k pekingsk² - ten m∞l nejvyvinut∞jÜφ mozek - asi 1000 cm3), m∞°il asi 160 cm. Homo erectus se ₧ivil lovem, sb∞rem a pou₧φval ji₧ i ohn∞ a jednoduch²ch kamenn²ch nßstroj∙.

Asi p°ed 350 tisφci lety se objevil Homo sapiens (praΦlov∞k), a to v zßpadnφ Evrop∞. Homo sapiens se vyvinul z Homo erectus. RozliÜujeme dva zßkladnφ druhy Homo sapiens, a to Homo sapiens stenheimensis (₧il v dob∞ meziledovΘ - 150 tisφc let p°ed n. l.) a Homo sapiens neadertalensis (₧il v dob∞ ledovΘ - 80 tisφc let p°ed n. l.). Obsah mozku m∞li v rozsahu 1350 - 1700 cm3, a to p°edevÜφm dφky boji o p°e₧itφ (zima, mamuti). Homo sapiens ji₧ poh°bφval mrtvΘ, m∞l p°edstavu o posmrtnΘm ₧ivot∞, co₧ dokazujφ nßlezy p°edm∞t∙ u koster v hrobech. Vyrßb∞l ji₧ kombinovanΘ nßstroje, pou₧φval d°evo a kßmen, um∞l rozd∞lat i ohe≥. NejstarÜφ nßlezy u nßs jsou u Popradu (Gßnovce u Popradu) a v jeskyni èipka u ètranberka u P°erova.

Zhruba p°ed 50 - 40 tisφci lety se z Homo sapiens vyvinul Φlov∞k dneÜnφho typu, toti₧ Homo sapiens sapiens (p°edv∞k² Φlov∞k). Podle naleziÜt∞ ve francouzskΘm Cro-Magnonu se lidem typu Homo sapiens sapiens °φkß takΘ Cromagnonci. Cromagnonci byli lovci mamut∙, ₧ili v tlupßch o 30ti lidech, mluvili i mysleli, pou₧φvali oÜt∞py, kopφ a kyje. äètφpanß industrie.ô Provozovali tΘ₧ um∞nφ (vyrßb∞li soÜky, malovali jeskynnφ obrazy). Z nejznßm∞jÜφch jeskynφ, kterΘ ob²vali Homo sapiens sapiens uve∩me nap°φklad jeskyni Lascan nebo jeskyni Altamiru. Um∞nφ provozovali tΘ₧ vyr²vßnφm do kostφ nebo do kamene, vyrßb∞li figurky venuÜφ (symbol plodnosti), ₧ena zobrazovßna jako udr₧ovatelka rodu (nejznßm∞jÜφ venuÜe: V∞stonickß, Willedorfskß). Homo sapiens sapiens ji₧ p∞stovali kult mrtv²ch, do hrob∙ dßvali milodary (Üperky, zbran∞).

Asi p°ed 40 tisφci lety zaΦalo tΘ₧ osidlovßnφ Ameriky, kterΘ skonΦilo p°ed 10 tisφci lety.