Prav∞k je nejdelÜφ a nejstarÜφ ·sek v d∞jinßch lidstva. Za poΦßtek prav∞ku pova₧ujeme p°ibli₧n² v²skyt prvnφho ₧ivoΦiÜnΘho p°edch∙dce Φlov∞ka (asi 3 mili≤ny let p°ed Kr.). Zßnik prav∞ku souvisφ se vznikem staroorientßlnφch stßt∙ a vznikem pφsma (4. tisφciletφ p°ed Kr.), v Evrop∞ vÜak a₧ v prvnφm tisφciletφ p°ed naÜφm letopoΦtem.
V∞da zab²vajφcφ se v²zkumem prav∞kΘho obdobφ d∞jin se naz²vß prehistorie, jejφ pomocnou v∞dou zab²vajφcφ se hmotn²mi prameny je archeologie.
Zp∙soby periodizace prav∞kuPrav∞k rozd∞lujeme n∞kolika zp∙soby. Prvnφ periodizace prav∞ku (podle zp∙sobu ob₧ivy) rozd∞luje prav∞k na dv∞ etapy. V prvnφm obdobφ se p°edch∙dce Φlov∞ka ₧ivil p°isvojovacφm zp∙sobem (9. - 7. tis.) , druhΘ obdobφ bysme pak mohli nazvat produktivnφm hospodß°stvφm, proto₧e Φlov∞k se ji₧ jen ne₧ivil tφm, co mu poskytne p°φroda, ale takΘ tφm, co sßm vyrobφ.
Druhß periodizace prav∞ku je archeologickß periodizace, kterß prav∞k d∞lφ podle materißlu, ze kterΘho se vyrßb∞ly nßstroje. Jejφm zßkladem je Thomsonova trojdobß periodizace z roku 1836. Toto rozd∞lenφ d∞lφ prav∞k na 3 obdobφ, a to dobu kamennou, dobu bronzovou a dobu ₧eleznou, p°iΦem₧ doba kamennß se dßle d∞lφ na paleolit, mezolit, neolit a ezeolit.
T°etφ periodizace prav∞ku je podle technologie, kterou praΦlov∞k pou₧φval. Tφmto zp∙sobem se prav∞k d∞lφ na 3 etapy, a to na p°izp∙sobenφ p°φrodnφch v²tvor∙, Ütφpanou industrii a na hlazenou a vrtanou industrii.
Poslednφ periodizace prav∞ku je podle uspo°ßdßnφ spoleΦnosti, a to na stßdo (tlupu), rodovΘ uspo°ßdßnφ a rozpad rodovΘ spoleΦnosti, p°iΦem₧ rodovΘ uspo°ßdßnφ se d∞lφ na matriarchßt a patriarchßt podle vedoucφho postavenφ mu₧e Φi ₧eny v rodin∞.