D∞jepis v1.1 - ┌vod do d∞jepisu - ⌐ Vßclav N∞mec, 1997-1998

┌VOD DO D╠JEPISU

V∞tÜina uΦebnic (mj. Sv∞tovΘ d∞jiny I. + II.) sleduje civilizaΦnφ pojetφ d∞jin (civis = obΦan). Toto poprvΘ u₧il hrab∞ Mirabeau (v 18 stol. - osvφcenstvφ). Ten chßpal tuto dobu jako obΦanskou spoleΦnost = svobodnou spoleΦnost, byl proti starΘmu ₧ivotnφmu stylu spjatΘmu s poddanstvφm a venkovem. Mezi dalÜφ myslitele pat°ili zejmΘna Kant, Hegel, Condorcet, Guizot a Engels. Ti chßpali civilizaci jako dokonal² stav (cφl v²voje) - protiklad barbarstvφ. DneÜnφ pojetφ civilizace je souhrn spoleΦn²ch znak∙ lidsk²ch spoleΦenstvφ vznikl²ch z tvo°ivΘ Φinnosti Φlov∞ka a liÜφcφ se v mφst∞ a Φase. K civilizaci pat°φ filozofickΘ myÜlenφ; ekonomickΘ p°edstavy; v∞dy; hmotn² a duchovnφ ₧ivot; technika; prßvo; um∞leckß tvorba; nßbo₧enstvφ a etika. Konceptem d∞jin oznaΦujeme struΦnΘ vylφΦenφ prav∞kΘho zp∙sobu ₧ivota. P°φkladem civilizace je nap°φklad Starov∞kΘ ╪ecko nebo Starov∞k² ╪φm.

Historie - d∞jiny, pojmy, v²znam
- z °eckΘho slova historia
- äto, co se staloô
Historie je 1) reßln² proces v²voje lidskΘ spoleΦnosti; 2) v∞deckß disciplφna popisujφcφ a interpretujφcφ (vyklßdajφcφ) v²voj lidskΘ spoleΦnosti od poΦßtk∙ existence Φlov∞ka na zemi a₧ do souΦasnosti. Popisuje hospodß°skΘ, politickΘ a socißlnφ pom∞ry, m∙₧e zkoumat d∞jiny techniky, v∞dy, kultury nebo um∞nφ. Za zakladatele historie je pova₧ovßn HΘrodotos (äotec d∞jepisuô).
D∞jepis je vyuΦovacφ p°edm∞t zab²vajφcφ se d∞jinami, je to zprost°edkovanΘ poznßnφ.

Pojetφ d∞jin
1) k°es¥anskΘ (idealistickΘ = lineßrnφ)
- v d∞jinßch se uskuteΦ≥uje ävyÜÜφ zßm∞rô (=> v∙le Boha)
- d∞jiny jsou d∞jinami spßsy
- stvo°enφ sv∞ta, vyhnßnφ z rßje, ..., apokalypsa
2) materialistickΘ
- urΦujφcφ princip v d∞jinßch je materißlnφ princip (p°φroda, Φlov∞k, Φinnost lidφ)
- Φlov∞k je v²sledkem p°φrodnφho v²voje
- tv∙rcem d∞jin je Φlov∞k (aktivnφ, tv∙rΦφ) - svou pracφ vytvß°φ materißlnφ hodnoty
- materialistickΘ d∞jiny jsou zßvislΘ na materißlnφ zßkladn∞
(nemusφ-li se Φlov∞k starat jen o fyz. pot°eby, pak vznikß um∞nφ, kultura, nßbo₧enstvφ a filozofie)
3) jinΘ pojetφ d∞jin
a) d∞jiny jsou nahodil²m sledem udßlostφ bez vnit°nφch souvislostφ, proto v nich nem∙₧eme hledat smysl
b) d∞jiny jsou neustßl²m kolob∞hem vzniku, v²voje a zßniku (Otokar Spengler)

V²znam d∞jin
äHistoria magistra vitaeô (Cicero)
╚lov∞k si uv∞domuje souvislost mezi minulostφ, p°φtomnostφ a budoucnostφ.

Metody historickΘ v∞dy (postup p°i poznßvßnφ minulosti)

a) heuristika: Heuristika pojφmß vyhledßvßnφ a shroma₧∩ovßnφ historick²ch pramen∙ a literatury. Prameny jsou veÜkerΘ poz∙statky lidskΘ Φinnosti (p°edm∞ty dennφ pot°eby, kosternφ poz∙statky, stavby, um∞leckΘ v²robky,..). Prameny d∞lφme na prameny podanΘ ·stnφ formou, pφsemnΘ prameny a obrazovΘ prameny (atlasy, mapy).
b) kritika: Kritika zjiÜ¥uje pravost, pravdivost a hodnov∞rnost pramene.
c) interpretace: Ve t°etφ fßzi poznßvßnφ minulosti vyklßdßme prameny.
d) syntΘza: V poslednφ fßzi nßsleduje shrnutφ a zßv∞r.

PomocnΘ v∞dy historickΘ (PVH)
PVH vznikly na konci 17. stoletφ jako pomocnΘ v∞dy p°i studiu starov∞k²ch a st°edov∞k²ch d∞jin (dnes pou₧φvanΘ i na nov∞jÜφ d∞jiny). Jsou d∙le₧itΘ pro oblast lidskΘ Φinnosti. Pat°φ sem obory: paleografie (nauka o pφsmu), diplomatika (nauka o listinßch), heraldika (nauka o Ütφtech), genealogie (nauka o rodech), numismatika (nauka o mincφch), sfragistika (nauka o peΦetφch) a chronologie (Φasovß urΦenφ).

Chronologie (chronos = Φas): Chronologii d∞lφme na matematickou (astronomickou) a na historickou. Historickß chronologie sleduje, jak byl m∞°en Φas v r∙zn²ch dobßch u r∙zn²ch nßrod∙. ChronologickΘ ·daje minulosti pak p°evßdφ na dneÜnφ dataci. NaÜe chronologie je chronologie latinskΘho k°es¥anstvφ. Ve starov∞kΘm Orietnu se poΦφtaly roky podle vlßdy panovnφk∙, v antickΘm ╪ecku podle olympißd. Prvnφ olympißda byla v roce -726. Ve starov∞kΘm ╪φm∞ se datovalo bu∩ od ·dajnΘho zalo₧enφ m∞sta (Ab urbe contida, -753) nebo podle vlßdy konsul∙ (pozd∞ji cφsa°∙). V roce 525 bylo zavedeno datovßnφ od narozenφ Krista (vymyslel to mnich, ale narozenφ Krista nebylo urΦeno p°esn∞. Podle tohoto letopoΦtu by se m∞l Kristus toti₧ narodit 4 roky p°ed Kristem (4 roky p°ed n. l.)). V Evrop∞ se tento letopΦet v₧il v 8. - 9. stoletφ.
V roce 1582 byla provedena reforma, byl zalo₧en Gregorißnsk² kalendß° (podle pape₧e ╪eho°e). Do tΘ doby platil Julißnsk² kalendß° z roku 46, kter² se vÜak za uplynulß staletφ odch²lil od p°φrodnφho kalendß°e o 10 dn∙. A tak jednoho dne bylo 4. °φjna (1582), a druhΘho dne 15. °φjna. V ╚echßch byl tento letopoΦet p°ijat ji₧ v roce 1584 (za vlßdy Rudolfa II.), postupn∞ jej p°ijφmala v∞tÜina Evropsk²ch zemφ se zßpadok°es¥anskou orientacφ. V 19. stoletφ jej p°ijalo i Japonsko, v roce 1918 (po V╪SR) SSSR, v roce 1924 pak ╪ecko.
Genealogie: Genealogie zkoumß rodovΘ vztahy (genus = rod). U nßs se tφm zab²vali u₧ nejstarÜφ kronikß°i (Kosmas). V genealogii se pou₧φvajφ ΦetnΘ genealogickΘ znaΦky * (narodil se) U (zem°el) Ñ (s≥atek), í (₧ena), É (mu₧), ...
Heraldika: - od slova Herold (ceremoniß° na dvo°e, znalec erb∙, ÜtφtonoÜ); popisuje erby (znaky) zvlßÜtnφ heraldickou °eΦφ a historizuje je
Sfragistika: = zkoumß peΦet∞ (ty uzavφrajφ pφsemnosti); ov∞°uje (zajiÜ¥uje) platnost a sprßvnost pφsemnostφ
Numismatika: - nauka o mincφch
Panovnφk (rex, regis) zφskßval regßly, a to hornφ (prßvo t∞₧it) a mincovnφ (prßvo razit mince). Tyto prßva mohl p°edßvat, ale to se d∞lo jen v²jimeΦn∞. Mince je pragΘ°skΘ dφlo, sklßdß se ze dvou Φßstφ - avers (lφc) a revers (rub).
V ╚echßch m∞na prochßzela mnoha zm∞nami. Prvnφ ra₧enΘ mince na pzemφ ΦeskΘho stßtu byly denßry (10. stoletφ - 1300), kterΘ se zaΦaly razit za Boleslava II., a brakteßty, kterΘ se razily jen z jednΘ strany. Na poΦßtku 16. stoletφ se zaΦaly razit tolary (v Jßchymov∞; hlavnφm p°edstavitelem byl Ond°ej èlyk). Za Habsburk∙ se zaΦala pou₧φvat konvenΦnφ m∞na a zlatkovß m∞na (ze st°φbra). A₧ v roce 1892 se zaΦala pou₧φvat korunovß m∞na. V roce 1919 provedl ministr financφ RaÜφn odluku ΦeskΘ m∞ny od rakouskΘ.
Kodikologie: - codex = st°edov∞kß kniha
Knihy psanΘ ve st°edov∞ku byly v∞tÜinou ne·°ednφ povahy, nejprve se opisovaly (v klßÜternφch skriptoriφch), teprve v 15. stoletφ byl vynalezen knihtisk. Kodikologie zkoumß, jak a proΦ vznikl rukopis, jak kodexy putovaly. Opisovala se p°edevÜφm nßbo₧enskß literatura a antickß dφla a eposy. Vytvo°it kodex nebylo nic jednoduchΘho. Nejprve mnich musel vyrobit papφr, inkoust,; vlastnφ psanφ takΘ nebylo jednoduchΘ; Φasto mnich psal t°eba jednu strßnku cel² den. Pak dostal codex do ruky iluminßtor, kter² knihu ilustroval.
Metrologie: Metrologie je v∞da shroma₧∩ujφcφ informace o mφrßch a sna₧φ se je p°em∞nit na modernφ m∞rnΘ jednotky. Spolu s hospodß°skou rozt°φÜt∞nostφ st°edov∞kΘ Evropy byla i m∞rovß rozt°φÜt∞nost. A₧ v pr∙b∞hu 17. - 18. stoletφ se Evropa sna₧ila unifikovat m∞rovΘ jednotky. Metrickß soustava byla vÜak zalo₧ena a₧ v roce 1795 (za velkΘ francouzskΘ revoluce). V roce 1875 byla podepsßna metrickß konvence.
╚SR p°ijala metrickou soustavu v roce 1922, do roku 1970 ji p°ijaly i ostatnφ EvropskΘ stßty. V²jimkou je Velkß Britßnie, kterß metrickou soustavu uzßkonila a₧ v roce 1976, avÜak dodnes pou₧φvß i starΘ m∞rovΘ jednotky.
Paleografie (Paleos = star², grafein = psßt)
: Termφn paleografie vznikß ve Francii v 18. stoletφ, dnes pou₧φvßme latinskou paleografii (pφÜeme latinkou). Latinku d∞lφme na MAJUSKULU, minuskulu a kurzφvu ( kurzφvu ). Cφlem paleografie je sprßvn∞ Φφst a mφstn∞ a Φasov∞ urΦit pφsmo. Zßkladem je srovnßvßnφ velkΘho mno₧stvφ materißlu ulo₧enΘho v archivech. Mezi nutnΘ znalosti pat°φ zp∙sob psanφ, znalost, Φφm se psalo (vytesßvßnφ, vyr²vßnφ, brk, kovovΘ perko) a na co se psalo (p°φrodnφ materißl nebo na um∞l² materißl = papyrus, papφr,...).
Diplomatika: Nauka o pφsemnostech, listinßch, dopisech, druzφch psacφch nßstroj∙ a lßtek.
Demografie: Nauka o obyvatelstvu (natalita, mortalita, p°φr∙stek a ·bytek obyv., migrace, ...).
Epigrafika: Nauka o nßpisech tesan²ch do kamene Φi ryt²ch do kovu.
Faleristika: Nauka o °ßdech a vyznamenßnφch.
Filigranologie: Nauka o papφ°e (studuje d∞jiny papφru, urΦuje stß°φ pφsemnostφ dle papφru).
Kampanologie: Nauka o zvonech. (campana = lat. zvon)
Statistika: Nauka o zm∞nßch ve spol., charakterizuje spol. jevy kvantitativnφm zp∙sobem.
Vexilologie: Nauka o praporech.

Periodizace d∞jin
- rozd∞lenφ d∞jinnΘho v²voje na urΦitΘ epochy (etapy)
- prav∞k - starov∞k - st°edov∞k - novov∞k - soudobß spoleΦnost
3 mil. 4.tis.p°.Kr. 476 po Kr. 1492 n.l. 19.stol.n.l. 20. stol.n.l.
- podle zp∙sobu v²roby a vztah∙ ve spoleΦnosti:
- prvotn∞ pospolnß spol. - otrokß°skß spol. - feudßlnφ spol.- kapitalistickß (obΦanskß) spoleΦnost

V²voj pohledu na historii

V 19. stoletφ m∞la historie velkou autoritu (Fr. Palack², ...), avÜak 20. stoletφ se od historie odklßnφ, a to hlavn∞ kv∙li sv∞tov²m vßlkßm a krizφm, kterΘ zp∙sobujφ v lidech pesimismus a ned∙v∞ru, dochßzφ k rozkladu dosavadnφch morßlnφch hodnot, a vznikß nßzor, ₧e z d∞jin se nelze pouΦit, proto₧e nemajφ ₧ßdn² smysl. V²klad d∞jin se tak stal nßstrojem ideologie, hrßl v boji o moc (zneu₧φvala se historie, m∞nila se). Na historii m∞lo vliv to, jak²m zp∙sobem byly prezentovßny v²sledky historickΘho poznßnφ; dochßzφ se k nßzoru, ₧e poznßnφ d∞jin je obtφ₧nΘ.