Uplatneni lokalnich siti ve vyuce

10.1.3 Uplatn∞nφ lokßlnφch sφtφ ve v²uce

┌lohu lokßlnφ sφt∞ ve Ükole spat°uji ve dvou rovinßch. Hlavnφ je nauΦit studenty chßpat tento zp∙sob prßce, kter² je u samostatnΘho poΦφtaΦe trochu odliÜn², jako n∞co zcela samoz°ejmΘho.

Pro ka₧dΘho by m∞lo b²t zcela p°irozenΘ, ₧e je t°eba se na zaΦßtku prßce do sφt∞ p°ihlßsit (LOGIN) sv²m u₧ivatelsk²m jmΘnem, kterΘ m∙₧e b²t navφc chrßn∞no jeÜt∞ heslem, kterΘ je t°eba Φas od Φasu m∞nit (SETPASS). Musφ si uv∞domovat, ₧e podle u₧ivatelskΘho jmΘna jsou definovßna prßva, kterß v sφti mß, a skupina u₧ivatel∙, ke kterΘ pat°φ. N∞kterΘ disky a adresß°e jsou nastaveny tak, ₧e z nich m∙₧e pouze Φφst (Read Only), jinΘ jsou skupinovΘ, to znamenß, ₧e prßvo zßpisu majφ vÜichni ΦlenovΘ p°φsluÜnΘ skupiny. V∞tÜinou mφvß ka₧d² u₧ivatel takΘ sv∙j vlastnφ adresß°, kter² se Φasto tvß°φ jako samostatn² disk, kam si m∙₧e uklßdat soubory pouze on sßm a nikdo, krom∞ sprßvce systΘmu, mu je nem∙₧e smazat. Existuje samoz°ejm∞ zp∙sob, jak svß prßva pro konkrΘtnφ adresß° zjistit (RIGHTS). Velice u₧iteΦnΘ je uv∞domit si, kde je kter² disk v rßmci sφt∞ fyzicky umφst∞n. Äe A: a B: jsou disketovΘ mechaniky, C: b²vß pevn² disk na tom poΦφtaΦi, u kterΘho prßv∞ sedφ a vÜechny ostatnφ disky vΦetn∞ toho vlastnφho sφ¥ovΘho, p°esto₧e se chovajφ docela stejn∞, jsou umφst∞ny na serveru a p°φstup k nim je prost°ednictvφm vedenφ.

Pokud si tuto topologii sφt∞ student uv∞domφ, nem∙₧e se mu stßt, ₧e si v jednΘ hodin∞ svou prßci ulo₧φ na C:, p°φÜt∞ p°ijde, sedne si k jinΘmu poΦφtaΦi a divφ se, kam se jeho soubor pod∞l. Zrovna tak je dobrΘ uv∞domit si, ₧e zdaleka ne vÜichni ·Φastnφci sφt∞ pracujφ souΦasn∞. Existuje p°φkaz, pomocφ n∞ho₧ lze zjistit jmΘna skuteΦnß i u₧ivatelskß vÜech osob, kterΘ majφ do sφt∞ p°φstup (NLIST USER /B) i t∞ch, kte°φ jsou prßv∞ v tom okam₧iku p°ihlßÜeni (NLIST USER /A /B). T∞m prßv∞ p°ihlßÜen²m mohou b²t zasφlßny interaktivnφ zprßvy (SEND "zprßva" TO u₧ivatelskΘ jmΘno /B), kterΘ se jim okam₧it∞ objevφ na obrazovce. ┌pln∞ vÜem, tedy i t∞m, co p°ihlßÜeni prßv∞ nejsou, je mo₧no posφlat elektronickΘ dopisy (E-mail). Jako adresa se pou₧φvß p°φsluÜnΘ u₧ivatelskΘ jmΘno. Na zpracovßnφ elektronickΘ poÜty se v∞tÜinou pou₧φvajφ nezßvislΘ programy, v sφti Novell nejΦast∞ji voln∞ Üφ°iteln² poΦeÜt∞n² Pegasus Mail. Dostaneme se k n∞mu jeÜt∞ v kapitole pojednßvajφcφ o vzdßlen²ch sφtφch. P°φkazy zde uvedenΘ v zßvorkßch odpovφdajφ sφti Novell Netware 4.1, ale p°edchozφ verze se liÜφ jen nepatrn∞. U jin²ch sφtφ m∙₧e b²t syntaxe p°φkaz∙ jinß, zßkladnφ logika je vÜak podobnß.

Druh²m d∙le₧it²m d∙vodem pro vyu₧φvßnφ lokßlnφch sφtφ ve Ükole je zabezpeΦenφ dat a nßslednΘ usnadn∞nφ prßce sprßvce poΦφtaΦovΘ uΦebny, kter²m b²vß v∞tÜinou uΦitel informatiky. Jak ji₧ bylo °eΦeno, i zde podobn∞ jako v Unixu je mo₧no definovat prßva p°φstupu na disky a do adresß°∙ pro jednotlivΘ u₧ivatele a skupiny. Zkuste si p°edstavit rozdφl mezi poΦφtaΦovou uΦebnou s deseti samostatn²mi poΦφtaΦi, kde musφ b²t vÜechny programy nainstalovßny na ka₧dΘm zvlßÜ¥ a kter²koli soubor m∙₧e kdokoli schvßln∞ nebo omylem smazat, a tutΘ₧ uΦebnu s lokßlnφ sφtφ, kde je mo₧no vÜechny pou₧φvanΘ programy nainstalovat pouze jednou na server a jeÜt∞ k tomu do adresß°e, ze kterΘho mohou studenti pouze Φφst, a proto nemohou nic smazat. Snad k tomu ani nenφ t°eba nic dodßvat.