Ji°φ Peterka:

Mo₧nosti ISDN, kterΘ s takovou pompou (a s mnoholet²m morßlnφm zpo₧d∞nφm) p°ichßzφ na nßÜ tuzemsk² trh p°enosov²ch slu₧eb, jsou doslova sm∞ÜnΘ proti tomu, co nabφzφ nov∞jÜφ technologie °ady xDSL: jestli₧e ISDN p°φpojky nabφdnou b∞₧nΘmu koncovΘmu u₧ivateli po jeho ·ΦastnickΘ p°φpojce dva datovΘ kanßly B po 64 kbitech za sekundu a jeden °φdφ kanßl D o 16 kbps, tedy dohromady n∞co p°es 100 kilobit∙, pak nap°φklad dvojice modem∙ technologie ADSl (Astymmetric Subscriber Loop) nabφzφ ve sm∞ru k u₧ivateli a₧ n∞kolik megabit∙ (p°itom po tom samΘm kusu drßtu, po kterΘm chce Telecom provozovat ISDN p°φpojky, a kter² vede od u₧ivatele a₧ k nejbli₧Üφ telefonnφ ·st°edn∞). Modemy ADSL, stejn∞ tak jako dalÜφ produkty technologickΘ °ady xDSL, ji₧ byly na letoÜnφm ComNetu k vid∞nφ, a to nap°φklad na stßnku firmy Daxta Communications. Otßzkou ovÜem bude, jak se k mo₧nosti nasazenφ technologie ADSL na ·ΦastnickΘ p°φpojky postavφ jejich vlastnφk, SPT Telecom. Pokud si u₧ivatele äzkasφruje" podle toho, jakΘ p°enosovΘ rychlosti se nasazenφm ADSL dosßhne (tj. bude mu ·Φtovat tarif za megabitovΘ okruhy), pak u₧ivateli m∙₧e b²t veÜker² p°φnos a efekt tΘto novΘ technologie naprosto lhostejn².

Stejnß firma, Daxta Communications, na ComNetu prezentovala i pilotnφ projekt prvnφho nasazenφ systΘmu LANcity v ╚R (konkrΘtn∞ v Kralupech nad Vltavou). Tento systΘm, vyvinut² firmou Bay Networks, umo₧≥uje vyu₧φt stßvajφcφ rozvody kabelovΘ televize pro vytvo°enφ univerzßlnφch ädatov²ch" p°φpojek do jednotliv²ch domßcnostφ - nap°φklad pro pot°eby p°ipojenφ k Internetu, ale nejen k tomuto ·Φelu.

Jinou zajφmavostφ letoÜnφho Comnetu bylo oznßmenφ pardubickΘ firmy CESA sat o p°ipravovanΘm vypuÜt∞nφ prvnφ ΦeskΘ telekomunikaΦnφ dru₧ice (tedy ne prvnφ v∙bec, proto₧e prvnφ byly v∞deckΘ dru₧ice typu Magion-u, ale prvnφ komerΦnφ dru₧ice). VypuÜt∞na by m∞la b²t v zß°φ 1998 nosnou raketou Ariane 4, a do operaΦnφho pou₧itφ by se m∞la dostat na p°elomu let 1998 a 1999. Vyrobena bude v Itßlii, m∞la by mφt celkem 18 transpondΘr∙, a jejφ dosah by m∞l pokr²vat p°edevÜφm st°edoevropsk² region. P°edpoklßdß se vyu₧itφ pro pot°eby telefonie, datov²ch p°enos∙ a Üφ°enφ rozhlasovΘho a televiznφho signßlu. V souΦasnΘ dob∞ ji₧ probφhajφ jednßnφ o vyu₧itφ jednotliv²ch transpondΘr∙.

DalÜφ zajφmavostφ, kterou jsme na letoÜnφm Comnetu zaznamenal, je osud ve°ejnΘ elektronickΘ poÜty CZ Mail. Nenφ to jeÜt∞ tak dßvno, co jsme byli vÜichni sv∞dky masovΘ, a jist∞ hodn∞ nßkladnΘ reklamy na tuto slu₧by od jejφho provozovatele, SPT Telecomu. Pak bylo dlouho ticho, a nynφ jsem si na Comnetu vÜimnul skromnΘho panelu, nabφzejφcφho slu₧by poÜty CZ Mail v podßnφ podniku Transgaz. Jak jsme si ov∞°il nßsledn²m dotazem, SPT Telecom skuteΦn∞ svou ve°ejnou elektronickou poÜtu v tichosti prodal prßv∞ Transgazu.

JmΘno Transgazu je dßle spojeno i s jednφm velmi zajφmav²m, a jist∞ i hodn∞ d∙le₧it²m momentem, kter² byl na letoÜnφm ComNetu patrn²: toti₧ s nßstupem ambici≤znφch a velk²ch operßtor∙, schopn²ch v mnoha ohledech konkurovat dosud dominujφcφmu Telecomu. Transgaz, kter² m∙₧e polo₧it optickß vlßkna t∞sn∞ vedle sv²ch plynovod∙, z°ejm∞ spolupracuje s mezinßrodnφm konsorciem Global One (kter² zalo₧ila trojice ve slo₧enφ: Deutche Telecom, France Telecom a Sprint) - alespo≥ na Comnetu m∞li Transgaz Global One spoleΦn² stßnek. Jednou z prvnφch zakßzek spoleΦnosti Global One u nßs je poskytnutφ vysokorychlostnφho spojenφ do zahraniΦφ pro napojenφ tuzemskΘ Φßsti ambici≤znφho akademickΘho projektu TEN-34 na jeho celoevropskou pßte° (kterΘ nikdo jin² u nßs nebyl schopen zajistit). DalÜφm velk²m hrßΦem jist∞ bude spoleΦnost Aliatel, kterou zalo₧ily tuzemskΘ energetickΘ spoleΦnosti, a kterß se chystß vstoupit na trh poskytovßnφ r∙zn²ch datov²ch slu₧eb ji₧ v p°φÜtφm roce.