Ji°φ Peterka

Zßkladnφ rozdφl mezi tlust²m a tenk²m koaxißlnφm kabelem vystihuje ji₧ jejich samotnΘ oznaΦenφ: tenk² kabel mß zhruba poloviΦnφ pr∙m∞r ne₧ jeho tlustÜφ p°edch∙dce. JakΘ ale byly d∙vody, kterΘ vedly k p°evodu Ethernetu z p∙vodnφho tlustΘho na nov∞jÜφ tenk² kabel?

D∙vody byly p°edevÜφm praktickΘ: tlust² koaxißlnφ kabel byl pom∞rn∞ drah² (dra₧Üφ ne₧ jinΘ druhy koaxißlnφch kabel∙), a vzhledem ke svΘ tlouÜ¥ce byl takΘ Üpatn∞ ohebn². To pak zp∙sobovalo komplikace p°i jeho instalaci, kdy nebylo mo₧nΘ jednoduÜe äohnout" takov²to kabel nap°φklad kolem rohu zdi (proto₧e m∞l pom∞rn∞ velk² polom∞r ohybu). A tak se ji₧ brzy zaΦalo uva₧ovat o mo₧nostech vyu₧itφ jin²ch, lacin∞jÜφch a snßze instalovateln²ch kabel∙. Koaxißlnφm kabelem, kter² se zdßl nejvhodn∞jÜφ, byl kabel o pr∙m∞ru cca 0,5 cm, s jednoduch²m Φi dvojit²m oplßÜt∞nφm (neboli s jednou Φi dv∞ma vodiv²mi vrstvami, kter² obepφnajφ st°edov² vodiΦ obalen² izolaΦnφ vrstvou, a vytvß°φ tak druh² vodiΦ), a se stejnou impedancφ 50 Ohm∙ jako jeho tlustÜφ p°edch∙dce. PraktickΘmu nasazenφ tohoto koaxißlnφho kabelu vÜak brßnila jedna podstatnß skuteΦnost - do tΘ doby existujφcφ standard Ethernetu n∞co takovΘho nep°ipouÜt∞l. A tak bylo pot°eba tento standard zm∞nit.

10Base2 vs. 10Base5

Zm∞ny, kterΘ bylo nutnΘ provΘst, se net²kaly ani tak samotnΘ älogickΘ" podstaty Ethernetu (jeho celkovΘ filosofie a p°φstupovΘ metody), jako detail∙ na nejni₧Üφ (fyzickΘ) ·rovni, kterΘ definujφ konkrΘtnφ zp∙sob vyu₧itφ p°enosovΘho mΘdia - tedy nap°φklad otßzky k≤dovßnφ, rychlosti Üφ°enφ signßlu a Φasov²ch pom∞r∙, nap∞¥ov²ch a proudov²ch ·rovnφ signßlu apod. Po p°φsluÜn²ch ·pravßch, vychßzejφcφch vst°φc novΘmu druhu koaxißlnφho kabelu, pak vzniknul nov² dφlΦφ standard Ethernetu, kter² bylo t°eba n∞jak vhodn∞ odliÜit od standardu p∙vodnφho, kter² existoval a mohl se pou₧φvat i nadßle.

Prßv∞ zde se pak zavedlo novΘ oznaΦenφ standard∙ Ethernetu: ästar²" Ethernet, p°edpoklßdajφcφ pou₧itφ tzv. tlustΘho koaxißlnφho kabelu, byl oznaΦen jako 10Base5, zatφmco jeho nov∞jÜφ verze uzp∙sobenß tenkΘmu koaxißlnφmu kabelu dostala nßzev 10Base2 (a neformßln∞ se jφ °φkalo takΘ Cheapernet Φi ThinNet, ze z°ejm²ch d∙vod∙).

OznaΦenφ 10Base5 a 10Base2 p°itom majφ systematick² p∙vod: prvnφ cifra, 10, udßvß nominßlnφ p°enosovou rychlost, v megabitech za sekundu - ob∞ verze tudφ₧ äb∞hajφ" na 10 Mbps. DalÜφ Φßst nßzvu, sl∙vko äBase", pak udßvß ₧e p°enos se odehrßvß v tzv. zßkladnφm pßsmu (anglicky: baseband), co₧ znamenß ₧e u₧iteΦn² signßl je p°φmo vyjßd°en hodnotou Φi zm∞nou nap∞tφ nebo proudu, a ₧e se naopak nejednß o p°enos tzv. v p°elo₧enΘm pßsmu (anglicky: broadband), neboli o p°enos modulovan². Poslednφ cifra, Φφslice 5 resp. 2, pak vyjad°uje maximßlnφ mo₧nou dΘlku souvislΘho kabelovΘho segmentu ve stovkßch metr∙. V p°φpad∞ p∙vodnφho tlustΘho koaxißlnφho kabelu jde o 500 metr∙, zatφmco v p°φpad∞ tenkΘho koaxißlnφho kabelu jde pouze o 185 metr∙ (zaokrouhlen∞ na celΘ stovky pak 200 metr∙, odsud Φφslice 2).

V Φem se liÜφ 10Base2?

MenÜφ dosah souvislΘho kabelovΘho segmentu, naznaΦen² v p°edchozφm odstavci, dßvß tuÜit ₧e p°i p°echodu z jednoho druhu kabelß₧e na jin² p°eci jen doÜlo k urΦit²m zßsadn∞jÜφm zm∞nßm. ZmenÜenφ dosahu je p°itom vcelku p°irozenΘ, proto₧e tenΦφ kabel nedokß₧e tak dob°e p°enßÜet signßl jako kabel tlustÜφ (resp. vykazuje v∞tÜφ ·tlum, zkreslenφ atd.), a tak se nelze p°φliÜ divit tomu, ₧e jej lze pou₧φt jen na kratÜφ vzdßlenosti. Oproti p°edchozφ verzi kabelu se vÜak zm∞nily i n∞kterΘ dalÜφ parametry, t²kajφcφ se p°ipojovßnφ koncov²ch uzl∙: jestli₧e v p°φpad∞ tlustΘho koaxißlnφho kabelu Ülo k jednomu 500-metrovΘmu segmentu p°ipojit a₧ 100 uzl∙ (s minimßlnφmi odstupy 2,5 metru mezi sebou), v p°φpad∞ pou₧itφ tenkΘho koaxißlnφho kabelu lze na jeden jeho 185-metrov² segment p°ipojit nejv²Üe 30 uzl∙, s odstupy nejmΘn∞ 0,5 od sebe.

P°edstava p°ipojovßnφ k tenkΘmu koaxißlmu kabelu

Zßsadn∞jÜφm zp∙sobem se ale zm∞nil konkrΘtnφ zp∙sob p°ipojovßnφ jednotliv²ch uzl∙: v p°φpad∞ tlustΘho koaxißlnφho kabelu byly nezbytnΘ obvody pro vysφlßnφ a p°φjem zabudovßny do samostatnΘ äkrabiΦky", tzv. transceiveru, a tudφ₧ odd∞leny od sφ¥ovΘ karty, resp. sφ¥ovΘho adaptΘru koncovΘho uzlu (a mezi nimi mohla b²t vzdßlenost a₧ 50 metr∙, p°eklenutß tzv. transceiverov²m kabelem, resp. drop kabelem). V p°φpad∞ pou₧itφ tenkΘho koaxißlnφho kabelu se nezbytnΘ obvody pro vysφlßnφ a p°φjem ji₧ ne°eÜφ jako samostatnΘ, ale zabudovßvajφ se p°φmo do sφ¥ovΘ karty (sφ¥ovΘho adaptΘru). ╪eΦeno jin²mi slovy: p∙vodn∞ samostatn² transceiver se p°est∞hoval p°φmo na sφ¥ovou kartu, a ztratil tak svou samostatnost.

KonkrΘtnφm, a velmi podstatn²m d∙sledkem tΘto skuteΦnosti je pak to, ₧e tenk² koaxißlnφ kabel je t°eba äp°ivΘst" a₧ p°φmo k sφ¥ovΘ kart∞ (se zaintegrovan²m transceiverem), a teprve zde na n∞m ud∞lat miniaturnφ odboΦku, pro p°ipojenφ sφ¥ovΘ karty. V praxi jde obvykle o smyΦku kabelu, kter² je t°eba dovΘst a₧ k sφ¥ovΘ kart∞ a pak zase zp∞t, ve smyslu kter² naznaΦuje dneÜnφ obrßzek. Pot°ebou vytvß°et takovΘto smyΦky se pak efektivn∞ zmenÜuje ji₧ tak menÜφ dosah tenkΘho koaxißlnφho kabelu - tam, kde u tlustΘho koaxißlnφho kabelu mohl äodboΦovat" tzv. drop kabel (jeho₧ dΘlka se nepoΦφtala do dΘlky vlastnφho koaxißlnφho kabelovΘho segmentu, tj. do limitu 500 metr∙), je zde nutnΘ ud∞lat smyΦku, a jejφ ädΘlka" se vlastn∞ zapoΦφtßvß dokonce dvakrßt.

P°edstava "odboΦek" na tenkΘm koaxißlnφm kabelu

Zßsadn∞jÜφm zp∙sobem se ale zm∞nil konkrΘtnφ zp∙sob p°ipojovßnφ jednotliv²ch uzl∙: v p°φpad∞ tlustΘho koaxißlnφho kabelu byly nezbytnΘ obvody pro vysφlßnφ a p°φjem zabudovßny do samostatnΘ äkrabiΦky", tzv. transceiveru, a tudφ₧ odd∞leny od sφ¥ovΘ karty, resp. sφ¥ovΘho adaptΘru koncovΘho uzlu (a mezi nimi mohla b²t vzdßlenost a₧ 50 metr∙, p°eklenutß tzv. transceiverov²m kabelem, resp. drop kabelem). V p°φpad∞ pou₧itφ tenkΘho koaxißlnφho kabelu se nezbytnΘ obvody pro vysφlßnφ a p°φjem ji₧ ne°eÜφ jako samostatnΘ, ale zabudovßvajφ se p°φmo do sφ¥ovΘ karty (sφ¥ovΘho adaptΘru). ╪eΦeno jin²mi slovy: p∙vodn∞ samostatn² transceiver se p°est∞hoval p°φmo na sφ¥ovou kartu, a ztratil tak svou samostatnost. Pro vytvß°enφ odboΦek na tenkΘm koaxißlnφm kabelu, i pro p°φpadn∞ spojovßnφ jednotliv²ch Φßstφ kabelu, se pou₧φvajφ specißlnφ konektory, tzv. BNC konektory (·dajn∞ jde o zkratku ze jmen autor∙: Bayonett-Neil-Concelmann). Majφ tvar pφsmene T, a proto se jim takΘ °φkß T-konektory, Φi jeÜt∞ lidov∞ji T-Φka. Existujφ vÜak i jinΘ druhy BNC konektor∙ ne₧ ve tvaru pφsmene T - jde o tzv. spojky (anglicky: barrel connector), kterΘ majφ za ·kol pouze spojovat jednotlivΘ Φßsti kabelov²ch segment∙, bez vytvß°enφ odboΦek. Konce kabel∙ jsou p°itom osazovßny protikusy (BNC konektory typu koncovek), kterΘ se p°ipojujφ k äramen∙m" T-konektor∙ Φi spojek, a spojujφ na principu bajonetovΘho uzßv∞ru. P°edstavu ilustruje dneÜnφ druh² obrßzek.

Co je 10Broad36?

Snahy provozovat Ethernet nad r∙zn²mi druhy kabelß₧e zdaleka neskonΦily u tzv. tenkΘho koaxißlnφho kabelu. DalÜφ mo₧nostφ, pro kterou byl p°esn∞ definovßn konkrΘtnφ zp∙sob pou₧itφ (tj. vypracovßn a p°ijat standard), se stalo provozovßnφ Ethernetu po televiznφch kabelov²ch rozvodech. P°φsluÜn² standard nese oznaΦenφ 10Broad36, co₧ naznaΦuje nßsledujφcφ skuteΦnosti: p°enos se d∞je obvyklou rychlostφ 10 Mbps, ale probφhß v p°elo₧enΘm pßsmu (tj. je modulovan², podobn∞ jako nap°φklad b∞₧nΘ televiznφ vysφlßnφ). V d∙sledku toho se zv∞tÜila schopnost p°enosov²ch cest p°enßÜet takov²to signßl, a tφm se zv∞tÜil i dosah, na 36 stovek metr∙, neboli na 3,6 km.

Prvotnφ motivacφ pro vznik tohoto standardu z°ejm∞ byla snaha zv∞tÜit dosah Ethernetu, a snaha vyu₧φt zkuÜenostφ a v²hod televiznφch kabelov²ch rozvod∙ systΘmu CATV, ke kterΘmu mß standard 10Broad36 velmi blφzko. Pom∞rn∞ brzy byl ale tento standard p°estal b²t p°φliÜ zajφmav² a aktußlnφ, zejmΘna dφky nßstupu optick²ch vlßken, kterΘ takΘ dokßzaly nabφdnout v∞tÜφ dosah. A tak byl standard 10Broad36 vφcemΘn∞ äodlo₧en k ledu" a mßlem se na n∞j zapomn∞lo. V souΦasnΘ dob∞ vÜak pro₧φvß urΦitou renesanci, proto₧e se k n∞mu obracφ zraky provozovatel∙ kabelov²ch televizφ. Ti toti₧ zaΦφnajφ uva₧ovat o mo₧nosti vyu₧φt svΘ rozvody, mnohdy °eÜenΘ prßv∞ na bßzi äteleviznφho" koaxißlnφho kabelu, i pro poskytovßnφ p°φstupu k Internetu.