Ji°φ Peterka:

ZaΦn∞me nejprve mal²m vysv∞tlenφm: Φemu se v∙bec °φkß äpush", Φi p°esn∞ji äinformation push"? Vysv∞tlenφ souvisφ s tφm, jak lidΘ pracujφ s informacemi v elektronickΘ form∞, p°edevÜφm v rßmci Internetu. NejstarÜφm byl takov² p°φstup, kdy lidΘ vyu₧φvali existujφcφch sφ¥ov²ch slu₧eb (zejmΘna elektronickΘ poÜty) k tomu, aby vÜechny dostupnΘ informace rozesφlali na vÜechny strany, nebo alespo≥ t∞m p°φjemc∙m, o kter²ch p°edpoklßdali ₧e by je p°φsluÜnΘ informace mohly zajφmat. Takov²to ädistribuΦnφ" model byl mysliteln² v pion²rsk²ch dobßch vyu₧itφ poΦφtaΦov²ch sφtφ, kdy informacφ dostupn²ch v elektronickΘ form∞ bylo relativn∞ mßlo, a takΘ jejich äodb∞ratelΘ" byli p°edevÜφm poΦφtaΦovφ nadÜenci, kter²m p°φliÜ nevadilo pr∙b∞₧nΘ äzahlcovßnφ" zajφmav²mi informacemi.

DistribuΦnφ zp∙sob prßce s informacemi, kter² p°edpoklßdß aktivitu p°edevÜφm na stran∞ zdroje (Φi spφÜe ärozesilatele" informacφ), se ale brzy ukßzal jako obtφ₧n∞ Ükßlovateln², neboli obtφ₧n∞ p°izp∙sobiteln² rychle rostoucφmu objemu dostupn²ch informacφ - p°φliÜ velk² objem informacφ u₧ koncovφ u₧ivatelΘ nejsou schopni vhodn∞ ävst°ebat" Φi alespo≥ äut°φdit". Proto se mφsto ädistribuΦnφho" modelu Φasem prosadil jin² model prßce s informacemi, model äzp°φstup≥ujφcφ". Ten vychßzφ z p°edpokladu, ₧e se dostupnΘ informace ponechajφ na jednom mφst∞, nejlΘpe p°φmo tam kde vznikajφ, a u₧ivatel∙m se poskytne mo₧nost ädojφt si pro n∞", kdykoli to uznajφ za vhodnΘ, neboli kdykoli budou oni sami (tj. u₧ivatelΘ) p°φsluÜnΘ informace pot°ebovat. Nejznßm∞jÜφm p°φkladem slu₧by, kterß pracuje prßv∞ na takovΘmto äzp°φstup≥ujφcφm principu", je slu₧ba World Wide Web.

╚asem se ale ukßzalo, ₧e i takov²to äzp°φstup≥ujφcφ" model, p°edpoklßdajφcφ aktivitu na stran∞ u₧ivatele, mß svΘ v²znamnΘ nev²hody - p°i opravdu velmi velkΘm objemu dostupn²ch informacφ se i on stßvß obtφ₧n∞ pou₧iteln²m. D∙vodem je p°edevÜφm to, ₧e u₧ivatelΘ se ji₧ nedokß₧φ dostateΦn∞ orientovat v nabφdce toho, pro co si ämohou dojφt", nemajφ Φas sami vyhledßvat skuteΦn∞ relevantnφ informace spadajφcφ do oblasti jejich zßjmu, a odd∞lovat p°φsloveΦnΘ zrno od plev. No a prßv∞ to se sna₧φ napravit v po°adφ ji₧ t°etφ model prßce s informacemi, oznaΦovan² p°φvlastkem äpush".

Zßkladnφ myÜlenka modelu äpush" je velmi jednoduchß a prostß: u₧ivatel vyspecifikuje oblast svΘho zßjmu, a pak nechß n∞koho jinΘho (na stran∞ poskytovatel∙ informacφ), aby mu shßn∞l, filtroval, sumφroval, Φi jinak shroma₧∩oval a p°edzpracovßval relevantnφ informace, a ty mu pak äpodstrkoval" (Φi ätlaΦil", odsud äpush") doslova a₧ pod nos, podobn∞ jako u distribuΦnφho modelu. Pro v∞tÜφ nßzornost si lze p°edstavit nabφdku n∞kolika r∙zn∞ tematicky zam∞°en²ch äkanßl∙", v∞novan²ch nap°φklad fotbalu, zahraniΦnφ politice, d∞nφ na burze, poΦasφ apod., ke kter²m se u₧ivatelΘ podle vlastnφho uvß₧enφ p°ihlaÜujφ (resp. p°ihlaÜujφ se k odb∞ru informacφ, za°azovan²ch do t∞chto kanßl∙).

Velmi zajφmav²m a d∙le₧it²m aspektem novΘho äpush" modelu je i jeho technickß a ekonomickß strßnka: jestli₧e p°edchozφ ädistribuΦnφ" slu₧by majφ charakter individußlnφ komunikace mezi jednφm äkonzumentem" a jednφm äproducentem" informacφ, a nßklady na souvisejφcφ p°enosy typicky nesou jednotlivΘ u₧ivatelΘ, v p°φpad∞ modelu äpush" jde typicky o vztah mezi jednφm producentem a mnoha konzumenty. Zde m∙₧e b²t jeden datov² obsah Üφ°en souΦasn∞ k velkΘmu poΦtu individußlnφch p°φjemc∙, a ti se pak mohou o nßklady na p°enos d∞lit mezi sebou. Nejv²hodn∞jÜφ samoz°ejm∞ jsou takovΘ p°enosovΘ technologie, kterΘ majφ charakter vÜesm∞rovΘho vysφlßnφ, a jejich nßklady na vyslßnφ urΦitΘho objemu informacφ v∙bec nezßvisφ na poΦtu skuteΦn²ch odb∞ratel∙. P°φkladem m∙₧e b²t b∞₧nΘ äpozemnφ" televiznφ Φi rozhlasovΘ vysφlßnφ, dru₧icovΘ p°enosy, kabelovß televize apod.

Dovedeno do d∙sledku, technologie äpush" mohou b²t velmi zajφmavΘ i ekonomicky - nßklady na p°enos informacφ mohou b²t ·nosn∞ nφzkΘ, a tyto informace mohou oslovovat velmi mnoho äodb∞ratel∙" souΦasn∞. Pak jist∞ nenφ p°φliÜ t∞₧kΘ zajistit takovΘ modely financovßnφ äpush" slu₧eb, kterΘ budou pro koncovΘ u₧ivatele zcela zdarma - podobn∞, jako je tomu t°eba u televiznφho vysφlßnφ.

Intercast

InformaΦnφch slu₧eb typu äpush" ji₧ existuje n∞kolik (nejznßm∞jÜφ je nap°φklad slu₧ba poskytovanß firmou Pointcast, slu₧ba BackWeb apod.), ale vesm∞s jsou to takovΘ slu₧by, kterΘ svΘ informaΦnφ kanßly Üφ°φ klasick²m zp∙sobem, prost°ednictvφm Internetu, a tudφ₧ nedosahujφ zajφmav²ch ekonomick²ch efekt∙ vypl²vajφcφch z vÜesm∞rovΘho charakteru Üφ°enφ. Na letoÜnφm CeBITu se ale prezentovalo hned n∞kolik nov²ch technologiφ, kterΘ jsou doslova äÜity na mφru" novΘmu äpush" modelu, a dokß₧φ velmi efektivn∞ (tj. i lacino) rozdistribuovat jednu a tu samou informaci velkΘmu mno₧stvφ p°φjemc∙ souΦasn∞. Jednu z t∞chto technologiφ, s nßzvem Intercast, zde prezentovala firma Intel.

Samotn² termφn Intercast je spojenφm slov äInternet" a äbroadcast", a celou technologii je nejlΘpe si p°edstavit jako novou formu klasickΘho televiznφho teletextu. Intercast ale mφsto s teletextov²mi strßnkami pracuje s WWW strßnkami: v krßtk²ch intervalech mezi jednotliv²mi snφmky televiznφho obrazu (b∞hem tzv. zatem≥ujφcφch impuls∙, kterΘ je mo₧nΘ vyu₧φt pro datov² p°enos, o kapacit∞ odpovφdajφcφ p°ibli₧n∞ pou₧itφ modemu 14,4 kbps) jsou k u₧ivateli p°enßÜeny jednotlivΘ WWW strßnky. Ty p°itom logicky souvisφ se samotn²m televiznφm po°adem - pokud se nap°φklad prßv∞ dφvßte na sportovnφ p°enos z hokejovΘho utkßnφ, mohou k vßm takto äp°itΘci" nap°φklad domovskΘ strßnky jednotliv²ch dru₧stev, domovskΘ strßnky jednotliv²ch hrßΦ∙, strßnky se statistikami p°edchozφch zßpas∙ (nebo t°eba takΘ strßnky s reklamami). D∙le₧itΘ je, ₧e skladbu t∞chto WWW strßnek urΦuje ten, kdo p°ipravuje televiznφ po°ad, a jejich distribuce sm∞rem k u₧ivateli je jednosm∞rnou zßle₧itostφ, nevy₧adujφcφ zp∞tnou vazbu. äSignßl" Intercastu p°itom m∙₧e b²t Üφ°en v zßsad∞ stejn²mi zp∙soby, jako b∞₧n² televiznφ signßl, tj. sφtφ pozemnφch vysφlaΦ∙, z dru₧ic, nebo t°eba takΘ rozvody kabelovΘ televize.

U u₧ivatele se p°itom jednotlivΘ WWW strßnky po urΦitou dobu hromadφ ve vyrovnßvacφ pam∞ti (standardn∞ pr² o velikosti 20 MB), tak₧e u₧ivatel bude mφt k dispozici zßsobu relevantnφch strßnek, kter²mi se bude moci podle svΘho uvß₧enφ brouzdat. Pokud bude navφc mφt i p°φstup k Internetu (°eÜen² nezßvisle na Intercast-u), m∙₧e se p°es odkazy na WWW strßnkßch zφskan²ch z Intercast-u vydat ädo sv∞ta". Zajφmavß byla i konkrΘtnφ ukßzka, kterou firma Intel na CeBITu prezentovala: na monitoru poΦφtaΦe (nebo sφ¥ovΘho poΦφtaΦe, set-top boxu apod.) b∞₧el browser, a jeho okno bylo rozd∞leno na t°i Φßsti: v jednΘ b∞₧el ₧iv∞ televiznφ obraz, ve druhΘ byl seznam dostupn²ch WWW strßnek (kterΘ äp°itekly" v souvislosti s prßv∞ probφhajφcφm po°adem a jsou uskladn∞ny ve vyrovnßvacφ pam∞ti), a ve t°etφ Φßsti se zobrazovala jedna konkrΘtnφ WWW strßnka, kterou si u₧ivatel prßv∞ sßm navolil.

Net On Air a DirecPC

Vedle slu₧by Intercast byly na letoÜnφm CeBITu k vid∞nφ i dalÜφ, podobn∞ orientovanΘ slu₧by. Jde nap°φklad o slu₧bu Net On Air, o kterΘ jsme psali ji₧ v p°edchozφch reportß₧φch (a kterß ke svΘmu Üφ°enφ vyu₧φvß dru₧ice systΘmu EutelSat, zatφmco vysφlßnφ slu₧by Intercast z°ejm∞ bude Üφ°eno prost°ednictvφm dru₧ic Astra). ObdobnΘ mo₧nosti Üφ°enφ ädatovΘho" signßlu pak nabφzφ nap°φklad i technologie DirecPC, kterß byla na letoÜnφm CeBITu takΘ k vid∞nφ (a podrobn∞ji jsme o nφ psali v CWK 14).