Ji°φ Peterka

Historie Ethernetu se v jistΘm smyslu zaΦala psßt ji₧ v minulΘm stoletφ, konkrΘtn∞ roku 1873. Prßv∞ tehdy toti₧ znßm² skotsk² fyzik James Clerk Maxwell publikoval svou matematickou teorii elektromagnetick²ch polφ, ze kterΘ vypl²val velmi zajφmav² zßv∞r: ₧e elektromagnetickΘ zß°enφ se Üφ°φ prostorem na vlnovΘm principu, tedy obdobn∞, jako nap°φklad zvukovΘ vlny vzduchem. V∞da tehdy ale nem∞la vysv∞tlenφ pro p°edstavu, ₧e by se takovΘto vlny mohly Üφ°it i nehmotn²m prost°edφm, nap°φklad vakuem. A tak si fyzikovΘ pomohli pracovnφ hypotΘzou o tom, ₧e vÜude kolem nßs existuje univerzßlnφ vÜeprostupujφcφ (a hmotnß) substance, dφky kterΘ se elektromagnetickΘ vln∞nφ m∙₧e Üφ°it ·pln∞ vÜude. No a tΘto hypotetickΘ substanci dali jmΘno Θter.

Pom∞rn∞ zßhy si ale samotnφ fyzikovΘ dokßzali, ₧e hypotΘza o existenci Θteru nenφ pravdivß - p°edstavu o mo₧nΘ existenci Θteru poprvΘ vyvrßtil slavn² Michelson-Morley∙v pokus, uskuteΦn∞n² v roce 1881. ┌vahy o existenci Θteru se pak ze sv∞ta fyziky rychle vytratily, ale samotnß vzpomφnka na princip Θteru naÜt∞stφ nezahynula ·pln∞.

V roce 1973, konkrΘtn∞ 22. kv∞tna, si na myÜlenku vÜeprostupujφcφho Θteru vzpomn∞l pan Robert Metcalfe, kter² tehdy pracoval ve v²zkumnΘm st°edisku PARC (Palo Alto Research Center) firmy Xerox. ┌kolem skupiny v∞dc∙, v jejφm₧ Φele pan Metcalfe stßl, bylo propojit mezi sebou pracovnφ stanice Alto, kterΘ byly ve st°edisku PARC takΘ vyvφjeny. No a prßv∞ ve zmφn∞n² den, 22. kv∞tna roku 1973, m∞l pan Metcalfe napsat zprßvu o pr∙b∞hu pracφ, a v nφ pot°eboval nov∞ vznikajφcφ p°enosovou technologii vhodn∞ pojmenovat. Jeliko₧ mu zßkladnφ principy navrhovanΘho °eÜenφ siln∞ p°ipomn∞ly myÜlenku Θteru, dal celΘ technologii jmΘno Ethernet (doslova: äΘterovß" sφ¥).

Zajφmavou otßzkou jist∞ je, v Φem koncepce Ethernetu p°ipomφnß p∙vodnφ myÜlenku Θteru, tak jak si ji vytvo°ili v minulΘm stoletφ fyzikovΘ. Odpov∞∩ je nßsledujφcφ: koncepce Ethernetu je zalo₧ena na p°edpokladu, ₧e je pou₧φvßno takovΘ p°enosovΘ mΘdium, kterΘ mß vÜesm∞rov² charakter Üφ°enφ signßlu - neboli chovß se tak, ₧e data vysφlanß jednφm zdrojem dopravuje souΦasn∞ ke vÜem existujφcφm uzl∙m, tedy vysφlß je na vÜechny strany, neboli ävysφlß je do Θteru" .....

Rannß historie Ethernetu

Prvnφ schematick² nßΦrtek Ethernetu, po°φzen² panem Robertem Metcalfem.

Prvnφ verze Ethernetu, tak jak ji koncipoval pan Metcalfe a jeho spolupracovnφci, pracovala s p°enosovou rychlostφ 2,94 Mbps, a od dneÜnφho Ethernetu se liÜila i v n∞kter²ch dalÜφch aspektech. D∙le₧itΘ ovÜem bylo, ₧e ji₧ v polovin∞ sedmdesßt²ch let, kdy tato rannß verze vznikala, se ukßzala b²t velmi ₧ivotaschopnou a koncepΦn∞ velmi atraktivnφ. Dokonce natolik atraktivnφ, ₧e p°ilßkala pozornost dvou dalÜφch firem, kterΘ se kolem roku 1979 takΘ zapojujφ do v²vojov²ch pracφ. Byly to firmy DEC a Intel, kterΘ tak spolu s firmou Xerox vytvo°ili äEthernetov² triumvirßt", spoleΦn∞ financujφcφ dalÜφ v²voj rodφcφho se Ethernetu. Novß verze, kterß dφky jejich spoleΦnΘmu ·silφ vznikla ji₧ v roce 1980, pak byla oznaΦovßna takΘ jako DIX Ethernet (kde äDIX" je spojenφm prvnφch pφsmen v nßzvu t°φ zmφn∞n²ch firem). Tato verze ji₧ byla velmi podobnß dneÜnφmu Ethernetu, a mj. pracovala s p°enosovou rychlostφ 10 Mbps.

Pro dalÜφ v²voj Ethernetu bylo velmi d∙le₧itΘ, ₧e firmy DEC, Intel a Xerox se rozhodly neponechat si Ethernet jako svΘ proprietßrnφ °eÜenφ, ale naopak se rozhodly äpustit jej", p°edat jeho specifikace a dalÜφ v²voj do rukou n∞koho nezßvislΘho (ve smyslu: nezßvislΘho na konkrΘtnφm v²robci), nechat jej standardizovat, a uΦinit tak z Ethernetu skuteΦn∞ otev°enΘ °eÜenφ, pou₧itelnΘ k²mkoliv.

Volba ästandardizaΦnφho orgßnu", kter² by se takΘ mohl starat o dalÜφ v²voj Ethernetu, padla vcelku jednoznaΦn∞ na spoleΦnost IEEE (Institute of Electrical and Electronic Engineers), kterß byla pov∞°ena ·kolem p°ipravovat a vydßvat standardy v oblasti lokßlnφch a metropolitnφch sφtφ, a prßv∞ v ·noru roku 1980 si za tφmto ·Φelem vytvo°ila pracovnφ skupinu (ne nßhodou pojmenovanou 802).

Firmy DEC, Intel a Xerox tedy p°edlo₧ily nßvrh specifikacφ Ethernetu pracovnφ skupin∞ IEEE 802 spoleΦnosti IEEE (konkrΘtn∞ podskupin∞ 802.3, kterß byla pro prßci na Ethernetu zßhy ustavena). Reakce IEEE na p°edlo₧en² nßvrh byla pozitivnφ, a p°edlo₧enΘ specifikace se poslΘze skuteΦn∞ staly standardem IEEE - bohu₧el ale s jist²mi drobn²mi v∞cn²mi zm∞nami, kterΘ nebyly zase a₧ tak ·pln∞ zanedbatelnΘ, a kterΘ odrß₧ely p°eci jen pon∞kud odliÜnΘ p°edstavy a postoje lidφ, podφlejφcφch se na standardizaci Ethernetu v rßmci IEEE. P∙vodnφ auto°i Ethernetu tyto odliÜnosti do znaΦnΘ mφry zapracovali do novΘ verze DIX Ethernetu, oznaΦovanΘho takΘ jako Ethernet II. Touto ·pravou ovÜem p∙vodnφ v²vojovß v∞tev Ethernetu skonΦila, a DIX Ethernet se ji₧ dßle nevyvφjel. Nebylo by to ostatn∞ ani v intencφch autor∙, kte°φ zßm∞rn∞ p°edali dalÜφ v²voj do rukou IEEE.

Ethernet nenφ Ethernet!

Zajφmavou perliΦkou na celΘ historii Ethernetu je skuteΦnost, ₧e samotnΘ jmΘno äEthernet" si jako svou znaΦku (tzv. trademark) vΦas zaregistrovala firma Xerox. Z tohoto d∙vodu verze Ethernetu, pochßzejφcφ od IEEE, formßln∞ v∙bec nenesou jmΘno äEthernet" - samy se definujφ jako ä°eÜenφ na bßzi p°φstupovΘ metody CSMA/CD", a sl∙vko äEthernet" pou₧φvajφ pouze v odkazech na p∙vodnφ verzi DIX Ethernetu. Neformßln∞ (a v odbornΘ i populßrnφ literatu°e tΘm∞° vÜude) se ale vÜemu °φkß Ethernet, i °eÜenφ kterΘ pochßzφ od IEEE.

DalÜφ v²voj Ethernetu

DalÜφ v²voj Ethernetu se ji₧ odehrßval v²hradn∞ na p∙d∞ spoleΦnosti IEEE a jejφ komise 802. Nikoli ale v tom smyslu, ₧e by vlastnφ technickß °eÜenφ byla vyvφjena prßv∞ zde - novΘ varianty, novß technickß °eÜenφ apod. byla vyvφjena spφÜe nejr∙zn∞jÜφmi institucemi a firmami, kterΘ to z n∞jakΘho d∙vodu pova₧ovaly za ·ΦelnΘ. Jakmile ale jejich °eÜenφ dosp∞lo do stßdia schopnΘho standardizace, p°ichßzely s nφm na p∙du IEEE a zde se teprve o akceptovßnφ a nßslednΘ standardizaci rozhodovalo. Dφky tomu se pak Φasem poda°ilo vypracovat standardy definujφcφ fungovßnφ Ethernetu po tzv. tenkΘm koaxißlnφm kabelu (zatφmco p∙vodn∞ se p°edpoklßdal jen tzv. tlust² koaxißlnφ kabel), a Φasem doÜlo i na mo₧nost äprovozovat" Ethernet na kabelov²ch rozvodech z kroucenΘ dvoulinky - co₧ bylo °eÜenφ, kterΘ p°ipravily velkΘ telefonnφ spoleΦnosti (p°edevÜφm AT&T), usilujφcφ o mo₧nost vyu₧φt p∙vodnφ ätelefonnφ" kabelß₧ i pro datovΘ p°enosy v rßmci Ethernetu.

Podobn∞ tomu bylo i o n∞kolik let pozd∞ji, kdy se na ästandardizaΦnφm stole" pracovnφ skupiny IEEE 802.3 seÜly hned dva konkurenΦnφ nßvrhy na novou verzi Ethernetu pracujφcφ s p°enosovou rychlostφ 100 megabit∙ za sekundu. Ale o tom, jak to se stomegabitov²m Ethernetem nakonec dopadlo, si povφme a₧ v pozd∞jÜφch dφlech tohoto modulu. Nejprve se toti₧ musφme podrobn∞ji seznßmit s klasick²m, desetimegabitov²m Ethernetem, i jeho celkovou filosofiφ.