Ji°φ Peterka:

Jestli₧e hlavnφm klφΦov²m slovem lo≥skΘho CeBITu byl intranet, pak na letoÜnφm CeBITu äfrΦel" pojem extranet. To bezesporu souvisφ s celkov²m v²vojem Internetu a jeho komerΦnφm vyu₧itφm: v prvnφ fßzi se vÜichni pouze p°ipojovali k Internetu, a jejich cφlem bylo zφskat p°φstup k tomu, co ji₧ na Internet dal n∞kdo jin². Ve druhΘ fßzi si komerΦnφ u₧ivatelΘ zaΦφnali budovat svΘ äInternetovΘ p°φtomnosti", zaΦali Φasto dosti bezhlav∞ zve°ej≥ovat informace o sob∞ a sv²ch aktivitßch, a teprve s postupem Φasu se dostßvali k p°esn∞jÜφmu äzacφlenφ" sv²ch expozic - tedy k °eÜenφ otßzek typu äkoho vlastn∞ majφ oslovit", a äjakΘho cφle majφ dosßhnout". T°etφ fßzφ v²voje vyu₧itφ Internetu, v jejφm₧ duchu se nesl jeÜt∞ lo≥sk² CeBIT, byla fßze integrace (Φi spφÜe äportace"). SpoΦφvala ve snaze vyu₧φt Internetu a jeho technologiφ jako platformy pro provozovßnφ a poskytovßnφ slu₧eb, kterΘ a₧ do tΘ doby pou₧φvaly pro svΘ fungovßnφ vlastnφ specifickΘ mechanismy a technologie. èlo nap°φklad o p°φstupy do r∙zn²ch databßzφ a informaΦnφch systΘm∙ prost°ednictvφm Internetu a slu₧by WWW. V souvislosti s t∞mito äsjednocujφcφmi" tendencemi se zßkonit∞ objevila myÜlenka vyu₧φt jednotnou platformu Internetu i sm∞rem ädovnit°", tedy pro pot°eby vnit°nφho fungovßnφ nejr∙zn∞jÜφch organizacφ, firem a dalÜφch subjekt∙ - sv∞tlo sv∞ta tak spat°ila myÜlenka intranetu.

Internet ve ΦtvrtΘ fßzi svΘho vyu₧itφ

Na letoÜnφm CeBITu ale bylo patrnΘ, ₧e se vyu₧itφ Internetu dostßvß ji₧ do dalÜφ, ΦtvrtΘ fßze. Doba poΦßteΦnφ fascinace Internetem a pion²rskΘho experimentovßnφ (Φi hranφ) je ji₧ nenßvratn∞ pryΦ, a s nφ pomalu ale jist∞ konΦφ i doba Üt∞drΘho investovßnφ do Internetu bez v∞tÜφch nßrok∙ na p°φmou nßvratnost Φi jinou formu äu₧iteΦnΘho efektu". Nynφ je na °ad∞ tvrd² byznys, vlastn∞ ävirtußlnφ byznys", a Internet by m∞l zaΦφt vyd∞lßvat, a¥ ji₧ p°φmo Φi nep°φmo. Do toho samoz°ejm∞ stßle zapadß i efektivn∞jÜφ fungovßnφ vlastnφ organizace (tedy myÜlenka intranet∙), ale mnohem vφce se to obracφ u₧ i v∙Φi äexternφm" u₧ivatel∙m - nap°φklad obchodnφm partner∙m, koncov²m odb∞ratel∙m apod. Proto takΘ takov² d∙raz na novΘ klφΦovΘ slovo äextranet".

Elektronick² obchod

KonkrΘtnφ podobou ΦtvrtΘ fßze v²voje Internetu pak je velk² zßjem o nejr∙zn∞jÜφ formy elektronickΘho obchodu, elektronickΘho bankovnictvφ, homebankingu a dalÜφch aktivit, kterΘ lze zahrnout do kategorie äp°φm²ch" obchodnφch aktivit. Na letoÜnφm CeBITu se ji₧ prezentovalo n∞kolik finanΦnφch ·stav∙, kterΘ nabφzφ n∞kterΘ svΘ slu₧by v on-line form∞, a k vid∞nφ byla takΘ prvnφ ucelenß °eÜenφ pro elektronickΘ obchody (pokr²vajφcφ jak tvorbu änabφdek" a äkatalog∙", tak i fßzi vlastnφho prodeje resp. nßkupu, fßzi placenφ i veÜkerou agendu spojenou s ob∞hem zbo₧φ, fakturacφ, expedicφ apod.).

P°φkladem m∙₧e b²t systΘm INTERSHOP n∞mecko-americkΘ firmy Intershop Communications, kter² nabφzφ kompletnφ °eÜenφ elektronickΘho obchodu, dota₧enou a₧ do podpory placenφ kreditnφmi kartami nebo prost°ednictvφm systΘmu CyberCash (60-dennφ trial verzi a podrobnosti je mo₧nΘ zφskat na adrese http://www.intershop.net). Podobn∞ zam∞°enΘ systΘmy, a¥ ji₧ p°edstavujφcφ celΘ ucelenΘ °eÜenφ el. obchodu nebo jeho zßkladnφ komponenty, pak nabφzφ i °ada dalÜφch firem - nap°φklad firma Oracle v rßmci svΘho projektu Apollo, a svß °eÜenφ pro elektronick² obchod ji₧ oznßmily i firmy Microsoft, Netscape a dalÜφ.

Obecn∞ je ale celß oblast elektronickΘho obchodu teprve na poΦßtku svΘho rozvoje (nenφ ani p°esn∞ jasnΘ, co vÜechno sem pat°φ), a nemß dosud k dispozici dostateΦn∞ propracovanΘ, äza₧itΘ" a vÜeobecn∞ akceptovanΘ standardy pro svΘ fungovßnφ (nejvφce prßce se zatφm ud∞lalo v oblasti zabezpeΦen²ch elektronick²ch transakcφ, kde se ji₧ r²suje standard SET). V ka₧dΘm p°φpad∞ by si oblast elektronickΘho obchodu zaslou₧ila podrobn∞jÜφ rozbor (a samostatn² Φlßnek).

Je mo₧n² 1-to-1 marketing?

Jinou zajφmavou podobou souΦasnΘho vyu₧itφ Internetu je tzv. ä1-to-1 marketing". JeÜt∞ do velmi nedßvnΘ doby bylo pro nejr∙zn∞jÜφ obchodnφ subjekty ne·nosn∞ nßroΦnΘ a drahΘ uzp∙sobovat svΘ marketingovΘ aktivity individußln∞ jednotliv²m zßkaznφk∙m - mohlo to b²t ·nosnΘ u vybran²ch ävelk²ch" zßkaznφk∙, ale ne obecn∞ pro vÜechny zßkaznφky. Nynφ, kdy technologie Internetu marketingovΘ Φinnosti v²razn∞ usnad≥ujφ, zrychlujφ a zlev≥ujφ, je mo₧nΘ rozÜφ°it individußlnφ p°φstup na mnohem v∞tÜφ okruh zßkaznφk∙, v optimßlnφm p°φpad∞ na ·pln∞ vÜechny zßkaznφky. A prßv∞ to je podstata ä1-to-1 marketingu", o kterΘm jist∞ budeme v brzkΘ dob∞ jeÜt∞ hodn∞ sl²chat.

V²hoda pomaleji rostoucφch nßklad∙

Velmi zajφmav²m a d∙le₧it²m aspektem, kter² hovo°φ ve prosp∞ch vyu₧itφ Internetu jak pro p°φmΘ obchodovßnφ, tak i pro nep°φmou podporu obchodnφch aktivit, je zßvislost nßklad∙ na tyto aktivity v pom∞ru k poΦtu äobslou₧en²ch" zßkaznφk∙. U klasickΘho °eÜenφ, zalo₧enΘho na p°φmΘm nasazenφ älidskΘ sφly" (nap°φklad v oblasti poskytovßnφ tzv. u₧ivatelskΘho supportu), platφ vφcemΘn∞ p°φmß ·m∞rnost - Φφm vφce zßkaznφk∙ resp. zakßzek, tφm vφce zam∞stnanc∙ je pot°eba pro jejich äobsluhu", a nßklady pak s poΦtem zßkaznφk∙ rostou p°inejmenÜφm lineßrn∞ (v praxi spφÜe rychleji).

Pokud se ale urΦitΘ °eÜenφ äna obsluhu zßkaznφk∙" - nap°φklad vlastnφ prodej, poskytovßnφ u₧ivatelskΘho supportu apod. - vybuduje v on-line form∞, nap°φklad pomocφ Internetov²ch technologiφ a s fungovßnφm do znaΦnΘ mφry automatick²m, jsou nßklady na takovΘto °eÜenφ (p°i urΦitΘm zjednoduÜenφ) nezßvislΘ na poΦtu zßkaznφk∙, kte°φ tyto slu₧by vyu₧ijφ. Lze to ostatn∞ snadno dokumentovat na p°φkladu nabφdkovΘho katalogu ve form∞ WWW strßnek - jejich po°φzenφ vy₧aduje urΦitΘ jednorßzovΘ po°izovacφ nßklady, p°φpadn∞ pr∙b∞₧nΘ udr₧ovacφ nßklady na aktualizaci apod., ale tyto nßklady nezßvisφ na poΦtu u₧ivatel∙, kte°φ si strßnku natßhnou a p°eΦtou. ╪eÜenφ tohoto typu proto velmi dob°e äÜkßlujφ", proto₧e jejich zßvislost na poΦtu zßkaznφk∙ je menÜφ ne₧ lineßrnφ.

Na letoÜnφm CeBITu si tento p°φstup velmi pochvalovali nap°φklad p°edstavitelΘ firmyCISCO. Ta podle sv²ch informaΦnφch materißl∙ v souΦasnΘ dob∞ p°ijφmß asi 15 procent vÜech objednßvek po Internetu, jejφ zßkaznφci si ka₧d² m∞sφc ästahujφ" po Internetu na 70 000 nejr∙zn∞jÜφch aktualizacφ, updat∙, patch∙ apod., a prost°ednictvφm aplikacφ na platform∞ Web-u dnes ·sp∞Ün∞ °eÜφ a₧ 70 procent vÜech dotaz∙ t²kajφcφch se technickΘ podpory.