| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 13/97 |
| Datum: | 25. b°ezna 1997 |
| Strana: | 24,26 |
| Rubrika/kategorie: | Reportß₧e |
LetoÜnφ CeBIT se zapsal do historie poΦφtaΦovΘho sv∞ta jeÜt∞ d°φve, ne₧ v∙bec zaΦal - ji₧ den p°ed jeho oficißlnφm zahßjenφm toti₧ prob∞hlo n∞kolik tiskov²ch konferencφ, na kter²ch se odehrßly opravdu d∙le₧itΘ v∞ci. Nap°φklad firmy Intel a Microsoft zde v p°edveΦer CeBITu oznßmily dostupnost specifikace svΘ alternativy k tzv. sφ¥ov²m poΦφtaΦ∙m, neboli svΘ koncepce NetPC (kterou poprvΘ ohlßsili v °φjnu lo≥skΘho roku). Podrobn∞jÜφ informace lze nalΘzt na adrese http://www.microsoft.com/corpinfo/press/1997/Mar97/netpcpr.htm, samotn² text pak na adrese http://www.intel.com/managedpc/decision/netpc.htm. Novou specifikaci ihned podpo°ily firmy Compaq, Dell a HP, kterΘ se na jejφm vzniku spolupodφlely.
DokonΦenφ specifikace a oΦekßvanß dostupnost prvnφch NetPC poΦφtaΦ∙ do 90 dn∙ (jak se uvßdφ v tiskovΘ zprßv∞) bezesporu vytvo°φ konkurenΦnφ tlak na v²robce sφ¥ov²ch poΦφtaΦ∙, neboli poΦφtaΦ∙ NC. T∞ch se na letoÜnφm CeBITu prezentovala celß °ada (od äklasick²ch" poΦφtaΦ∙ NC typu JavaStation firmy Sun, a₧ po NC poΦφtaΦe firem Oracle, IBM a dalÜφch), ale stßle jeÜt∞ to byly spφÜe äveletr₧nφ exponßty" ne₧ vyzrßlß a b∞₧n∞ dostupnß obchodnφ komodita, kterou je mo₧nΘ si okam₧it∞ koupit. Praktick² rozjezd poΦφtaΦ∙ NC tedy stßle jeÜt∞ nenabral pot°ebnΘ obrßtky, a bude jist∞ velmi zajφmavΘ sledovat, jak dopadne v konkurenci poΦφtaΦ∙ NetPC, za kter²mi bude stßt mocnß a v²konnß marketingovß maÜinerie Microsoftu.
LetoÜnφ CeBIT poctilo svou nßvÜt∞vou hned n∞kolik v²znamn²ch osobnostφ. Nap°φklad od firmy Apple p°ijeli hned dva vysocφ p°edstavitelΘ (v²konnφ viceprezidenti), panφ Ellen Hancockovß a pan George Scalise, a na dvou nezßvisl²ch tiskov²ch konferencφch seznamovali p°φtomnΘ novinß°e s opat°enφmi, kterΘ firma hodlß provΘst ke svΘmu äznovupostavenφ se na nohy".
DalÜφ v²znamnou osobnostφ, kterß navÜtφvila letoÜnφ CeBIT, byl nejvyÜÜφ p°edstavitel (CEO) firmy Sun, pan Scott McNealy. Ten se ve svΘm vystoupenφ, pronesenΘm zcela zpatra a ve velmi uvoln∞nΘm duchu, soust°edil na kritiku dosavadnφho v²poΦetnφho modelu, zalo₧enΘho na äsiln²ch" a komplikovan²ch koncov²ch poΦφtaΦφch sφt∞. SvΘ vystoupenφ uvedl tvrzenφm, ₧e lidΘ by nem∞li d∞lat nic, co by äneb∞₧elo na vÜech poΦφtaΦφch na sv∞t∞", a mφnil tφm skuteΦnost, ₧e pouze jednoduchΘ a univerzßlnφ v∞ci majφ Üanci skuteΦn∞ fungovat a b²t opravdu produktivnφmi nßstroji. CelΘ jeho vystoupenφ pak sm∞°ovalo k obhajob∞ novΘho v²poΦetnφho modelu, zalo₧enΘho na jednoduchosti a univerzßlnosti, a na pou₧itφ jazyka Java.
Jednφm ze zajφmav²ch moment∙ vystoupenφ pana McNealyho byla jeho slova o tom, ₧e firma Sun nechce vnucovat Javu n∞jakΘ standardizaΦnφ organizaci. O to vφce mne p°ekvapilo, kdy₧ jsem po nßvratu z CeBITu naÜel ve svΘ poÜt∞ zprßvu o tom, ₧e p°esn∞ nßsledujφcφ den po tiskovce pana McNealyho firma SunSoft (odno₧ Sun-u, zab²vajφcφ se v²vojem Javy) odeslala organizacφm ISO a IEC ₧ßdost o p°evzetφ dalÜφho v²voje tohoto jazyka. Podrobnosti viz http://www.news.com/News/Item/0%2C4%2C8838%2C00.html?ndh.
DalÜφ velkΘ jmΘno, kterΘ bylo na letoÜnφm CeBITu k vid∞nφ, byl pan Jim Clark, zakladatel firmy Silicon Graphics a poslΘze i firmy Netscape. Jeho velmi krßtkΘ vystoupenφ vÜak bylo spφÜe jen ·vodem k prezentaci budoucφ strategie firmy Netscape, kterou pronesl dalÜφ vysok² p°edstavitel firmy, pan Mike Horner. Zßkladem tΘto strategie, pojmenovanΘ äThe Networked Entreprise", je snaha rozÜφ°it v²hody intranet∙ i sm∞rem även", k zßkaznφk∙m, dodavatel∙m, dealer∙m a dalÜφm spolupracujφcφm subjekt∙m. Zßsadnφ roli v tΘto koncepci hraje tzv. crossware, jak jsou oznaΦovßny programovΘ celky, vychßzejφcφ ze skuteΦn∞ otev°en²ch standard∙, budovanΘ na komponentnφm principu a schopnΘ b∞₧et na libovolnΘ platform∞. SympatickΘ je, ₧e plnΘ zn∞nφ tΘto novΘ strategie bylo okam₧it∞ zve°ejn∞no, a lze jej najφt na adrese http://www.netscape.com/comprod/at_work/white_paper/vision/intro.html
DalÜφ d∙le₧itΘ oznßmenφ v p°edveΦer CeBITu p°iÜlo op∞t od firmy Intel, tentokrßte ve spojenφ se sdru₧enφm SES (SocietΘ EuropΘenne des Satellites), kterΘ provozuje dru₧icov² systΘm Astra. P°edm∞tem oznßmenφ bylo zalo₧enφ spoleΦnΘho podniku se jmΘnem European Satellite Multimedia Services Company (ESM), zam∞°enΘho na vybudovßnφ sφt∞ ASTRA-NET poskytujφcφ vysokorychlostnφ konektivitu po celΘ Evrop∞. Ve svΘ podstat∞ jde o vyu₧itφ mo₧nostφ dru₧icovΘho vysφlßnφ a novΘho standardu DVB (Digital Video Broadcast, vyu₧φvanΘho hlavn∞ pro digitßlnφ televiznφ vysφlßnφ) i pro datovΘ p°enosy - a¥ ji₧ pro nejr∙zn∞jÜφ p°enosy dat z jednoho zdroje, tak i pro poskytovßnφ slu₧eb typu äinformation push", a do budoucna z°ejm∞ i pro poskytovßnφ p°φstupu k Internetu pro jednotlivΘ koncovΘ poΦφtaΦe. Podrobnosti lze nalΘzt na adrese http://www.astra-net.com.
Firma Intel pak v pr∙b∞hu CeBITu p°edstavila i dalÜφ svou novinku - technologii Intercast (jde o spojenφ Internet-broadcast). Ve svΘ podstat∞ jde o obdobu teletextu, kterß ale mφsto teletextov²ch strßnek p°enßÜφ WWW strßnky. Ty se nßsledn∞ hromadφ u u₧ivatele (ve vyrovnßvacφ pam∞ti jeho poΦφtaΦe), a je mo₧nΘ se jimi podle vlastnφho uvß₧enφ brouzdat. Jde z°ejm∞ o konkrΘtnφ mechanismus, kter² Intel hodlß vyu₧φt v rßmci sφt∞ ASTRA-NET.
Technologie Intercast a sφ¥ ASTRA-Net velmi dob°e zapadajφ do v²raznΘho trendu, kter² se na letoÜnφm CeBITu zaΦal z°eteln∞ r²sovat. Jde o ji₧ zmφn∞nΘ slu₧by typu äinformation push", kterΘ majφ za ·kol dopravovat vybranΘ a p°edem ut°φd∞nΘ a jinak vhodn∞ p°edzpracovanΘ informace k velkΘmu poΦtu äodb∞ratel∙", kte°φ si jejich p°φjem vy₧ßdajφ, resp. p°edplatφ. Pr∙kopnφk celΘ tΘto koncepce, firma Pointcast, sice na CeBITu zastoupena nebyla, ale svß °eÜenφ zde prezentovaly i dalÜφ firmy - jak po strßnce technologiφ vhodn²ch pro Üφ°enφ informacφ stylem äpush", tak i pokud jde o poskytovatele vlastnφho informaΦnφho obsahu.
Nap°φklad prost°ednictvφm dru₧ic Eutelsat je dnes krom∞ digitßlnφ televize DirecTV nabφzena i slu₧ba DirecPC, umo₧≥ujφcφ distribuovat datov² obsah k mnoha u₧ivatel∙m souΦasn∞. Na CeBITu ale byla p°edstavena i dalÜφ technologie fungujφcφ na äplatform∞" Eutelsat-u (nebo i prost°ednictvφm kabelovΘ televize), a nabφzejφcφ mo₧nost Üφ°enφ informaΦnφho obsahu: jde o technologii Net On Air (obdobnou technologii Intercast, a Üφ°φcφ WWW strßnky mφsto teletextu). Prezentoval se dokonce i prvnφ äInternetov² vysφlaΦ", kter² technologii Net On Air vyu₧φvß k Üφ°enφ vlastnφho informaΦnφho obsahu (Φi spφÜe äprogramu"?), s p°φznaΦn²m jmΘnem äNet Channel One" (podrobnosti: medianet@flix.de).
Jestli₧e lo≥sk² CeBIT se nesl ve znamenφ nßstupu intranetu, pak ten letoÜnφ se ji₧ odehrßval spφÜe ve znamenφ extranetu. Intranetovß °eÜenφ byla stßle jeÜt∞ v kurzu a mnoho firem se s nimi prezentovalo, ale Φφm dßl tφm v∞tÜφ d∙raz se zaΦφnß klßst i na vyu₧itφ Internetov²ch technologiφ sm∞rem även", k u₧ivatel∙m mimo vlastnφ organizaci. Souvisφ to ostatn∞ i s faktem, ₧e z°ejm∞ konΦφ doba pouhΘho äobjevovßnφ" Internetu, a na po°ad dne p°ichßzφ tvrd² ävirtußlnφ byznys". Od Internetu se dnes ji₧ oΦekßvß, ₧e zaΦne vyd∞lßvat, nebo ₧e alespo≥ nep°φmo podpo°φ obchodnφ aktivity sv²ch u₧ivatel∙. Proto neutuchajφcφ zßjem o intranet, kter² dokß₧e zefektivnit fungovßnφ vlastnφ organizace, ale Φφm dßl tφm v∞tÜφ zßjem i o äextern∞ namφ°enΘ" aktivity typu elektronickΘho obchodu, elektronickΘho bankovnictvφ apod. N∞kolik konkrΘtnφch °eÜenφ v oblasti elektronickΘho obchodu ji₧ bylo na letoÜnφm CeBITu k vid∞nφ (nap°φklad systΘm INTERSHOP firmy Intershop Communications, http://www.intershop.net, projekt Apollo firmy Oracle apod.), ale stßle jeÜt∞ jde o oblast, kde mnoho v∞cφ nenφ zcela do°eÜeno, resp. dostateΦn∞ standardizovßno (nap°φklad bezpeΦnΘ elektronickΘ transakce), a tak skuteΦn² boom v tΘto oblasti nastane asi a₧ pozd∞ji.
Velmi markantnφ trend se na letoÜnφm CeBITu zaΦal r²sovat i v oblasti technologiφ, pou₧φvan²ch koncov²mi u₧ivateli pro p°φstup k Internetu. Vyu₧itφ b∞₧nΘ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ dosßhlo svΘho maxima s modemy 56 kbps, a dalÜφ zvyÜovßnφ p°enosovΘ kapacity se ji₧ musφ ubφrat jin²mi cestami. Jednou z nich je technologie ISDN, kterß je äoficißlnφm" °eÜenφm z rukou telekom∙, ale pro mnoho u₧ivatel∙ nabφzφ p°φliÜ mßlo, za p°φliÜ mnoho pen∞z. Zajφmav∞jÜφ alternativou jsou r∙znΘ bezdrßtovΘ p°φpojky (WLL, Wireless Local Loop), kterΘ nevy₧adujφ existenci ₧ßdnΘho ähmotnΘho" p°enosovΘho mΘdia, a dnes ji₧ dokß₧φ nabφdnout p°enosovΘ rychlosti v °ßdu megabit∙ za sekundu.
Doslova hitem letoÜnφho CeBITu vÜak byly technologie, oznaΦovanΘ obecn∞ jako xDSL (Digital Subscriber Line). Jde o technologie, kterΘ se sna₧φ v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e vyu₧φt ji₧ existujφcφch ädrßt∙" mezi u₧ivateli a telefonnφmi ·st°ednami (p°esn∞ji: ·Φastnick²ch p°φpojek, subscriber line), a to i za cenu podstatn²ch zm∞n na za°φzenφ na obou koncφch vedenφ - tedy i na stran∞ vstupnφho bodu do telefonnφ sφt∞. Dφky tomu dokß₧φ technologie xDSL doslova ävymaΦkat" z existujφcφch metalick²ch p°φpojek a₧ neuv∞°itelnΘ p°enosovΘ rychlosti v °ßdu megabit∙ za sekundu - bohu₧el ale jen na omezenou vzdßlenost (n∞kolika mßlo kilometr∙, co₧ ale v∞tÜina p°φpojek nep°ekraΦuje).
Jednak z variant xDSL, technologie ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line), nap°φklad poΦφtß s nesoum∞rnostφ p°enosov²ch kanßl∙ v obou sm∞rech - propustn∞jÜφ kanßl vytvß°φ sm∞rem k u₧ivateli, kde se oΦekßvß p°enos v∞tÜφho objemu dat, zatφmco kanßl sm∞rem od u₧ivatele je dimenzovßn jako pomalejÜφ. AvizovanΘ parametry jsou 7 Mbps sm∞rem k u₧ivateli a 640 kbps sm∞rem od u₧ivatele, co₧ ve srovnßnφ s dneÜnφmi telefonnφmi modemy vypadß jako pohßdka z jinΘho sv∞ta - zvlßÜt∞ uvß₧φme-li, ₧e jde vlastn∞ o p°enos po ät∞ch sam²ch drßtech". Na letoÜnφm CeBIT-u ji₧ bylo k vid∞nφ n∞kolik r∙zn²ch modem∙ ADSL, a dokonce u₧ i cel²ch °eÜenφ p°φstupov²ch server∙ (hub-∙) s ADSL modemy (nap°φklad systΘm FastInternet firmy Orckit, http://www.orckit.com), ale zatφm jde stßle jeÜt∞ o proprietßrnφ °eÜenφ, kter²m chybφ jednotn² standard. Do budoucna se ale jist∞ mßme na co t∞Üit.
VÜeobecnΘmu a velkΘmu zßjmu o Internet samoz°ejm∞ odpovφdß i nabφdka nejr∙zn∞jÜφch produkt∙ a slu₧eb pro tuto oblast. T∞ch bylo na letoÜnφm CeBITu opravdu hodn∞, a tak se zmφnφm jen o n∞kter²ch zajφmav∞jÜφch novinkßch, naznaΦujφcφch urΦitΘ trendy.
Pom∞rn∞ novou kategoriφ Internetov²ch produkt∙ jsou za°φzenφ, oznaΦovanß obecn∞ jako äInternet sharing devices" (doslova: za°φzenφ pro sdφlenφ Internetu). Jde o °eÜenφ, umo₧≥ujφcφ velmi mal²m skupinßm u₧ivatel∙ vystaΦit s jedinou p°φpojkou k Internetu, typicky komutovanou, a s jedinou IP adresou, jedinou adresou pro elektronickou poÜtu atd. Celkem pochopiteln∞ jde o za°φzenφ s minimßlnφmi nßroky na instalaci a konfiguraci, tak aby je dokßzal ·sp∞Ün∞ uvΘst do provozu i mΘn∞ zkuÜen² u₧ivatel. V d∙sledku toho pak jde o °eÜenφ kombinujφcφ HW a SW prvky - tj. jsou to äkrabice", kterΘ v∞tÜinou staΦφ zapojit, zapnout a pou₧φvat.
V oblasti program∙ pro Internet se objevilo hned n∞kolik nov²ch äosobnφch" vyhledßvacφch nßstroj∙. Ty z°ejm∞ vychßzφ vst°φc tomu, ₧e v dneÜnφm Internetu je stßle t∞₧Üφ n∞co konkrΘtnφho najφt, a tak se sna₧φ u₧ivateli co mo₧nß nejvφce pomoci a usnadnit mu jeho vyhledßvßnφ. Z v∞cnΘho hlediska jde nejΦast∞ji o tzv. meta-vyhledßvacφ slu₧by, kterΘ na zßklad∞ u₧ivatelova dotazu jeÜt∞ na jeho poΦφtaΦi sestavφ vyhledßvacφ plßn (neboli rozhodnou, kterΘ vyhledßvacφ slu₧by bude nejrozumn∞jÜφ oslovit), a dotaz pak podle tohoto plßnu takΘ skuteΦn∞ rozeÜlou do Internetu. Jakmile obdr₧φ v²sledky, sestavφ je do jednoho v²slednΘho celku, a p°edlo₧φ u₧ivateli. Na lo≥skΘm CeBITu byla k vid∞nφ prvnφ vlaÜtovka t∞chto produkt∙, program Compass firmy QuarterDeck. Letos se takov²chto program∙ objevilo hned n∞kolik.
Do zcela samostatnΘ kategorie äInternetov²ch spot°ebiΦ∙" (Internet appliances) se s postupem Φasu vyprofilovaly i nejr∙zn∞jÜφ dopl≥ky k b∞₧n²m televizφm, kterΘ majφ sv²m u₧ivatel∙m umo₧nit p°φstup do sv∞ta Internetu, za co mo₧nß nejmenÜφ nßklady a s co mo₧nß nejv∞tÜφ jednoduchostφ instalace a pou₧φvßnφ. Na CeBITu byl k vid∞nφ nap°φklad systΘm WebTV (http://www.webtv.net) firmy Philips, Φi systΘm SurfTV mΘn∞ znßmΘ francouzskΘ firmy COM One (http://www.com1.fr]. P∙vodn∞ se takovßto za°φzenφ (oznaΦovanß takΘ jako äset-top boxes") pova₧ovala za sφ¥ovΘ poΦφtaΦe (poΦφtaΦe NC), ale dnes ji₧ je z°ejmΘ ₧e jde skuteΦn∞ o dv∞ r∙znΘ v∞ci, urΦenΘ pro r∙znß odbytiÜt∞ - skuteΦnΘ poΦφtaΦe NC do kancelß°φ, äInternetovΘ spot°ebiΦe" do domßcnostφ.
Zajφmavou, u₧iteΦnou, ale pon∞kud kontroverznφ slu₧bou dneÜnφho Internetu je mo₧nost telefonovßnφ po sφti. Pro u₧ivatele je tato slu₧ba nesmφrn∞ lßkavß, a tomu odpovφdß i mno₧stvφ produkt∙ podporujφcφch tuto slu₧bu - od samostatn²ch äInternetov²ch telefon∙" a₧ po utility, zaintegrovanΘ do nejr∙zn∞jÜφch WWW browser∙.
TelekomunikaΦnφ spoleΦnosti, provozujφcφ klasickou telefonii, vÜak jeÜt∞ donedßvna vystupovaly aktivn∞ proti InternetovΘmu telefonovßnφ. V USA se dokonce sna₧ily tuto slu₧bu zakßzat, nebo alespo≥ zatφ₧it specißlnφ danφ. Ani jedno se naÜt∞stφ nepoda°ilo, a dnes se naopak zdß, ₧e i velkΘ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti vzaly Internetovou telefonii na milost. N∞kterΘ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti zareagovaly na fenomΘn InternetovΘ telefonie tak, ₧e samy zaΦaly poskytovat pot°ebnou Internetovou konektivitu, resp. p°φstup k Internetu. JinΘ Üly jeÜt∞ dßle, a sna₧φ se propojit klasickΘ telefonnφ soustavy s Internetovou telefoniφ, tak aby byl mo₧n² äp°estup" hovor∙ z ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ do Internetu a naopak. SvΘ zßm∞ry a strategie v tomto sm∞ru prezentoval na CeBITu nap°φklad n∞meck² koncern Siemens.
LetoÜnφ CeBIT byl vlastn∞ poslednφm, kter² se konal jeÜt∞ p°ed deregulacφ telekomunikaΦnφch slu₧eb, ke kterΘ mß v N∞mecku dojφt na p°elomu roku 1998 (zatφmco u nßs jsme se rozhodli chrßnit nßÜ monopol nejmΘn∞ do poΦßtku roku 2001). P°φznaky konce monopolu nebyly na jednΘ stran∞ p°φliÜ patrnΘ - nap°φklad stßnek n∞meckΘho telekomu byl doslova obrovsk², a jeho souΦßstφ byly hned dv∞ dlouhΘ promenßdy. Na druhΘ stran∞ se ale podobn∞ impozantn∞ prezentovala i jedna v²znamnß aliance jmΘnem o.tel.o (zalo₧enß firmami RWE a VEBA), usilujφcφ o vstup na deregulovan² n∞meck² telekomunikaΦnφ trh. Na jejφ tiskovΘ konferenci si pak p°edseda p°edstavenstva firmy VEBA trpce post∞₧oval na slo₧itost jednßnφ s n∞meck²m telekomem, kter² se stßle chovß velmi monopoln∞.
Nechme se tedy i my p°ekvapit, zda prvnφ leden roku 1998 p°inese skuteΦn∞ v²znamnΘ zm∞ny, by¥ zatφm jen za hranicemi naÜφ vlasti, a zda ·vahy oficißlnφch mφst o nutnosti vstupu do globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti a vytvo°enφ skuteΦn∞ konkurenΦnφho prost°edφ z∙stanou jen na ·rovni lφbiv²ch frßzφ, nebo zda se je poda°φ takΘ naplnit skutky. P°φÜtφ CeBIT bude prvnφ p°φle₧itostφ k posouzenφ, jak to dopadlo a jakΘ to p°ineslo d∙sledky - by¥ pro nßs to stßle bude jen pozorovßnφm z povzdßlφ.